zánět mízních uzlin jak léčit

MÍZNÍ UZLINY

Léčba nateklých uzlin

Léčba nateklých uzlin je možná až po stanovení příčiny zvětšení uzlin a jedinou možností je léčit tuto příčinu. Zvětšené uzliny jsou koneckonců pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.

Detail odstavce: Léčba nateklých uzlin
Zdroj: Mízní uzliny
Zveřejněno: 16.11.2015

RAKOVINA TŘÍSLA

Bolest třísel

Většina lymfomů se při svém vzniku projeví zvětšením mízních uzlin. Pokud jsou tyto uzliny hmatné (na krku, v podpaží, v tříslech), projeví se většinou jako různě velká, nebolestivá bulka, na pohmat pružná (podobně jako tvrdá guma). Pokud je uzlina malá, většinou se dá dobře posunovat, větší uzliny mohou být k podkladu pevně přirostlé.

Detail odstavce: Bolest třísel
Zdroj: Rakovina třísla
Zveřejněno: 15.10.2015

MÍZNÍ UZLINY

Co znamenají nateklé uzliny na krku

Zvětšení mízních uzlin je častý problém, příčiny mohou být neškodné, ale někdy i závažné. Nejčastější příčinou zvětšení lymfatických uzlin jsou infekce (virové, bakteriální, plísňové, parazitární), dále pak různá onemocnění revmatického okruhu a krevní nemoci, některé nádory. Zásadní je vyloučit nemoci krve, které se projevují zmnožením některých druhů bílých krvinek (lymfoproliferace). K tomu slouží odběry krve, ultrazvukové vyšetření všech periferních uzlin, případně rentgen, ultrazvuk břicha. Nutné je i zhodnocení dosavadních obtíží a cílený dotaz na případný váhový úbytek, teploty, noční pocení atd. Uzliny je nutné v krátké době zkontrolovat pohmatem, eventuálně i ultrazvukem. Moc si ale uzliny neprohmatávejte, tím jsou drážděny a někdy i bolí.

Detail odstavce: Co znamenají nateklé uzliny na krku
Zdroj: Mízní uzliny
Zveřejněno: 16.11.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Délka dožití u rakoviny lymfatických uzlin

V závislosti na typu nádoru je úmrtnost zhruba 10%, přežívá až kolem 90 % pacientů. Důležitým faktorem je ale včasná diagnóza. Maligní lymfogranulom dokáže dlouho probíhat bez projevů a i po odeznění asymptomatické fáze je možné jej snadno zaměnit za jiná zcela běžná a banální onemocnění.

Detail odstavce: Délka dožití u rakoviny lymfatických uzlin
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Lymfatické, linfatické, mízní, co je správně?

Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina (latinsky nodus lymphaticus) je správné označení. Název vychází z latinského názvu lymphaticus.

Detail odstavce: Lymfatické, linfatické, mízní, co je správně?
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Příznaky rakoviny lymfatických uzlin

K výskytu maligního lymfogranulomu dochází více u mužů, a to ve věku 20–30 let a pak 60–70 let. V rozvojových zemích je situace poněkud jiná. Tam dochází k první atace již v časném dětství, druhý vrchol je pak stejný, přichází kolem 60 let věku.

Maligní lymfogranulom se projevuje zvětšenými a bolestivými lymfatickými uzlinami v oblasti krku, horečkami, malátností, nechutenstvím, únavou, nočním pocením (často vyžadujícím výměnu ložního prádla), úbytkem hmotnosti, bolestí uzlin bezprostředně po požití alkoholu, změnami krevního obrazu (laboratorní vyšetření mohou ukázat na chudokrevnost, zvýšené množství bílých krvinek a jiné patologické stavy). Mějte na paměti, že zvětšené uzliny jsou pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.

Detail odstavce: Příznaky rakoviny lymfatických uzlin
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Rakovina lymfatických uzlin u dětí

Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.

Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).

Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.

Detail odstavce: Rakovina lymfatických uzlin u dětí
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

ZVĚTŠENÉ UZLINY ZA UCHEM

Co znamenají zvětšené uzliny za uchem

Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.

Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:

• Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
• Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
• U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
• U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
• Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
• V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
• Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
• Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
• Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
• Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.

Detail odstavce: Co znamenají zvětšené uzliny za uchem
Zdroj: Zvětšené uzliny za uchem
Zveřejněno: 19.9.2016

JAK LÉČIT ZÁNĚT NEHTOVÉHO LŮŽKA

Nehtové lůžko foto

Zde můžete vidět zasažené nehtové lůžko.

Detail odstavce: Nehtové lůžko foto
Zdroj: Jak léčit zánět nehtového lůžka
Zveřejněno: 17.4.2015

NON – HODGKINŮV LYMFOM

Systémové příznaky Non-Hodgkinova lymfomu

• A) nepřítomny
• B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců

Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu

• Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
• Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
• Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
• Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)

Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.

Detail odstavce: Systémové příznaky Non-Hodgkinova lymfomu
Zdroj: Non – Hodgkinův lymfom
Zveřejněno: 3.11.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Co jsou lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Mízní uzliny si můžeme nahmatat v oblasti krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblasti podpaží a nadklíčků a v oblasti třísel. Při výrazném zvětšení se dají vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, například v dutině břišní, to však není pravidlem. Mízní uzliny mají obranná strážní postavení, kterými procházejí mízní cévy z jednotlivých orgánů. Uzliny jsou plné bílých krvinek, které ničí případné infekční částice či nádorové buňky, které se mízními cévami šíří z primárního ložiska po těle. Zvětšení uzlin tak většinou souvisí s normálními či abnormálními imunitními reakcemi nebo s nádorovými procesy. Obecně platí, že bolestivé zvětšení uzlin svědčí spíše pro infekční příčinu, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že dlouhodobě trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo znamenat návštěvu lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé či jsou přítomny další příznaky jako noční pocení, opakující se horečnaté stavy či nechtěné ztráty na váze.

Detail odstavce: Co jsou lymfatické uzliny
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

JAK LÉČIT PRŮDUŠKY

Zánět průdušek u dětí

Zánět průdušek u dětí je zánětlivé onemocnění sliznice průdušek. U dětí je nejčastější příčinou zánětu průdušek virus. Akutní zánět průdušek je obvykle mírné onemocnění. Avšak po akutním zánětu průdušek může následovat nachlazení nebo jiná virová infekce v horních cestách dýchacích. K tomu může dojít rovněž u dětí s chronickým zánětem vedlejších nosních dutin, alergií nebo zvětšenými krčními či nosními mandlemi.

Detail odstavce: Zánět průdušek u dětí
Zdroj: Jak léčit průdušky
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT SPOJIVEK

Jak vypadá zánět spojivek

Zde můžete vidět, jak vypadá zánět spojivek.

Detail odstavce: Jak vypadá zánět spojivek
Zdroj: Zánět spojivek
Zveřejněno: 2.6.2014

MÍZNÍ UZLINY

Nateklé uzliny a mandle

Nateklé mandle představují nepříjemný a mnohdy bolestivý problém signalizující infekční onemocnění, který nás zavede k lékaři. Pokud se totiž v ústech, nosu nebo krku odehrává nějaký zánět, chorobný proces nebo nádorové onemocnění, mandle se zvětší. To může mít za následek horší polykání nebo noční chrápání na začátku onemocnění. Nateklé mandle jsou obvykle doprovázeny bolestivostí, zarudnutím a obtížnějším dýcháním, případně polykáním. Důležité je vědět, jak rychle se otok objevil, jak dlouho přetrvává, zda je přidružena i horečka nebo kašel, případně se objeví chrapot. Někdy mohou mít mandle na sobě povlak nebo čepy. Otok se může vyskytovat u více lymfatických uzlin najednou, další uzliny jsou například v oblasti podpaží nebo třísel. Nateklé mandle však mohou být příznakem i daleko vážnějších onemocnění.

Detail odstavce: Nateklé uzliny a mandle
Zdroj: Mízní uzliny
Zveřejněno: 16.11.2015

MÍZNÍ UZLINY

Bolestivé mízní uzliny

Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a také bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného textu je potřeba si odnést alespoň jediné – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas. Mízní uzliny se nacházejí všude po těle, typicky se shlukují do skupin. Zvětšené a bolestivé uzliny lze potom rozdělit na místní a celkové, kdy jsou zvětšené a bolestivé uzliny na více místech těla. Rizikový faktor u tohoto problému představuje například kontakt s nemocným člověkem, který přenáší určitá onemocnění, která se mezi jinými projevují právě bolestí mízních uzlin. Daná onemocnění je potřeba léčit, aby se předešlo jakýmkoliv následkům a také šíření do okolí.

Detail odstavce: Bolestivé mízní uzliny
Zdroj: Mízní uzliny
Zveřejněno: 16.11.2015

ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ

Jak dlouho trvá zánět dásní

To je těžká otázka. Vždy záleží na pacientovi, jak pečuje o svůj chrup. U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození. Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní na základě preventivních prohlídek a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu, což má za následek oteklé dásně, bolest, kolemčelistní zánět zubu, váček.

Detail odstavce: Jak dlouho trvá zánět dásní
Zdroj: Zánět okostice zubu a zánět dásní
Zveřejněno: 23.4.2017

MÍZNÍ UZLINY

Co jsou mízní cévy

Mízní systém se skládá z mízních cév a lymfoidních orgánů a tkání, především z brzlíku, sleziny a mandlí. Nejmenší mízní cévy se nazývají mízní kapiláry a vedou podél tepen a žil. Všechny mízní cévy se spojují do dvou velkých kanálů, hrudního mízovodu a pravého lymfatického mízovodu, které ústí do venae brachiocephalicae blízko srdce. Lymfa je tak odváděna z tkání lymfatickým systémem do krve. Probíhá zde míza, která je produktem tkáňového moku. Aby se dostala míza zpět do oběhu, musí denně 2–3 l této tekutiny projít cestou mízních kapilár do krevního řečiště.

Detail odstavce: Co jsou mízní cévy
Zdroj: Mízní uzliny
Zveřejněno: 16.11.2015

ZÁNĚT PRŮDUŠEK

Zánět průdušek u dětí

Záněty průdušek jsou časté především u dětí a znovu přibývají s tím, jak stárneme. U některých jedinců se často opakují a mohou přecházet do chronického stavu.

Detail odstavce: Zánět průdušek u dětí
Zdroj: Zánět průdušek
Zveřejněno: 2.1.2015

RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN

Léčba

Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.

Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.

Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno: 9.11.2015

JAK LÉČIT ZÁNĚT NEHTOVÉHO LŮŽKA

Poškozené nehtové lůžko

V nehtovém lůžku se tvoří nehet, který má stejnou funkci jako pokožka. K poranění nehtového lůžka dochází při práci nebo neopatrné manikúře při zastřihávání kůžičky. I přes všechna varování, že by se kůžička kolem nehtového lůžka neměla stříhat, většina z nás sáhne po nůžkách i s tím rizikem, že se můžeme zranit.

Detail odstavce: Poškozené nehtové lůžko
Zdroj: Jak léčit zánět nehtového lůžka
Zveřejněno: 17.4.2015

JAK LÉČIT PRŮDUŠKY

Zánět průdušnice

K zánětu průdušnice dochází při rozvinutém zánětu horních cest dýchacích. Toto onemocnění, tak typické pro děti mladšího věku, se velmi často vyskytuje na podzim a v zimě. Známým kritickým obdobím je počátek topné sezony, kdy se vzduch zejména v bytech s ústředním topením náhle vysuší, a tím rychle vysušuje sliznice dýchacího ústrojí. Ty jsou pak náchylnější k uchycení například virové infekce šířené kapénkovou cestou. Zánět průdušnice se může vyskytnout jako akutní virová nákaza, anebo jako chronický zánět průdušnice, který vzniká dlouhodobým působením vdechovaných škodlivých látek, příkladem je kouření.

Detail odstavce: Zánět průdušnice
Zdroj: Jak léčit průdušky
Zveřejněno: 21.9.2015