ZÁNĚT MOČOVÉ TRUBICE ANTIBIOTIKA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Antibiotika patří k těm lékům, které řada lékařů zavrhuje a zároveň řada lékařů je naopak předepisuje i u onemocnění, kdy to není nutné, protože antibiotika správně nezaberou. U antibiotik je vždy dobré vědět, kdy mohou zabrat a na která onemocnění se dají antibiotika předepsat.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Jak fungují antibiotika
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci zna
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovy trubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močovétrubice. Ústí buď do močovétrubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močovétrubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močovétrubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močovétrubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močovétrubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močovétrubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močovétrubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovy trubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovy trubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovy trubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovy trubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovy trubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut před jídlem. Poslouchejte proto pečlivě instrukce lékaře a lékárníka. Dobrou pomůckou je i příbalový leták, kde musí být způsob užívání také uveden.
Pokud jsou antibiotika v tobolkách, nevysypávejte je! Drtit můžete pouze taková antibiotika, která nemají ochranné potažení. Proč? T
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Rýma, kašel, únava. Když jsme takzvaně nastydlí, život nestojí za nic. Pokud léky proti horečce a kapky do nosu hned nezaberou, chtějí někteří lidé urychlit uzdravení užíváním antibiotik. To je ovšem nezodpovědný a hlavně zbytečný hazard se zdravím.
Antibiotika umí zachraňovat životy. Mají ovšem jedinou schopnost: dokážou zabíjet bakterie. Pouze a jedině bakterie. Virům, kvasinkám, plísním ani parazitům jejich přítomnost nevadí. Naopak jim někdy dokonce svědčí. Když totiž antibiotika pozabíjejí všechnu konkurenci, mohou v organismu dál nerušeně prospívat. A to je důvod, proč při nachlazení tento druh preparátů nepomáhá – příčina onemocnění je totiž obvykle virová. S antibiotiky to tedy není lehké. Jejich nasazení v nesprávnou chvíli může způsobit zbytečné komplikace, přičemž pro léčbu přínos nemají.
O užití antibiotik zásadně rozhoduje lékař. Každý pacient by měl vědět, že předepsanou dávku léků je potřeba vždy dobrat, jinak choroboplodné bakterie přežijí a mohou se stát vůči léku odolnými. Efekt podaného antibiotika se často projeví za dva tři dny, takže je na něj třeba počkat a nedožadovat se jiných, silnějších antibiotik v průběhu krátkého časového intervalu. Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je vždy si důkladně přečíst příbalový leták.
Antibiotika je třeba užívat jen v odůvodněných případech, nepředepisují se při každé horečce, jak si to přejí někteří pacienti. Navíc zejména mezi mladými lidmi je tendence nedodržovat pokyny při léčbě, často antibiotika nedoužívají, protože se cítí lépe. I to způsobuje, že zvyšování rezistence na antibiotika je velkým problémem současnosti. Ztráta účinnosti antibiotik opravdu hrozí. Jejich správné předepisování je zdravotnickou prioritou. Na antibiotickou rezistenci pak nejčastěji doplácejí vážně nemocní pacienti. Ztráta účinnosti antibiotik může v jejich případě vést k selhání léčby. Jde zejména o pacienty na jednotkách intenzivní péče, po transplantacích a jiných složitých chirurgických výkonech. Příkladem bakterií rezistentních vůči antibiotikům jsou zejména streptokoky, pneumokoky a hemofilus, tři dominantní vyvolávatelé akutních infekcí!
Podle odhadů se až 80 procent antibiotik používá k léčbě infekcí dýchacích cest. Nejpesimističtější studie říkají, že přes polovinu antibiotik lékaři předepisují zbytečně, protože jsou tyto infekce až ve více než 70 % virového původu! Dospělí onemocní průměrně 2,5krát ročně na nějakou infekci dýchacích cest, děti 4–8krát, léto nevyjímaje.
Rozhodnutí o vhodnosti podání 3denních antibiotik je vždy na lékaři
V naší poradně s názvem BÍLÝ VÝTOK Z MOČOVÉ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Igy.
Dobrý den,
s tímto výtokem a současně s pálením močovétrubice při močení už nějakou dobu mám problém. Pálení asi závisí na tom, jak hodně piju a jak často chodím močit. Každopádně byl jsem na urologii, ale z moči se nenašlo nic a jediné, co mi paní doktorka doporučila bylo, že mám hodně pít a dala mi letáček na lék pro pomoc s infekcí, i když říkala, že nic takového nemám. Lék jsem si pořídil, ale problémy mám pořád stejné. Upozornil jsem i na to, že mám novou přítelkyni, ale že ta žádné problémy nemá a těsně před tím než jsme se poznali byla u své gynekoložky a byla v pořádku. Paní doktorka si mě vzala i na ultrazvuk, ale stěr už mi neudělala. Může se jednat o pohlavní nemoc, i když přítelkyni nic na gynekologii nenašli? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stěr z močovodu dnes již plně nahrazuje laboratorní vyšetření moči. Pro vaši jistotu, že skutečně nejde o zánět močových cest, můžete navštívit druhého lékaře, tentokrát venerologa. Venerologie je obor kožního lékařství, který se specializuje na pohlavně přenosné nemoci. Když ani tam nenajdete příčinu svých problémů, tak potom zkuste koupit čerstvé brusinky a mixujte si je s vodou. Tento lahodný nápoj vám pomůže s pročištěním močových cest. Stačí je používat několikrát denně po dobu jednoho měsíce. Brusinky kupte ve velkém množství najednou (dvě kila), zmražte je, a pak je postupně spotřebovávejte.
Kromě pískání v uších je nejčastějším problémem uší jejich zalehnutí, které se projevuje zhoršením sluchu, někdy i šumem v uchu. Zalehnutí ucha se může týkat jednoho ucha, ale i obou, vždy záleží na situaci. Individuální je také doba trvání zalehnutí uší, to někdy může trvat pár minut, ale jsou i situace, kdy má člověk dlouhodobě zalehlé ucho. Stejně tak různé jsou i příčiny onoho zalehnutí ucha. Může to způsobit voda, která se dostane do ucha po koupeli, ale i změna tlaku, stejně tak to ale může způsobovat třeba i množství ušního mazu, nebo k němu může dojít z rýmy, při angíně, nebo zánětu středního ucha.
Velké množství ušního mazu totiž v uchu vytvoří určitou zátku, která způsobuje zhoršení sluchu, ale i určitý šum a následné zalehnutí ucha. Naštěstí se dá tomuto problému předcházet včasnou prevencí, která spočívá v čištění ucha od ušního mazu. Pokud člověk trpí rýmou, tak často má pocit zalehlého ucha, v takovém případě zalehnutí samo zmizí, když se člověk z rýmy vyléčí.
O něco jiného se jedná v případě, že zalehlé ucho je průvodním jevem zánětu středního ucha, v takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který obvykle propíchne ušní bubínek a na léčbu předepíše antibiotika.
Zalehnutí ucha způsobuje Eustachova trubice, která má vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí, pokud je ale změna tlaku náhlá, tak to Eustachova trubice nezvládá a je třeba jí pomoci. Eustachova trubice spojuje vnitřní ucho s krkem, touto trubicí se vypouští tekutina z ucha do krku. Pokud se trubice z nějakého důvodu uzavře (třeba otoky této trubice), tak tekutina ve středním uchu zůstává a může vést až k infekci ucha. Uzavření Eustachovy trubice může způsobit alergie, dráždivé látky, ale i respirační infekce, nebo pití vleže na zádech případně nárůst tlaku vzduchu. K zánětu středního ucha obvykle dochází častěji v zimě a na jaře a postihuje všechny věkové skupiny lidí, jen u novorozenců se objevuje velmi zřídka. Častěji se ale objevuje u dětí než u starších lidí, protože Eustachova trubice je u nich kratší a rovnější, takže sem vnikají bakterie snadněji, navíc jejich Eustachova trubice není tak široká, takže se dá snadněji zablokovat.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
Zánětmočovétrubice, latinsky uretritida, se vyskytuje ve dvou formách – nekapavčité a kapavčité. Projevuje se především změnami při močení, nejčastěji pálením a řezáním, častým nutkáním na močení, zkaleným až bělavým výtokem, objevuje se podrážděná močová trubice. U žen je uretritida mnohdy spojena se zánětem pochvy. Kapavčitá uretritida má jiný průběh u žen a jiný u mužů. U žen může být počátek zcela bez příznaků nebo jsou velmi slabé, což představuje nebezpečí nepozorovaného rozšíření infekce na děložní čípek, dělohu a vejcovody. Jsou-li zasaženy vejcovody, může dojít k jejich zjizvení a následné neplodnosti. Asi 50 % žen s kapavkou pozoruje příznaky v podobě pálení při močení a výtoku. Děložní hrdlo nemocné ženy je zarudlé a potažené hnisem. Může se objevit krvácení mimo menstruaci či krvácení po pohlavním styku. Infekce může zasáhnout také žlázky na malých stydkých pyscích a žlázky při ústí močovétrubice a může dojít ke vzniku bolestivého abscesu.
U mužů se kapavčitá uretritida ohlašuje výraznými zánětlivými potížemi. Vyústění močovétrubice je zarudlé a zduřelé a nastupují obtíže v podobě pálení a bolesti při močení se silným hlenovitým hnisavým výtokem. Při neléčení se zánět může rozšířit na prostatu, semenné váčky či nadvarle. Po akutním počátečním stadiu příznaky postupně slábnou a uretritida přechází do chronického onemocnění. Během něj se objevuje vleklý slabý výtok.
Nekapavčité uretritidy může vyvolat celá řada mikroorganismů. Nejčastěji jde o E. coli, ale také to může být Chlamydia trachomatis, adenoviry, mechanické zranění močovétrubice, chemické zranění a opakované podchlazení. Je to velmi časté onemocnění, které je častější u žen než u mužů. Faktory, které usnadňují rozvoj nemoci, jsou cukrovka, onemocnění prostaty, těhotenství a špatná intimní hygiena. Hlavními projevy uretritidy jsou změny při močení. Pacienti nejčastěji popisují pálení a řezání, časté nutkání na močení. Dále se vyskytuje zkalený až bělavý výtok. U žen je uretritida spojena často se zánětem pochvy. Onemocnění je nepříjemné a má tendenci se často opakovat.
V naší poradně s názvem ROZSIRENI MOCOVE TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hric Alexandra.
Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho trva uzdravení neboli, kdy vse bude v normálu, po operativnim rozsireni mocove trubice..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Do deseti dnů se spraví močení a bude bezbolestné, do třech týdnů až až jednoho měsíce byste měla být opět plně fit. Vše s podpůrnou léčbou antibiotiky.
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močovétrubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močovétrubice; ústí buď do močovétrubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močovétrubice.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Jablka určitě zařaďte do svého jídelníčku, neboť obsahují kyselinou jablečnou, která neutralizuje kyselinu močovou v krevním oběhu. Konzumace jablek poskytuje i úlevu pacientům, kteří již trpí vysokou hladinou kyseliny močové.
Jablečný ocet
Příjem jablečného octa je také prospěšný pro jedince trpící vysokou hladinou kyseliny močové. Můžete si dát 3 čajové lžičky octa na 1 sklenici vody a tuto směs pít 2–3x denně.
Šťáva z francouzských fazolí
Pití extrahované šťávy z francouzských fazolí je efektivním domácím lékem na léčbu dny. Tuto šťávu můžete konzumovat dvakrát denně, zabráníte tak tvorbě nadměrného množství kyseliny močové v krvi.
Voda
Další důvod, proč pít čistou vodu po celý den, je ten, že voda napomáhá vyplavovat toxiny z těla včetně vysokých hladin kyseliny močové. Doporučuje se denně vypít alespoň 8–9 sklenic vody.
Třešně
Třešně obsahují protizánětlivé látky označované jako antokyany, ty pomáhají nejen snižovat hladinu kyseliny močové, ale také brání krystalizaci této kyseliny a jejímu ukládání do kloubů. Třešně byste měli konzumovat i proto, že tyto plody neutralizují kyselinu močovou a pomáhají při prevenci zánětu a proti bolesti.
Bobuloviny
Konzumujte bobuloviny, zejména jahody a borůvky – mají protizánětlivé vlastnosti a při pravidelné konzumaci korigují vysokou hladinu kyseliny močové v krvi.
Čerstvé zeleninové šťávy
Zkombinujte mrkvovou šťávu se šťávou z okurky – vyrobíte si účinný prostředek na léčbu vysoké hladiny kyseliny močové v krvi.
Nízkotučné mléčné výrobky
Dalším způsobem, jak omezit tvorbu kyseliny močové, je konzumace nízkotučných mléčných výrobků. Zařaďte do jídelníčku mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, zabráníte tak vzniku vysokých hladin kyseliny močové v krvi.
Limetka
Limetková šťáva obsahuje kyselinu citronovou, což je v podstatě rozpouštědlo kyseliny močové. Přidávejte si tedy limetkovou šťávu do denní stravy. Vytlačte limetkovou šťávu z poloviny plodu do pohárku s vodou a konzumujte ji takto každý den.
Vitamin C v potravinách
Konzumace potravin obohacených o vitamin C představuje další způsob, jak udržet hladinu kyseliny močové v normě. Potraviny obsahující velké množství vitaminu C rozkládají kyselinu močovou a vylučují ji z těla. Zahrňte tedy do své stravy kiwi, pomeranč, citron, rajčata a podobnou zeleninu.
Olivový olej
Připravujte potraviny společně s olivovým olejem lisovaným za studena. Obsahuje antioxidanty a má protizánětlivé vlastnosti.
Celerová semena
Jedním z nejoblíbenějších domácích léků na léčbu vysoké hladiny kyseliny močové je konzumace semen celeru.
Pinto fazole
Fazole pinto jsou nabité látkou, která pomáhá přirozeně snižovat ky
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,
Ještě se na vás obracím s dotazem jestli je možné že na uši slyším dost tlumeně?jakoby přes vatu...odezní to nebo už mi to takhle zůstane?..profuky jsou zatím bez efektu.
Děkuji za váš soucit se mnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za pocit tlumeného sluchu může od rýmy zanesená eustachova trubice. Díky tomu z vnitřního ucha nemůže odtékat sekret a jeho hromadění tlumí přenos zvuku. Až vás opustí tahle rýmová epizoda, tak se vše vrátí do normálního stavu. Nebojte se a vydržte! Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dokud to nepřestane, choďte jednou za dva týdny na kontrolu a buďte trpělivá.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
POZNÁMKA: Při zahájení léčby párou systém Rezum automaticky sleduje čas, dokud nedojde k dokončení naprogramované léčby, a automaticky vypne páru. Páru lze před ukončením léčby zastavit, pokud se uvolní tlačítko pro aktivaci páry.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Během léčebného cyklu neuvolňujte tlačítko pro aktivaci páry. Pokud je tlačítko pro aktivaci páry uvolněno před dokončením léčebného cyklu, dodávka páry se automaticky zastaví, což může vést k částečné, a tedy nekompletní léčbě.
Na obrazovce se zobrazí každý jednotlivý čas léčby a počet úplných léčebných zákroků, které byly dokončeny.
Postup:
Uvolněte jak spouštěcí tlačítko, tak tlačítko aktivace páry a zatlačte na tlačítko pro stažení jehly nahoru, abyste jehlu zasunuli.
VÝSTRAHA: Ujistěte se, že je jehla zcela zatažena tím, že zobrazíte polohu jehly pomocí objektivu. Pokud se před opětovným umístěním zaváděcího zařízení jehla nezatáhne, může dojít k poškození močovétrubice.
Změňte pozici zaváděcího zařízení pro další léčbu přesunutím konce přístroje přibližně 1 cm distálně od předchozího umístění jehly. Cílem je vytvořit souvislé, překrývající se léze vzdálené 1 cm a probíhající rovnoběžně s prostatickou močovou trubicí.
Udržujte rotaci přístroje v úhlu 90 stupňů mezi léčebnými zákroky, abyste předešli ztrátě předchozího místa léčby.
Sledujte přirozený sklon močovétrubice, abyste se vyhnuli přílišnému přiblížení k vrcholu, tedy příliš dopředu. Centrujte jehlu mezi spodinou a vrcholem močovétrubice a zaměřte se přímo na adenom, pokud není centrován.
VÝSTRAHA: Před každým ošetřením zjistěte umístění verum montanum ve vztahu ke špičce dříku. Veškerá léčba musí probíhat proximálně od verum montanum.
Zaváděcí zařízení vraťte do výchozí polohy v hrdle močového měchýře pro léčbu v kontralaterálním laloku. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů, abyste umožnili zasunutí jehly na požadované místo na kontralaterálním laloku.
U intravezikálních prostatických protruzí buď laterálních, nebo středních laloků umístěte zaváděcí zařízení 1 cm od proximálního okraje protruze a aplikujte léčení párou jehlou umístěnou přibližně 45 stupňů směrem ke střední čáře. Jeden léčebný zákrok pro malý střední lalok (<2 cm) a dva nebo více pro větší střední lalok (>2 cm). Pro zvětšenou centrální zónu aplikujte léčbu 1 cm od hrdla močového měchýře s jehlou umístěnou 45° směrem ke střední čáře tkáně. Neprovádějte léčbu na spodině močovétrubice nejméně 1 cm od verum montanum.
UPOZORNĚNÍ: Během procedury je třeba monitorovat zbývající hladinu fyziologického roztoku. Pokud je zdroj fyziologického roztoku prázdný, může mít pacient nepříjemné pocity v uretře kvůli
V naší poradně s názvem PÁLENÍ MOČOVÉ TRUBICE U STARŠÍCH ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den, chci se zeptat jen tak mezi nama.
moje kamaradka má takovi problem tam dole...
sverila se my stím a chci ji pomoc ma to takove ze kdyz jde na toaletu tak
ji to boli kdyz cura a pak je to takové ze potrebuje treba kazdych 10 minut
a dole ji to moc bolí a pali a je to hrozne nepříjemné. muzete nam poradit
co jto je nebo zda se treba nejedna jenom o naky zanet jedna pani znama nam
rekla ze to muzou bejt kvasinky ???? moc děkuji za odpoved nikol..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle vypadá spíše na přemnožení bakterií v močových cestách. Na léčbu jsou nutná antibiotika, která to do 10 dnů vyléčí. Je potřeba zajít s tím ke gynekologovi, aby udělal stěry z vaginální sliznice a nebo nechal vyšetřit moč. Když to necháte být, tak se to povleče, bude to dál bolet a hrozí další komplikace. Po skončení léčby pomocí ATB je vhodné užívat 1 měsíc Urinal a probiotika. Jděte s tím k doktorovi!
Existuje několik příčin zánětu močovétrubice u žen. Nejběžnější z nich jsou sexuálně přenosné nemoci (chlamydie, kapavka, syfilis, HIV/AIDS). Nebo může být uretrální zánět způsoben bakteriemi vstupujícími do močovétrubice, antibiotiky nebo i podlitinami z pohlavního styku. Někdy nemusí být zánětmočovétrubice identifikován, pak se jedná o takzvanou nespecifickou uretritidu.
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete. Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močovétrubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močovétrubice; ústí buď do močovétrubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močovétrubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močovétrubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).
Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.
U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i pr
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A BÍLI POVLAK NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobrý den . Mám cukrovku a beru jen léky . Očas si dám červené víno a následující den se mi oběví na penisu scvrklá kůžička , svědění a vytékající bílá asi plíseň . Asi po dvou týdnech se vše vrátí do normálu . Poraďte co stím ! Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyhle projevy moc nesouvisí s cukrovkou ani s pitím červeného vína. Jedině, že byste společně s pitím provozoval také nechráněný sex a pravidelně se infikoval nějakými bakteriemi. Příznaky, které popisujete nasvědčují na zánět ústí močovétrubice. Až se znovu potíže objeví, tak doporučuji návštěvu na venerologii (součást kožního oddělení). Tam se dovíte co to je a jak to léčit.
Pokud je zánět zubu rozsáhlý, mohou se podávat antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Phenoxymethylpenicillin je penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Amoxicilin/klavulonát je kombinace širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Klindamycin je linkosamidové bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová atb, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin – pyelonefritida:
Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.
Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).
Bolest ledvin v těhotenství:
Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.
Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkoviny, cukr a krevní sediment. Doplňuje se dále vyšetření srážlivosti krve a krevní skupiny.
Vysoký krevní tlak v těhotenství je vážným rizikem. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství současně s přítomností bílkoviny v moči a s otoky konč
