Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkovýchblan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkovýchblan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánětmozkovýchblan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánětmozkovýchblan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Klíšťový zánět mozku a mozkovýchblan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Virové záněty mozkovýchblan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíště obecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.
Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klíště vhodíme do záchodové mísy – a samozřejmě pořádně spláchneme. I když je klíště schopné pod vodou přežít poměrně dlouho, šance, že ze záchodové mísy znovu vyleze, je mizivá.
Klíště zabalíme do kousku papíru a zapálíme – pokud máme po ruce sirky nebo zapalovač, je to bezpečný způsob. Klíště ale předem zabalíme do papíru, aby se infekční částice nedostaly ven.
Klíště podržíme dostatečně dlouhou pinzetou a spálíme přímo nad plamenem zápalky – i tady je lepší klíště nejprve obalit kouskem papíru.
Klíště vhodíme do lahvičky naplněné lékárenským lihem – vhodný způsob zvláště tehdy, pokud odstraňujeme více klíšťat najednou. Líh klíšťata spolehlivě usmrtí a malou lahvičku pak můžeme vyhodit do běžného odpadu.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánětmozkovýchblan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkovýchblan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánětmozkovýchblan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánětmozkovýchblan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánětmozkovýchblan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Hamiltonův hmat neboli mechanické uvolnění hlenové zátky a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu – pravděpodobnost jejich užití se tak snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní. Více o této metodě naleznete v samostatném článku Hamiltonův hmat.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílené protržení, prasknutí vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu. Více o umělém protržení vaku blan se dočtete v článku Amniotomie.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den, bojim se ze mam zánět ledvin občas mi boli konečník hodně trpím na záněty. Muže to byt od ledvin ten konečník? Děkuji Janoušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milca milena.
Mela jsem.zanet mocoveho měchýře ten sem si vilecila ale zacali me dost bolet ledviny hrozne bolesti zasla jsem si k doktorovi a byl mi predepsan furolin ale nevim jestli tento lek je na zanet ledvin nezda se mi zanet mocoveho mechyre uz nemam ale bolesti neustoupili
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkovýchblan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek Beranek.
Dobrý den,prosím vás výsledek vzorku moče byl- U Leukocyty 310 arb.j. B Leukocyty 17,93 B Neutrofily 11.410 Děkuji za odpovědˇ F,B,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší odpověď dostanete od svého praktického lékaře, který zná vývoj vašeho zdravotního stavu a může lépe poznat problém, na který ukazují hodnoty, které jste poslal. Leukocyty v moči by normálně být vůbec neměly. Hodnota 310 je vysoká a může ukazovat na tyto stavy:
- Zánět močových cest: potíže s močením (pálení, řezání), krev v moči, bolest při močení, zvýšená teplota.
- Zánět ledvin: bolest v dolní části zad nebo břicha, krev nebo hnis v moči, nevolnost, zvracení, horečka a zimnice, časté nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.
- Zánět prostaty: bolest hráze, problémy s ejakulací, horečka, zvětšená a citlivá prostata.
U každého z těchto onemocnění je nezbytná lékařská pomoc, proto zůstaňte v kontaktu s lékařem, který inicioval vyšetření moči a dodržujte jeho pokyny.
Jdeme-li do listnatého nebo smíšeného lesa, měli bychom:
mít ochranné oblečení – vysoká obuv, světle barevný oděv (na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit) s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek;
používat repelentní prostředky proti klíšťatům;
po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý povrch těla;
denně kontrolovat domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí;
co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce);
před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat Jodisolem nebo jiným dezinfekčním prostředkem;
klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít pinzetu nebo elektrikářskou svorku (krokodýlek);
uchopit klíště u hlavičky, nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho střev do ranky i s viry či bakteriemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte;
viklat opatrně, dokud se klíště nepustí kůže;
nikdy klíště nemačkat a nepolévat olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu viry a bakterie do krve člověka);
po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikovat;
při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
Proti klíšťové encefalitidě existuje též očkovací látka s mrtvým inaktivovaným virem a hyperimunní globulin, který je možno aplikovat osobám, u kterých došlo k přisátí několika klíšťat v endemické oblasti, tedy takové, kde se onemocnění klíšťovým zánětem mozku vyskytuje. Tento globulin je nutno podat do 96 hodin po přisátí klíšťat, nikdy ne později.
Ve svém příspěvku ZANET PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Köhlerová.
Dobrý den paty den po vytrzeni mrtvé pětky,kde byl zánět. Třetí den po vytržení tlak nad mistem vytrzeni. Ne zadna ostrá bolest,jen tlak a otok tvare ktery neustupoval.Pátý den od zákroku jsem znovu navštívila zubaře. Zanet pry "vyskrabl" v umrtveni. Bez drenu bez ATB prý do týdne bude vse ok ze to neni vážný. Zapomnela jsem se zeptat jestli muzu vyplachovat a jist. Nebo jestli je postup stejný jako po vytrzeni zubu.
Dekuji Köhlerová Ivana,Sokolov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den už 14 dni mám zánět okostice v dasni můj zubar mi první uřízl dasen vyčistil druhý den mi zub vytrhl a třetí den jen drenoval ale bolest je nevidrženi točí se mi hlava bolí mne spánek ucho spatne se mi dícha
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klasickým útokem klíštěte je kousnutí a přisátí k pokožce.
Klíště se obvykle přisaje na kůži. Snažte se klíště odstranit co nejrychleji po přisátí. K odstranění použijte jemnou pinzetu nebo jej odstraňte pomocí nehtů. Klíště chyťte co nejblíže k pokožce. Vytahujte ho pomalu a opatrně a pokuste se pracovat tak, aby nedošlo k odtržení hlavičky a těla klíštěte. Po vytažení místo důkladně dezinfikujte. Dříve běžně doporučované metody odstraňování klíštěte s pomocí sirky, vazelíny nebo laku na nehty nejsou plně funkční a jejich užití se nedoporučuje.
Pokud se kolem místa, kde bylo klíště přisáté, vytvořila do týdne od vyndání klíštěte červená skvrna, která se dále rozšiřuje, navštivte svého lékaře. Pokud dojde ke zvýšení teploty, které nemá jinou příčinu (do měsíce od kousnutí), rovněž se obraťte na lékaře. Tyto symptomy mohou být první známkou lymské boreliózy, proto je důležité pacienta dále vyšetřit a onemocnění vyloučit.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
