Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkovýchblan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkovýchblan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánětmozkovýchblan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánětmozkovýchblan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Klíšťový zánět mozku a mozkovýchblan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Virové záněty mozkovýchblan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
V naší poradně s názvem HPV VIRUS U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hyneček.
Dobrý den,mám prosím dotaz,jak se může nakazit muž virem HPV aniž by měl jiný sexuální vztah s jinou ženou?? Je možné se nakazit třeba v sauně nebo někde na záchodě?? U manželky byl diagnostikován HPV 16 a ošetřující lékař ji řekl, že je možné se nakazit jen pohlavním stykem,ale já jsem si jist, že za celou dobu manželství jsem žádný jiný styk s jinou ženou neměl.Bohužel se k vůli tomu dostalo naše manželství do velmi kritického stavu.děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Viry HPV včetně typu 16 jsou hojně rozšířeny v celé dospělé populaci. Přenos začíná s prvními pohlavními styky v raném mládí. Pro přenos není důležitý úplný pohlavní styk, ale stačí jen dotyk pokožky genitálií. Přenos z WC nebo v sauně bez těsného kontaktu s nakaženým není možný. HPV nosíme v sobě bez zjevných příznaků. Mohl jste ho mít vy i vaše manželka již z doby prvních lásek.
HPV 16 u žen může způsobit rakovinu děložního čípku a u mužů zase rakovinu penisu.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánětmozkovýchblan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkovýchblan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánětmozkovýchblan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánětmozkovýchblan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánětmozkovýchblan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Hamiltonův hmat neboli mechanické uvolnění hlenové zátky a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu – pravděpodobnost jejich užití se tak snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní. Více o této metodě naleznete v samostatném článku Hamiltonův hmat.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílené protržení, prasknutí vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu. Více o umělém protržení vaku blan se dočtete v článku Amniotomie.
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkovýchblan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Meningy jsou překrvené a dochází k narušení hemato-encefalické bariéry, otoku mozku. Vytváří se hnis, který se může dostat do mozkových cév a způsobit jejich zánět a nedokrevnost mozkové tkáně. Mohou se vytvářet abscesy naplněné hnisem, jež mohou utlačovat mozkovou tkáň. V závislosti na poškození mozku můžeme sledovat různé druhy obrn, postižení zraku či sluchu, stejně tak mentální deficit. U meningokokových infekcí může dojít ke krvácení do nadledvin. Akutní a život ohrožující okolností je vznik sepse. Při správně vedené léčbě dochází k úpravě stavu během 3–5 dnů a dochází k úplnému uzdravení bez jakýchkoli trvalých následků. Možnou prevencí je očkování proti meningokoku a hemofilovi.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den, bojim se ze mam zánět ledvin občas mi boli konečník hodně trpím na záněty. Muže to byt od ledvin ten konečník? Děkuji Janoušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milca milena.
Mela jsem.zanet mocoveho měchýře ten sem si vilecila ale zacali me dost bolet ledviny hrozne bolesti zasla jsem si k doktorovi a byl mi predepsan furolin ale nevim jestli tento lek je na zanet ledvin nezda se mi zanet mocoveho mechyre uz nemam ale bolesti neustoupili
Žaludeční šťávy jsou hořké. Zvracení může mít spoustu příčin: zkažené jídlo, infekce, nemoci trávicího traktu. Zvracení je souhrou svalových stahů a uvolnění, které vedou ke zvýšení žaludečního tlaku a vypuzení tráveniny přes jícen a hltan dutinou ústní. Jedná se primárně o obranný reflex. Reflex zvracení tvoří na sebe navazující stahy různých svalů. Nejprve se stáhne bránice, což zmenší objem žaludku. Uvolní se dolní jícnový svěrač, což umožní vytlačení žaludečního obsahu do jícnu. Kromě toho se uzavírá záklopka hrtanová, což brání vdechnutí zvratků. Zvracení je řízeno z mozkového centra v oblasti spodiny čtvrté mozkové komory. Do tohoto centra přichází různé impulzy, které mohou zvracení vyvolat. Do centra přichází informace o rozpětí trávicí trubice, o koncentraci různých sloučenin v krvi (včetně toxických sloučenin) a přichází do něj impulzy z ústrojí rovnováhy vnitřního ucha. Centrum je ve spojení i s centry mozku, která mají na starost emoce a psychiku. Jakékoliv podněty, které podráždí centrum zvracení, mohou reflex zvracení vyvolat.
Speciální problematiku tvoří zvracení krve, zvracení kávové sedliny a zvracení střevního obsahu.
Příčiny zvracení:
Roztažení části trávicího traktu: Dojde-li k roztažení (odborně distenzi) trávicího traktu, vede se tato informace cestou desátého hlavového nervu směrem k mozku. Logickým požadavkem je, aby nebyla přijímána další potrava, proto se objeví pocit nechutenství a někdy nevolnosti. V případě, že se stav neupraví, dojde k podráždění centra zvracení. Zvracení má v tomto případě napomoci uvolnění trávicího traktu. Tato příčina se vyskytuje při přejídání se (roztažení žaludku) či při neprůchodnosti trávicího traktu (cizí tělesa, vrozené vady trávicí trubice, prozánětlivá zúžení v trávicím traktu a podobně). Pochopitelně sem lze zahrnout i krvácení do horních částí trávicí trubice, což vyvolá zvracení krve.
Záněty v trávicím traktu: Infekční zánět žaludeční sliznice (méně přesně označované jako akutní gastritida či střevní chřipka) může vést ke zvracení. Tyto obtíže trvají poměrně krátce a nebezpečné jsou snad jen u malých dětí a starých lidí, kdy hrozí dehydratace. Stejně tak se může zvracení objevit při zánětech jater, slinivky břišní a žlučníku.
Dráždění ústrojí rovnováhy a pohybu: Toto párové drobné ústrojí skládající se ze tří polokruhovitých kanálků se nachází hluboko v lebce ve vnitřním uchu. Umožňuje orientovat se v trojrozměrném prostoru. Jeho podráždění nebo poškození je spojeno s motáním hlavy, nevolností a zvracením. Nejčastěji k tomu dochází při takzvaných kinetózách (dopravní prostředky, kolotoče a podobně), u star
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek Beranek.
Dobrý den,prosím vás výsledek vzorku moče byl- U Leukocyty 310 arb.j. B Leukocyty 17,93 B Neutrofily 11.410 Děkuji za odpovědˇ F,B,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší odpověď dostanete od svého praktického lékaře, který zná vývoj vašeho zdravotního stavu a může lépe poznat problém, na který ukazují hodnoty, které jste poslal. Leukocyty v moči by normálně být vůbec neměly. Hodnota 310 je vysoká a může ukazovat na tyto stavy:
- Zánět močových cest: potíže s močením (pálení, řezání), krev v moči, bolest při močení, zvýšená teplota.
- Zánět ledvin: bolest v dolní části zad nebo břicha, krev nebo hnis v moči, nevolnost, zvracení, horečka a zimnice, časté nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.
- Zánět prostaty: bolest hráze, problémy s ejakulací, horečka, zvětšená a citlivá prostata.
U každého z těchto onemocnění je nezbytná lékařská pomoc, proto zůstaňte v kontaktu s lékařem, který inicioval vyšetření moči a dodržujte jeho pokyny.
Příčinou bolestí varlat u chlapců může být úraz, jízda na kole, tříselná kýla nebo také příušnice. Příušnice obvykle proběhnou jako lehké onemocnění, ve vzácných případech se však mohou objevit komplikace, především zánětmozkovýchblan, zánět slinivky břišní, zánět varlat nebo zánět vaječníků. Zánět varlat může postihnout buď jedno, nebo obě varlata a může ve vzácných případech vést až k neplodnosti, buď dočasné, nebo i trvalé. Komplikace v podobě zánětu varlat je možná v jakémkoli věku, ale u chlapců do 10 let se vyskytuje jen velmi vzácně. V každém případě, pokud u svého dítěte zjistíte bolestivost, citlivost nebo abnormality, navštivte pediatra.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Zánět z důvodu odumření zubního nervu se projevuje těmito příznaky: otok celé tváře, krku, pulzující bolest zubu, která se specifikuje jako nesnesitelná bolest zubů, intenzivnější v noci a při vystavení zubu chladu či horku. Zánět v dutině ústní může být provázen zápachem z úst. Ve dřeni zubu je krevní zásobení, kterým se mohou bakterie dostat kamkoliv do těla, pak může nastat například nebezpečná endokarditida (zánět výstelky srdce), neuralgie trojklaného nervu, trigeminu či zánětmozkovýchblan.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se
Ve svém příspěvku ZANET PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Köhlerová.
Dobrý den paty den po vytrzeni mrtvé pětky,kde byl zánět. Třetí den po vytržení tlak nad mistem vytrzeni. Ne zadna ostrá bolest,jen tlak a otok tvare ktery neustupoval.Pátý den od zákroku jsem znovu navštívila zubaře. Zanet pry "vyskrabl" v umrtveni. Bez drenu bez ATB prý do týdne bude vse ok ze to neni vážný. Zapomnela jsem se zeptat jestli muzu vyplachovat a jist. Nebo jestli je postup stejný jako po vytrzeni zubu.
Dekuji Köhlerová Ivana,Sokolov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
