ZÁNĚT PAT bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Nohy, ty by nás měly nést po celý život, proto bychom o ně měli patřičně pečovat. V této souvislosti bychom měli věnovat dostatečnou pozornost i chodidlům, a to nejen z hlediska zdravotního (aby nás tato místa nebolela…), ale i z hlediska estetického, protože pouze plosky zdravé, bez zbytečných krust, bradavic a dalších defektů budou stále hezké a nebolavé.
Praskající paty
Kůže na patách bývá dlouhodobě namáhána, a je-li navíc suchá a nadměrně tlustá, v místě ohybu snadněji praskne. Přispívá k tomu i nevhodná obuv s otevřenými patami. Kůže na patách většinou nepraskne ze dne na den. Nejdříve se kůže na chodidlech začne olupovat, což je zatím spíše estetická vada. Pokračuje to ztvrdlou kůží na patách, která může trhat punčochy a tlačit při stání či chůzi. A končí bolestivě rozpraskanými patami, jež se těžko hojí. Popraskané paty do krve se pak často objevují v důsledku zvýšené mechanické námahy, například u lidí s povoláním, při kterém se dlouho stojí, případně u osob s nadváhou či obezitou.
Kůže na patách může praskat z řady důvodů. Nejčastější příčinou je příliš suchá a ztvrdlá horní vrstva kůže. Jedná se vlastně o odumřelou tkán, která není dostatečně hydratována. Proto vysychá, tvrdne a nakonec bolestivě praskne. Do prasklin se poté dostávají nečistoty, jež se časem obvykle zanítí, což bývá bolestivé. Častou komplikací u popraskaných pat bývá infekce. Infekční agens (tedy bakterie, kvasinky, plísně) proniká do prasklin kůže, kde nalézá ideální prostředí k životu, a sice teplo, vlhko a živiny. Infekce se do rány dostane poměrně snadno, avšak velmi obtížně se z těchto míst odstraňuje, neboť zde působí zánětlivé procesy, které brání zahojení prasklin. Je tudíž vhodné, aby přípravky k ošetření popraskaných pat obsahovaly i látky působící proti bakteriím a plísním.
Co dělat, abychom popraskání pat zabránili? Pro elasticitu kůže je důležitá mimo jiné dostatečná hydratace, proto bychom měli kůži na chodidlech udržovat dostatečně hydratovanou, vláčnou, bránit přílišnému hromadění kůže a vyhnout se nadměrnému zatížení pat. Využít můžeme přípravky s obsahem emolientů (změkčujících prostředků: přírodní oleje a vosky) a hydratačních látek (glycerin, panthenol, urea...).
Již popraskané paty se pak léčí pomocí krémů, které se používají denně. Krém se jemně se vmasíruje do dobře umyté a osušené kůže a nechá se působit, nejlépe přes noc. K úlevě by mělo dojít do 1–3 týdnů.
Látky používané při léčbě popraskané kůže na patách:
kyselina glykolová: změkčení ztvrdlé kůže a odstranění staré rozpraskané kůže;
climbazol a pirocton-olamin: potlačení množení nežádoucích kvasinek a šíření plísní;
šalvějová silice: antibakteriální a deodorační působení;
panthenol, glycerin, urea, bambucké máslo a makadamový olej: hydratace a změkčení kůže.
V naší poradně s názvem BOLESTI PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
Dobrý den, chtěla bych poradit co s bolavýma patama. Začnu od začátku, před asi 3 lety jsem dostala pásový opar na lýtku a stehně ze zadní strany. Od té doby mě začaly jakoby úplně řezavé bolesti od achylovky do paty, nevím jestli by to mohlo mít nějakou souvislost, patní ostruhy tam nejsou ( potvrzeno rentgenem ). Dodnes mám bolesti ( řezavé už nejsou ) pat, někdy až nesnesitelné než se rozejdu, po chvíly to trochu poleví, ale stejně ty bolesti jsou, takže chodím jako důchodce, přesto ještě nejsem.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zastavte se na neurologii a nechte si vyšetřit nervy na noze. Tyto komplikace může způsobovat uskřinutý nerv, který byl vyprovokován pásovým oparem. Jednoduchá operace pak zajistí úlevu.
Nejlepším řešením je samozřejmě pravidelná a důkladná péče o pokožku nohou. Návštěva pedikúry je příjemným a praktickým relaxačním rituálem, který si jednou měsíčně může dopřát každý. Pedikérka odstraní zhrublou kůži pat, upraví nehty a na závěr nohy uvolní masáží. Zastánci domácí péče se pak neobejdou bez nástroje na odstraňování suché kůže pat.
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Artemis.
Dobrý den nejsem žádná lékařka ale můžu říct že moje mamka měla podobné problémy.Bolesti obou pat jako kdyby jí tam bodali něčím či píchali jehličky.Doktor jí řekl že to má ostruhy a nedá se to léčit.Takže mamka bohužel trpí bolestma do teď už si ale na to nestěžuje protože se s tím musela naučit žít.
Rozšířeným pomocníkem jsou výrobky z pemzy a kovové seřezávače kůže. Pemza je pórovitá lehká hornina, která díky své struktuře umožňuje odřít ztvrdlou kůži chodidel. Je to nejběžnější a široce dostupný produkt, jeho nevýhodu ale je, že pokožku chodidel ponechává roztřepenou, takže se může stát, že se roztřepená kůže zatrhává a způsobuje záděry podobné těm okolo nehtů nebo v extrémních případech i záněty chodidel. Pemzu navíc není možné dokonale vyčistit, a tak se kousky odrolené kůže usazují v jejích pórech a vytvářejí ideální prostředí pro množení bakterií.
Další variantou je seřezávač kůže, který pomocí žiletky odřezává celé plošky ztvrdlé kůže. Odstraňování seřezávačem kůže je metoda velmi efektivní, zamezuje třepení kůže, nicméně má i svá rizika. Podle odborníků kovový nástroj kůži vždy naruší a poraní, i když to nemusí být na první pohled patrné. Přesto se v řadě salonů s jeho použitím můžete stále setkat. Pro domácí použití je seřezávač naprosto nevhodný, v nezkušených rukou totiž může způsobit bolestivá poranění.
Nedostatky pemzy a kovu řeší pomocníci ze skla. Novinkou na poli péče o pokožku nohou jsou skleněné pilníky. Jejich speciální povrch je chráněn užitným vzorem a umožňuje odstranit ztvrdlou kůži pohodlně, bezbolestně a hygienicky. Sklo je navíc snadno omyvatelné, a tak je lehké pilník udržovat v dokonalé čistotě. Hrubší strana pilníku obrousí zatvrdlou pokožku po odmočení v teplé vodě, hladká strana pak uhladí povrch pat již suchých nohou a lze ji použít i jako pilník pro úpravu nehtů.
Po odstranění přebytečné kůže je třeba pokožku vyživit, hydratovat a zjemnit. To dokážou speciální krémy, kterých je v obchodech i lékárnách na výběr celá řada. Pro znásobení účinku je vhodné obléct si po namazání nohou teplé ponožky a nechat krém působit celou noc.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ZHNEDNUTIE POKOŽKY PO VYPALOVANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pat.
pred mesiacom som si dala vypaliť znamienko.. znepokojuje ma ze je este stále cervené.. a zdá sa mi že zase začína hnednuť.. je to mozné že mi ho nevypalila doktorka dobre?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vypalování tekutým dusíkem je třeba provádět opakovaně, podle velikosti znaménka. Když se to udělá jen jednou nebo málo, tak znaménko nebo bradavice znovu dorostou. Doporučuji navštívit znovu vašeho lékaře a opakovat dusíkové vypálení vašeho znaménka.
Nejdříve musíte zjistit příčiny vzniku a poté najít vhodné recepty z lidových prostředků.
Zde jsou babské rady na prasklé paty:
Aloe vera: Gel z aloe vera si natřete na paty po jejich namočení ve vlažné vodě. Případně můžete vyzkoušet pastu z aloe vera a medu. Pokud ji budete používat každý den po celý týden, pocítíte rychlé zlepšení stavu nohou. Ideální je používat aloe vera před spaním. V noci se může do pokožky velmi dobře vstřebat (nezapomeňte na ponožky).
Aspirin: Aspirin (balení po 10 ks) a sklenka vodky. Rozetřete tablety na prášek, zalijte vodkou a po dobu dvou dnů používejte jako teplý obklad na noc.
Banán: Dva zralé banány rozmačkejte na hladkou kaši. Tuto směs pečlivě naneste na chodidla a nechte 20 minut působit, poté opláchněte. Tento postup opakujte každý den po dobu dvou týdnů, dokud nebudete spokojeni s výsledkem. Banán obsahuje látky, které dokážou dokonale zvláčnit tvrdou kůži na nohou. V banánu najdete také vitaminy A, B6 a C, které mají vliv na pružnost kůže a příznivě ovlivňují její hydrataci.
Bylinky: Heřmánek je univerzální a pomáhá, i když některým se může jeho vůně spojovat s miminky. Takže je možné sáhnout i po jiné síle z přírody. Vhodná je komonice smíchaná se semeny pískavice, anebo komonice s kořenem kostivalu. Ale je možno přidat i další rostliny, ovesnou slámu, měsíček, březové listí, lněné semínko či listí jitrocele. Směsí si můžete vytvořit téměř neomezené množství, podle vlastních preferencí a také podle toho, jak na ně naše paty budou reagovat.
Cibule: Oloupanou cibuli nakrájíme na kroužky a ty položíme na paty v husté vrstvě. Zabalíme pod celofán, oblečeme si ponožky a necháme působit po dobu 2–3 hodin.
Cuketa: Cuketu umixujeme, přidáme lžíci olivového oleje, zábal dáme na paty a necháme působit pod bavlněným šátkem celou noc.
Glycerin s octem: Udělejte si obklad z glycerolu, 9% octu a amoniaku. Všechny komponenty namíchejte ve stejném poměru, amoniak přidejte až nakonec. Namočte hadřík v kapalině a ovažte si jím paty.
Jedlá soda: Do misky s vlažnou vodou vsypte 3 polévkové lžíce jedlé sody. V této směsi namáčejte chodidla po dobu 15 minut. Poté nohy osušte a obruste je pemzou. Opakujte dvakrát týdně. Jedlá soda působí jako exfoliant, stejně jako peeling odstraní z vašich pat mrtvé buňky a má protizánětlivé vlastnosti.
Kokosový olej či sádlo: Silnou vrstvu kokosového oleje (nebo vepřového sádla) naneste na předem omytá a osušená chodidla. Na nohy si oblečte ponožky a olej (sádlo) a nechte působit přes noc. Opakujte každý večer před spaním. Kokosový olej i ve
V naší poradně s názvem SVRAB A SIROVA KURA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal z Martina.
dobry den,
nas syn ma pat rokov a dostal svrab. chcem sa spytat ci po stvordnovej sirovej kure su znicene vsetky vajcka svrabovky. syn ma citlivu pokozku a stale ho to svrbi. snazime sa pokozku premastovat tak ako nam odporucila doktora. mame vsak obavy ze svrabovka nebola znicena uplne. je to mozne? dakujeme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den, při nejistotě raději znovu zajděte k doktorce, aby synka prohlédla a zkontrolovala účinnost léčby. Jen tak uspíšíte synovo vyléčení.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den, bolí me obe paty na rentgenu me nic nenasly bolest je jako kdyz mam v patach jehlicky masticky nepomahaji prosim o radu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
Hlavním rizikem zánětu šlach je nadměrné zatěžování svalů bez adekvátního odpočinku. Příkladem mohou být běžné činnosti, jako je třeba práce na počítači. Při sportování je nebezpečné začít bez zahřátí a protažení namáhaných svalových skupin. Rizikové je i náhlé zvýšení svalové činnosti, jíž jsme se v předchozí době nevěnovali.
Rozlišujeme několik typů zánětu šlach
Hnisavý zánět šlach: Je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět šlach:
Revmatický zánět se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákazy, která je způsobena bakteriemi – streptokoky. Klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket:
Jedná se o zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale často se vyskytuje i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Objevuje se často u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze. Podrobně v samostatném článku tenisový loket.
Lupavý prst:
Postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se v nich vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Příznaky a projevy zánětu šlach
Zánět šlach nepatří mezi onemocnění, které by na nás z ničeho nic udeřilo, obvykle se příznaky začínají projevovat postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé, teplé a bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha používána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Láda.
Dobrý den, již několik let mám značně rozpraskané paty někdy po chůzi až do jizem-krvavých, byl jsem již na kožním, kde uvedli že mám plísen na nehtech a dokud toto nebude odstraněno že mi budou paty praskat /toto cca 3 roky/ používám lék Exoderil-mast i kapky - toto nepomáhá, dostal jsem i míchanou mast na kůži, taktéž bez úspěchu, používám různé krémy na nohy /aloe vera, cracked heel crem active repair K´plus, foot cream-algetics, cracked heels cream -tian De a jiné masti na promaštění kůže jako je plsní nesolené sádlo, měsíčková mast, mastné krémy na ruce atd./ bolest je v v klidu při sezení nebo lehu, pomáhá před spaním cca 20 min studená koupel nohou, provádím i pilníkování, broušení a vyřezávání kůže žiletkou k tomu určenou ke snížení vrstvy kůže, zatím nic nepomáhá, bolest vystřeluje až do lýtek nad patami-toto onemocnění mám na obou nohách /patách/, mám slabý diabetes do 6,8 - takže již nevím koho mám navštívit - říkal jsem to praktické lékařce, internistovi,fyzioterapeutce ale nikdo se k tomuto nevyjádřil-pouze uvedli že to musím mastit-prosím o radu jak případně dále pokračovat nebo radu jak toto léčit, otevřené ani oteklé nohy nemám ani nikterak deformované, nosím ponožky z důvodů infekce ale chodidla mě v tomto dosti pálí nosím většinou plnou obuv-mám pouze popraskané paty chodidel děkuji za radu Láda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Popraskané paty se léčí v ordinaci kožního lékaře. Dostal jste informaci, že za popraskané paty ve vašem případě může plíseň nehtů. Soustřeďte se tedy na eliminaci rozvoje této plísně. Kupte si v lékárně sprej proti plísni na nohách s názvem Clotrimazol a aplikujte podle návodu na celé chodidlo po dobu několika měsíců. Nohy se snažte mít co nejvíce holé na vzduchu. Vlhko, jako je pot, různé zvláčňující krémy, sádlo, atd, to vše vaši situaci jen zhoršuje. I přílišné obrušování či ořezávání kůže může podporovat průnik nových plísňových spór do pokožky. Zajděte znovu na kožní a zaměřte se na léčbu plísně nehtů. Dodržujte pečlivě lékařem poskytnutou léčbu a udržujte nohy v suchu, co nejvíce bez ponožek a uzavřených bot.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.
dobrý den,bolia ma päty,bola som na RTG chcem sa spýtať čo znamená prítomný entezofyt tuber calcanei v úpone Achillovej šľachy?? záver:calcar calcanei simplex 1 sin. dakujem
Příznaky se u zánětu šlach projevují postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé až nateklé a teplé. Postižené místo je bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha využívána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
Rozlišuje se několik typů zánětu šlach:
Hnisavý zánět šlach – je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět – ten se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákaz, které jsou způsobeny bakteriemi označovanými jako streptokoky. Tyto klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket – je zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale může se vyskytovat i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku těchto svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Často se zánět šlach vyskytuje u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze, nebo u studentů, kteří si takto namohli svaly jedné ruky dlouhým a častým psaním.
Lupavý prst – postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se pak v těchto šlachách vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Chronický zánět slepého střeva je charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha. Bolesti vyskytující se kolem pupku se pozvolna stěhují k pravému podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal. Doprovodnými příznaky bývají často pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5 °C, zrychlený tep, zácpa, nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem. Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny. Pokud už je zánět v pokročilém stadiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení. Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat v různých variacích, popřípadě napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou, zánětem žlučníku či gynekologickým onemocněním.
Pacient je ve většině případů ihned hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Lékař dle stavu pacienta volí konzervativní, nebo operační postup.
Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na břicho. Většinou jej lékaři navrhnou, pokud bolesti ustupují nebo je zánět nepatrný. Až v 50 % odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku. Zánět se však po nějaké době může objevit znova.
Častěji se však volí léčba operativní, a to i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů). Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě nebo tři malé jizvy. O tom, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta. Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující velkou přípravu. Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku. Pokud je průběh zánětu vážnější, případně dojde až k prasknutí apendixu či poškození pobřišnice, měla by být indikována lázeňská léčba. Po chirurgickém zákroku se již toto onemocnění nikdy nemůže opakovat.
