zanět žil

ZÁNĚT ŽIL

Zánět žil na ruce

Příčiny zánětu žil na ruce zahrnují obecně všechny procesy, které poškozují žilní stěnu, a stavy způsobující zpomalení proudění krve v žilách a její městnání. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí, se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).

Podávají se protizánětlivé masti, aplikují se studené obklady, stažení obinadlem, elastickou punčochou. Pomoci může užívání kyseliny acetylsalycilové (ASA, Anopyrin, Aspirin), popřípadě antibiotik. Onemocnění většinou ustoupí do několika dní.

U žilního onemocnění ruky je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.

Detail odstavce: Zánět žil na ruce
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Zánět vnitřních žil na noze

U zánětu žil v noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flebotrombózu, nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje jinou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.

Detail odstavce: Zánět vnitřních žil na noze
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Zánět žil v lýtku

Při zánětu žil v lýtku si zaslouží pozornost lékaře oteklé lýtko, které vzniklo bez zevní příčiny. Pravděpodobně se jedná o zánět žilního systému s možností vzniku trombu, a tudíž o závažné onemocnění s rizikem plicní embolie. V tomto případě je třeba vždy co nejdříve navštívit specializovanou cévní ambulanci.

Detail odstavce: Zánět žil v lýtku
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Zánět žil v kotníku

Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, vmetek je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.

Detail odstavce: Zánět žil v kotníku
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Onemocnění žil dolních končetin

Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.

Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.

Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).

Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.

Detail odstavce: Onemocnění žil dolních končetin
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Přírodní léčba

Jako přírodní léčbu při zánětech žil lze použít přírodní přípravek Varixan, který obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin, například z kaštanu, vilínu, komonice, chrpy a řady dalších. Přípravek zlepšuje pružnost cévní stěny a působí protizánětlivě. Při zánětech žil je možné také aplikovat bioinformační krém Ruticelit, který obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin a termální vodu. Ruticelit je mimo jiné doporučován i u bércových vředů. Obecně protizánětlivě působí i měsíčkový olej. Jako doplněk léčby se dá doporučit přípravek Grepofit, který obsahuje výtažek z grapefruitových jader a působí příznivě u infekčních onemocnění bakteriálního (ale i virového) původu.

Foto zánětu žil dolních končetin.

Detail odstavce: Přírodní léčba
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL

Zánět žil v lýtku

Při zánětu žil v lýtku si zaslouží pozornost lékaře otok postiženého lýtka vzniklý bez zevní příčiny, velice pravděpodobně se totiž jedná o přestup sraženiny do hlubokého žilního systému, a tudíž o závažné onemocnění s rizikem plicní embolie. V tomto případě je třeba vždy co nejdříve navštívit specializovanou cévní ambulanci.

Léčba žilní trombózy se liší podle lokalizace sraženiny v žilním systému a spočívá v aplikaci látek, které snižují srážlivost krve, zpočátku jde nejčastěji o injekční aplikaci heparinu, poté je na základě kontrol srážlivosti krve nastavena takzvaná antikoagulační léčba. Neoddělitelnou součástí léčby jsou režimová opatření – kompresivní léčba punčochami nebo bandážemi, elevace (zvýšená poloha) nohou, dostatečný přísun tekutin, chladné sprchy a podávání venotonik (léků zlepšujících žilní návrat).

Detail odstavce: Zánět žil v lýtku
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT ŽIL

Přírodní léčba zánětu žil

Při žilních zánětech je možné užívat jako doplněk léčby přírodní přípravky. Jedním z nich je Varixan. Obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin, například z kaštanu, vilínu, komonice, chrpy a řady dalších. Přípravek zlepšuje pružnost cévní stěny a působí protizánětlivě. Při zánětech žil je možné také aplikovat bioinformační krém Ruticelit, který obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin a také termální vodu. Ruticelit je mimo jiné doporučován i u bércových vředů. Obecně protizánětlivě působí i měsíčkový olej. Jako doplněk léčby se dá doporučit přípravek Grepofit, který obsahuje výtažek z grapefruitových jader a působí příznivě u infekčních onemocnění bakteriálního (ale i virového) původu.

Detail odstavce: Přírodní léčba zánětu žil
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT ŽIL

Zánět žil na noze

Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.

U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.

U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.

Detail odstavce: Zánět žil na noze
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin

Při vlastním vyšetření lékař prohlédne a prohmatá postiženou končetinu. Přitom si všímá zarudnutí a případných dalších známek zánětu. Důležitými příznaky jsou otok a bolestivost. K porovnání obvodů postižené a zdravé končetiny může lékař použít metr. K vyšetřování patří i některé zvláštní hmaty se zatínáním svalů při ohýbání plosky nohy. Zvýšená bolestivost ukazuje na hluboký zánět. V případě povrchového zánětu (tromboflebitidy) obvykle ke stanovení diagnózy stačí jen anamnéza, pohled a prohmatání končetiny. Při podezření na hluboký zánět (flebotrombózu) provede lékař ještě některá další vyšetření. Patří k nim odběr a laboratorní vyšetření krve, které má stanovit množství faktorů přítomných při srážení krve. Určuje se zejména koncentrace D-dimeru. Při jeho negativitě (tedy nezvýšeném množství) lze akutní trombózu s největší pravděpodobností vyloučit. Dalším cenným vyšetřením je ultrazvukové zobrazení žilního systému, takzvané sono. Sono žil dolních končetin je dopplerovské vyšetření, které ukáže případné změny v proudění krve v žilách.

Detail odstavce: Ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT ŽIL

Zánět žil u kotníku

Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.

Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!

U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.

Detail odstavce: Zánět žil u kotníku
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015

ZÁNĚT ŽIL DOLNÍCH KONČETIN

Trombóza žil dolních končetin

Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.

Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).

Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).

Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.

Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.

Detail odstavce: Trombóza žil dolních končetin
Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno: 29.3.2016

ZÁNĚT PRŮDUŠEK

Zánět průdušnice

Zánět průdušnice se obvykle vyvine ze zánětu horních cest dýchacích a rozšiřuje se i na průdušky. K zánětům průdušnice a průdušek jsou velmi náchylné děti od dvou do sedmi let. Zánět průdušnice se někdy může rozšířit i na zánět hrtanu nebo vyvinout v zápal plic. Zánět průdušnice je častý u dětí.

Detail odstavce: Zánět průdušnice
Zdroj: Zánět průdušek
Zveřejněno: 2.1.2015

ZÁNĚT SPOJIVEK

Kapky na zánět spojivek

Na bakteriální zánět spojivek se využívají antibiotikové kapky do oka. Ty vám může předepsat pouze váš oční lékař. U alergického zánětu spojivek je zase třeba používat protialergické přípravky. Na začátku se používá antihistaminikum. Na virový zánět se využívá oftalmologikum.

Detail odstavce: Kapky na zánět spojivek
Zdroj: Zánět spojivek
Zveřejněno: 2.6.2014

ZÁNĚT OKOSTICE

Zánět okostice zubu – foto

Na těchto fotografiích je možné vidět zánět okostice zubu.

Detail odstavce: Zánět okostice zubu – foto
Zdroj: Zánět okostice
Zveřejněno: 27.5.2014

ZÁNĚT SPOJIVEK

Jak vypadá zánět spojivek

Zde můžete vidět, jak vypadá zánět spojivek.

Detail odstavce: Jak vypadá zánět spojivek
Zdroj: Zánět spojivek
Zveřejněno: 2.6.2014

ZÁNĚT ŠLACH V KOTNÍKU

Revmatický zánět šlach

Revmatický zánět šlach má specifický mechanismus vzniku. Zánět je výsledkem působení bakterií, konkrétně streptokoků. Nákaza těmito bakteriemi v některých aspektech může silně připomínat onemocnění artritidou revmatického původu, která se jako taková v lidském těle zpravidla týká především větších kloubů.

Detail odstavce: Revmatický zánět šlach
Zdroj: Zánět šlach v kotníku
Zveřejněno: 8.2.2018

ZÁNĚT OKA U KOČKY

Zánět oka u kočky

Zánět oka u kočky může způsobit infekční zánět spojivek a potíže s tvorbou slz.

Zánět se může projevovat žlutým či zeleným lepkavým výtokem. Při zjištění zánětu musíte držet kočku v izolaci a navštívit veterinárního lékaře.

Zánět rohovky – cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.

Zánět duhovky – tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Toto onemocnění je velmi závažné, protože kočce hrozí oslepnutí.

Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný – snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu.

Detail odstavce: Zánět oka u kočky
Zdroj: Zánět oka u kočky
Zveřejněno: 9.2.2017

ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ

Jak dlouho trvá zánět dásní

To je těžká otázka. Vždy záleží na pacientovi, jak pečuje o svůj chrup. U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození. Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní na základě preventivních prohlídek a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu, což má za následek oteklé dásně, bolest, kolemčelistní zánět zubu, váček.

Detail odstavce: Jak dlouho trvá zánět dásní
Zdroj: Zánět okostice zubu a zánět dásní
Zveřejněno: 23.4.2017

ZÁNĚT LEDVIN

Chronický zánět ledvin

Opakovaný či špatně léčený zánět ledvin může vést ke chronickému zánětu. Takovýto zánět není akutní, ale i tak dochází k postupnému ničení ledvin, jejich jizvení a tvorbě vaziva. Může také přejít na vazivové pouzdro ledviny a šířit se i mimo ni. Následně se pomalu snižuje funkce ledvin a pacienti jsou odkázáni na hemodialýzu či čekají na transplantaci ledvin. V průběhu chronického zánětu však může dojít i k recidivě a zánět se stává akutním.

Detail odstavce: Chronický zánět ledvin
Zdroj: Zánět ledvin
Zveřejněno: 6.9.2014

ZÁNĚT ŽIL

Tromboflebitida

Tromboflebitida postihuje zánětlivým procesem povrchové žíly a velmi často doprovází křečové žíly (varixy). Můžeme ji dále rozdělit na formu infekční, která vzniká vniknutím bakterie, a neinfekční, ta souvisí s drážděním žilní výstelky. Neinfekční tromboflebitida může vzniknout jako následek traumatu či lékařského výkonu.

Povrchová flebitida bývá jedním z projevů tromboembolické nemoci (TEN). Nejčastěji vzniká tromboflebitida v žíle, která ztratila svou pružnost a má méně funkční chlopně. V takto změněné žíle krev špatně proudí a vzniká sraženina, na kterou následně nasedá zánět. Při léčbě by měl být kladen důraz na kompresi končetiny a mobilizaci nemocného. Dále se podávají lokální přípravky, jako je heparin.

Onemocnění není nijak vážné a je snadno léčitelné.

Detail odstavce: Tromboflebitida
Zdroj: Zánět žil
Zveřejněno: 21.9.2015