ZANET ZIL NA NOZE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Flebitida je označení pro zánětlivé onemocnění žil. Nejčastěji se flebitida rozvíjí v oblasti žil dolních končetin, neboť krev v dolních končetinách má snadný sklon k městnání. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci.
Onemocnění žil dolních končetin
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
prosím o radu a pomoc. Manželovi opuchla noha. Údajně je to povrchový zánět žil. Poraďte, prosím, co dělat a jak nohu co nejrychleji vyléčit.
Nemohla by mít na opuchnutí nohy vliv nedávno prodělaná operace prostaty nebo léky, které manžel užíval ? Otok je opravdu značný.
děkuji předem za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem WWW.JÁK SE PROJEVÍ ZÁNĚT ŽIL U NOHOU DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše večeřová.
Modré fleky na lítkách až žlutě zbarvené,tíha nohou,velká belestivost při chůzi a při větším teple.Bolest pouze při dotyku na kterékoliv místo na nohou.Obvodní lékař neléčí ,neví si stím rady ,pouze B12, jinak nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět žil se může projevit právě i s příznaky, které popisujete. Budete potřebovat lepší vyšetření, aby se zjistil pravý důvod vašich obtíží. Nejlépe bude, když požádáte svého obvodního lékaře o doporučení na kardiologii a necháte si tam svá lýtka vyšetřit.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Co mam dělat aby nemusela užívat warfarin, abych nemusela každy měsíc dojiždět k lekaři. Dík. Mariell
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
dobrý den měla jsem malou trombozu V LDK po zakroku na noze (uzavirani krec.zil), k tomu jsme brala antiko a kuracka (antiko vymenena za ciste gestagenni, koureni opravdu zridkakdy, spis vubec ne a kdyz uz tak sem tam potah z el.cig.), 7 dni jsem si píchala clexan, k tomu sem pridala warfarin jednou denne 5 mg, od te doby denne mam prujmy, zaludek jako na vode, dávám to do souvislosti s warfarinem.....navic mi naprosto nevyhovuje strava, citim se strasne, az tak ze premyslím o vysazení, protože takhel zit nechci........muj problem je ten ze jsme byla zvykla na 50% stravy ze zeleniny, jsem celozivotni prakticky vegetarian a jedine co dokazu pozrit je kureci, ze vseho ostatniho se mi zveda zaludek (jine maso), po sacharidech jsem nafouklá, navíc mam alergii na lepek a nevyhovuji mi ve velkem ani mlécne produkty (tvarohy atd.), take jsem aktivni sportovec, a momentálně s ekvuli nove strave citim opravdu tak, ze premyslim, ze warfarin uz brát nechci.....na takoveto strave s minimem zeleniny, nemoznost masa protoze kureci vadi a ostatni nepozru, s tim ze sacharidy zpet v takovem mnozstvi abyhc vubec dokazala naplnit denni bazalni prijem akorát tak hubnu rychlosti blesku, což také není dobre .....poprosím tedy o radu za co vymenit warfarin a klidne si zaplatim cokoliv protože tohle je zivot na.... chapu ze pro nekoho kdo predtim jedl jako typický čech a cpal se denne klasickymi knedliky, brambory, ryzi, k tomu sladke kolace, zakusecky a tunu veproveho, bez jakehokoliv kousku zeleniny a sportovní aktivity (tedy nepotreba proteinu apod.) je to bez zmeny ziv.stylu a warfarin mu vyhovuje.....jenze pro me jakozto velice se zdrave stravujiciho sportovce je to pohroma a neslučitelne dohromady, procetla jsem toho tunu a proste je to bez sance pro me je warfarinová strava nezdrava a stravovat se takto nechci, jim nizkosacharidove dlouhodobe a diky tomu jsem se zbavila mnoha leku a srovnali se mi krevni testy (cholesterol vse), citila jsem s eplna enegrie, mela skvele BMI, svalovou zakladnu, ted jsem kazdy den akorát tak natekla ze sacharidu, je mi zle, tezko, jsem naprosto bez energie, ztracim svaly, nedokazu udrzet sv oji sportovní aktivitu a jsem presvedcena ze se odmitam takto dal stravovat...proto prosím je mi jedno co si zaplatim, stejne to u me vypada ze warfarin nebudu brat dlouhodobe, pokud prijdu za svym lekarem a reknu ze chci eliquis, mám pravo na nej ? jak rikam zaplatim cokoliv, protoze pro me je dulezitejsi se citit opet dobre a ne takhle jak se citim ted, ze neudelam skoro par kroku abych si nemusela odpocinout :-(
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zánětu žil v noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flebotrombózu, nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje jinou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Dowry den,
pred Furolinem by chtela varovat. Mela jsem ho cca 2 roky zpatky na zanet mechyre a doposud si vzpominam s husi kuzi. Na treti den užívání u mne se objevila nahla a silna bolest v leve noze za kolenem. Nekolik dni nemohla jsem se posadit na bobek, noha otekavala, citila jsem ji pri chuzi a při kazde pozici bez pohybu. Měla jsem pocit, ze mám zanet slachy. Ihned jsem kontaktovala doktorku, ta řekla, ze s Furolinem to nemá nic spolecneho a ze mám vybrat baleni.
Tu nohu jsem dávala dohromady skoro rok, mela rentgen, ultrazvuk, ortopeda. Nic se neprokázalo. Bolest nebyla již taková, ale nohu jsem cítila pořad a byla jakoby nefunkcni. Naposledy jsem měla asi 15 cvičeni u fyzioterapeuta+různé toky, až poté mne se ulevilo.
Tady narazila jsem se na diskuzi, tak píšu svoji negativní zkušenost a si myslím, ze je to nebezpečný lék a nechápu proč doktory ho předepisují , když ma tolik negativních ohlasu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Furolin jsem dobrala, tak jak jsem mela.Az na pocatecni bolest hlavy mi opravdu pomohl. Je mi lito, ze sve problemy mate spojene s timto lekem. IRENA
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Dobrý den,často mě bolí ruce nebo spíš prsty na rukou,hlavně první dva články prstů, poslední čtyři dny mě začalo bolet i zápěstí a řekla bych že je i oteklé myslíte si že by to mohl být zánět žil?
Příčiny zánětu žil na ruce zahrnují obecně všechny procesy, které poškozují žilní stěnu, a stavy způsobující zpomalení proudění krve v žilách a její městnání. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí, se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Podávají se protizánětlivé masti, aplikují se studené obklady, stažení obinadlem, elastickou punčochou. Pomoci může užívání kyseliny acetylsalycilové (ASA, Anopyrin, Aspirin), popřípadě antibiotik. Onemocnění většinou ustoupí do několika dní.
U žilního onemocnění ruky je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (například Heparoid). Pomoci může i užívání Aspirinu nebo Ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat Heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu Warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti. Vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu se přikládají studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Riziko komplikací je velmi malé.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stadia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě Warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, vmetek je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Příčin na žilním systému je hned několik, nejčastěji se opravdu jedná o křečové žíly. To, že právě ony stojí za oteklými nohami, je viditelné často na první pohled – na kůži prosvítají drobné i větší modrofialové žíly a přítomny mohou být i další kožní změny, například začervenalá, velmi hladká a svědící kůže, na níž se může ztrácet ochlupení. Otok je bolestivý, zpočátku může zanechávat otisky, později se může stát tuhým. Doprovodným příznakem je pocit těžkých nohou, dále pálení či křeče v nohou. Neléčení křečových žil může vést ke vzniku zánětů či bércových vředů, obtížně se hojících ran.
Těmto otokům lze předcházet. Jedním z hlavních opatření je pohyb, například svižnější chůze. Dále pomáhá polohování nohou, dostatečný pitný režim, nejlépe ve formě čisté vody, snížení případné nadváhy a sprchování nohou chladnější vodou. Naopak je vhodné omezit dlouhé sezení či stání a křížení nohou.
Základem léčby je nošení kompresních punčoch a užívání léků zlepšujících funkci žil. Ke zmírnění příznaků doprovázejících onemocnění žil (například pocit těžkých nohou) a pro rychlejší vstřebávání otoků můžete sáhnout po ulevujících krémech nebo gelech.
Pokud je otok přítomen pouze na jedné noze a je velmi bolestivý, může se jednat o takzvanou hlubokou žilní trombózu. Při ní je céva uzavřena krevní sraženinou. Trombóza může poměrně snadno přejít v život ohrožující stav, při němž dochází i k ucpání tepny vyživující plíce. Při podezření na trombózu je proto nutný neodkladný zásah lékaře. Během transportu je důležité minimalizovat pohyb, ten totiž zvyšuje riziko utržení krevní sraženiny a následně vzniku plicní embolie. Naopak v rámci prevence je pohyb spolu s dostatkem tekutin, případně nošením kompresních punčoch a užíváním léků na ředění krve v rizikových situacích (například při delším cestování, noze v sádře a podobně), tím nejlepším, co můžete svým žilám dopřát.
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
