Potní žlázy se dělí na velké a malé. Velké potní žlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potní žlázy. Malé potní žlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potní žlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.
Potní (ekrinní žlázy) žlázy tvoří pot, ten spolu s mazem tvoří ochrannou bariéru, je důležitý pro termoregulaci, exkreci a hydrataci stratum corneum. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Vývod je spirálovitě stočený, ústí v epidermis. Tyto žlázy jsou malé a jsou prakticky všude. Míst, kde nejsou potní žlázy, je opravdu málo, nejsou například v oblasti nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, klitoris, prepucia a labia minora.
Apokrinní žlázy se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně, v prsní bradavce a dvorci. Jedná se o dekapitační sekreci. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží. Apokrinní sekrece je v podstatě to, že se z apokrinní žlázy uvolňuje celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, čímž se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří například některé „aromatické“ potní žlázy a mléčná žláza.
V oblasti zanícené potní žlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícenápotnížláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
V naší poradně s názvem CHLORELLA JAPAN NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva SVOBODOVÁ.
Dobrý podvečer,
chlerellu užívám intenzivně, spolu se Zeleným ječmenem už 3-tí den.....
Všimla jsem si, jen, že nemám pocit hladu, cítím se plná, nemám ani chuť k jídlu, ve střevech mi to stále "bublá"....To jsem si říkala, že se čistí zážívání...
Ale dnes se u mě projevily příznaky chřipky - zimnice, bolest hlavy, zad, zvýšená teplota...Prostě bolí mě celý člověk...
Prosím, může to být způsobeno uživání chlerelly a nebo je to tím, že je nyní všude spousta chřipek a nachlazení...?
Děkuji za odpověď.
EVA (41 let, Zlín)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, tohle chlorellou není. Prostě jste se nakazila a k rozvinutí infekce by došlo i kdyby jste chlorellu neužívala. Teď po dobu příznaků virózy to vysaďte a začněte, až se budete chtít lépe. Chlorella často způsobuje průjmy, což ve spojení s hořečnatými stavy může vést ke kritické dehydrataci - odvodnění a to je nebezpečné. Soudním, že máte ráda detoxikaci, tak vězte, že viróza je také důležitým hráčem v tomto procesu. Při viróze se kašlem pročistí plíce, horečkou potní žlázy a bolestí svalů zase usazeniny ve svalech. Ač se vám to možná nezdá, tak chřipka je přirozený mechanizmus detoxikace těla, proto je také dobré netlumit přehnaně její příznaky, například zbytečně netišit produktivní kašel a nebo nesnižovat teplotu není li vyšší než 38,5°C. Držím vám palce ať to pěkně zvládnete.
Při nadměrném pocení chodidel se snadno množí bakterie a nedostatek hygieny zápach jen zintenzivňuje. Každé chodidlo má na 250 tisíc potních žláz, a tak produkuje přibližně půl litru potu denně. Právě pocení v kombinaci s vysokým počtem bakterií vytváří zápach. Bakterie, které se tvoří na patách, produkují plyny podobné těm, které se uvolňují při výrobě sýra. Proč některým lidem vylučují potní žlázy víc potu, než by měly, se zatím neví.
Pocení nohou je opravdu nepříjemné – studené, zpocené nohy dokážou spolu se zápachem zcela jistě potrápit nejen svého majitele, ale i jeho okolí. Pocení nohou v noci je také velmi nepřijemné. Prostředky jako deodoranty, kvalitní ponožky a prodyšná obuv sice zmírňují následky nadměrného pocení a zápachu nohou, avšak nikdy nevyřeší jeho bezprostřední příčinu, a tou jsou nadměrně aktivní potní žlázy.
Rada je jednoduchá, zbavte se pocení a zbavíte se i chladu a zápachu nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je schopna dlouhodobě blokovat nadměrně aktivní potní žlázy v chodidlech a tím vyřešit jak pocení, tak z něj vyplývající chlad a zápach nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je zařízení, které dokáže pomocí působení slabé elektrické energie o vhodné frekvenci působit na potní žlázy takovým způsobem, že nemohou po určitou dobu nadměrně produkovat pot. Jednoduchým opakováním procedury jednou za 14 a více dní pak dokážete udržet své nohy v suchu po neomezeně dlouhou dobu. Napětí působící na pokožku je velmi malé, nemusíte se tedy bát žádných negativních důsledků spojených s léčbou tohoto typu. Schválení iontoforézy Electro Antiperspirant jakožto plnohodnotné zdravotnické pomůcky a pohon, který zajišťují obyčejné tužkové baterie (včetně jejich dobíjecí varianty), umocňují už tak vysokou bezpečnost a kvalitu přístroje.
Iontoforéza jako metoda odstraňování nadměrného pocení (hyperhidrózy) je známa již mnoho desítek let, avšak až nejmodernější technologie daly vzniknout přístrojům nové generace, kterým vévodí právě Electro Antiperspirant. V případě tohoto zařízení byla technologie iontoforézy několik let testována a výrazně modifikována tak, aby mohla poskytnout nezbytnou pomoc všem lidem, kteří zažívají problémy s nadměrným pocením kterékoli části těla. V současné době iontoforézu Electro Antiperspirant s úspěchem používají pacienti a lékaři na všech světových kontinentech a její účinky si chválí. Iontoforéza Electro Antiperspirant totiž jako první a jediná na světě dosáhla během klinického testování účinnosti a snášenlivosti u 100 % pacientů!
Electro Antiperspirant ELITE je první pulzní a plně automatický přístroj určený pro nemocnice, kliniky a domácí uživatele, který vás zbaví pocení i&nb
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem SIFILIS? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David .
Dobry den mam obavu ze syfilisu ale spis si myslim ze je to zanicena mazova zlazka. Prosim o radu jestli je to Syfilis. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotky to spíše vypadá na zánět folikulu na pokožce šourku ve stádiu zhojení. Obrázky, jak vypadá vřed u syfilitidy na pohlaví, jsou vidětvidět zde: https://www.google.com/sear…
Pro jistotu si raději nechte udělat krevní test na syfilis. A nebo si ho proveďte sám pomocí testovací sady, kterou můžete koupit tady: https://www.prozdravi.cz/sy…
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
Ve svém příspěvku NADMĚRNÉ POCENÍ U ŽEN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
žena 68let, štítná žláza v pořádku.Už 3 roky trpím nadměrným pocením(nízký tlak) mokrá celá hlava, po čele stéká pot!Opakovaný klimonorm, šalvěj a ostatní , nepomáhá!
Jsem bezradná a cítím se trapně.Děkuji za rady, Jana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Na silné pocení mi pomáhá: Před spaním každý den vypít hodně silný vývar ze sušeného červeného jetele. Přelít vařící čistou vodou (klidně 2 vrchovaté lžičky bylinky i více do hrnku 0,2 l, zamíchat zakrýt a po 15ti minutách scedit). Pít po douškách dost horké, ne vařící. Není to stoprocentní ale mně to pomáhá. Zdravím
Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).
Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.
Mezi kožní žlázy patří žlázy potní, mazové, apokrinní a mléčné. Potní žlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.
V naší poradně s názvem SIŽENA ŠTINA ŽLAZA A TEHOTENSTVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobý den
Je mi 23 let beru prašky letrox 50 tak 14 dní sniženou štinou žlazu mám tak 14dni ale s přitelem se snažime o miminko ale nějak to nejde :/ tak sem se chtěla zeptat jak dlouho trva nez to začne za birat ty prašky tak přibližne
A ještě se doplnuji praškama jod a začala jsme použivat i mořskou sul z jodem děkuji za odpovět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Postoj "snažíme se o miminko" je nejlepší cesta, jak ho nemít. Psychika hraje velkou roli, a když po miminku moc toužíte, tak do jiného stavu nepřijdete. Těhotenství není na objednávku, že se teď rozhodnete a bude. K tomu musí v těle dozrát mnoho procesů, kterým se daří právě, když se na ně moc nesoustředíte. Zkuste se s partnerem milovat z radosti a ne z nutnosti k otěhotnění. Přestaňte očekávat těhotenství a žijte normálním životem, pak se vše dostaví samo. Ohledně léku Letrox 50 buďte v kontaktu se svým endokrinologem, aby vám mohl pravidelně kontrolovat hladinu hormonů štítné žlázy.
Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické kožní onemocnění, které se projevuje tvorbou zánětlivých ložisek především v podpaží a v tříslech. Provází je vznik bolestivých bulek, uzlů a abscesů, především v místech s výskytem potních žláz apokrinního typu, ale také pod prsy, na hýždích a na vnitřní straně stehen, kde dochází ke zvýšenému tření. Onemocnění není infekční ani nakažlivé.
Hidradenitida je dermatology někdy označována jako „acne inversa“ a může se projevovat u každého člověka jiným způsobem. Lehká forma HS má podobu bulek, uzlů nebo několika cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů, z nichž může vytékat tekutina a které mohou nepříjemně zapáchat. Léze způsobené HS jsou velmi nepříjemné a bolestivé a často snižují kvalitu života lidí, kteří tímto onemocněním trpí. I když se onemocnění projevuje na kůži, primárně jde o zánětlivou poruchu způsobenou chybným nastavením imunitního systému. K výskytu může dojít v kterémkoli věku, ale nejčastěji se objevuje po 20. roce života a pak se snižující se pravděpodobností až do 50 až 55 let.
Příčinou je uzávěr některé z potních žláz, což vede k hromadění tekutiny tvořené žlázou a tato tekutina se pak může snadno infikovat bakteriemi. Vyšší riziko vzniku zánětu potních žláz mají ženy, kuřáci a obézní jedinci.
Příznaky
V místě zánětu se objeví svědící, bolestivá, drobná a na pohmat měkká boule, která se nachází těsně pod kůží a může být zarudlá. Nález má tendenci přetrvávat, někdy se může zvětšovat a rozsáhlejší případy se mohou i jizvit. Zánětlivé postižení se nejčastěji týká pachových žláz, což jasně naznačuje, že se potíže obvykle objevují v podpaží, v tříslech v okolí genitálií a u žen pod prsy, kde je ucpaná potnížláza.
Průběh nemoci se postupem času nezhoršuje, ale v některých případech – pokud není správně léčena – se může vracet s narůstající intenzitou. Proto je velmi důležité, aby byla hidradenitida co nejrychleji diagnostikována a léčena. Prvním krokem by tedy mělo být vyhledání dermatologa a časné stanovení správné diagnózy.
Léčba
Základem léčby je kožní hygiena a nošení volného oblečení, aby oblast nebyla drážděna třením s látkou a aby se zabránilo nadměrnému pocení a nedráždily se potní žlázy. Po dobu trvání obtíží se mohou podávat protizánětlivé léky a případně antibiotika v lokální formě (masti, vodičky k aplikaci na kůži). Rozsáhlé a komplikované formy se mohou řešit i chirurgicky v podobě drobné operace s naříznutím tkáně, vypuštěním tekutiny a vyčištěním okolí. Aby se snížilo riziko recidiv, měli by lidé s nadváhou snížit váhu a kuřákům se doporučuje zanechat kouření. Ve velmi ojedinělých případech se provádí inervace. Také je možné použít homeopatické přípravky, jako je Silicea CH9.
Při medikamentózní terapii se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí dobře u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování. Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2–4 hodiny po podání. Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým jsou podávány v tabletách.
Přírodní a doplňková léčba
Používají se preparáty podporující imunitu, tedy multivitamíny, a to zejména vitamín C a beta-karoten.
Studené zábaly
Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla. Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popřípadě užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38 °C. Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.
Potní kúra
Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:
Dostatečného přísunu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, například z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství – u dětí 250 ml, u dospělého minimálně 500 ml.
Rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný. Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka. Zábal ponecháme asi 20–30 minut.
Přestože se člověk, který se nadměrně potí, intenzivně věnuje hygieně, používá kvalitní kosmetické přípravky, aby potlačil zápach, jejž vylučuje kůže, často se stává, že potní žlázy pracují tak intenzivně, že se nedají ničím přebít a zamaskovat. Z lékařského hlediska je pocení velice individuální záležitost, která má ale přirozený původ. Muži obecně mají aktivnější potní žlázy než ženy. Více samozřejmě pocení překáží mladým, často velmi aktivním lidem. Pokud se velmi potí osoby na vyšších pracovních pozicích a objeví se mezi svými pracovními kolegy s mokrými skvrnami na košili či blůze, je to téměř neodpustitelné.
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVA ZHUBNĚTE JEDNOU PROVŽDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ano, může. Racionální strava je vhodná pro každého, i pro dámy ve věku kolem 70 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kučerová Věra.
Vážená paní Mačingová,Obracím se na Vás o pomoc s radou.Mám tento problém v současné době jsem na detoxikačním programu"Zhubnete jednou pro vždy"" Teď jsem na 14 dni.Nehubnu.V loňském roce jsem měla obdobný problém,Zhubla jsem cca2 kg .Asi před 5 léty jsem také držela tento program a to bylo supr kyla šla dolů úprkem,poté jsem ještě držela Schůdkovou metodu celkem jsem zhubla 16 kg.Vše dodržuji jak se má.Nevím ,zda mi to nekazí štítná žláza,ale tu jsem měla i před tím.Od doby co jsem držela detoxikaci poprvé jsem si oblíbila spousta receptů s tohoto jídelníčku tak si je vařím,nebudu je vypisovat ale je toho dost.Vařím si je celá ty léta,nevím co s tím.Budu moc ráda ,když si uděláte troch času abych věděla co stím Díky moc za pomoc s pozdravem Kučrová Věra
O nadměrném pocení se dá hovořit, pokud se člověk potí i v situacích, kdy by normálně neměl, anebo vylučuje příliš velký obsah potu. V extrémních případech se může vyloučit až 1,5 l tekutin za hodinu, což je pro zdraví organismu nebezpečné. Nakolik je pocení úměrné, jde však těžko vyčíslit, protože je to záležitost ryze individuální. Člověk sám nejlépe pozná, kdy se stala v jeho termoregulačním systému nějaká změna, případně kdy jej nadměrné vylučování potu začne obtěžovat a oslabovat.
Lidské ledviny jsou ze své podstaty „projektovány“ na cca 35 000 litrů přijaté tekutiny. Průměrně to tedy vychází na 1,36 litru tekutin denně. Cokoliv nad toto množství znamená zkrácení jejich životnosti. Není třeba hlubokých lékařských znalostí, aby nám to bylo jasné – člověk od prvopočátků své existence neměl neustále k dispozici hrnek s čajem na stole či sladkou limonádu v lednici. Pil, když měl příležitost. Tak se vyvinulo i jeho vodní hospodářství. V posledních dekádách však lidstvo své ledviny soustavně přetěžuje, a tak jsme svědky rostoucího počtu obyvatel planety, kteří v pozdním věku řeší problém selhání tohoto životně důležitého orgánu. Ještě děsivější je však zamyšlení nad tím, proč nám nejsou tyto podstatné informace dostupné. Nápojový průmysl je obrovský byznys. Denně jsou vypity tisíce hektolitrů slazených a přeslazených limonád, které jsou prodávány i s 300% marží. Pro velké štiky tohoto odvětví není žádný problém zaplatit si studie o prospěšnosti konzumace nápojů, naopak o riziku zubního kazu zarytě mlčí. Stejně tak se pod pokličkou udržuje informace o rizicích nadměrného pití. Nebuďme tedy jen stádem ovcí, které si nechá diktovat co pít a v jakém množství. Pijme tak, jak nám to příroda říká již po tisíce let.
Pokud dochází dlouhodoběji či opakovaně k nadměrnému pocení, je třeba to nějakým způsobem řešit. Měla by se vždy vystopovat příčina, kterou lze v mnohých případech léčit či odstranit. Když pomine příčina, pomine většinou i nadměrné pocení. Pokud jde o nějaký funkční problém potních žláz (může být jen u některých), lze jej řešit lokálně přípravky, které tlumí vylučování potu (antiperspiranty), zápach jde eliminovat deodoranty. Je lépe se poradit v lékárně, kde mají kvalitní a specializované zboží. V případě neúspěchu se na mnoha odborných pracovištích aplikují botulotoxinové injekce, které jsou poměrně drahé (několik tisíc korun), ale mohou vyřešit nadměrné pocení až na jeden rok. Nejúčinnějším a také nejkrajnějším řešením je odstranění potní žlázy. Přistupuje se k němu jen v případě, kdy ostatní možnosti selhaly. Operace vyřeší problém nadměrného pocení někdy trvale, někdy jen na
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Rajniš.
Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
Ve svém příspěvku VLASY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den. Po chemoterapii mi vlasy začaly růst až po 7 týdnech, hrozně pomalu a ne po celé hlavě. Nyní jsem 16 měsíců po chemu a na temeni mám hodně prořídlé vlasy. Říká se, že pak rostou vlasy jak o závod a jsou lepší a pevnější. Mám jich sotva polovinu a někde mi prosvítá hlava. Dřív jsem měla hodně husté vlasy. Obočí mám poloviční. Od kožního jsem dostala Methionin a 2x týdně Alpicort. Léčbu jsem absolvovala s toxickou ablací nehtů a po čtyřech posledních dávkách jsem měla i teploty. Mám šanci, že se cibulky obnoví po tak dlouhé době? Zatím žádný náznak, že by přibývaly, jen obočí se stále snaží? Vím, že důvodů může být víc - menopauza, štítná žláza (je léčená), stres.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den,dávejte si obklady z ricínového oleje.Mně vyrostli vlasy husté,pevné a bez šedin.Ale cca o dva až tři odstíny tmavší.Tak vydržte.Ala
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítná žláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Pod pojmem Bartholiniho žláza je myšlena velká předsíňová žláza, což je párová žláza nacházející se v oblasti ženských zevních pohlavních orgánů. Jedna tato žláza se nachází na levé straně a druhá na pravé straně pod poševním vchodem. Tyto žlázy mírně zvlhčují vulvu.
Příčiny
K abscesu této žlázy dochází v důsledku rozvinutí některého zánětu této žlázy. Zánět Bartoliniho žlázy se nazývá též bartholinitida a dochází k němu ucpáním vývodu žlázy (například v období těhotenství), nebo infekcí, která může být způsobená prostředím, ale i některou pohlavně přenosnou nemocí (bakterie jsou zaneseny z poševního vchodu – například chlamydie, streptokoky aj.). Zánět i absces této žlázy je lehce poznatelný, pokud se žlázou nejsou žádné problémy, tak se nedá nijak nahmatat, pokud jí ale sužuje zánět, tak se na vnitřní straně stydkého pysku vytvoří cysta plná hnisu, která může být velká i kolem několika cm. Okolí tohoto abscesu je zarudlé, oteklé, zduřelé a velmi bolestivé. Toto onemocnění může provázet i horečka a zvýšená unavenost.
Léčba
Zánět této žlázy, bývá velmi bolestivý. Lékaři obvykle na zánět předepisují sedací koupele (4 x denně po dobu 10 – 15 minut) obvykle v odvaru z heřmánku. Někteří lékaři předepisují také léčbu infračerveným zářením, které působí protizánětlivě. Pokud antibiotika a koupele, které jsou na tento zánět předepisována, nezaberou (případně žena nenavštívila lékaře), může zánět přerůst v absces, který musí být řešen již chirurgicky. Absces této žlázy se dá řešit několika různými operacemi. Nejčastějším typem je vnější drenáž, která slouží k vypuštění hnisu z abscesu. Tato operace se provádí pod lokální anestezií a je při ní proveden jeden malý řez. Součástí této léčby bývá pak zavedení antibiotik, aby nedošlo k zanícení rány. Pokud je absces rozsáhlejší, může být do rány zaveden katétr, aby mohl hnis volně vytékat. Katétr se v ráně ponechává několik týdnů, dokud buňky nevytvoří vlastní vývod hnisu. Podobně funguje i chirurgický zákrok, při němž je do žlázy zaveden Jacobiho prsten, což je úzký katétr, jehož konce procházejí skrz žlázu a na závěr jsou spojeny. I tento katétr zůstává v ráně několik týdnů, než se vytvoří vlastní vývod. V některých případech dochází k tomu, že se zánět neustále vrací, a tak je řešením úplné odstranění této žlázy. Tato operace samozřejmě probíhá pod celkovou anestezií. Při operaci je oblast stydkého pysku naříznuta a žlázu pak lékař oddělí od okolní tkáně. Operace to není nijak náročná a i léčba netrvá moc dlouho, delší je ale doporučovaný klidový režim (asi 6 týdnů). Žena by měla vyčkat se svým pohlavním životem až na dobu po kontrole u gynekologa. V nemocnici obvykle pacientka pobude tak dva dny.
