Aterom v podpaží je cysta vyplněná kožním mazem a epitelem, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález.
Příčiny ateromů v podpaží jsou dány ucpáváním mazových žláz, traumatickým poškozením mazových žláz, zánětem folikulů, hormonální nerovnováhou, metabolismem, nadměrnou olejnatostí kůže. Další příčinou vzniku ateromu v podpaží může být genetický předpoklad, jde o určitou vývojovou odchylku při tvorbě kůže, preventivně se nedá nic dělat.
Příznakem zánětu ateromu v podpaží je zarudnutí kůže v oblasti lokalizace, na povrchu ateromu může být zvýšená teplota a místo je bolestivé.
Aterom diagnostikovaný v podpaží je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud se aterom neléčí, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří lidé mají aterom řadu let a žádné komplikace nemají. Ateromy v podpaží se mohou léčit chirurgicky, nebezpečné nejsou.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Aterom v podpaží je cysta vyplněna kožním mazem a epiteliemi, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález a jeho přítomnost je daná geneticky (určitá vývojová odchylka při tvorbě kůže). Aterom je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud dojde k chirurgickému zákroku, je třeba provést vyjmutí celého útvaru i s pouzdrem, jinak dochází k recidivám. Když aterom zůstane v místě vzniku, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří pacienti mají aterom řadu let a žádné komplikace nejsou.
Problém časté tvorby ateromů je nutno konzultovat s kožním lékařem, který nejlépe doporučí případná preventivní opatření. Pokud dojde při výskytu ateromu k útlaku okolní tkáně, je dobré po konzultaci s lékařem aterom chirurgicky odstranit.
Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
Aterom se nachází v horních vrstvách kůže a jeho obsah je viditelný přes průsvitnou kůži, takže má určitou barvu, zatímco lipom, který se nachází v hlubších vrstvách kůže, má stejnou barvu jako tělo. Lipom je nezhoubný nádor skládající se z tukových buněk, díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Nejvíce se vyvíjí v dospělosti, nejčastěji se pak objevuje ve středním věku. U obou pohlaví je četnost výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky, a to klasicky nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet si odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možno dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří „bulka“ na stále stejném místě, třeba na zádech). Proto je zapotřebí odborný zásah, při kterém lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikne zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Jedná se o tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které jsou charakteristické pro aterosklerózu. Tyto usazeniny vytvářejí spolu s pěnovými buňkami takzvaný ateromový plát, přičemž dochází k fibrotizaci a nekrotizaci tkáně. Průsvit cévy se zužuje, její stěna zbytňuje a céva se stává méně pružnou. Následně dochází k mikroskopickým poraněním stěny tepny, k aktivaci mechanismů srážení krve a může dojít ke zvředovatění poraněné tkáně. Toto je pak základní příčinou vzniku trombů. Ateromový plát se nejčastěji vytváří v místech, kde se tepny rozvětvují. Tok krve není v těchto místech laminární, ale dochází k jejímu víření a proudění se stává turbulentní. Tepenná stěna je vystavena mnohem většímu zatížení, častěji dochází k mikroskopickým poraněním a následná zvýšená produkce vaziva vytváří podmínky pro vznik ateromu.
Jako aterom se také označuje tuková kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy se současnou nadprodukcí mazu. Takový aterom může dosáhnout průměru až několika centimetrů a velkou komplikací se může stát jeho hnisání.
Díky laseru dochází jen k minimálnímu zásahu do okolní tkáně a také k minimalizaci krvácení při a po zákroku. Jedná se o prosté laserové odstranění celé cysty včetně pouzdra. V případě, že by nebyla cysta odstraněna celá, po čase by opět dorostla. Takto ošetřené místo se nemusí ani zašívat. Za několik dnů se na něm vytvoří stroupek, který samovolně odpadne. Výkon probíhá vesměs při místním znecitlivění a významně zvyšuje kvalitu života. Nicméně je třeba poznamenat, že léčba bez chirurgického zákroku je možná pouze u ateromů malých velikostí. Velké ateromy se musí odstranit chirurgicky, to je způsobeno tím, že už zasahují do okolních tkání a cév. Odstranění velkého ateromu v podpaží je možné pouze skalpelem.
Ateromatóza aorty znamená, že se do cévní stěny ukládá cholesterol, který kalcifikuje a je vidět na RTG hrudníku. Znamená to postižení cév cholesterolem – lidově: kornatění tepen.
Příčinou vzniku ateromatózy aorty je porucha látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny. Výduť břišní aorty se nazývá aneurysma a je to skutečně stav potenciálně velmi rizikový. Ateromatóza je jedním z rizikových faktorů pro vznik výdutě (aneurysmatu), ale rozhodně neplatí, že u každého pacienta s ateromatózou musí ke vzniku aneurysmatu dojít.
Léčba u ateromatózy aorty je vždy individuální. Doporučuje se vyšetření hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, pokud by byly hodnoty zvýšené, je vhodné zahájit léčbu: dietní opatření, nasazení léku na snížení jejich hladiny. Dále je vhodné nekouřit a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
Mokvavé boláky mohou signalizovat podezření na ateromy. Tyto útvary mohou mít hned několik centimetrů, dokonce na postiženém místě mohou vypadnout i vlasy (po zhojení dorostou). Tyto hnisavé mokvavé boláky ve vlasech jsou vlastně kožními cystami, které vznikají v důsledku ucpání mazových žláz.
Léčba
Léčba je radikálnější. Aterom se nemusí odstranit chirurgicky.
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby, jiné potřebují vysušit – zavést drenáž. Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odvod tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
Po vyšetření vám lékař bulku buď vyřízne hned, nebo vás objedná na jiný termín. Operace se provádí pouze při místním znecitlivění a během deseti až patnácti minut můžete z ordinace odejít domů nebo do práce. Štípnutí, to je ve většině případů jediný nepříjemný pocit, který si z návštěvy lékaře odnesete. Způsobí je injekce anestetika do okolí ateromu. Ještě před ní vám lékař místo kolem bulky řádně vydezinfikuje. Potom už přichází na řadu skalpel, kterým se prořízne kůže, a pomocí speciálních nástrojů se cysta vyjme. Jestliže lékař nahlas popisuje, co právě dělá, může říkat, že právě aterom pomocí peánu vypreparuje nebo takzvaně „porodí“. Po kontrole rány, aby měl jistotu, že byla bulka vyjmuta celá a nehrozí její opětovné objevení, ránu zašije a přetře roztokem Novikov. Dva dny po operačním výkonu se doporučuje nemýt si okolí operační rány. Jiné omezení pacient nemá, kromě náročnějších sportů a návštěvy bazénu nebo sauny. Stehy se odstraňují po týdnu. Vlasy nebo chloupky v místě odstranění ateromu, kromě tenké a krátké jizvičky, dál rostou. Vzhledem k tomu, že se zákroky nejčastěji provádějí ambulantně při místním znecitlivění a jejich délka nepřesahuje dvacet minut, není většinou nutné absolvovat žádná předoperační vyšetření. Vždy je však nutné informovat lékaře o všech lécích, které užíváte. Zvláště se to týká léků ovlivňujících krevní srážlivost.
Pokud pozorujete zarudnutí a otok kolem nehtu, můžete mít infekci – panaricium.
Příznaky
Hnisavý zánět měkkých tkání prstu se může šířit do podkoží a zasáhnout i šlachové pochvy, případně až kosti falangu. Paronychium je obdobný proces, který postihuje nehtové lůžko a vzniká obvykle v souvislosti s traumatem (vbodnutím třísky, trnu a podobně). Způsobuje místní zánět se svými průvodními jevy, což jsou bolest, zarudnutí, otok, teplota a zhoršená funkce (zanícený orgán hůře pracuje). Vytvořené zánětlivé ložisko se přirozenou obranyschopností buď samo uzdraví, nebo se postupně promění v hnisavé ložisko. Hnis je tvořen produktem boje, tedy odumřelými bakteriemi, bílými krvinkami, zbytky odumřelé rozpuštěné tkáně a tělní tekutinou. Nahromaděný hnis je vždy nutné odstranit.
Meniskus se dá také podpůrně léčit pomocí tejpování. Tejpování kolene účinkuje na širokou škálu bolesti kolen způsobenou různými problémy. Například, když se kolenní čéška nepohybuje správně. Nebo když je roztržen meniskus nebo je prasklý nebo je zanícený. Tejpování může pomoci při artritidě, chondromalacii nebo při jakýchkoli problémech s kostmi, které tvoří koleno. Krása aplikace tejpů na koleno spočívá v relativně jednoduchých účincích vedoucích k vyvážení svalového napětí na koleni a zmírnění tlaku na čéšku a její šlachu.
Problémy s koleny vznikají ze stejného počtu příčin. Svalové dysbalance, špatná běžecká forma, nesprávné postavení kyčlí nebo špatné držení těla, špatná výživa, přetrénování, kompenzace jiného zranění, hyperextenze, artritida a tupé poranění vazů jsou jen některé z nejčastějších příčin bolesti kolen. Tejpování kolene může pomoci snížit bolest a zánět u mnoha běžných zranění.
S aplikací tejpů podle následujícího videa získáte podporu, úlevu od bolesti a normální tělesnou mechaniku bez omezení pohybu nebo krevního oběhu jako je tomu u jiných technik ošetření. Video jak tejpovat koleno při menisku.
Další inspirace k provedení tejpování kolene při menisku je zde: video tejpování kolene.
Na fotografii je vidět zanícený kožní névus. Když nemůžete na kožní, tak zde je rada na domácí léčbu. V lékárně si kupte višněvského balzám a dvakrát denně, vždy po umytí, aplikujte na postižené místo i na náplast, kterou to vždy přelepte. Takto pokračujte asi tak deset dní až do úplného vyléčení. Do té doby nesmíte postižené místo vystavovat na sluníčko ani s tím chodit do solária.
