ZARAZENE PRDY

Další názvy pro plynatost

Lidové názvy pro plynatost jsou větry, prdy, pšouky, řachy, usránci, úserky, prďánky.

Zdroj: článek Plynatost

Jak uvolnit zaražené větry

Takzvaně zaražené větry dokáže uvolnit teplý obklad na břicho. Nesmí ovšem mít víc než 38 stupňů Celsia. Účinné je rovněž jemné masírování podbřišku.

Na zaražené větry je z bylinek vhodný fenykl. Fenykl obecný neboli Foeniculum vulgare je velmi významná rostlina především ve směru léčitelském, ale i kořenářském. Mnozí z nás ji znají jako účinný prostředek při střevních kolikách a nadýmání u malých dětí. Tato rostlina má však i další pozitivní přínos pro naše zdraví.

Zdroj: článek Babské rady na nadýmání a plynatost

Zaražené větry u dětí

Zaražené větry se nevyhýbají ani dětem. Jako pomoc při nadýmání u dětí se doporučuje: fenyklový čaj, masáž bříška, přikládání teplých plen na bříško. Jestliže se však bolesti opakují nebo jsou silné, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Zdroj: článek Zaražené větry

Babské rady na zaražené větry

Na zaražené větry je nejlepší pohyb!

Smíchejte stejný díl semene kmínu, nať pelyňku pravého, nať řebříčku a fenykl obecný. Jednu polévkovou lžíci této směsi zalijte hrnkem vroucí vody, nechte 15 minut louhovat a poté sceďte. Nápoj pijte teplý.

Připravte si bylinný čaj ze stejného množství heřmánku pravého, kořene kozlíku lékařského, listů máty peprné a přidejte kmín a anýz. Přidejte 3 lžičky směsi do 3 dílů vody (zhruba 550 ml). Vařte necelých 5 minut a poté dalších 5 minut louhujte. Sceďte a pijte ráno, v poledne a večer jeden šálek teplého čaje.

Pokud máte malé děti, které trápí nadýmání, připravte jim čaj z fenyklu. Do hrnku vroucí vody přidejte lžičku rozdrcených semen fenyklu. Nechte louhovat a po pěti minutách můžete dětem podávat po malých lžičkách.

Zdroj: článek Babské rady na nadýmání a plynatost

Cviky na zaražené větry

Každé cvičení na podporu peristaltiky střev by se mělo provádět na lačno, tedy nejlépe ráno po probuzení před snídaní. Začínáme v poloze na zádech s pokrčenýma nohama. Dáme si ruku v pěst a pod pravým žebrem tlačíme směrem k podložce a posunujeme směrem dolů. U pánve skončíme, vrátíme se pod žebra a ruku trošku posuneme ke středu břicha. Tlak a sunutí je lepší provádět přes látku nebo si můžeme pomoci tenisovým míčkem, který kulíme. Když se dostaneme až na levý okraj břicha, můžeme vše zopakovat, přičemž opět postupujeme zprava doleva. Poté v pravé dolní části břicha začneme ve směru hodinových ručiček dělat malé kroužky a zároveň budeme stále tlačit směrem do podložky. Pomalu několikrát zakroužíme a pak ruku posuneme o kousek směrem nahoru a ke středu břicha. Žaludek můžeme přeskočit a krouživými pohyby s občasným posunutím postupujeme kolem pupku po levé straně břicha zase dolů a potom zase po pravé straně kolem pupku nahoru, až se „dokroužíme‟ k levému dolnímu okraji břicha, kde tlusté střevo ústí do konečníku. Pakliže nemáme silnou podkožní vrstvu tuku, dá se tlusté střevo dobře nahmatat a stolici tak můžeme přesně posunovat. Taktéž si můžete tvar a umístění střeva prohlédnout v anatomickém atlasu.

Dalším cvikem je „vtahování‟ konečníku dovnitř. Při něm máme stále pokrčené nohy, mezi kolena si dáme například deku či míček a kolena silně tlačíme k sobě a zároveň vtahujeme konečník dovnitř. Cvik provádíme s výdechem a na pár sekund zadržíme dech. Několikrát opakujeme. Následně děláme totéž vsedě s překříženýma nohama, kdy vyvíjíme ještě tlak shora dolů na kolena. Dobré je se mezi cviky napít vlažné vody.

Může se cvičit i vestoje: ve stoji rozkročném se prodýcháme a pak všechen vzduch vydechneme a v předklonu se dlaněmi opřeme o kolena. A nyní se snažíme rytmicky vtahovat břicho. Tímto způsobem si silně promasírujeme střeva i bránici. Cvik zopakujeme až desetkrát. Poté se znovu prodýcháme a opakujeme.

Zdroj: článek Zaražené větry

Zaražené větry a bolest u srdce

Bolest na hrudi bývá jedním ze zásadních příznaků infarktu. Někomu však stačí i krátká bolest nebo tíže na prsou k tomu, aby zpanikařil. Jiní naopak i při dlouhotrvající bolesti na hrudi vyčkávají a doufají, že ustoupí sama. Infarktu mohou být podobné zažívací problémy v podobě zaražených větrů a nadýmání. Nahromaděný plyn se totiž rozpíná a dráždí nervová zakončení.

Zdroj: článek Zaražené větry

Příčiny bolesti

Bolesti hlavy jsou běžné a občas potrápí každého. Samotné bolesti však mohou mít spoustu příčin. Často je pouze projevem nějaké nemoci, někdy jde však o samostatné onemocnění. Vždy je velmi důležité rozlišovat, zda jsou vyvolané jinou chorobou, či jde o samostatný zdravotní problém. Mnohdy nebývá úplně snadné najít tu pravou příčinu vašich bolestí. Ve většině případů se jedná o pulzující bolesti. V tom případě je pak příčinou samotná migréna.

Patří zde

• Problémy s páteří – časté například u lidí, kteří hodně sedí a mají málo pohybu,
• Stres – když jsme ve stresu, jsme stažení a nedokážeme se uvolnit; přílišné tělesné napětí tak může vyústit v bolesti hlavy,
• Migréna – drážděny jsou vegetativní nervy, což způsobuje velké bolesti hlavy,
• Otřes mozku – bolesti se objevují během nebo po otřesu mozku,
• Záněty dutin – často se jedná o vedlejší dutiny; objevuje se velmi často při „zaražené rýmě“,
• Zánět mozkových blan – často je způsoben kousnutím klíštěte či přenosem ze hmyzu,
• Hlad – pokud hladovíme, mohou se bolesti hlavy objevit, jedná se o projev detoxikace našeho těla; jsou v něm škodliviny, které chce vyloučit,
• Průvan – často se objevují bolesti hlavy a současně krční páteře poté, co jsme byli dlouho v průvanu.

Zdroj: článek Bolest hlavy

Prevence

Za nafouklé břicho může většinou strava, proto se vyvarujte potravin a jídel, jež způsobují nadýmání. K tomu navíc jídlo pořádně rozžvýkejte, poněvadž pak je menší šance, že vás bude nadýmat a budete mít nafouklé břicho. Dále dbejte na správnou přípravu luštěnin (vždy slijte vodu a vařte například s majoránkou nebo mořskou řasou doměkka).

U nadýmání dospělých se doporučuje pití bylinných směsí s obsahem fenyklu a jiných účinných látek (Rosa Canina a podobně); nahřívání (například ve vaně); detoxikace střev; masáž a cviky na zlepšení peristaltiky střev; užití léků snižujících plynatost, napětí střev a podobně (například Colonic).

Ovšem nejdůležitější prevencí je pravidelný každodenní pohyb.

Zdroj: článek Zaražené větry

Léčba

Při léčbě či regulaci (eliminaci) plynatosti se ovlivňuje vyvolávající mechanismus. Pokud nadýmání není stavem trvalým či nijak výrazným a omezujícím, můžeme jej řešit sami. Co dělat? Jako pomoc se osvědčily: eliminační diety; plynopudné čaje; léky upravující střevní mikroflóru (eubiotika, například Lactobacillus acidophilus), volně prodejná deflatulencia (SAB, Espumisan, Ceolat), což jsou přípravky snižující povrchové napětí tekutin v trávicí trubici; spasmolytika; přírodní adsorbující silikáty (Smecta).

V případě vážnějších a přetrvávajících obtíží je vhodné konzultovat s gastroenterologem, zda za nadýmáním nestojí nějaké onemocnění zažívacího traktu, například chronické záněty střev nebo divertikulóza. Rovněž v případě akutních bolestí spojených s nadmutím a neodcházejícími plyny bychom měli vyhledat lékaře, protože se může jednat o akutní stav, a sice o náhlou příhodu břišní (ať už zánětlivou, či ileus, tedy střevní neprůchodnost).

Moderní medicína nabízí jako řešení problémů se střevy probiotika a prebiotika, prokinetika, deflatulencia, amara či digestiva. Ale každý člověk si je určitě vědom toho, že správnou skladbou stravy (tedy zdravou stravou) můžeme významně ovlivnit zažívací potíže. Z konkrétních potravin se pak doporučují celé obiloviny (konzumace například kukuřice) a mléčné výrobky (jogurty, jogurtové nápoje, kefíry, zákysy).

Mějte na paměti, že zdravé nadýmání je součástí života. Většinou se objeví, když do jídelníčku náhle zařadíte luštěniny a vlastně všechny zdravé potraviny. Po čase si však organismus na tyto potraviny zvykne a nadýmání poleví. „Bez prdů to nejde, prdíme všichni, dokonce i zvířata.‟

Při nadměrné plynatosti použijte Espumisan, ten opravdu po pár tobolkách střevům uleví, jelikož lehce odvádí plyny ze střev.

Zdroj: článek Zaražené větry

Příznaky

Nadýmání je stav, kdy se ve střevě zvýšeně tvoří plyny. Nadýmání může mít lehkou formu, může být ale i závažnější a vyvolat křeče v břiše. Příčin nadýmání existuje hned několik: zvýšené polykání vzduchu, činnost střevních bakterií, složení potravy, trávicí obtíže různého původu, neprůchodnost střeva a podobně. V důsledku nerovnováhy střevní mikroflóry či vinou některých potravin může ve střevě docházet ke kvasným nebo hnilobným procesům. Na složení plynu se nejvíce podílí dusík, vodík, oxid uhličitý, ale i metan, sirovodík a kyslík. Náhlá a velká plynatost může vznikat zvýšeným průnikem krevních plynů do střeva nebo omezeným vstřebáváním plynů ze střeva do krevního řečiště. Meteorismus může být rovněž jediným projevem funkční poruchy tlustého střeva (funkční kolopatie) nebo vážného organického onemocnění trávicí trubice (zánětlivé nebo nádorové stenózy, tedy abnormální zúžení). Břicho může být až nezvykle vzedmuté, lehce citlivé. Větry buď neodcházejí (závažnější varianta), nebo odcházejí nadměrně. Při zástavě uvolňování plynů (a stolice) je nutné vyhledat lékaře. Zvýšenou tvorbu plynů doprovází nadmutí, napětí a vyklenutí břicha.

Jen pro zajímavost: větry jsou většinou tvořeny 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku. Uvedené složení plynů je orientační a platí pro zdravého člověka s vyváženým složením potravy. Individuální odchylky závisejí na převažujícím typu bakterií, jež žijí ve střevě, a na konkrétním složení potravy. V případě nevhodného bakteriálního osídlení tlustého střeva dochází ke zvýšené tvorbě střevních plynů, tento stav se nazývá dolní dyspeptický syndrom. Směs plynů je kvůli obsahu metanu a vodíku hořlavá. Pach větrů je dán sulfanem, který obsahuje síru. Teplota plynů až do jejich úniku odpovídá tělesné teplotě, tedy asi 36,5 °C. Stav, kdy před sebou střevní plyn tlačí i střevní obsah, jenž pak nekontrolovaně opouští střevní trakt, se nazývá průjem. Zvuk při větrech vyvolává především vibrace análního svěrače či okolí vaginy.

Zdroj: článek Zaražené větry

Jak dlouho větry trvají

Člověk, který jídlo hltá ve spěchu, spolyká kromě jídla i značné množství vzduchu, což plynatost přímo podporuje. Větry a nadýmání zapříčiněné dietní chybou většinou samovolně odezní. Jestliže větry neodcházejí, je nutná návštěva lékaře.

Zdroj: článek Zaražené větry

Bolest v pravém podbřišku

Bolest v pravém podbřišku může mít velmi mnoho příčin. Jestliže jsou bolesti silné, stupňují se nebo ani po několika hodinách neustupují, je nejlepším řešením vyhledat praktického lékaře, který pomocí pohmatu, případně dalších vyšetření rozpozná, o co jde. Může jít jak o úplnou banalitu jako třeba zaražené větry, tak i o zánět slepého střeva nebo prasklý vřed. Bolesti v pravém podbřišku mohou souviset se zánětem žlučníku, akutní gastroenteritidou, zánětem mízních uzlin a močových cest.

Léčba spočívá v odstranění příčin. Proto je vždy vhodné vyhledat lékaře, který určí, co dotyčného člověka trápí, a pak nasadí vhodné medikamenty, doporučí léčebný postup, případně sáhne po operativním řešení.

Zdroj: článek Zánět slepého střeva

Co to znamená zauzlení střev

Zauzlení střev bývá způsobeno mechanickou překážkou. Překážka se může nalézat uvnitř střeva, ve střevní stěně nebo zcela mimo střevní stěnu. Dále může být střevní neprůchodnost způsobena porušením nervového či cévního zásobení střeva. Nejčastěji však ileus vzniká jako komplikace jiné choroby, například bývá často bezprostřední příčinou smrti u pokročilé rakoviny střev. Od funkční nebo počínající střevní zástavy je nutné odlišit prostou zácpu a nadýmání po požití nevhodného jídla nebo z pouhého nedostatku tekutin. Je také velmi těžké odlišit funkční ileus od jiného. Ošetřující lékař musí opakovaně kontrolovat stav a v pravou chvíli se rozhodnout pro operaci nebo jinou léčbu.

Zpočátku má pacient pocit plnosti v břiše a žaludeční nevolnost. Vnímá ztížený nebo žádný odchod plynů (laicky zaražené větry) a většinou nemůže na stolici. Celé břicho je nafouklé a začíná být bolestivé. Tento stav se označuje jako počínající ileus (subileus). Stav označovaný jako „počínající ileus“ může být projevem pouhé funkční poruchy trávení. Překážka ve střevě způsobená nevhodnou potravou se může uvolnit a potíže samovolně ustoupí. Má-li však střevo skutečnou překážku, pak je subileus jen začátkem potíží, které se časem vystupňují v úplný střevní uzávěr (ileozní stav). Tehdy je celé břicho silně vzedmuté (nafouklé), neodcházejí větry ani stolice a pacient opakovaně zvrací.

Pacienta se střevní neprůchodností musí vyšetřit zkušený lékař, nejlépe chirurg. Převážná většina ileozních stavů je po potřebných vyšetřeních řešena operací. Někdy je vhodnější vyčkávat a podávat léky podporující činnost střeva (u funkčních a neurogenních typů). Při operaci střevní neprůchodnosti se vždy chirurg snaží odstranit překážku. Při manipulaci s nepřipraveným tlustým střevem musí být vždy alespoň dočasně založen vývod střeva bokem (kolostomie). Často následuje definitivní operační řešení problému s časovým odstupem několika týdnů až měsíců, kdy je možnost tlusté střevo na operaci připravit (vypláchnout a zbavit bakterií).

Zdroj: článek Zauzlení střev

Nutriční hodnoty

Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.

Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.

Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

Kvinoa − tepelně neupravená

Nutriční hodnoty ve 100 g

• Energie - 1539 kJ (368 kcal)
• Sacharidy - 64,2 g
• Vláknina - 7,0 g

Tuky - 6,1 g

• mononenasycené 1,6 g
• polynenasycené 3,3 g

Bílkoviny - 14,1 g
Vitamíny:

• Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
• Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
• Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
• Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
• Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
• Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
• Cholin - (14%) 70 mg
• Vitamín C - (0%) 0 mg
• Vitamin E - (16%) 2,4 mg

Minerály:

• Vápník - (5%) 47 mg
• Železo - (35%) 4,6 mg
• Magnézium - (55%) 197 mg
• Mangan - (95%) 2,0 mg
• Fosfor - (65%) 457 mg
• Draslík - (12%) 563 mg
• Sodík - (0%) 5 mg
• Zinek - (33%) 3.1 mg

Další složky

• Voda 13,3 g

Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.

Zdroj: článek Co to je quinoa

Zaražená rýma – projevy

Výskyt zaražené rýmy se obvykle vztahuje na zánět v zadní části nosohltanu nebo na zánět vedlejších nosních dutin, kdy se vytváří hustý hlen, který je sice vazký, ale lze jej jen obtížně vysmrkat. Postižený má pocit „plného nosu“ a někdy ho bolí hlava. Přes všechny medicínské prostředky a osvědčené babské rady i zadní rýma trvá léčená sedm dní a neléčená týden. Během sedmi dnů je však možno pacientovi se zadní rýmou mírně ulevit. Pokud mu léčba ani po týdnu nepomáhá, měl by navštívit lékaře, aby u něj nevznikla chronická zadní rýma.

Rýma je zánět sliznic horních cest dýchacích projevující se hlavně sekrecí z nosu anebo ucpaným nosem a může být provázena celkovými obtížemi. Zadní rýma má své ložisko v zadní části nosu, tedy až na stěně nosohltanu poblíž otvorů vedlejších nosních dutin. Snaha vysmrkat se je proto v tomto případě zbytečná, protože rýma stéká po stěnách hrdla směrem dolů. Smrkání naopak může u tohoto typu rýmy dokonce uškodit. Pokud je hlenu příliš, je hustý anebo jde o virový nebo bakteriální zánět, může být odchod z nosních dutin nemožný – kvůli hustému hlenu anebo otoku sliznice – a tím pádem se zadní rýma promění v zánět vedlejších dutin, což vyžaduje odborné řešení. Jestliže máte ucpaný nos, doporučuje se používat nosní kapky nebo sprej na potlačení otoku sliznic.

Zdroj: článek Zaražená rýma v hlavě

Zde je přehled četnosti větrů po požití konkrétní potraviny

Normoflatugenní potraviny: po jejich konzumaci odejde nanejvýš 10 větrů za den; jedná se především o maso (kuřecí, rybí, libové hovězí) a o zeleninu (zejména květák, brokolice, rajče a paprika), ořechy a podobně.

Středně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci dojde k odchodu 20–40 větrů za den; mezi tyto potraviny patří například brambory, lilek, pečivo.

Silně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci odchází více než 40 větrů za den; jedná se o mléko a výrobky z něj, fazole, banány a jiné potraviny.

Zdroj: článek Zaražené větry