ZAŠTIPOVÁNÍ RAJČAT a nejen to se dozvíte v tomto článku. Rajčata se do Evropy dostala společně s brambory až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Pěstování rajčat v nádobách
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem SMÍ SE JÍST RAJČATA PŘI VYSOKÉM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažena Mašková.
Prosím o odpověď,zda se smí jíst rajčata,když se bere Varfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete Warfarin, tak je důležité udržovat příjem vitamínu K ve stravě na stabilní úrovni (90 mikrogramů na den). Rajčata v sobě obsahují vitamín K. V jednom větším rajčeti je asi 7 mikrogramů vitamínu K. Když račata nárazově zařadíte do svého menu, tak v ten den budete muset omezit jinou potravinu obsahující vitamín K, například papriky nebo směs ořechů. Když víte, že máte rajčat dostatek a budete je konzumovat delší dobu každý den, tak začněte a hned druhý nebo třetí den si nechte změřit INR (quickův test srážlivosti).
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Na rozehřáté pánvi (s nepřilnavým povrchem) rozpustíme na oleji za stálého míchání droždí až do opětovného sražení. Přidáme vejce, osolíme a mícháme do zahoustnutí. Těsně před koncem přidáme kostičky z rohlíku. Směs klademe na talíř pokrytý listy salátu a zdobíme posypem sekané petrželky. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleným čajem.
Brambory uvaříme doměkka, oloupeme je a nastrouháme na jemném struhadle. Nejlépe, když jsou uvařené již den předem. K nastrouhaným bramborám přidáme olej, sůl (kdo může, tak i trochu pepře). Vše promícháme a dochutíme kečupem, sladkou paprikou, hořčicí. Pomazánku pořádně promícháme a můžeme podávat. Kdo snáší česnek, může přidat 2 stroužky. Recept je pro 4 osoby.
Blesková pomazánka
4 vajíčka vařená natvrdo, 25 dkg měkkého salámu, 2 větší kyselé okurky, 1 menší cibule, sůl, pepř, 1 malá majonéza
Vajíčka, salám, okurky a cibuli nastrouhat na hrubém struhadle, smíchat s majonézou, osolit, opepřit a namazat na plátky veky, ozdobit rajčetem, plátkem salátové okurky, zelenou petrželkou.
Pomeleme 50 dkg měkkého salámu (dietní, šunkový), případně nakrájíme na nudličky. Pokrájíme nadrobno 2 okurky a 1 cibuli. Přidáme vlastní majonézu (viz výše) a dochutíme (sůl, pepř, chilli). Podáváme na vece nebo jako jednohubky.
Dršťková polévka z hlívy
Na zpěněné cibulce podusíme nadrobno nakrájenou polévkovou zeleninu. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu. Podusíme doměkka. Zaprášíme sladkou červenou paprikou. Zalijeme 1–1,5 l vývaru z masoxu. Vše přivedeme k varu, ochutíme pepřem, rozetřeným česnekem a hlavně majoránkou. Můžeme a nemusíme zahušťovat jíškou.
Cuketová polévka
Polovina větší cukety, 3 papriky, 4–5 rajčat, kelímek zakysané smetany, balkánský sýr (asi 100 g), kousek feferonky, vegeta, sůl
Oloupanou cuketu nakrájíme na kousky, zalijeme vodou, přidáme trochu vegety, feferonku a mírně osolíme. Vaříme asi 10 minut. Přidáme papriku nakrájenou na menší kostičky, rajčata rozkrájená na osminky a povaříme. Přidáme zakysanou smetanu, na kostičky nakrájený balkánský sýr a necháme přejít varem. Doporučená příloha je rohlík nebo celozrnné pečivo.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
co mám jíst když užívám warfarin a skoro veškerá zelená zelenina je pro mně tabu a navíc nesnáším všechny léky na tu kyselinu močovou prosím porad te mi sami doktoři neví děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není pravda, že když užíváte Warfarin, tak nemůžete žádnou zeleninu. Při léčbě Warfarinem máte stanoven denní limit pro příjem vitamínu K na 90 mikrogramů. To jsou například tři zelné listy a nebo také 2 velké okurky salátovky nebo 10 velkých rajčat a nebo jeden ledový salát. Schválně si vzpomeňte, jestli takové množství zeleniny sníte každý den?
Při zvýšené kyselině močové nejvíce vadí maso, vnitřnosti, alkohol a kakao. Maso můžete nahradit čočkou, hrachem, cizrnou a fazolemi. Více používejte vajíčka, především bílky. A chroupejte nesolené arašídy. Ani jedna ze zde uvedených potravin neovlivňuje Warfarin, protože obsah vitamínu K je v nich zanedbatelný.
Zvýšená kyselina močová je důsledkem slabé funkce ledvin. Pijte proto více vody, než je pro vás přirozené. Když byste se teď napila sklenice vody, tak pokaždé si dejte ještě jednu navíc - na sílu. Nastavte si budík, který vám přes den bude pípat každou hodinu, aby vám připomněl, že se máte napít.
Držet dietu na kyselinu močovou i při Warfarinu znamená myslet jinak. Udělejte tento krok, a začněte přemýšlet nad svou stravou.
Ačokča vyžaduje k pěstování záhřevnou propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože je tato rostlina velmi náročná na teplo, je vhodné při jejím pěstování použít černou netkanou textilii a vybrat jí jako stanoviště jižní, sluneční stranu. Ačokču si můžete předpěstovat ve fóliovníku nebo doma na okenním parapetu. Po vyklíčení rostlin, tedy když rostlinky začnou vytvářet první lístečky, je vhodné je přepikýrovat. Vyberte ty nejsilnější rostlinky a přesaďte je do truhlíku cca 3 centimetry od sebe. Jakmile dosáhnou výšky okolo 10–15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob, například do kelímku od jogurtů, truhlíků, květináčů. Sazeničky přesaďte ven až po posledních mrazících, to znamená kolem 15. května. Sazenice sázejte alespoň 25 centimetrů od sebe (to je na 1 m2 asi 4 rostliny). Nezapomeňte, že rostlina potřebuje ke svému růstu oporu (síť, drátěnka, plot). Doporučuje se zaštipování při výšce okolo 2 metrů, aby se podpořil větší výnos plodů. Pozor: Rostlinu je třeba chránit před slimáky, kterým velmi chutná.
Ačokča je rostlina náročná nejen na teplo a vlhko, ale také na živiny, proto je vhodné její pravidelné přihnojování. Doporučují se hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit. Nezapomeňte na každodenní zálivku. Ačokča vám bude plodit koncem srpna až začátkem září.
