Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární a sekundární. Primární bolesti se vyskytují samy o sobě a na jejich vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny se řadí migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o takzvané cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.
V podstatě se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spoušťové body. Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.
Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví. Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.
Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké subokcipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, ale také v m. trapezius či m. levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či za oči. Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.
K rozvoji cervikokraniálního syndromu přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1–C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Hrnčířová.
Včera mi byl předepsán Furolin po druhé tabletě silné bolesti hlavy, zvracení, závratě, tuhnutí šíje,zimnice, ospalost a tlak v žaludku!!
Je to driák, budu kontaktovat lékaře, jsem silný astmatik, mám vysoký tlak,léčím se se štítnou žlázou a se žaludkem.
Mezi hlavní příznaky patří zarudlá a horká kůže (občas se jedná i o spáleniny od slunce), pocení, rychlejší tep, dezorientace, bolest hlavy, zatuhnutíšíje, nevolnost, občas se objevuje i zvracení, velká žízeň, hukot v uších a ve spáncích, záblesky před očima, zimnice a v závažných případech i vysoká horečka či ztráta přítomnosti.
Nejčastější příznaky: bolest hlavy, sucho v ústech, nadměrné pocení, závratě, křeče, zvýšená, až vysoká teplota, zrychlený tep, zvracení, někdy i ztráta vědomí.
Příznaky se mohou dostavit i s odstupem několika hodin!
Pokud na sobě (nebo někom v okolí) rozeznáte výše uvedené příznaky ještě venku, ihned ho přesuňte do stínu a podejte mu tekutiny. Nesmí to být alkohol či nápoje s kofeinem, velmi dobré jsou různé neperlivé minerálky nebo i mírně osolená obyčejná voda. Po chvilce ve stínu nejvíce prospěje chladnější sprcha anebo přinejmenším možnost omýt si tvář a ramena. Poté byste měli postiženého přesunout co nejrychleji domů, kde se pokračuje v léčbě. Třikrát až čtyřikrát denně na deset minut se přikládají na hlavu studené a vlhké obklady. Případné spáleniny se samozřejmě ošetří – kromě mnoha přípravků z lékáren se tradičně doporučuje potírání jogurtem nebo podmáslím. Pomáhá masáž dolních končetin, která uvede krevní oběh zase zpátky do normy. Při mírně zvýšené teplotě mohou ulevit i zábaly, ale pozor, dnes už se většinou nedoporučují úplně ledové. Pokud se motá hlava, položte postiženého na postel, pod nohy dejte polštář a na čelo chladivý obklad. Nesmíte také zapomínat na pitný režim a na doplnění soli. Vhodné jsou iontové nápoje či mírně osolená voda. Píti se doporučuje malými doušky. Několik dní by se postižený měl vyhýbat alkoholickým nápojům a velmi opatrně přistupovat k lékům (raději si nic sami nepředpisujte, ani kdyby to mělo být „jen“ na bolest hlavy).
Pokud úžeh doprovází mdloby a zvracení, bezpodmínečně vyhledejte lékaře.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dobrý den, jsem uplně v šoku z těchto recenzí.
Dostala jsem poprvé v životě zánět močového měchýře, měla jsem hodně krve
v moči, šílené nucení na močení, pálení, řezání atd. Na pohotovosti mi
doktorka dala Biseptol. Vůbec nic mi po něm nebylo, ale nezabíral.
Brala jsem ho 12 dní a pořád nezabíral. Praktik mi potom řekl, že mi na
pohotovosti nasadila chybně jen poloviční dávku, proto nezabral.Byla jsem fakt
šokovaná, protože mi už bolely i ledviny. Praktik mi nasadil Furolin, brala
jsem ho po jídle a pokaždé špatně od žaludku až na zvracení, léčím se se
žaludkem a jícnem. Na močák zabíral, tak jsem to vydržela a brala 9 dní.
Včera večer jsem ho dobrala a dneska od rána mi bylo zle, silná slabost,
nevolnost, velká bolest šíje a krční páteře. Myslela jsem, že to vše mám od
páteře, mám s ní velké problémy a právě i ty stavy na omdlení. Ale odpoledne
se mi objevila vyrážka skoro všude, svědí jen trochu.Tak jsem se koukla na
recenze na Furolin a mam jasno.Doufám, že příznaky brzy vymizí, už je mi
lépe. Ale Furolin je humus a už ho nikdy nechci !
Také některá přírodní mýdla mohou mít exfoliační účinky, například ta, která obsahují byliny (Citrus Woods, Scarborough Fair), dále mýdla s obsahem ovesných vloček (Avokádo Oves & Sheay) nebo jílu (Rhassoul, Mrtvé moře), který také pomáhá v odlupování odumřelé kožní pokožky. Přírodní mýdla obsahující cukr nebo mléčné výrobky (Bananas & Cream, kozí mléko Ovesné, mrkev & Honey) mají vysoký obsah přírodních kyselin, které pomáhají uvolnit látky držící kožní buňky a zároveň umožňují snadněji uvolnit mrtvé kožní buňky.
Cukrové mýdlo se dá vytvořit i doma. Potřebujete bambucké máslo, olej s vitamínem E, mandlový olej, kakaové máslo, emulgátor, bílý cukr, barvivo, éterický olej. Všechny přísady kromě barviva a cukru smíchejte v nádobě a dejte rozehřát do mikrovlnné trouby po dobu 2 minut. Pak každých 30 minut míchejte, dokud se ze směsi nestane kapalina. Nyní přidejte cukr a barvivo, rozmíchejte v tekuté směsi a ihned vlijte do formy. Naplněnou formu dejte do lednice. Po zatuhnutí můžete mýdlo použít. Jednodušší je zakoupit mýdlový základ a pak stejným postupem přidat cukr. Na trhu je již dostatek nabídek mýdlových základů.
Odstraňovat chloupky pomocí vosku lze nejen na nohou, kde je to nejčastější, ale téměř na všech částech těla včetně obličeje, rukou a intimních partií. Nicméně nezkušeným se doporučuje depilaci oblastí s citlivou pokožkou podstoupit u odborníků, a nikoli doma. Depilace se neprovádí na podrážděné pokožce, pokožce zasažené ekzémem, akné, na popálených a jinak postižených místech. Depilaci je vhodné provádět před spaním, aby měla pokožka přes noc prostor k regeneraci.
Depilace voskem může být bolestivá. Vždy záleží na tom, jak máte citlivou pokožku a na jakých místech je depilace prováděna. První depilace bývá zpravidla nepříjemnější než následující, protože chloupky jsou pevnější. Při pravidelné depilaci však chloupky slábnou a rostou řidčeji, a proto se bolestivost procedury snižuje.
Výhodou odstranění chloupků i s kořínky je dlouhotrvající efekt. Jeho délka se sice u každé ženy liší, ale obecně lze říci, že hladká pokožka vydrží 2–3 týdny. Chloupky si před depilací musíte nechat narůst do délky 5–8 mm, aby bylo možně je všechny vytrhat. Kratší chloupky by se neodstranily, v případě delších chloupků by byla procedura bolestivější.
Na trhu existuje více druhů depilačních vosků:
vosky tekuté, které se musí před aplikací nahřát a nanášejí se špachtlí;
vosky studené, které se také nanášejí špachtlí a jsou vhodné na oblasti s křečovými žilami;
roll-on, tedy vosky v tubě, které se nahřejí v ohřívači a pomocí nástavce (hlavy) s roll-on systémem se pohodlně a jednoduše aplikují;
pevné vosky, které se před použitím rozehřejí, nanesou na pokožku a po ztuhnutí strhnou bez použití depilačního pásku.
K některým voskům v krabičce je třeba zakoupit i depilační pásky z jemné tkaniny, bez kterých by depilace nemohla proběhnout. Existují však i druhy vosků k aplikaci bez těchto pásků, které se strhávají přímo po zatuhnutí. O který druh se jedná, by mělo být uvedeno v popisu produktu. Dejte každopádně přednost přírodním voskům, protože ty na chemické bázi mohou dráždit pokožku či vyvolat alergické reakce. Mnoho nabízených vosků je určeno navíc pro citlivou pokožku. To je důležité, protože vosk má jednu negativní vlastnost a tou je, že přilne nejen na chlup, ale i na pokožku a tím ji dráždí, případně ji může poškodit. Touto vlastností se vosk odlišuje od cukrové pasty, která se na kůži nelepí.
Postup depilace:
Před depilací je třeba depilovanou oblast odmastit, a to nejlépe antiseptickým čističem, poté dobře osušit. Posypeme-li pokožku dětským pudrem, dojde k opravdu dokonalému vysušení a vosk k chloupkům
Trénink způsobuje zavodnění svalů. Nevhodné aktivity při zavodnění svalů jsou veškeré tvrdé a silové sporty, posilování, jako je posilovna, běhání, vacupressy, jízda na kole, jízda na rotopedu, zumba, aerobik. Při užívání sportovní výživy, která obsahuje samotný kreatin monohydrátu, se může vyskytnout zavodnění a následné zatuhnutí svalů.
Jóga vám pomůže zpevnit nejen vnější, ale také vnitřní svaly, což vaše páteř velmi ocení. Postupem času získáte pružné a pevné tělo, které sem tam zvládne i noc ve stanu nebo na gauči.
Před každým cvičením začněte nejprve protažením a zahřátím těla.
Příklady cviků:
Tančící bojovník – Virabhadrásana II
Tato pozice se vám postará o posílení břišních a zádových svalů. Dokáže dostatečně protáhnout svaly nohou a zpevňuje pas. Stejně jako ostatní pozice bojovníka dodá vašemu tělu energii.
Bojovník s rotací –Parivritta virabhadrásana
Díky této pozici získáte zpevněné břišní a zádové svaly. Je velmi důležité se po celou dobu soustředit na základní principy, kterými jsou prodýchání každé pozice a správné držení těla. Jedině tak se vám uvolní ramena, páteř a kyčelní klouby.
Rotace v sedu – Marichyova poloha III
Poloha rotace v sedu vám přinese lepší pohyblivost páteře a svalů v oblasti ramen. Což je přesně to, co například potřebuje člověk se sedavým zaměstnáním. Zároveň s její pomocí opět posílíte svaly v oblasti břicha, zad a pasu. To je neocenitelné pro ty z vás, kdo mají naopak potíže s bederní páteří.
Most – Setu bandásana
Poslední pozice pro úlevu vašich zad je všemi dobře známý most. Ten vám pomůže posílit svaly zádové, hýžďové a stehenní. Při správném provedené protahuje třísla, šíjové i břišní svaly. Celkově je tak vaše páteř pružnější a méně náchylná k zatuhnutí a chronickým bolestem.
Na výrobu cukrového laku s alkoholem budete potřebovat:
Ingredience: půl hrnku vody, 1–2 čajové lžičky bílého cukru, 1 polévkovou lžíci čistého lihu nebo vodky, případně pár kapek esenciálního oleje dle vlastního výběru
V případě, že dáváte přednost laku bez alkoholu, budete potřebovat:
Ingredience: půl hrnku vody, 1–2 čajové lžičky bílého cukru, případně pár kapek esenciálního oleje dle vlastního výběru
Postup: Připravenou vodu přiveďte k varu a následně do ní přimíchejte připravený cukr. Síla fixace a držení je závislá na množství cukru. Pro větší fixaci tedy přidejte více cukru (2 lžičky). Ovšem pozor, v případě, že to s cukrem přeženete, vlasy budou na dotek příliš lepkavé.
Vodu míchejte za stálého varu, dokud se cukr zcela nerozpustí. Poté nechte cukrový roztok trochu vychladnout a následně přidejte alkohol. Doporučuje se použít vysokoprocentní čistý alkohol. Přidaný alkohol působí jako konzervant a prodlužuje životnost cukrového laku na vlasy.
V případě, že máte rádi kořennou vůni, je možné doplnit i rum. Můžete rovněž přidat několik kapek (3–6) svého oblíbeného esenciálního oleje. Vychladlou směs přelijte do nádoby s mechanickým rozstřikovačem. V případě potřeby vlasy lehce přestříkněte cukrovým lakem a vyčkejte 10–20 sekund do jeho zatuhnutí.
Pokud si chcete vyrobit cukrový lak bez alkoholu, bude postup stejný, jen vynecháte alkohol.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Pokud si nejste jistí, zda trpíte karpály, tak dejte ruce k sobě, jako kdybyste se modlili, pak je spusťte dolů a obraťte je hřbety k sobě. Pokud cítíte brnění v rukou, prstech nebo v zápěstí, případně necitlivost v prstech, nechte se vyšetřit neurologem, ohrožuje vás podle všeho zmíněný syndrom.
Meditační cvičení pro lokální změny: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti soláru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání takzvaným ještěrčím dechem (viz níže). Přitom si v duchu představujte, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jako by roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Potom se speciálně zaměřte na problémovou lokalitu, hřejte až spalujte a meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6x denně.
Provádějte celodenní dechové cvičení ve stylu ještěrčího dechu: výdech, nádech, povolit, chvilku počkat, výdech, nádech, povolit, počkat.
Protažení prstů: Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení a zůstaňte v této pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete provádět i u pracovního stolu. Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.
Protažení zápěstí: Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř. Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.
Protažení paží a ramen: Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
zobrazovací metody – angiografie mozku – kontrastní látka se injekčně aplikuje do cév a zobrazí cévy v mozku, CT, MR vyšetření;
lumbální punkce – odběr mozkomíšního moku.
Vyšetření pomocí počítačové tomografie a magnetické rezonance však umožňuje výdutě odhalit včas, lékaři je prý často objeví náhodně, když těmito metodami vyšetřují jinou nemoc. U výdutí menších než pět milimetrů nehrozí vysoké riziko prasknutí, větší aneurysmata se pak zpravidla operují buď zasvorkováním, nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, díky čemuž se v ní vytvoří krevní sraženina a krev přestane vytékat. Krvácení se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, zvracením, strnutím šíje a ztrátou vědomí.
Skolióza je tak obtížně řešitelný zdravotní problém, že vyžaduje skutečně specifický přístup ke každému jednotlivému pacientovi. Cvičení na skoliózu je aspoň pro zastavení postupu deformací nezbytné. Vždy záleží na tom, v jakém stadiu se skolióza nachází a jakou léčbu lékař doporučí, ale obecně platí, že cvičení může výrazně zamezit zhoršování stavu, a pokud se k němu přistupuje opravdu poctivě, pacient se do budoucna může dočkat podstatného zlepšení. Cvičení na skoliózu musí být prováděno pečlivě a opatrně, aspoň zpočátku za dohledu specialisty, který dozírá na správné zapojování svalů, postavení ramen a dolních končetin a upozorňuje na časté chyby. Pacient by měl cvičit pomalu a pouze tahem do doby či polohy, než mu daný cvik začne způsobovat bolest. Cvičit by se mělo pravidelně a každý cvik vždy několikrát zopakovat. Důležité je správné dýchání a přestávky mezi jednotlivými cviky. Níže uvedená cvičení na skoliózu mohou vypadat jednoduše, ale pro některé pacienty s pokročilejšími deformacemi páteře jsou mnohdy těžce proveditelná. Zde je pár základních cviků především na protažení celé páteře:
Leh na zádech, rukama se přidržujeme kolen. Bez záklonu šíje přitáhneme kolena k hrudníku a tlačíme jimi do dlaní. Jen s lehkým odlehčením pánve, bez kulatých zad, několikrát zopakujeme.
Leh na zádech, jednu nohu máme pokrčenou, druhou zvedneme lehce nad zem, ruce necháme ležet podél těla. Nataženou nohu zvedneme nahoru s napnutým kolenem a přitaženou špičkou. Rukama lehce pokrčené koleno přitáhneme k hrudníku a vydržíme bez zvednutí bederní páteře z podložky v této poloze několik sekund. Povolíme a opakujeme totéž s druhou nohou.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo a připažíme. Přitahujeme lopatky směrem k páteři, zatímco ramena táhneme dolů.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo, lokty svírající pravý úhel zvedneme do výše ramen. Bez prohnutí bederní páteře zvedneme hlavu, ruce a horní část hrudníku nad podložku. Lopatky se snažíme stáhnout k sobě a vydržet několik sekund.
V sedu na židli paže skrčíme v loktech tak, že prsty levé ruky spočívají na pravém rameni a naopak. Hlavu se snažíme co nejvíce vysunout za bradou vpřed, ale ramena táhneme dozadu. Poté hlavu zasuneme zpět a směrem dopředu tlačíme zase lokty.
V sedu na židli s vyrovnanými zády si přisedneme levou ruku, zatímco pravou položíme přes temeno hlavy nad levé ucho. Hlavou opatrně ukloníme doprava a tlačíme jí do ruky. Variací tohoto cviku je uklonění hlavy směrem k pravému rameni. V obou pozicích několik sekund setrvat.
Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie a podobně). Encefalitida je často také doprovázena zánětem mozkových blan – meningitidou.
Léčba
symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva a tak dále), případně JIP
za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie
herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
