Třešně patří mezi oblíbené letní ovoce, ale u pacientů užívajících Warfarin často vyvolávají nejistotu. Mnoho lidí má obavy, zda jejich konzumace nemůže narušit účinek léčby a vést ke kolísání hodnot INR.
Strach z ovoce bývá často zbytečný, pokud člověk rozumí základním principům. Tento článek vysvětluje, jaký mají třešně skutečný vliv na Warfarin, kdy jsou bezpečné a kdy už je na místě větší opatrnost.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu jíst třešně při užívání Warfarinu bez omezení?
Ano, třešně lze při užívání Warfarinu jíst, ale v rozumném a stabilním množství.
Třešně obsahují pouze malé množství vitamínu K, takže běžná porce obvykle nevede ke změnám hodnot INR. Riziko vzniká hlavně při nárazové konzumaci velkého množství, typicky v průběhu sezóny. Praktickým doporučením je jíst třešně pravidelně v podobných porcích a vyhnout se extrémům.
Kolik třešní denně je při Warfarinu považováno za bezpečné?
Běžná miska třešní denně je pro většinu pacientů na Warfarinu bezpečná.
Pokud je taková porce součástí dlouhodobě stabilního jídelníčku, organismus se na příjem vitamínu K adaptuje a INR zůstává vyrovnané. Problémem nejsou malé denní dávky, ale nárazové přejídání nebo několikadenní „třešňové období“.
Mohou třešně snížit účinek Warfarinu?
Ano, při velmi vysoké a dlouhodobé konzumaci mohou třešně účinek Warfarinu mírně snížit.
Nejde o silný efekt, ale zvýšený příjem vitamínu K může vést k poklesu hodnot INR. V praxi se to stává spíše výjimečně a téměř vždy v kombinaci s dalšími změnami stravy. U běžné konzumace toto riziko nehrozí.
Je rozdíl mezi čerstvými třešněmi a kompotem?
Ano, rozdíl spočívá především v množství a koncentraci.
Kompotované třešně mohou být konzumovány ve větším množství, aniž by si to pacient uvědomil. Z hlediska Warfarinu je důležitější celkový objem třešní než jejich forma. Obsah vitamínu K se zásadně neliší, ale porce se mohou výrazně lišit.
Musím kvůli třešním častěji kontrolovat INR?
Ne, při běžné a stabilní konzumaci třešní není nutná častější kontrola INR.
Kontrola je vhodná tehdy, pokud pacient výrazně změní stravu nebo začne třešně jíst ve velkém množství. Při zachování stability jídelníčku nejsou třešně důvodem k mimořádným kontrolám.
Jsou třešně rizikovější než jiné ovoce při Warfarinu?
Ne, třešně patří mezi méně rizikové druhy ovoce při léčbě Warfarinem.
Ve srovnání s listovou zeleninou nebo bylinami mají třešně nízký obsah vitamínu K. Pro většinu pacientů jsou bezpečnější než potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, pokud jsou konzumovány s mírou.
Mohu při Warfarinu kombinovat třešně s jiným ovocem?
Ano, kombinace třešní s jiným ovocem je obecně bezpečná.
Riziko nevzniká z kombinace druhů ovoce, ale z náhlého zvýšení celkového příjmu. Pokud pacient zvýší množství ovoce obecně, může to ovlivnit INR. Rozhodující je celková stabilita stravy, nikoli konkrétní kombinace.
Co dělat, pokud se po konzumaci třešní změní hodnoty INR?
Při změně INR je vhodné upravit množství třešní a konzultovat lékaře.
Ve většině případů stačí snížit porce a vrátit se k původnímu režimu. Samovolné vysazení nebo úprava dávky Warfarinu bez lékaře je nebezpečná a může vést k vážným komplikacím.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínu K a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínu K.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínu K.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínu K, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínu K.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínu K. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínu K a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Glykemický index (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci potraviny stoupá hladina cukru v krvi ve srovnání s čistou glukózou. U třešní se glykemický index pohybuje spíše v nižších až středních hodnotách, což je pro diabetiky důležitá informace.
Samotný glykemický index ale nestačí. V praxi je ještě důležitější tzv. glykemická nálož, která zohledňuje reálné množství sacharidů v porci. Malá porce třešní může mít nízkou glykemickou nálož, zatímco velká miska už představuje výraznou zátěž.
Pro pacienta to znamená, že třešně nemusí být zakázaným ovocem, ale je nutné je vnímat jako sacharidovou složku jídla, nikoli jako „neutrální“ svačinu.
Rozdíl mezi glykemickým indexem a glykemickou náloží
Mnoho diabetiků se soustředí pouze na hodnotu glykemického indexu, což může vést k chybným závěrům. Potravina s nízkým GI může při velkém množství způsobit výrazný vzestup glykémie.
U třešní je proto zásadní hlídat porci, nikoli jen informaci, že mají relativně příznivý glykemický index. V běžném životě to znamená zvážit hrst třešní místo celé misky.
Existuje mnoho potravinových doplňků, které příznivě působí na organismus nemocných lidí, a tak určitě není od věci je užívat.
Vhodné jsou přírodní látky, které nejsou nikterak drahé a významně pomohou:
Multi Star – směs vitamínů, stopových prvků, aminokyselin a enzymů s obsahem přírodní kyseliny fulvické, která zvyšuje vstřebatelnost a využitelnost obsažených prvků
Revanol, Anatomax, Glucosamin Star, Detox s antioxem – obsahují Vilca coru, bylinku s protizánětlivým a regenerujícím účinkem na pojivovou tkáň
Body Star krém a Joint mobility a Joint activity – pomáhají při omezené hybnosti a bolestivosti a odeznění otoku kloubu
Aloe Vera – šťáva z celého listu musí mít minimálně 5 000 mg aktivních přírodních polysacharidů aloe na litr
Vojtěška – je vhodným zdrojem minerálních látek a dalších živin, pomáhá snižovat hladinu sérové kyseliny močové (užívejte 2 000 až 3 000 mg denně)
Lopuch
Yzop
Dna se léčí lidově již celá staletí třešněmi. Někteří lidé doslova přísahají, že 250 mg třešní (čerstvých nebo kompotových) denně udrží dnu v mezích. Rovněž šťáva z třešní je velmi vhodná, eventuálně výtažek z třešní v tabletách, který lze zakoupit v některých prodejnách zdravé výživy. Podobné účinky jako třešeň má i jahoda. Výborné jsou šťávy (čerstvé i mražené) nejen z třešní a jahod, ale i z celeru (řeďte převařenou vodou).
Se špínou kolem ovládacích knoflíků na troubě nebo sporáku je to podobné jako třeba se špínou za pákovou baterií. Do malých skulin se špatně dostává a práce s hadříkem nebo houbičkou na nádobí není zrovna ideální. Záleží na typu knoflíků, ale většina z nich jde jednoduše oddělat a zase nasadit. Pokud je to i váš případ a máte doma myčku nádobí, máte vyhráno. Knoflíky jednoduše sundejte a nechte oprat v myčce. Než vám myčka dopere, můžete třeba pomocí zubního kartáčku pohodlně vyčistit ovládací panel trouby, tedy i místa, která knoflíky běžně částečně překrývají. Pozor byste měli dávat pouze tehdy, když jsou na otočných knoflících vytištěna čísla nebo stupně. Nápisy by totiž mohly při častém mytí v myčce zmizet, což by moc dobré nebylo. U mnoha typů trub a sporáků jsou však čísla vytištěna na ovládacím panelu.
Dále můžete použít...
Aktivní pěnu na mastnotu: Pokud je špína kolem knoflíků opravdu „zažraná“, můžete ji zkusit odstranit pomocí aktivní čisticí pěny na mastnotu. Tento přípravek je běžně k dostání takřka v každé drogerii a koupit ho můžete už do stokoruny. Aktivní čisticí pěna se navíc ve vaší domácnosti rozhodně neztratí, díky ní totiž snadno odstraníte mastnotu, špínu i saze nejen z trouby, ale také z grilu, plechů, hrnců, krbového skla a podobně.
Amoniak – čpavek: Zaschlou špínu kolem knoflíků od trouby a sporáků lze spolehlivě vyčistit i pomocí čpavku. Ten je běžně k dostání v drogeriích nebo prodejnách s barvami a laky. Stojí obvykle do 100 Kč. Jedná se o nebezpečnou chemikálii, takže pokud se rozhodnete pro tento způsob, nezapomeňte použít k práci gumové rukavice. Pomocí vatové tyčinky opatrně naneste chemikálii na špinavá místa a pak jen pomocí vyřazeného kartáčku na zuby vyčistěte. Nakonec vše setřete houbičkou a máte hotovo.
Pro správnou léčbu dny je nutné vědět, že je rozdíl mezi léčbou akutního záchvatu a mezi léčbou chronické dny a zvýšené hladiny kyseliny močové. Nepochopení tohoto rozdílu a nasazení purinolu v nesprávné chvíli totiž způsobí zhoršení kloubních obtíží. Dvě třetiny pacientů se zvýšenou hodnotou kyseliny močové v krvi dokonce nemají žádné obtíže a nemusí být léčeni.
Akutní dnavý záchvat je většinou spojen s náhle vzniklou bolestí a otokem kloubu, většinou palce u nohy. Trvá několik dní nebo týdnů, je často spojen s dietní chybou, případně drobným úrazem. Většinou jsou bolesti kruté, pacient nemůže chodit. Někdy však projevy nemusí být charakteristické a pacient občas cítí jen tupou bolest v palci s malým zarudnutím, což může být zaměněno s osteoartrózou palce.
Existuje i léčba přírodní, která příznivě působí na organismus:
aloe vera - šťáva z celého listu (musí mít minimálně 5 000 mg aktivních přírodních polysacharidů na litr);
vojtěška - vhodný zdroj minerálních látek a dalších živin, pomáhá snižovat hladinu sérové kyseliny močové (užívejte 2 000 až 3 000 mg denně);
lopuch;
yzop;
třešně - dna se léčí lidově již celá staletí třešněmi, někteří lidé přísahají, že 250 mg třešní (čerstvých nebo kompotových) denně udrží dnu v mezích; rovněž šťáva z nich je velmi vhodná, eventuálně výtažek z třešní v tabletách, které lze zakoupit v některých prodejnách zdravé výživy;
jahody - mají podobné účinky jako třešně;
zeleninové a ovocné šťávy - výborné jsou šťávy (čerstvé i mražené) nejen z třešní nebo jahod, ale i z celeru (řeďte převařenou vodou).
Z hlediska praktického dopadu na glykémii je zásadní, s čím jsou třešně konzumovány. Samostatná konzumace ovoce vede k rychlejšímu vstřebání sacharidů, zatímco kombinace s dalšími složkami jídla tento proces zpomaluje.
Kombinace třešní s bílkovinami nebo tuky může výrazně zmírnit postprandiální vzestup glykémie. V praxi to znamená jíst třešně například po hlavním jídle, nikoli jako izolovanou svačinu.
Pro pacienta je tato informace klíčová, protože umožňuje zachovat oblíbené ovoce v jídelníčku bez nutnosti striktních zákazů.
Příklady vhodných kombinací v běžném jídelníčku
Vhodnou variantou je malé množství třešní po obědě obsahujícím bílkoviny, například maso nebo luštěniny. Taková kombinace vede k pomalejšímu vzestupu glykémie.
Naopak riziková je kombinace třešní s dalšími sacharidy, například s pečivem nebo sladkým pečivem. Dochází pak ke kumulaci sacharidové zátěže, což má přímý dopad na hodnoty cukru v krvi.
Třešně obsahují vitamín K, ale v relativně nízkém množství. Ve srovnání s listovou zeleninou nebo některými bylinami jde o méně rizikovou potravinu z hlediska interakce s Warfarinem.
Běžná porce třešní obvykle nemá klinicky významný vliv na INR. Riziko vzniká především tehdy, pokud pacient začne třešně konzumovat ve velmi vysokém množství po delší dobu.
Kolik třešní je obvykle bezpečné
miska třešní jako dezert
přiměřená porce ke svačině
pravidelná, ale střídmá konzumace během sezóny
Při těchto porcích většina pacientů nepozoruje změny hodnot INR, pokud je strava jinak stabilní.
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý způsob, který funguje dodnes. Každý má svůj postup na zavařování. Vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek. Konzervování červené řepy je stejné jako při každém jiném zavařování ovoce a zeleniny.
Ingredience: 2 l vody, 20 g cukru, 20 g soli, 2–3 bobkové listy, 8 kuliček nového koření, 8 kuliček barevného pepře, 1 lžička kyseliny citronové, červená řepa
Postup: Červenou řepu uvaříme ve slupce a necháme vychladnout. Červená řepa se nesmí hlavně rozvařit. Řepu oloupeme, jde to velmi dobře a celkem rychle. Nyní zvolíme způsob nakrájení řepy – na kostičky nebo jakýkoliv jiný tvar, který chceme mít. Anebo uvařenou červenou řepu jednoduše nahrubo nastrouháme.
Nálev pro zavařování červené řepy můžeme mít již předem připravený nebo jej připravíme v době, kdy nám řepa chladne. Nálev vždy necháme projít varem a vychladnout. Kdo nechce mít v zavařované červené řepě koření, může nálev přecedit.
Nakrájenou nebo nastrouhanou červenou řepu dáváme do skleniček a zalijeme vychladlým nálevem. Zavařovací sklenice uzavřeme víčkem a červenou řepu sterilizujeme standardním způsobem, přibližně 15 minut při 85 °C. Pak ihned vyjmeme ze zavařovacího hrnce.
Takto zavařená (sterilovaná) červená řepa se vám bude skvěle hodit na zimní období.
