ZDROJE VITAMÍNU K je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Vitamin K (vitamín K) je skupina lipofilních a hydrofobních vitaminů potřebných pro syntézu bílkovin, které umožňují dostatečnou úroveň srážení krve (koagulace). Potřeba vitaminu K, tedy množství, které je nezbytné k prevenci nedostatku v normálních podmínkách, je1 μg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Při hmotnosti 60 kg potřebuje tedy osoba 60 μg vitaminu K denně. Typická výživa obsahuje 300 až 500 μg vitaminu K denně.
Rozpis potravin
Předpokládalo se, že většinu vitaminu K získáváme ve formě fylochinonů z rostlinných potravin. Ve skutečnosti více než polovina vitaminu K pochází ze zeleniny, zejména ze zelené listové zeleniny. Také mnoho různých druhů bakterií ve střevech může vytvořit vitamin K ve formě menachinonů. Přestože syntéza vitaminu K v trávicím traktu může přispět k potřebě určitého typu vitaminu K, tato dávka je menší, než se dříve předpokládalo.
Vitamin K – antihemoragický naftochinon –je rozpustný v tucích.
Hlavní zdroje vitaminu K: játra, zelenina, ovoce, kořeny, střevní mikroflóra. Denní dávka 1,0 mg. Svojí chemickou povahou je vitamin K chinon.
Biologický účinek: účast na koagulaci krve, účast na tvorbě kostní tkáně, protinádorová léčba.
Vzhledem k tomu, že je vitamin K syntetizován střevní mikroflórou, neexistuje u zdravého člověka nebezpečí primární hypovitaminózy. Existuje velké množství vitaminu K v produktech živočišného a rostlinného původu. Avšak vzhledem k tomu, že vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je přítomnost tuku nezbytná pro jeho absorpci ve střevě, a to přinejmenším v malých množstvích.
Nedostatky: Nedostatek vitaminu K může vést k pomalejšímu srážení krve, k vnějšímu i vnitřnímu krvácení, ke snížení aktivity enzymů. U novorozenců se nedostatek vitaminu K projevuje formou hemoragické nemoci (zvýšené krvácení).
Vitamin K není jediná chemická látka, ale skupina chemicky příbuzných látek, které jsou uváděny na trh pod běžným názvem „vitamin K“. Za posledních 30 let prošel tento vitamin velkými změnami v oblasti vědeckého chápání jeho chemie a funkcí. V minulosti se členové rodiny vitaminu K tradičně nazývali vitamin K1, vitamin K2, vitamin K3. Tato terminologie převážně nahrazuje jiný soubor termínů, které popisují, že se v současné době vytváří složitější soubor sloučenin vitaminu K.
Další názvy pro tento vitamin jsou menadione; menafhton; menachinon; phylloquinone.
Vitamin K je vysoce respektován všemi lékaři vzhledem k jeho úloze ve zdravé koagulaci krve. Vitamin K se nachází přímo ve středu procesu srážlivosti. Pokud jsou potřebné koagulační faktory pro úspěšné uzavření rány, musí se nějak udržet na okolních tkáňových površích. Tuto „lepkavost“ jim dává chemická událost nazývaná karboxylace. Jedna z aminokyselin pro koagulaci krve se nazývá kyselina glumatická a je součástí koagulace krve. Druhý enzym, warfarin, působí jako antikoagulant a přeruší tento proces blokováním jednoho z těchto enzymů (epoxidová reduktáza). Když je tento enzym blokován, nelze vitamin K recyklovat, aby pomohl faktorům srážení krve k dosažení správné „lepivosti“. Jedincům s&
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst prakticky všechno, až na pár výjimek, jako je kapusta a bílé zelí. Musíte však dodržet přiměřené množství, které se stanoví podle obsahu vitamínuK v jednotlivých potravinách. Vitamín K totiž ovlivňuje účinky Warfarinu. Hlídat musíte jen potraviny rostlinného původu, kde je vitamín K obsažen v hojné míře. Čím zelenější, tím více vitamínuK. Bez omezení můžete jíst například maso, knedlíky, rýži. Důležité je udržet stále stejnou hladinu vitamínuKkaždý den na úrovni 120 mikrogramů (pro muže). K tomu je potřeba mít neměnný jídelníček a ten dodržovat několik týdnů.
Švestky obsahují vitamín K a proto je potřeba sledovat jejich konzumaci. Jedna švestka obsahuje 4,5 mikrogramů vitamínuK i ta v knedlíku. Sníte-li jich 22. tak jste vyčerpal veškerý limit pro příjem vitamínuK v tom konkrétním dni a nesmíte pak již nic, co je rostlinného původu. Sušené švestky obsahují o něco více vitamínuK a sice 5,5 mikrogramů vitamínuK. Sníte-li nárazově několik švestek, musíte ten den omezit jinou potravinu s podobným obsahem vitamínuK, kterou máte zařazenou ve svém jídelníčku. Křížaly, což jsou sušená jablka, taktéž obsahují vitamín K. Jedno kolečko usušeného jablka obsahuje 0,2 mikrogramů vitamínuK. Křížal si tedy můžete dopřát opravdu hodně. Ale stále platí, že musíte udržet příjem vitamínuK na stejné úrovni 120 mikrogramů za den, ne víc ani ne méně.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínuK sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínuK to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínuK. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínuK. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínuK. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínuK a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínuK. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínuK budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínuK. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínuK a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatekvitamínuKkaždý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínuK 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínuK.
Nejvíce vitamínuK má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínuK.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínuK ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Pacienti užívající lék Warfarin by se měli vyvarovat léčivých přípravků i doplňků stravy s obsahem vitaminu K, pokud jim je nenaordinuje lékař, protože obsahují většinou několikanásobně vyšší dávky tohoto vitaminu než běžná strava. Podle aktuálních poznatků je však správné stravování, které splňuje zásady racionální diety (omezený příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) nijak významně neměnit a zajistit vyrovnaný příjem vitaminu K. Pacienti užívající Warfarin s dostatečným pravidelným příjmem vitaminu K mají vyrovnané hodnoty INR spíše než ti, kteří se vitaminu K úplně vyhýbají nebo u nich dochází ke krátkodobým extrémním zvýšením konzumace některých potravin s vysokým obsahem vitaminu K.
Vitamin K je obsažen i v rostlinných olejích a mase. Jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální, protože je odolný vůči teplu i oxidaci. Vitamin K vzniká v organismu i činností střevních bakterií, proto k jeho kolísání může dojít i při narušení střevní mikroflóry například při užívání antibiotik. Obsah vitaminu K ve stravě by neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminu K vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2–3 dny (vzhledem k delšímu poločasu warfarinu může být vyšší příjem vitaminu K jeden den napraven jeho nižším příjmem den následující). Příjem vitaminu K vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR.
Problémem je, že se obsah vitaminu K v různých druzích zeleniny liší v závislosti na zralosti, způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminu K v mase vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se v nich vitamin K vyskytuje (například 100 µg vitaminu K v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminu K z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminu K v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině. Těm je tedy vhodnější se při užívání warfarinu skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu. Povolen je maximálně 1 alkoholický nápoj (0,5 l piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
Mezi rizikové bylinky (kontraindikace) a další složky doplňků stravy patří: ginkgo biloba, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská, koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu Wobenzymu, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinacea, vilcacora (kočičí dráp), některé směsi tradičn
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínuK. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínuK pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínuK je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínuK hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínuK. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínuK. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínuK. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínuK, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolikkonzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínuK na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínuK, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínuK a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínuK.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínuK.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínuK.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínuK.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínuK.
Při léčbě antikoagulačními přípravky je nutné, aby dávka vitaminu K byla stálá, respektive aby nedocházelo k výkyvům podávaného množství. Nevhodný je vysoký příjem vitaminu K, nevyrovnané množství vitaminu K v dietě, ale také jeho nízký příjem. Vhodná dávka vitaminu K odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70–80 µg denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg. Strava s vyšším příjmem vitaminu K by měla mít určitá pravidla – měla by být dlouhodobě stabilní, při každé její změně je nutná pečlivá kontrola množství vitaminu K podávaného v průběhu 2 až 3 dnů.
Vzhledem k tomu, že užívání perorálních antikoagulancií je dlouhodobá záležitost (pohybuje se od půl roku do několika let) a u pacientů s některými diagnózami je nutné perorální antikoagulancia užívat trvale, je nutné osvojit si zásady diety. Velmi důležité je znát potraviny s vysokým obsahem vitaminu K a vyloučit nebo omezit jejich příjem, případně upravit jejich přísun tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Vzhledem k tomu, že výkyvy v množství vitaminu K nepříznivě ovlivňují léčbu, je vhodné osvojit si zásady diety s vyrovnaným množstvím tohoto vitaminu. Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR je následně velmi nevyrovnaná a může vést k možnosti komplikací (riziko trombotických i krvácivých komplikací). Velmi důležité také je, aby nutnost dodržovat dietu s vyrovnaným obsahem vitaminu K při podávání perorálních antikoagulancií nevedla k tomu, že by pacient přestal dodržovat racionální dietu či porušoval do té doby dodržovanou dietu.
To, co je především nevhodné, je omezit příjem ovoce a zeleniny a tím množství vlákniny, vitaminů a flavonoidů přijímaných pacientem. Je však nutné vybírat zeleninu s nižším obsahem vitaminu K. Stejně tak je nevhodné vyměnit bílé maso (kuřecí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Většinu potravin s vysokým obsahem vitaminu K lze zaměnit za potraviny s nižším nebo nulovým obsahem vitaminu K (potraviny rizikové za kontrolované nebo bezpečné). Jídelní lístek je vždy nutné přizpůsobit individuálně dle stravovacích návyků a sestavit individuální nutriční režim.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARPFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Zelené papriky leco zeleninové beru warfarin.Dik
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelené papriky i zeleninové lečo jsou zdrojem vitamínuK, který je důležitý při léčbě Warfarinem. Když se léčíte Warfarinem, tak musíte každý den sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínuK, pokud jste žena a 120 mikrogramů pokud jste muž. Každý den stejně, ani méně ani více.
Jeden hrnek nakrájených zelených paprik obsahuje 11 mikrogramů vitamínuK. Jedna porce zeleninového leča obsahuje přibližně 20 mikrogramů vitamínuK. Lečo je sezónní pochoutka a svádí k nárazovému zařazení do jídelníčku. Když se to stane, tak ten den je potřeba přiměřeně omezit jiné zdrojevitamínuK, které běžně konzumujute, aby porce denního příjmu tohoto vitamínu zůstala na stejné úrovni.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínuK. K tomu je zapotřebí přizpůsobit svoji stravu pro každodenní příjem tohoto vitamínu v množství 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ani více a ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje dobře.
Jedno středně velké červené rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínuK. Stejně velké zelené rajče obsahuje 14 mikrogramů vitamínuK.
Jedno cherry rajče obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínuK.
100 gramů rajčatového protlaku obsahuje 13 mikrogramů vitamínuK.
250 mililitrů rajčatového džusu obsahuje 6 mikrogramů vitamínuK.
Když se rozhodnete pro rajčatový den, ve kterém nesníte žádnou jinou zeleninu, tak můžete během dne zkonzumovat:
Ženy s limitem 90 mikrogramů vitamínuK
2 masitá rajčata prokládaná mozzarelou a listem bazalky a zakápnutá olivovým olejem s brusketou (40 mikrogramů vitamínuK)
22 cherry rajčátek zapečených v troubě pokladených plátkem mozzarely a ozdobených oreganem (34mikrogramů vitamínuK)
Jedna porce rajské omáčky s hovězím masem a knedlíkem (16 mikrogramů vitamínuK)
Muži s limitem 120 mikrogramů vitamínuK přidají
Litr rajčatového džusu (24 mikrogramů vitamínuK)
Jedna porce rajské polévky s rýží (6 mikrogramů vitamínuK)
K tomu je možné sníst libovolné množství masa, výrobků z rýže, výrobků z mouky, ale žádnou jinou zeleninu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A MC DONALDS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Karas.
Dobrý den.
Jsem po prodělané operaci srdce 24. Den.
Ředím krev warfarinem 3mg a moje průměrně INR je kolem 2,9
Chci si dat jednou velké menu od mc donalds, je možné, že to bude mít vliv?
Díky za odpověď. Jsem s pozdravem Karas Jan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Říká se, že strava u Mcdonald's není zdravá a proto se taky asi na tuto záležitost ptáte. Z pohledu pacienta na Warfarinu ale zas tak nezdravá není a můžete si s klidem dát velké menu, jak často budete chtít. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínuK a držet ho každý den na stejné úrovni 120 mikrogramů. Pokud se tedy podíváme na velké menu u McDonald's, tak porce velkých hranolků obsahuje 10 mikrogramů vitamínuK a jeden big tasty obsahuje rovněž 10 mikrogramů vitamínuK. Tatarka na hranolky obsahuje 2 mikrogramy vitamínuK. Pití neobsahuje žádný vitamín K. Když si tedy dáte jedno velké menu, tak přijmete 20 až 25 mikrogramů vitamínuK a ten den musíte sníst ještě potraviny, které vám doplní zbylých 100 mikrogramů vitamínuK.
Pokrmy české kuchyně jsou často chudé na vitamín K a proto se hodí mít v lednici čínské nebo naše zelí, kapustu nebo ledový salát, a vždy když víte, že jste nesnědl dostatek potravin s vitamínem K, tak sníst jeden nebo dva listy. Jeden list obsahuje 20 až 30 mikrogramů vitamínuK (podle velikosti).
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
V naší poradně s názvem WALFARIN A OKURKY,CUKETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den.Mužů cuketu, beru warfarin.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst jak cukety, tak i okurky, ale musíte hlídat množství. Není možné spořádat celou sklenici zavařených okurek na posezení, ale dvě okurky denně si dát můžete. Okurky i cukety, stejně jako všechno co je zelené, obsahují vitamín K a ten ve velkém množství brzdí účinky Warfarinu a hrozí ucpání cév sraženínou. Optimální množství vitamínuK přijetého ve stravě je 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ne méně ani ne více, každý den stejně. Jedna střední cuketa, kterou běžně koupíte v supermarketu obsahuje 9 mikrogramů vitamínuK. Jedna velká cuketa ze zahrádky obsahuje 14 mikrogramů vitamínuK. S okurkami je to horší, protože ty obsahují opravdu hodně vitamínuK. Jedna salátová okurka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínuK. Jedna zavařená okurka velká 9 cm obsahuje 30 mikrogramů vitamínuK. Jedna malá zavařená okurka obsahuje 17 mikrogramů vitamínuK.
I při léčbě Warfarinem je vhodné jíst zelenou zeleninu v přiměřeném množství. Úplné vyřazení z jídelníčku takzvaných nevhodných potravin má opačný účinek.
U Warfarinu se přeci musí omezovat vitamín K, tak proč by dieta s nízkým obsahem vitamínuK měla ztěžovat zvládnutí mého INR?
Předpokládejme, že držíte dietu s extrémně nízkým obsahem vitamínuK. Nyní předpokládejme, že jednou v noci, v rámci zdravé večeře, sníte špenátový salát. Špenátový salát má vysoký obsah vitamínuK, takže jste právě zvýšili svůj příjem vitamínuK sedminásobně. Vzhledem k tomu, že vaše strava obsahuje tak nízký obsah vitaminu K, představuje toto nárazové zvýšení příjmu vitaminu K obrovskou změnu v příjmu tohoto vitaminu. Když držíte příliš přísnou dietu s nízkým příjmem vitamínuK, tak taková konzumace špenátového salátu zvýší příjem vitamínuK o 50 %. Výsledkem tohoto výrazného zvýšení vitaminu K bude výrazný pokles vašeho INR. Když ale držíte dietu s doporučeným příjmem vitaminu K. Při konzumaci špenátového salátu jste možná zvýšili svůj denní příjem vitaminu K, ale místo zvýšení příjmu o 50 %, jste ho zvýšili pouze o 5 %. Pointa je, že pokud je vaše strava extrémně chudá na vitamín K, pak jakékoli změny v příjmu vitaminu K představují velké výkyvy v příjmu vitaminu K, což se může promítnout do velkých výkyvů ve vašem INR.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínuK a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínuK.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínuK.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínuK, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínuK.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínuK. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínuK a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Warfarin je lék, který se užívá při protisrážlivé (antikoagulační) léčbě. Pro požadovaný účinek léčby je důležitá stabilní hladina vitaminu K v těle. Ten se řadí k vitaminům rozpustným v tucích, je termostabilní, to znamená, že jeho množství v potravě neovlivní tepelná úprava. Část vitaminu K je získávána potravou a část je vytvářena střevními bakteriemi.
Každý pacient, který užívá léky proti srážlivosti krve, je pod stálou lékařskou kontrolou a je mu průběžně kontrolována krevní srážlivost (normální hodnota INR je 0,8 až 1,2). Podle naměřené hodnoty INR pak lékař upraví dávkování Warfarinu či jiného léku na krevní srážlivost. Pacient by neměl měnit výrazněji složení ani množství stravy, dbát na její pestrost, jíst od každého druhu jídla spíš menší množství. Pacienti stravující se alternativním způsobem (vegetariáni, vegani a jiní) nebo držící redukční či jinou dietu musí konzultovat svůj jídelníček s lékařem, farmaceutem či nutričním terapeutem, a pokud je to nutné, udělat ve skladbě stravy vhodné změny. Doporučuje se potraviny s obsahem vitaminu K z potravy nevylučovat, jelikož příliš nízká hladina tohoto vitaminu v krvi může způsobovat snazší rozkolísání hodnot INR.
Jídelníček by měl vycházet ze zásad zdravé výživy, měl by zohlednit případná další dietní opatření, která pacient dodržuje (například dieta diabetická, nízkocholesterolová a jiné), neměl by zásadně měnit stravovací návyky, které pacient měl před nasazením Warfarinu, a měl by mu dodávat stabilní přísun vitaminu K.
V literatuře se můžeme setkat s doporučením vyloučit ze stravy potraviny s vysokým a nestabilním obsahem vitaminem K úplně, jinde je povolováno zařadit takové potraviny do jídelníčku pouze v malém množství (kolem 10–20 g). Nově se ale objevují názory, že pokud se pacient nestravuje alternativním způsobem, kde by hrozil nadměrný přísun zeleniny, a dodržuje ve stravování střídmost a pestrost, není účelné jeho stravovací návyky měnit či omezovat a ani některé potraviny z jídelníčku vylučovat.
V řadě článků a odborných publikacích můžeme nalézt tabulky s obsahem vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale údaje se často velmi liší. Na obsah vitaminu K má vliv kromě druhu i stav zralosti zeleniny, její konkrétní část (například vnější versus vnitřní listy salátu), u masa je to krmivo použité při chovu zvířete a podobně. Liší se i biologická dostupnost vitaminu K z jednotlivých potravin, a proto ani stejný obsah nemusí znamenat identický příjem tohoto vitaminu pro tělo. Vzhledem k tomu, že v ČR není obsah vitaminu K v potravinách systematicky sledován, veškeré údaje jsou převzaty převážně ze zahranič
V naší poradně s názvem CUKETA A ZELENÉ FAZOLKY CO NA TO WALFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evženie.
Může se cuketa a zelené fazolky při walfarinu mají vysoký obsah vitaminu K
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak si musíte hlídat příjem vitamínuK. Pro ženy je hranice 90 mikrogramů vitamínuK za den. Ani méně a ani více. Každý den stejně.
Obvykle, co je zelené, má i vysoký obsah vitamínuK. Cuketa je sice zelená, ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínuK. Středně velká cuketa obsahuje 9 mikrogramů vitamínuK. Jeden zelený fazolový lusk dlouhý 10 cm obsahuje 0,8 mikrogramů vitamínuK. Přibližně 110 fazolových lusků pokryje denní limit pro příjem vitamínuK.
Pacienti užívající lék Warfarin dostávají mnohdy mylné informace o tom, jak by měli například upravit své stravování. Dávno již neplatí, že by se měli zcela vyvarovat příjmu zeleniny kvůli obsahu vitaminu K, jehož efekt Warfarin blokuje. Důležité je, aby příjem daného vitaminu v dietě byl vyrovnaný. Účinky léku je potřeba pravidelně monitorovat pomocí Quickova testu, jehož výsledek je udáván jako INR (mezinárodní normalizovaný poměr). INR zdravých osob se pohybuje okolo hodnoty 1,0. Projevem zpomalení srážení krve je stoupající INR (při INR 2,0 se plazma sráží přibližně 2x pomaleji než u neléčeného jedince). INR je podle choroby pacienta lékařem nastaveno většinou na 2,0–3,5.
Kromě normálního fungování procesu krevního srážení se vitamin K účastní i tvorby kostní hmoty. Jako doporučený denní příjem pro dospělé se udává rozmezí 70–80 µg. Obsah vitaminu K v dietě by pak neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminu K vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2–3 dny (vzhledem k delšímu poločasu účinné látky může být vyšší příjem vitaminu K jeden den napraven jeho nižším příjmem den následující). Příjem vitaminu K vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR.
Problémem je, že se obsah vitaminu K v různých druzích zeleniny liší v závislosti na zralosti, způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah například záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminu K v mase vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se vitamin K vyskytuje (například 100 µg vitaminu K v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminu K z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminu K v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině. Těm je tedy vhodnější se při užívání léku Warfarin skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu. Povolen je maximálně 1 alkoholický nápoj (0,5 l piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
V jedné lžíci máku je 0,0 mcg vitaminu K. Tudíž u léku Warfarin není kontraindikovaný.
Mák se stal neodmyslitelnou součástí jídelníčku a hraje důležitou roli i při různých lidových zvycích jako symbol bohatství a hojnosti. Obsahuje pozoruhodné množství bílkovin, vláknin, tuků, hlavně kyselinu linolovou a vitamin E. Je bohatý na železo, hořčík a především na vápník, toho obsahuje mnohem více než mléko či mléčné výrobky. Je zajímavý i jako prevence proti osteoporóze. Má zklidňující účinky a příznivý vliv na zdravotní stav vlasů, nehtů a zubů. Obsahuje všechny důležité látky pro podporu krvetvorby, působí proti anémii a stresu.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínuK. Čím méně bude v lidském organismu vitamínuK, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínuK. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínuK. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínuK a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínuK a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínuK.
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).
V naší poradně s názvem WARFARIN A AVOKÁDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Janata.
Dobrý den,
užívám warfarin, jak často mohu konzumovat avokádo, INR mám spíše vyšší,
tj. 2,5 až 3,2. Vím, že avokádo obsahuje vitamin K, ale je nutné se a. vyhýbat?
Děkuji za ev. Váš názor.
Zd.J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Avokádo je skvělé, obsahuje mnoho zdravých tuků, ale je také bohaté na vitamín K. Jedno avokádo bez pecky a slupky obsahuje přibližně 25 mikrogramů vitamínuK, přičemž celková denní dávka vitamínuK nesmí přesáhnout 120 mikrogramů u můžů na Warfarinu. Snědením jednoho avokáda vyčerpáte pětinu možného příjmu vitamínuK za jeden den. Takže pokud si dáte jedno avokádo, tak v tom dni musíte omezit potraviny s vysokým obsahem vitamínuK, aby celkový součet všech jídel za den byl 120 mikrogramů vitamínuK. Takže avokádo s Warfarinem ano, ale s omezením ostatních potravin s vyšším obsahem vitamínuK.
Dětská výživa má svá specifika, každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý, tudíž by nemělo mít naprosto stejný jídelníček jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.
Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organismu. V lidském těle mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost. Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury, a tak se začalo používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti - vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): vitamín C, vitamíny skupiny B; a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K.
Hydrofilní: Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organismu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.
Lipofilní: V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organismech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitaminózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organismu.
Dětí do 6 měsíců: Zde je potřebné množství vitamínů a minerálních látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (takzvaná profylaxe křivice), vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.
Batolata: V tomto věku je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména všakvitamínu B2, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B1 a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a minerálních látek by měla postačit minimálně jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové zeleniny nebo ovoce). Pravidelnou součástí stravy by již měly být maso a ryby.
Předškolní a školní věk: Výživové nároky dítěte se postupně snižují a již se začínají blížit nárokům dospělého organismu. U této věkové skupiny je zvýšená potřeba vitamínů C
V naší poradně s názvem LILEK A PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Prosím o sdělení ,zda lilek neškodí při léčbě Warfarinem.
Děkuji.Smolíková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno a nedá se říct, že by něco bylo škodlivé vzhledem k Warfarinu. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínuK. Každý den je třeba sníst potraviny, které dodají 90 mikrogramů vitamínuK pro ženy a 120 mikrogramů vitamínuK pro muže.
Nejvíce vitamínuK má zelená zelenina, jako je kapusta, zelí, okurky, jarní cibulky, chřest, brokolice.
Lilek patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínuK. 100 gramů lilku obsahuje 3,5 mikrogramů vitamínuK.
Výskyt obezity se od 70. a 80. let minulého století drasticky zvýšil, zejména ve vyspělých zemích. Má se za to, že je to způsobeno změnou v globálním potravinovém systému, ke které došlo během této doby, konkrétně zvýšením obsahu vitamínů v potravinách v mnoha rozvinutých zemích v důsledku změn v zákonech a předpisech týkajících se obohacování potravin [1]. To vedlo ke zvýšení spotřeby zejména vitamínů B, o kterých je známo, že podporují syntézu tuků. V rozvojových zemích se také objevil trend směrem k masové stravě, kdy se zvýšilo množství vitamínů přijímaných ze živočišných zdrojů, zejména nikotinamidu (vitamín B3). Od doby, kdy byly v 70. letech aktualizovány standardy obohacování potravin, jsou jedním z hlavních zdrojů přidaných vitamínů obiloviny. Kojenecká výživa také obsahuje velké množství vitamínů, přičemž některé přípravky poskytují až 20x větší množství vitamínů, než které se nacházejí v lidském mateřském mléce. Celkově se denní spotřeba vitaminu B1, B2 a B3 od počátku 20. století zdvojnásobila, což dnešním spotřebitelům poskytuje mnohem vyšší množství, než je odhadovaná průměrná potřeba.
Předpokládá se, že vitamíny mají několik mechanismů, kterými vyvolávají nárůst hmotnosti. Vzhledem k tomu, že při určitých chemických reakcích působí jako koenzymy nebo jako součásti enzymů, může přebytek vitamínů ovlivnit degradaci neurotransmiterů, způsobit zvýšenou syntézu tuků, inzulínovou rezistenci a vyvolat epigenetické změny. Předpokládá se, že častá konzumace potravin obohacených vitaminy B souvisí také s diabetem 2. typu, a to kvůli možné zvýšené zátěži β buněk pankreatu. Tuto myšlenku podporuje prudký nárůst prevalence diabetu jak po zahájení fortifikace potravin, tak po aktualizaci fortifikačních norem.
Studie zjistily, že další obohacování potravin a přípravků o vitamíny často způsobuje menší přírůstek hmotnosti ve srovnání se současnými úrovněmi, které se nacházejí v dietních produktech. To naznačuje, že množství vitamínů, které se v současné době nachází v obohacených potravinách a výživách, je množství, při kterém je účinek přibírání na váze nasycen. Vyšší dávky mohou ve skutečnosti způsobit ztrátu hmotnosti v důsledku toxických účinků, jako je hepatotoxicita a oxidační poškození tkání. Spotřebitelé by si měli dávat pozor na potraviny obohacené vitamíny, protože jejich konzumace způsobuje trvalý vysoký příjem vitamínů. Nyní, když lze po celý rok získat mnoho čerstvého ovoce a zeleniny, nejsou sezónní výkyvy v příjmu vitamínů tak běžné a mohou být důvodem pro přezkoumání a úpravu norem obohacování vitamínů.
Závěry vědeckých výzkumů:
Bylo pozorováno, že prevalence obezity se v oblastech zvyšu
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den, prosim o dotaz.Mohu konzumovat pri Wrfarinu kolač s Červeným rybízem,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rybíz je skvělé ovoce a zdravé díky vysokému obsahu vitamínu C. Rybíz zároveň obsahuje i vitamín K, který přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínuK sníte, tím slabší bude účinek Warfarinu. Při léčbě Warfarinem je důležité udržet denní příjem vitamínuK na stejné úrovni 90 mikrogramů za den pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Proto by měl každý pacient mít pevně daný jídelníček a ten pak dodržovat alespoň 4 týdny. Když do takového jídelníčku neplánovaně zařadíte koláč s rybízem, tak je třeba vědět, že 100 gramů rybízu obsahuje 11 mikrogramů vitamínuK. Jedno kilo rybízu zcela vyčerpá stanovený limit pro denní příjem vitamínuK. Odhadem tedy musíte určit, kolik rybízu bylo na koláči a ponížit jinou potravinu se stejným obsahem vitamínuK v tom konkrétním dni. Jedna kulička rybízu bude mít hmotnost přibližně 1 gram.
Warfarin blokuje účinekvitamínuK v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínuK snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínuK patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínuK, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínuKkolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínuK obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínuK. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin? Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
Multivitamíny: většina multivitamínů obsahuje malé množství vitamínuK. Chcete-li je užívat, berte je pravidelně každý den, abyste zabránili kolísání hladiny vitamínuK v těle. Pakliže multivitamíny chcete začít užívat, poraďte se se svým lékařem. Také v tomto případě
Stálý příjem vitamínuK znamená sníst každý den přibližně stejné (malé) množství potravin s vyšším obsahem vitamínuK. Uživatelům Warfarinu se běžně nedoporučuje, aby omezili příjem vitamínuK ve stravě. Mnoho z nejlepších zdrojů vitamínuK totiž patří k super zdravým potravinám, a byla by proto škoda je vyloučit z jídelníčku.
V jídelníčku mohou být pravidelně přítomny i potraviny s vyšším obsahem vitamínuK, ale jejich příjem (a celkový příjem vitamínuK) by měl být každý den přibližně stejný. Lékař poté individuálně nastaví množství užívaného Warfarinu na základě jeho potřeby a bude pravidelně monitorovat správnost předepsané dávky. Tou nejdůležitější zásadou při užívání Warfarinu je proto pravidelný denní příjem přibližně stejného množství vitamínuK z potravin. Vyhněte se jakýmkoliv závažným změnám diety před konzultací s lékařem.
Jak na to:
Seznamte se se zdroji vitamínuK a mějte vždy po ruce detailní seznam potravin s obsahem tohoto vitamínu.
Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně diety.
Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitamínem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamín K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitamínuK.
