Zajímáte se o téma ZLOMENINA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Proč mě bolí kloub palce na noze a jak mu mohu ulevit?
Lidé mohou pociťovat bolest v kloubu palce nohy v důsledku mnoha běžných zdravotních problémů, včetně artritidy, zranění a vbočených palců. Bolest může ztížit každodenní činnosti, včetně chůze.
V článku se podíváme na příčiny, přiblížíme léčbu a úlevu od bolesti domácími prostředky a ukážeme si jak předcházet vzniku bolestivých míst.
Poranění prstů na noze
Poranění prstů na noze, jako jsou výrony a zlomeniny, mohou způsobit bolest a otok v kloubu prstu. Zlomenina nebo podvrtnutí mohou být při chůzi zvláště bolestivé.
Podvrtnutí může snížit rozsah pohybu nebo způsobit bolest v kloubu, když se testuje rozsah pohybu. K podvrtnutí dochází, když se vazy na palci utrhnou nebo natáhnou. To může být způsobeno běžným sportovním zraněním, ke kterému dochází v důsledku nadměrného nebo opakovaného tlaku na ohnutý prst.
Zlomeniny mohou být chronické nebo akutní. Chronická zlomenina bolesti může přicházet a odcházet a zhoršuje se s aktivitou. Akutní zlomenina je okamžitá v době poranění.
Stresová zlomenina je malá trhlina v kosti, která se vyvíjí v důsledku opakované síly, což je příklad chronického poranění. Zlomenina prstu na noze může také pocházet z jediného intenzivního úderu do oblasti, což by bylo akutní zranění.
Zlomeniny mohou ovlivnit i oblasti přesahující samotný kloub prstu a bolestivě zasahovat do blízkých částí nohy.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Zranění v nose mohou být při krvácení velmi bolestivá. Nos může být značně oteklý a červený. Záleží na velikosti poranění a na silném bobtnání zevní rány. Pozornost by měla být věnována i frakturám nosu. Zlomenina je zřejmá ze sklonu nosu. Zlomenina nosu může také potrhat obložení s následným překrvením nosní sliznice a vést ke ztrátě čichu.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
jsem 6 týdnů po úrazu ( zlomenina krčku) a následné operaci. Od příštího týdne budu 14 dní na rehabilitačním oddělení nemocnice. Prý mám potom nárok na komplexní lázeňskou léčbu. Za jak dlouho ji mohu / musím absolvovat a ve kterých lázních se tato indikace léčí? Zatím jsem zjistila pouze lázně Bělohrad.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Návrh na poúrazovou lázeňskou péči vám bude vystavovat váš ošetřující lékař v nemocnici. V návrhu můžete uvést až tři kázeňská zařízení. Váš lékař vám určitě doporučí, kde mají nejlepší výsledky pro vaše konkrétní zranění. Obecně jde o lázně s léčivými koupelemi, bahnem a rašelinou. Do lázní jeďte co nejdříve po skončení léčby na rehabilitačním oddělení, jakmile se vzpamatujete. Zdravotní pojišťovna vám uhradí komplexní lázneňskou péči - takzvané křížkové lázně do jedoho roku po operaci.
O další lázně pak můžete požádat jednou za dva roky.
Zánět zubu je v podstatě zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň v dutině zubu včetně kořenových kanálků. Je plná krevních cév zásobujících zub. Jsou v ní také nervy, které nám způsobují nepříjemnou bolest. Zánět zubní dřeně se odborně nazývá pulpitida. Nejčastější příčinou bývá, nám starý známý, zubní kaz. Ovšem není to jediná možnost. Vznik pulpitidy může způsobit nevhodná protéza a také příliš vysoká výplň zubu. Další příčinou bývá zlomenina zubu a přehřátí zubu vzniklé při jeho broušení u zubního lékaře.
Zubní lékař nejdříve zjistí, o jaký zánět se jedná. Může použít poklep na zub, studený nebo teplý podnět a rentgen. Tím se zjistí, zda se zánět nerozšířil do okolí. Pak dojde k otevření zubu, odstranění špatné tkáně a vyčištění zubních kanálků. Následně se otvor zaplní výplní a zub se hermeticky uzavře.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
Hospitalizace je nutná v případě velkých bolestí. Musí se vyloučit zlomenina kostrče. Kostrč po úraze může být zlomená a je nutno ji dát zpět do správného postavení, časem může být potřeba i rehabilitace. Rtg snímek odhalí zlomeninu nebo luxaci (vykloubení) v oblasti kostrče. Přímé vyšetření těchto obratlů je možné jedině pohmatem, lépe i přes konečník. Vyšetřit vás může buď obecný chirurg, neurolog či ortoped, nebo rehabilitační lékař. Někdy je lepší k posouzení problémů této oblasti provést i CT pánve.
Dalším důvodem hospitalizace je poškození kostrče, které se musí řešit operativně. Při operaci vám bude kompletně odstraněna ta část kostrče, která je zahnutá a způsobuje obtíže. Podrobnosti ohledně délky hospitalizace a rekonvalescence jsou velmi závislé na konkrétní situaci a průběhu zákroku.
Bolest zad nemusí značit jen banální záležitost. Až u čtvrtiny nemocných se může jednat o příznak závažného onemocnění. Jedním z takových jsou i metastáze v kostech, nejčastěji v důsledku mnohočetného myelomu, karcinomu prsu, prostaty či karcinomu plic nebo ledvin. Bolest zad může být prvním signálem metastáz či pokročilého karcinomu prostaty, kdy se zhoršují vyhlídky na úplné vyléčení.
Až 75 % mužů, kteří rakovině prostaty podlehnou, umírá s postižením kostry. Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání, přičemž narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až 80 % pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti.
Varováním a popudem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka také ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí.
Pokročilejší nádor může být objeven právě až kvůli problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění. Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.
Akutní bolest zad bývá způsobena bolestí, která vychází ze svalů, nervů, kostí, kloubů nebo páteře a směřuje do zad. Bolest zad může přijít náhle nebo člověk může pociťovat chronické bolesti již delší dobu. Bolest zad může být příznakem mnoha zdravotních problémů a onemocnění, například to mohou být:
střevní potíže;
zánět ledvin, močových cest nebo močového měchýře;
chřipka;
náhlé a nevysvětlitelné hubnutí (anorexie, bulimie);
zlomenina po nějaké nehodě nebo pádu;
osteoporóza;
rakovina (nejčastěji prsu, plic nebo prostaty).
Bolesti zad v těhotenství jsou především způsobeny hormonálními změnami, narůstající váhou dítěte, svalovou ochablostí nebo i stresem. V těhotenství se nedoporučuje užívat léky proti bolesti zad, proto je vhodné využívat jiné způsoby úlevy od bolesti.
V kříži se bolesti zad nejčastěji objevují při přenášení nebo tahání těžkých věcí. Riziko samozřejmě roste, když na takovou zátěž nejsou naše záda zvyklá a tím pádem připravená. Nejčastěji druhý den se dostaví nepříjemné tupé bolesti v oblasti dolní bederní páteře. Takovéto problémy se nejčastěji dostavují po namáhavých činnostech a dlouhém stoji v předklonu. To je však stále ten lepší případ. Horší variantou je, kdy při prudkém pohybu ucítíme ostrou bolest, která nám nadále znemožňuje pohyb, může se totiž jednat i o vyhřezlou meziobratlovou ploténku. Problémy v oblasti kříže však mohou mít mnoho dalších příčin, jako je blokáda SI skloubení, bolestivá kostrč, chybný pohybový stereotyp, nejrůznější svalové dysbalance a další.
Metastáze zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáze do míšních plen nebo přímo do míchy.
Nejčastěji do páteře a kostí metastazuje mnohočetný myelom, karcinom prsu a prostaty, dále pak karcinom plic či ledvin. Bolest zad může být jejich prvním signálem. Rozšíření do kostí je častou komplikací pokročilých nádorů a zároveň se zhoršuje prognóza na úplné vyléčení.
Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až osmdesát procent pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti. Zlomeniny obratlů se vyskytují až u dvanácti procent pacientů s rakovinou prostaty. K dalším zlomeninám dochází v devíti procentech případů. Patologické zlomeniny, tedy ty, které vznikají působením abnormálně malé, nebo dokonce žádné síly, představují opravdu závažný problém a významně zvyšují riziko úmrtí. U pacientů se zhoubnou rakovinou prostaty je toto riziko vyšší téměř o čtvrtinu.
Metastáze v páteři nemusí každého nemocného bolet, i když se jedná o jeden z nejčastějších důvodů bolestí onkologických pacientů. Že má nemocný kostní metastáze, není jednoduché poznat, protože často nemívají specifické příznaky. K jejich diagnostice se využívá například cílený rentgen a celotělová magnetická rezonance.
Varovným signálem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí. Pokročilejší nádor může být objeven právě až díky problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění.
Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.
Metastáze v páteři zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Nejlepší prevencí vzniku kostních metastází j
Otoky a bolesti kloubů mohou vzniknout z mnoha příčin, proto je lépe vyhledat odborného lékaře. Zvláště pak v případě, že otok ani po týdnu naší péče pomocí dostupných mastí a chlazení neustupuje. Lékař následně musí odlišit, zdali jde o otok kolem kloubních struktur či náplně kloubu, kdy je třeba provést punkci a odeslat punktát na speciální vyšetření ke zjištění příčiny.
Příčinou otoku kloubu může být úraz, pohmoždění, přerušení vazů nebo zlomenina. Rovněž na přetížení reaguje kloub otokem. Dále sem patří široká skupina zánětů kloubů, takzvané infekční artritidy, které se dělí na hnisavé (vyvolané bakteriemi či viry) a přímé infekce kloubů (při infekčních a parazitárních onemocněních).
Nejrozšířenější příčinou je osteoartróza a reaktivní artritida jakožto nehnisavý zánět kloubu, který vzniká jako reakce na infekci v organismu, a to zhruba po jednom až dvou týdnech od jejího průběhu. Často vzniká po infekcích horních cest dýchacích, močového traktu, střevního traktu, kůže. Obvykle postihuje velké klouby těla.
Další z příčin ztuhlosti a otoku kloubů může být revmatoidní artritida, což je chronické zánětlivé onemocnění. Toto onemocnění se nezřídka plete s osteoartrózou, která – byť má podobné příznaky – není zánětlivým onemocněním, ale je projevem opotřebení určitého kloubu, například v důsledku věku. Revmatoidní artritida patří mezi takzvaná autoimunitní onemocnění, s hlavním výskytem u mladých žen. Je charakteristická dlouhodobým zánětem s různým průběhem, často se postupně zhoršujícím a vedoucím k invaliditě.
Zánět kloubu vzniká rovněž po podání některých očkovacích látek jako reakce na danou látku. Také lupénka může vést k otokům kloubů. Velkou skupinou jsou i otoky a kloubní poruchy způsobené krystaly, tedy lidem dávno známou dnou. Za pozornost stojí i nádory kloubů a metastáze, kdy jsou otoky průvodním projevem rakoviny.
Samostatnou kapitolou je intermitentní hydrops neboli občasný otok kloubů, definovaný jako periodicky se vyskytující otok kloubu bez ohledu na věk. Je většinou nebolestivý a nelze u něj zjistit příčinu. Zakládá se na typickém klinickém obrazu bez přítomnosti laboratorních a rtg změn.
Charakteristickým rysem osteoporózy je její pomalý a často bezpříznakový vývoj. Toto onemocnění je někdy dlouhou dobu bezbolestné nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech. Prvním příznakem může být až náhlá bolest zad při zlomenině obratle či postupné snižování výšky a zakulacení zad. Každá zlomenina snižuje kvalitu života nemocných a významně zvyšuje riziko další zlomeniny. Ne onemocnění se bohužel přijde většinou až s první zlomeninou. Nejčastěji dochází ke zlomenině hrudních a bederních obratlů.
Pro vstřebání vápníku z potravy, případně léčivých přípravků nebo doplňků stravy, je důležitý vitamin D. Ten je nezbytný i pro svaly a svalovou koordinaci, čímž navíc snižuje riziko pádů a zlomeniny kostí. Nedostatek vitaminu D v dětství se projevuje jako křivice, v dospělosti pak jako osteomalacie, takzvané měknutí kostí. Nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko vzniku osteoporózy.
Vitamin D se tvoří v kůži po vystavení pokožky slunci, tedy ultrafialovému B záření. K zajištění dostatku vitaminu D obvykle stačí na 10–15 minut denně vystavit svůj obličej a paže slunci (mimo dobu, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, tj. mezi 10–15:00). Vitamin D lze získat i potravou. Potrava s obsahem vitaminu D nabývá na významu zvláště v zimě, kdy se nevystavujeme slunci. Lidé starší 60 let a jedinci se zvýšeným rizikem osteoporózy by měli především v zimním období užívat přípravky s obsahem vitaminu D, protože velmi často trpí jeho nedostatkem.
Doporučený denní příjem vitaminu D je 400 IU do 50 let věku a 800 IU nad 50 let věku.
Vyšší riziko osteoporózy mají ženy po menopauze, kdy dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu). 40–50 % žen ve věku nad 50 let utrpí během svého života zlomeninu v důsledku osteoporózy. Osteoporózou jsou dále ohroženy osoby s nízkou tělesnou hmotností, s malou fyzickou zátěží, kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu, lidé s rodinným výskytem osteoporózy, pacienti užívající pravidelně některé léky (například glukokortikoidy) či lidé trpící některými chronickými onemocněními.
Novou možnost pro všechny pacienty s osteoporózou představuje nový preparát. Jedná se o lék s dlouhodobým účinkem, který se podává pouze 1x ročně. Na rozdíl od týdně či měsíčně podávaných tablet nedráždí zažívací ústrojí, protože jeho podávání je nitrožilní, formou infuze.
Typ léčby bude záviset na příčině bolesti kloubu palce nohy.
V mnoha případech lékař doporučí volně prodejný lék proti bolesti, jako je nesteroidní protizánětlivý lék Brufen, Paralen, Diclofenac nebo Nurofen. Tyto léky mohou také pomoci snížit otoky v oblasti. Někdy může lékař předepsat kortikosteroidy ke snížení zánětu.
Může být také nutné změnit životní styl. Například člověk může potřebovat ošetřit vbočený palec nošením ortopedických bot nebo vložek do bot. Nošení bot s větším prostorem pro prsty je dobrou volbou pro lidi s tímto problémem.
V přípapdě zlomenin může lékař doporučit nošení ochranné boty nebo sádry, zatímco se zlomenina prstu na noze hojí.
Pokud je zranění výsledkem určité činnosti, bude často nutné se této činnosti vyhnout, dokud se zranění hojí nebo dokud se stav nezlepší.
V některých případech může být důležité dosáhnout redukci tělesné hmotnosti, aby se snížil tlak na palec u nohy.
Při určitých stavech, jako je osteoartróza a dna, může být nezbytná specifičtější léčba. Jedincům s artritidou může pomoci zvládnout tento stav fyzikální terapie (masáže, protahování, zahřívání, magnety) - typicky lázeňské procedury pro pohybový aparát.
Ve vzácných případech může být nezbytný chirurgický zákrok - například k nápravě vbočeného palce nebo k opravě poškozeného kloubu.
Váš lékař se vás zeptá, jak bolest začala, a poté začne fyzickým vyšetřením nohy. Jemně zkontroluje citlivost na bříšku chodidla a posune váš palec do různých směrů, aby otestoval vaši pohyblivost. Může použít techniku zvanou test pasivní axiální komprese, která manipuluje s kloubem podobným způsobem jako při chůzi, aby se reprodukovaly příznaky sesamoiditidy. Může také použít zobrazovací metody k potvrzení nebo vyloučení určitých souvisejících stavů.
Sesamoiditidu může provázet stresová zlomenina, malá prasklina v kosti způsobená opakovaným stresem. Pokud má váš lékař podezření na akutní poranění, možná vás bude chtít vyšetřit na akutní zlomeninu kosti nebo podvrtnutí. Pokud jste si dříve poranili kloub palce na noze, možná bude chtít vyloučit hallux rigidus, druh degenerativní artritidy, která tento kloub postihuje. Zobrazovací metody mohou zahrnovat rentgen, kostní sken, CT sken, ultrazvuk nebo magnetickou rezonanci.
Rozdíl mezi naraženým, nalomeným a zlomeným žebrem
Naražení žeber je někdy bolestivější než zlomenina žeber. Zlomeniny žeber se dělí na:
traumatické – úrazové
spontánní – patologické
jednoduché – zlomení 1 až 3 žeber
sériové – zlomení více než 3 žeber
Příznaky:
bolest v místě zlomeniny
píchání při dýchání – povrchní dýchání
vyhledávání polohy vsedě
dráždění ke kašli, ale pro bolest strach odkašlávat
zlomeninu je možné vyhmatat na rozdíl od naraženiny
Někdy se žebro zlomí a úlomky se proti sobě neposunou, takže jen dráždí okolí, jen bolí. Dojde-li k posunu úlomků proti sobě, potom mohou poranit okolní tkáně, poplicnici a třeba i plíce, jde o komplikace, které je nutné urychleně zjistit. Lékař postiženého pošle na rentgen, kde se provede jednoduchý a rychlý snímek, který jednoznačně poranění žeber vyloučí. Nalomení či pohmoždění se od zlomeniny na první pohled nepozná, diagnóza je možná pouze rentgenovým snímkem.
