ZLOUTNUTI LISTKU FIKUSU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Šípkový olej, označovaný také jako růžový olej, je královnou mezi oleji, podobně, jako je růže královnou mezi květinami. Šípkový olej se užívá jako součást té nejluxusnější kosmetiky a je určený především pro zralou pleť. V péči o pleť předává pokožce své vynikající pečující, vyhlazující a omlazující účinky. Při vnitřním užití posiluje libido a zmírňuje neplodnost. Jak se takový růžový olej vyrábí a jestli je možné si ho vyrobit doma, se podíváme v tomto článku.
Domácí výroba růžového oleje
K této výrobě bude zapotřebí pravých okvětních lístků z růže damascénské, která se nejblíže od nás nachází v Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Anebo pak jako alternativa je možné použít okvětní lístky z růže stolisté, která se nejblíže od nás nachází ve městě Grasse, které se nachází na Azurovém pobřeží jižní Francie. Okvětních lístků bude zapotřebí skutečně mnoho! Na 100 gramů růžového oleje je zapotřebí 400 kilogramů okvětních lístků. Růžový olej se z nich pak vyrobí pozvolnou macerací či destilací vodní parou, kterou je třeba provést dvakrát po sobě. Sběr okvětních lístků začíná brzy ráno, kdy se z nich ještě neodpařila ranní rosa, a pokračuje nejpozději do devíti až deseti hodin, aby byly květy svěží a ne naplno rozvinuté. Proces výroby růžového oleje musí začít ihned po sběru, kdy se růžové lístky ihned smísí s vodou. Při výrobě růžového oleje vznikají dvě důležité suroviny, jedna z nich je miniaturní množství růžového oleje a druhá je kvanta růžové vody. V domácím prostředí je zcela nemožné růžový olej získat, protože destilace vodních par, při které se musí oddělit vodní pára a olej, je technologicky velice náročná a vyžaduje laboratorní prostředí. Právě díky této složitosti výroby je růžový olej na světových trzích prodáván dráž než kupříkladu zlato. Naproti tomu růžová voda jde v domácích podmínkách vyrobit snadno. Recept na výrobu domácího růžového oleje je uveden tady: domácí růžový olej recept.
V naší poradně s názvem PROSTŘEDEK NA PLÍSEŇ NA NEHTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Kolajova.
Dobrý den jak odstranit žluté nehty na nohou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle posledních průzkumů má nejlepší účinky na žluté nehty na nohou Clotrimazol spray. Tento lék zničí příčinu, která má na svědomí žluté nehty do několika dnů až týdnů. Urychlit se to dá koupáním nohou v chlorové lázni. Chlorová lázeň se připraví z 5 litrů vlažné vody, do které se přidá Savo - 2 lžíce. V této lázni pak kartáčkem na zuby se nehty důkladně masírují, jak z venku, tak i ze spodní části, kde je obnažené nehtové lůžko. Toto určitě pomůže a žluté nehty do několika dnů krásně vybělí a za několik měsíců se zcela uzdraví a žloutnutí se již nebude dále objevovat. Po každé chlorové lázni je nutné nohy promazat olivovým nebo rýžovým olejem, hlavně nehty.
Čerstvé listy šalvěje divotvorné se žvýkají, a to tak, aby šťáva zůstala v ústech a vstřebávala se sliznicí dutiny ústní. Udržet rozžvýkanou rostlinu v ústech vyžaduje značné úsilí, protože rostlina nemá zrovna nejlepší chuť. Listí by se nemělo polykat, protože účinná látka, kterou je diterpén salvinorin A, je pak vylučována bez jakéhokoliv účinku. Při žvýkání nastává účinek asi po 10 minutách a trvá 1–2 hodiny. Doporučené dávky kolísají od pěti párů lístků (tedy deseti lístků) až ke 120 párům. Mazatékové (starý indiánský kmen) je vždy počítají a přijímají v párech. Dávka 25 párů (50 lístků) je patrně průměrná, i když na ni člověk potřebuje velký keřík či několik malých, aby rostlinu zcela neoškubal. Protože lístky jsou různě velké, je asi lepší měřit dávky váhově – 100 g listů by na psychedelický zážitek mělo plně postačit.
Další možností je, že se rostlina rozdrtí, nechá vyluhovat ve vodě a pak přefiltruje. Mazatékové tradičně tuto rostlinu užívali bez jakýchkoliv problémů dlouhodobě. Indiáni využívali vizí vyvolaných touto šalvěji k tomu, aby mohli předpovídat budoucnost a zjistili, jak mají léčit nemocné. V západním světě se kouří suché listy. Při kouření je účinek mnohem silnější, aby však bylo kouření účinné, je nutné kouř zadržet v plicích nejméně na 30 vteřin. Při menších dávkách se účinek projevuje asi jen deset minut, při vykouření 5–6 dýmek se opojný účinek šalvěje začne snižovat po 45 minutách až hodině a je možné prodloužit jej další dávkou ještě asi o hodinu.
Méně často někteří přistupují k požívání šalvěje v podobě tinktury. Látka se podává pod jazyk, obvykle pomocí skleněného kapátka. Těsně před užitím je možno ji zředit vodou, která může mírně snížit sílu účinku, ale zároveň dokáže snížit nebo odstranit štiplavý pocit v ústech, způsobený přítomností alkoholu. Tinktury se liší sílou a účinky se mohou pohybovat od jemně meditativního stavu až k silnějšímu nadpřirozenému stavu.
V naší poradně s názvem MOTÝLÍ KEŘ - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Povolná.
Prosím o radu,u keře mi začaly černat listy. Motýlovník jsem postříkala proti
mšicím,ale nepomohlo to.Kvete,ale zdá se mi,že za celé léto(zatím)
vůbec nevyrostl.Prosím, čím mám keř postříkat. Děkuji EP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Proč černají listy na motýlím keři?
Plísňové choroby a padlí způsobují mnoho skvrn na listech, které mají barvu od žluté po hnědou a dokonce i černou nebo tmavě hnědou. Tyto skvrny mohou být kruhové nebo nepravidelné, ale obvykle se z nich krátce po jejich objevení vyvinou plodnice. Plísňovým onemocněním prospívají vlhké podmínky.
Co dalšího způsobuje tmavé listy na motýlích keřích?
Pokud jsou vadnoucí listy scvrklé a hnědé, motýlí keř trpí nedostatkem vody. Motýlí keř potřebuje vodu během růstového období na začátku jara a během období sucha po celou sezónu.
Pokud jde o plíseň, odstraňte zcela napadené rostliny nebo ostříhejte větve a zbytek živé rostliny postříkejte fungicidem, typicky OTRIVA. Seznam všech fungicidů, které jsou nyní v nabídce pro ochranu okrasných rostlin proti plísním a padlí je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Babská rada jak se zbavit černé plísně na listech motýlího keře je postříkat postižené rostliny směsí vody a saponátu. Rozmíchejte 1 polévkovou lžíci domácího tekutého pracího prostředku v 3,5 litru vody a nastříkejte jej na rostliny.
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Listy motýlího keře přirozeně žloutnou. Motýlí keř je opadavý keř, pro který je normální součástí jeho růstového cyklu, že ztrácí olistění. Listy žloutnou na konci léta a opadávají. Žloutnutí a opadávání listů probíhá dokud nejsou stonky holé, než přijde zima. Spadané listí začne časem plesnivět a obohacovat půdu, takže je nechte ležet, nebo je shrabejte a dejte na kompost, do kontejneru na recyklovaný odpad nebo do popelnice. Motýlímu keři na jaře vyraší nové zelené listy.
Nedostatek živin způsobuje žloutnutí listů motýlích keřů. Rostlina vyžaduje během vegetačního období mírné hnojení. Mezi příznaky nedostatku živin patří žluté listy, předčasné opadávání listů, malé listy, špatný růst a odumřelé větvičky nebo celé větve. Když na jaře začne nový růst, motýlí keř přihnojte. Rozprostřete kolem kořene rostliny granulované hnojivo 12-4-8 (N-P-K) určené k použití s pomalým uvolňováním v dávce 4 polévkové lžíce na plochu 60x60 cm nebo podle pokynů výrobce, Při hnojení se vyhýbejte stonku rostliny. Aplikujte znovu každé tři měsíce, dokud keř aktivně roste.
Motýlí keř trpící sviluškami nebo háďátky může mít žluté listy. Svilušky způsobují žluté vpichy na listech, kde se živí, a háďátka napadají kořeny motýlích keřů, což způsobuje žloutnutí listů kvůli nedostatku živin a vody. Chcete-li se ujistit, že jde o roztoče na listech, tak otřete listy rostliny kouskem bílého papíru a vyhledejte na něm pohybující se oranžové skvrny. Svilušky likvidujte tak, že je mechanicky odstraníte z listů silným proudem vody z hadice nebo na listy nastříkejte insekticidní mýdlo nebo zahradnický olej. Olejem pokryjte všechny části rostlin, a opakujte každý týden podle potřeby. Insekticidní mýdlo nebo zahradnický olej použijte vždy za zamračeného dne, kdy jsou teploty nižší než 32 stupňů Celsia, abyste zabránili slunci spálit mokré listy. Po použití chemikálií na zahradě si umyjte ruce a držte děti a domácí mazlíčky mimo ošetřenou oblast, dokud listy neuschnou.
Pěstování motýlího keře v písčité půdě způsobuje, že je náchylný k háďátkům. Jako zbraň proti háďátkům se osvědčila zvýšená péče v podobě pravidelného hnojení, zálivky a především 6 cm vysoká vrstva organického mulče, která pomáhá keřům odolat útoku háďátek.
Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
MK High Intensity Kolínská voda: okouzlující, rafinovaná a osobitá, patří do rodiny ambrových orientálních vůní. Upoutá vůní královského dřeva, což je exkluzivní ingredience Mary Kay®, která dodává této pánské kolínské vodě bohatou intenzitu. Svrchní tóny voní po ledovém černém fenyklu a stříbrné šalvěji. Střední tóny se rozezní vůní černého čaje a lístků fialek. Ve spodních tónech spočívá vůně královského dřeva a ambry.
MK High Intensity Sport Kolínská voda: tato svěží, povzbuzující kolínská voda stimuluje smysly svou ledovou, odvážnou vůní. Horní tóny: plody jalovce, ledový bergamot. Svěží střední tóny: chladivý kardamom, drcené listy máty a fialová paprika. Spodní tóny: březová kůra a jantar.
DomainKolínská voda: se řadí mezi fougerově svěží vůně, je to moderní kompozice inspirovaná přírodou. Její vůně připomíná závan svěžího vzduchu. Svrchní tóny voní po křehkém jablku a šalvěji. Střední tóny se rozezní vůní jalovce a svěží máty. Ve spodních tónech spočívá vanilka a pižmo.
Velocity Kolínská voda: je povzbuzující, fougerově dřevitá vůně. Tato vzdušná vůně zachycuje svěžest horského vzduchu a čistou vůni lesů. Vůně říká: „Vydejme se za dobrodružstvím“. Svrchní tóny voní svěžím horským vzduchem a zelenou vinnou révou. Střední tóny se rozezní vůní zimostrázového dřeva a lístků koriandru. Ve spodních tónech ucítíte teakové dřevo a lipovou kůru.
Mary Kay True Original Kolínská voda: je odvážná a nekonvenční svěží vůně, stejně jako muž, který ji nosí. Je ideální pro muže, který je vášnivý, zanícený a nemusí se snažit předstírat, že je „cool“, protože takový prostě je. Vrchní tony: citron a jablko fuji. Střední tóny: cedrové dřevo a ambra. Spodní tóny: pačuli.
Ženy:
Mary Kay Forever OrchidToaletní voda: je lahodná květinová vůně obsahující unikátní spojení purpurové orchideje a krémové vanilky. Vůně vhodná pro každý den. Ležérní alternativa k jemným vůním. Pro dosažení ideálních výsledků použijte s Mary Kay® Forever Orchid™ Sprchovým gelem a Tělovým mlékem. Dermatologicky testována. Klinicky testovaná na dráždivost a alergii pokožky. Krásné, nadčasové balení.
Thinking of Love Parfémová voda: svěží, moderní vůně pro lásku v každém věku a v každé situaci. Obsahuje odnímatelný přívěšek ve tvaru srdíčka, který si můžete připnout k náramku. V balení je přiložena kartička, na kterou můžete napsat zprávu. Horní tóny obsahují mandarinku, růžový pepř a jarní frézii. Střední tóny zahrnují lístky turecké růže a růžový zimolez. Spodní tóny nabízejí plnokvětý kosatec a indonéské santalové dřevo.
Toaletní voda Journey of Dreams: stačí letmý dotek vůně Journey of Dreams a budete se cítit skvěle. Svěží květinová vůně má ve
Ingredience: 850 g rozmačkaných banánů, šťáva z 1 grapefruitu (cca 150 ml), 1/8 litru vody, 1 Gelfix 2 : 1, 500 g cukru, 2 polévkové lžíce rumu
Postup: Rozmačkané banány, šťávu z grapefruitu a vodu důkladně promícháme. Gelfix smícháme se 2 lžícemi cukru. Přidáme k banánům, za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme 1 minutu. Potom přisypeme zbytek cukru, opět přivedeme k varu a vaříme 5 minut. Nakonec vmícháme rum.
Ihned plníme do sklenic, které na 10 minut otočíme dnem vzhůru.
Postup: Upečené a vychladlé kuře zbavíme kůže, vykostíme a maso nakrájíme na kostičky. Grapefruit oloupeme, rozdělíme na dílky, z nichž pečlivě sloupneme slupku a každý dílek rozdělíme ještě na třetiny. Z paprik odstraníme jádřince, spaříme je horkou vodou a sloupneme z nich slupku. Potom je také nakrájíme na kostičky a přidáme k masu a grapefruitům. Směs osolíme, přidáme cukr a prolisovaný česnek a promícháme. Necháme chvíli proležet v chladnu. Servírujeme na talířcích, na které jsme předtím naaranžovali listy hlávkového salátu. Ozdobíme zakysanou smetanou, smíchanou se sekaným koriandrem.
Poznámka: Salátu je poměrně hodně a je to docela svěží letní večeře pro celou rodinu.
Steaky z lososa s grapefruitem
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 a 1/2 šálku jemně nasekané cibule, 1 šálek grapefruitového džusu, 4 steaky z lososa (bez kůže), 2 čerstvé grapefruity (oloupané a rozdělené na dílky)
Postup: Olivový olej rozehřejeme na pánvi. Vsypeme cibuli a krátce osmahneme. Přidáme osolené steaky z lososa a několik kousků grapefruitu, krátce z obou stran osmahneme, podlijeme grapefruitovým džusem a dusíme na mírném plameni, dokud není maso hotové. Podáváme obložené zbytkem nakrájených grapefruitů. Podávejte s celozrnným pečivem nebo kopečkem uvařené rýže a dušenou zeleninou.
Kozlík lékařský se v České republice vyskytuje roztroušeně až dosti hojně zejména v nižších polohách. Roste na trvale vlhkých půdách bohatých živinami, zejména dusíkem. Roste jak v přirozených, tak i v druhotných společenstvech. Lze jej nalézt na vysokobylinných loukách, v lemových společenstvech, v údolních nivách a podél vodních toků i na synantropních stanovištích, jako jsou železniční náspy, silniční příkopy, hradní návrší a podobně. Nezřídka se také vyskytuje jako pozůstatek kultur. Vyskytuje se od nížin do kolinního a řidčeji až do submontánního stupně, kde roste v nadmořských výškách do 1000 metrů nad mořem. Celkový areál výskytu kozlíku lékařského sahá od střední a jižní Evropy až po Ural.
V České republice najdeme celkem 6 druhů kozlíků. Z nich jsou s kozlíkem lékařským zaměnitelné dva: kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera) a kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa). Všechny tyto druhy jsou řazeny do skupiny blízce příbuzných druhů, označovaných jako Valeriana officinalis agg., a někdy se od kozlíku lékařského ani nerozlišují. Kozlík výběžkatý se od kozlíku lékařského liší zejména tvorbou nadzemních i podzemních výběžků a menším počtem lístků skládajících lodyžní listy. Kozlík ukrajinský kvete časněji než kozlík lékařský a má krátce řapíkaté až přisedlé střední lodyžní listy složené z většího počtu lístků. Na rozdíl od obou těchto druhů osídluje kozlík lékařský často synantropní stanoviště.
Na partie, kde žilky mají tendenci praskat, lze působit hlavně preventivně – zlepšením izolačních možností pleti a zpevněním cév.
Při praskání žilek je potřeba vyléčit propouštění krve skrz slabou žilní stěnu. Toho lze dosáhnout pomocí vitamínu K, který je obsažen ve všech zelených zeleninách, a také v řase chlorela.
Zkuste také používat mast HEPAROID: je to neuvěřitelné, ale po půl roce je zlepšení i 75%, a to za cenu 38 Kč.
Domácí měsíčková mast velmi efektivně působí na rozšířené žilky v obličeji. Staří Egypťané přisuzovali měsíčku omlazující účinky. Má antiseptický účinek a je vhodný také na popraskané žilky a pro snížení horečky (natírá se na chodidla). K výrobě domácí měsíčkové masti si připravte 250 gramů sádla a dvě veliké hrsti omytých okvětních oranžových lístků měsíčku lékařského. Lístky měsíčku však nesmějí být mokré. Sádlo si ohřejeme, ale jen tak, aby nezačalo vřít. Poté do něj zamícháme dvě velké hrsti oranžových okvětních lístků měsíčku. Na mírném plamenu ohříváme po dobu dvou až tří minut a dáváme pozor, aby nám směs nezačala vřít. Mírně vychladlou směs přelijeme do nádoby a necháme v chladu do druhého dne. Druhý den směs mírně přihřejeme, přes plátno vymačkáme vzniklou oranžovou šťávu do misek a necháme vychladnout. Směs necháme ještě dva dny přemrazit v mrazáku. Hotovou mast potom skladujeme v ledničce a neponecháváme nikdy dlouho v teple, neboť vzhledem k tomu, že mast je čistě přírodní a neobsahuje žádné chemikálie ani éčka, mohla by nám v teple chytat plíseň. Nebo můžete použít druhý postup. Připravte si 150 ml olivového oleje a hrst měsíčku lékařského nebo zahradního a na mírném ohni povařte asi půl hodiny. Vše poté sceďte, přidejte 20 gramů rozehřátého včelího vosku, promíchejte, a hotovou, již mírně chladnou, ale stále tekutou směs přelijte do kelímků. Uchováváme v chladu.
Měsíčková maska se vyrábí tak, že použijete 50 ml nerafinovaného bio bambuckého másla, 10 ml mandlového oleje, 10 g sušeného květu měsíčku. Ve vodní lázni rozpusťte bambucké máslo a smíchejte s mandlovým olejem. Vsypte do toho květy měsíčku. Čím více, tím silnější je základ masky. Dbejte, aby byly všechny květy ponořené. Není potřeba moc ohřívat, spíš jen udržovat v teple, aby máslo neztuhlo a měsíček se pořádně vyluhoval. Po 2 hodinách směs přes plátno přeceďte do kelímků a nechte ztuhnout. Před použitím nechte v pokojové teplotě a naneste masku na obličej, nechte působit 20 minut, a pak opláchněte. Takto vyrobenou masku, vzhledem k její konzistenci, můžete používat jako denní krém. Výborná je i na opalování.
Tužebník jilmový je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, která se vyskytuje v různé intenzitě téměř po celé Evropě, vyjma nejjižnějších částí. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně uleželé půdy bohaté na humus. Ke správnému vývoji vyžaduje plné slunce.
Tužebník jilmový je vytrvalá bylina s přímou, 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou, která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel (druh vrcholičnatého květenství, které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé). Rostlina vytváří bohatě větvené trsy. Na lodyze střídavě vyrůstají 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy, které mají u báze řapíků polosrdčité pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků, střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Vedle lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká (odlišují se tvarem listů nebo oděním). Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po dvou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobákovitého tvaru, 2 mm dlouhé, šroubovitě se zkrucují a ve zralosti opadávají, aniž by pukaly. K opylení dochází jednak cizím pylem, který do květů přináší opylující hmyz, a dále u spodních květů i samoopylením vlastním pylem rostliny, kdy zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky, případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.
Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice. Někteří léčitelé účinky této byliny využívají i na léčbu molusek. Lidový název pro tužebník jilmový je „chlapice“.
Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresu, nekouřit.
Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nekonzumovat všechna tučná masa, z drůbeže pak husu a kachnu. Dále vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk). Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová jako kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, „panenka“), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.
Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a v produktech z nich vyrobených – v margarínech. Přírodními zdroji těchto vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)
Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s 2% obsahem tuku a sýry do 30 % tuku.
Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B, C, provitamín A, E, D) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.
Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.
Wikipedia uvádí, že jojoba kalifornská (Simmondsia chinensis) je jediný druh čeledi jojobovité z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to drobnolisté keře rostoucí ve vyprahlých oblastech Sonorské pouště v Kalifornii. Jojobový olej má mnohostranné využití.
Jak dále zmiňuje Wikipedie, jojoba kalifornská je tuhý stálezelený dvoudomý keř s drobnými kožovitými vstřícnými listy bez palistů, dorůstající výšky okolo 3 metrů. Listy jsou jednoduché, v protistojných párech spojené bází, krátce řapíkaté, s celokrajnou eliptickou až podlouhlou čepelí a zpeřenou žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, nenápadné, pravidelné. Kalich je složen nejčastěji z 5 (řidčeji 4 nebo 6) lístků, koruna chybí. Samčí květy jsou v hlávkách. Tyčinek je stejný počet jako kališních lístků, jsou volné, oddáleně vyrůstající z plochého květního lůžka. Samičí květy jsou jednotlivé nebo rostou v hroznech, semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, se stejným počtem komůrek a s volnými čnělkami. V každém plodolistu je jediné vajíčko. Plodem je jednosemenná pouzdrosečná tobolka. Semena jsou asi 10 až 15 mm dlouhá a připomínají žalud. Jojoba kalifornská roste na jihozápadě Severní Ameriky, ve vyprahlých oblastech Sonorské pouště a na přilehlých územích USA a Mexika.
Dle Wikipedie semena jojoby obsahují 47 až 62 % kapalného vosku, který taje již při 7 °C. Je to světle žlutá nežluknoucí kapalina bez vůně, prodávaná jako „olej jojoba“. Používá se v kosmetice, farmacii i jako mazadlo vysokoobrátkových motorů, neboť odolává vysokým tlakům. Vosk z jojoby používali indiáni jako jedlý olej. Je nestravitelný a může být proto součástí redukční diety. V dnešní době je jojoba pěstována na různých místech světa, například ve Španělsku. Jojobový olej slouží také jako náhrada vorvaního tuku, čímž tato rostlina napomáhá ochraně velryb.
