ŽLUČNÍK U PSA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Žlučník je důležitý lidský vnitřní orgán, který napomáhá trávení potravy. Způsob stravování a nesprávná skladba stravy s přemírou tučných a smažených jídel vedou k jeho přetěžování, podráždění, k tvorbě žlučových kamenů a poškození funkce žlučníku. Je to poměrně častá zdravotní komplikace, nejčastěji postihuje lidi středního a staršího věku, setkáváme se s ní ale i u dětí.
Léky na žlučník
Léky na žlučník uleví od nepříjemných bolestí v podžebří a pomohou odstranit chronickou zácpu způsobenou nedostatkem žluči ve střevě. Choleretikum také podporuje tvorbu vylučování žluče, čímž uvolňuje bolestivé křeče hladkého svalstva žlučníku. Pokud však pociťujete výrazné obtíže doprovázené nechutenstvím či brzkým pocitem plnosti, doporučuje se užívání choleretik spojit s vhodnou úpravou stravy (vynechání mastného, smaženého, příliš sladkého) a celkovou očistou organismu, která podrážděný žlučník zklidní. Kapky jsou jednou z nejoblíbenějších forem léků na žlučník u lidí, kteří neradi polykají tablety. Vyzkoušejte například Cholagol, který povzbuzuje tvorbu a vylučování žluči a zmírňuje křeče hladkého střeva a žlučových cest, má mírně projímavý účinek. Klasické obalené tablety, které rovněž podporují tvorbu žluči, uvolňují křeče a odstraňují chronickou zácpu. Zástupcem těchto tablet je Isochol. Tobolky se užívají o poznání lépe než tablety, výborný je Essentiale Forte pro prevenci tvorby žlučových kamenů.
Zde je seznam léků na žlučník, které lze volně koupit: léky na žlučník cena. Na tlumení bolesti žlučníku se používají analgetika - léky proti bolesti, například Valetol, Atalargin, APO-Ibuprofen Rapid, atd.
Jako doplněk k těmto lékům se doporučuje pití dostatečného množství žlučníkového čaje, především odvaru ze šalvěje či řepíku lékařského. Uvedené bylinky a čaje na žlučník však slouží spíše jako podpůrný prostředek při lehkých žlučníkových obtížích. V případě, že bolesti neustoupí do 5 dnů, je nutné léčbu konzultovat s lékařem, neboť se může jednat o závažný zánět žlučníku.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů i kopřivkou. Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Rozškrábáním vzniká rozedření povrchové vrstvy kůže s krvácením a tvorbou příškvarů. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy j
Ve svém příspěvku VLIV KASTRACE NA LIBIDO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Řimák.
Dobrý den.Chci si koupit psa.Jednoho jsem si vyhlédl v útulku ale je kastrovaný.Mám obavu,že jeho libido bude tímto stavem poznamenáno,jinak by přece nebyl zmrzačený od hlupáků majitelů!Pokud nejsou pro tento výkon vážné zdravotní důvody,nevidím jediný pro provedení kastrace...Přirozenost u psa bude zachována jen při jeho respektování jako živého ,ničím neovlivněného tvora...Majitel hňup ve své lhostejnosti si nemíní přiznat,že si pořídil psa a ten mu dělá dokonce problémy!Pes z útulku je vydán hlupáky s podmínkou pozdější kastrace-jakým právem?Právem lidské arogance a nevzdělanosti?Kastrace neřeší mezilidské problémy a nikdy je řešit nebude,pokud bude nezodpovědnost majitelů na tak mizerné úrovni jako je dnes...Za pitomosti jsou v tomto kolaborantském režimu vysoké pokuty,ale za nechtěnou březost kvůli liknavosti majitele psa postihy nejsou!Odebral bych mu psa a nikdy by nedostal jiného!!!Já chci psa nezmrzačeného,třeba agresivního,a je na mě abych se od něj učil jak spolu vycházet...Hlupák žádá kastraci -proto mají hlupáci kastrované psy.Řimák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
