Zajímáte se o téma ZUB BEZ PLOMBY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Arachnofobie, klaustrofobie, akrofobie, aichmofobie, xenofobie a další fobie jsou pocity strachu, které člověka mohou provázet celý život. Jeden z dalších a častých strachů je i dentofobie, tedy strach ze zubařů. Spousta lidí se ze strachu zubaři vyhýbá, a když tam musí jít, často se diví, jak velké finanční částky tam musí zanechat, obzvlášť když se nechce spokojit s obyčejnou amalgámovou plombou, ale chce mít úsměv nezkažený tmavými plombami.
Rozdíly mezi bílou a amalgámovou plombou
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podl
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PLOMBA TRVANLIVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keatsnok.
Zajímá mne trvanlivost zubní plomby. Preferuji, aby byla co nejdelší a jsem ochoten si za to připlatit. Dříve amalgamové plomby vydržely i několik desetiletí. Loni se mi stalo, že UV tvzená plomba mi vypadla po OSMI dnech. Ke cti dentistky uvádím, že v rámci reklamace jsem neplatil nic a nová plomba (tentokrát s použitím Kofferdamu) zatím odolává zubu času již 3 měsíce.
Jednoduchá otázka zní: v případě, že zubní plomba vypadne,do kdy od jejího zhotovení mohu nárokovat její bezplatnou obnovu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zubní výplň, neboli plomba (blomba) nemá žádnou záruční dobu. To, jestli vám ji zubní lékař opraví zdarma, záleží výlučně na jeho ochotě a tu může ovlivnit mnoho faktorů, jako vzájemná sympatie, serióznost stomatologa, atd. Obvykle bývá dobrým, leč nepsaným zvykem, že zubní výplň je zhotovena zdarma, pokud se poškodí nebo zcela vypadne do tří měsíců ode dne zhotovení. Případné konflikty z toho plynoucí posuzuje Česká stomatologická komora, její odborná komise, v rámci a reklamačního řízení. K tomu je třeba napsat písemnou stížnost, která musí obsahovat alespoň jméno, příjmení a adresu stěžovatele. Potřebné doklady pro rozhodnutí, například záruční list – pokud byl vystaven – nebo doklad o úhradě si pak vyžádá příslušná revizní komise, která se bude případem zabývat.
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
Boom bílých pryskyřičných výplní k nám dorazil přibližně před dvaceti lety. Na tradiční, praxí ověřený amalgám se vzápětí snesla vlna kritiky: Je neestetický a ještě i škodí organismu! Kamenem úrazu byla jedna ze složek amalgámů: rtuť. Přidávala se ke směsi stříbra, zinku a mědi a spolu vytvořily hmotu, kterou se vyplnila kazem způsobená dutina v zubu. O amalgámové výplni se říkalo, že je toxická a nebezpečná i pro dítě a kojící matky. Hypotéza se vědecky nepotvrdila, přesto se vyvinul nový druh: non gama 2 amalgám. Má vyšší tlakovou odolnost, je odolnější proti korozi a neuvolňuje rtuť. Výplně jsou pevnější a při jejich použití vzniká mnohem méně sekundárních kazů. Dříve používaný „konvenční“ amalgám se z praxe úplně vyloučil a už se nepoužívá. V období boje proti amalgámu byl citelný i tlak komerce. Firmy vyrábějící bílé plomby je chtěly dostat na trh a rozpoutala se profesionální válka. O problematice rtuti v amalgámu se však vedou diskuse i nadále. Zjistilo se, že rtuť, která se dostane do vody a do ovzduší, působí na rostlinné a živočišné produkty, které konzumujeme, a lidskému organismu škodí. V současnosti používaný amalgám, obsahující rtuť, neškodí.
Zub je úplně vyvinutý přibližně dva roky po prořezání do ústní dutiny. Do té doby je velmi citlivý na chemické dráždění, což způsobují právě bílé výplně. Jelikož kazivost chrupu, hlavně zadních zubů, třenových a stoliček, je u nás velmi vysoká, pro mladé lidi je amalgám ideální výplňová hmota. Pokud do blízkosti zánětu dá lékař bílou fotokompozitovou plombu, nebude držet i proto, že z dásně uniká tekutina, která nemusí být pouhým okem viditelná, ale může narušit kvalitu spojení mezi zubní tkání a výplní. Pryskyřičné výplně nebo bílé plomby jsou velký pokrok, ale amalgám ještě dlouho nebude vytlačen ze stomatologické praxe. Dosud se za něj nenašla plnohodnotná náhradní výplň pro zadní zuby a vyměňování funkčních amalgámových plomb za bílé není ze zdravotního hlediska opodstatněné.
Amalgámové výplně působí na bakterie v ústní dutině destruktivně, bílá plomba je naopak přímo přitahuje a zvýšené bakteriální osídlení zejména při slabé hygieně může způsobovat mnoho komplikací. Bílé plomby mají nezastupitelné místo v přední části chrupu, jsou vhodné zejména z estetického hlediska. V zadním úseku chrupu, kde je zvýšený žvýkací tlak, je jejich životnost asi tři roky, kdežto životnost amalgámu může být deset i více let. Srovnáme-li finanční náročnost amalgámu a bílých výplní, které jsou složeny z pryskyřice a granulek skla, amalgám je podstatně levnější. Žádný stomatolog nevytvoří dokonalé výplně z bílých plomb, pokud má člověk příliš velké kazy, zuby si nemyje, trpí záněty dásní a parodontitidou.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Cena bílé plomby se velmi liší, jak zde již bylo napsáno, závisí to na velikosti kazu, náročnosti práce, druhu plomby. Cena se tedy pohybuje od několika stovek po několik tisíc korun.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Tento zákrok pojišťovna nehradí a plně si ho hradí pacient, Cena bílé výplně je závislá na velikosti, respektive rozsahu té výplně a druhu použitého materiálu a činí v rozmezí od 1 612 Kč do 2 308 Kč.
Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?
Odbornou preparaci s pomocí caries-detectoru, což je barevný indikátor kazu umožňující dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – zubních kazů.
Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro dlouhou trvanlivost bílé plomby a její větší odolnost vůči vzniku nového kazu.
Při zhotovení bílé výplně budou použity přesně definované techniky vrstvení bílé hmoty a vytvrzení bílé výplně bude pomocí speciální LED lampy s takzvaným "pomalým startem", která minimalizuje smrštění výplňové hmoty při tuhnutí. Tímto postupem se zajišťuje lepší utěsnění bílé plomby v zubu a minimalizuje se tím také spára mezi výplní a zubem, ve které nejčastěji dochází k opakování zubního kazu.
Po zhotovení bílé plomby bude provedeno její vyleštění pomocí speciálních leštících nástrojů a past do vysokého lesku, které prodlouží trvanlivost výplně a výrazně vylepší estetický efekt.
Ve svém příspěvku ÚSTNÍ DUTINA PO VYTRŽENÍ STOLIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti /asi šestka/.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi z ranky po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /asi 3-4 mm x 0,8-1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/.
Místo po vytržení mi nebolí, je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji za odpověď.
Hedvika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti vlevo/asi šestka/. Před 2 dny mi napřed vypadla z této stoličky plomba, včera při kousnutí do papriky se mi ona stolička bez plomby začala hýbat /ve zprávě od mudr.zubaře je uvedeno "....vertikální fraktura zubu, nepatrná perkuse-bolestivá....".
Např. při skousnutí a někdy následně i dotyku horní čelisti se spodní čelistí mi ona pohyblivá stolička velmi zabolela . Z toho důvodu jsem šla na zubní pohotovost, tam my stoličku mudr. zubař vytrhl.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi v rance - přímo dole v dírce na dásni po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /délka asi 3-4 mm x šířka 0,8 -1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/. I dnes je dírka po vytržené stoličce v tomto stavu.
Místo po vytržené stoličce mi nebolí, nekrvácí.
Je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Hedvika
Bílé plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích se smíchá tekutina s práškem nebo se smíchají 2 pasty. Tyto hmoty jsou méně kvalitní. Je nutné je přesně odměřit, nedají se barevně vrstvit. Ale jsou levnější. Světlem tuhnoucí jsou už připraveny, a proto se nemusí složitě míchat.
Vytvoření kvalitní výplně může trvat i dvě hodiny.
Nejprve se musí kvalitně izolovat ošetřovaný zub od zbytku dutiny ústní, aby nedošlo ke kontaminaci slinami a bakteriemi. Zub je nutné zbavit kazu a všech nečistot. Poté se zub naleptá kyselinou ortofosforečnou, díky ní bude výplň držet. Po opláchnutí se v zubu nechá působit chlorhexidin, který vyhubí všechny mikroby. Pak se nanese mezivrstva, která spojí zub s výplní, a kompozitní hmota. Ta se nanáší v několika vrstvách a vytvrzuje se osvícením polymerační lampou. Na závěr se výplň upraví, zbaví hrbolků, vyleští se a zahladí se mezizubní prostor.
Bílá plomba je tedy takový materiál, který se dostane i do mikroprostorů. Fotokompozitiní pryskyřice je tvořená z anorganického plniva, které představují skelné částice, a organickou částí je monomer. K tuhnutí pryskyřice jsou potřeba fotoiniciátory tuhnutí. Po osvícení dojde k tomu, že se monomery promění v polymery a materiál se vytvrzuje.
V naší poradně s názvem JAK A CO.MAM DELAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Existují zubní náhrady, které se upevňují v prostoru kořenu zubu, který byl vytržen. Nový zoubek je pak k nerozeznání od zbytku pravých zubů. Životnost této zubní náhrady je v desítkách let. Vytvoření zubní náhrady se platí a cena může být v tisících Kč. Aby byl nový zoubek opravdu pěkný, tak se nevyplatí šetřit. Domluvte se se svým stomatologem, popřípadě se poraďte ještě v jiné zubní ordinaci, abyste získala přehled o kvalitě a cenách.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava.
Nevim si rady mam v zubu prednim velkym tu vlozku a vedle toho zub po te resekci a nevim na tlak a pokutani me boli ten velky zub a nevim ms mi tam pan doktor dat cep a blombu jako korunku ale trn zub nesmi bolet ci stim
Léčba zubních váčků je založena na endodontickém ošetření, což je odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když se ošetření kořenových kanálků provede s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), pohybuje se jeho úspěšnost od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“, se dosahuje úspěšnosti 96–98 % a není nutná léčba antibiotiky. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování během několika návštěv často nevede k úspěšnému ošetření.
Dříve, a mnohdy i dnes, se tento stav řešil podáním antibiotik, která však problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady se nabízejí dvě možnosti, jedna horší než druhá.
Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).
Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. Pro pacienty to zní děsivě. Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu. Zánět se buď ozval velmi brzy znovu, nebo naopak někdo mohl s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere a znamená to pro něj zátěž. Riziko akutních stavů hrozí zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích. Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože se musí vyloučit možné zdroje infekce a na léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.
O akutním zánětu vědět budete, na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní. Prevencí váčku je mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, a to jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte. Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.
Ve svém příspěvku SUCHÉ LŮŽKO PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytržený zub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zuby horní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. maxillaris (2. větev trigeminu), v alveolech zubů je vytvořen plexus dentalis superior, z něhož odcházejí nervy dvěma (někdy třemi) cestami – z tuber maxillae nn. alveolares superiores posteriores a vstupují do hlavního kmenu n. maxillaris do fossa pterygopalatina, nn. alveolares superiores anteriores odvádějí senzitivitu z předních zubů a jdou maxillou do n. infraorbitalis, někdy jsou i nekonstantní nn. alveolares superiores medii.
Zuby dolní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. mandibularis (3. větev n. trigeminus), konkrétně jeho větve n. alveolaris inf.
Funkce
Ze struktury zubu vyplývá, že dřeňová dutina je vyplněná zubní dření, tudíž vazivem, cévami a nervy, které zajišťují zásobení zubu všemi potřebnými látkami a zároveň nás informují prostřednictvím nervového systému o tom, co se se zubem děje – vnímáme teplo, chlad, tlak a další. Vazivové periodoncium je také napojeno na cévní a nervový systém a kontroluje sílu, jakou je zub zatěžován či páčen.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Při poškození zubní dřeně (nejčastěji mikroby) tato odumírá a zub bez dřeně je lidově označován jako „mrtvý zub“. Při správném ošetření kořenového kanálku hermetickou výplní a zdravém periodonciu může zub dále v ústech fungovat a být objektem estetického ošetření.
Závěr
Pro správný vývoj a zdraví jedince je důležitá optimální skladba potravy. K vyvážené stravě by měly být děti vedeny od útlého věku. Pokud si zafixují správné stravovací návyky v dětství, je velká pravděpodobnost, že se jimi budou řídit i v dospělosti.
Kromě stravy je samozřejmě důležitá i ústní hygiena a pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.
Uměli byste odpovědět správně na tyto otázky:
Jaká je minimální doporučená doba pro čištění zubů?
Který z prvků se nejvíce uplatňuje při ochraně zubní skloviny a díky tomu pomáhá chránit zub proti zubnímu kazu?
Ve svém příspěvku ZUBAŘI - KATEGORIE ŠMEJDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Další kategorie šmejdů !
Pět minut práce, ale odborné, 1 gram bílé plomby, celková doba max. 15 minut, cena 800 Kč. Za co ? Kdo stanovil takovou zlodějnu?
Honza M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Chrpa.
Nepřiměřeně drahé jsou nejen bílé plomby, ale i u starších lidí částečné náhrady, které VZP nehradí /nebo jen částečně/. Je skutečností, že se seniorům i při nejlepší péči zuby kazí, vypadávají, nebo musí být vytrženy. Bez zubů, nebo bez jejich náhrady je zdraví těchto seniorů ohroženo - nedokonalé přijímání potravy a s tím související zažívací a další zdravotní potíže. Jejich léčení pak stojí stojí daleko více. Většina seniorů s současné ekonomické situaci na drahé implantáty a další novodobé materiály finančně nedosáhne. A levnější materiály zubaři nejsou ochotni nabízet. O to by se měla zajímat stomatologická komora a pojišťovny. Nebo jim jde jen výši zisku bez ohledu na kom to získají?
v okolí kořenového hrotu (apexu) nejsou znatelné žádné patologické změny.
K ověření těchto skutečností je před zhotovením korunky vždy nutné provést důkladné klinické vyšetření doplněné o vyšetření rentgenologické. Pokud se příslušný zub musí před zhotovením korunky nejprve ošetřit formou dostavby, protože je příliš zničený, měly by se dodržovat určité odstupy mezi jednotlivými fázemi ošetření. Jakmile se totiž na zub upevní korunka či můstek, je velmi těžké, ne-li nemožné zub ošetřit.
Lhůty:
po přímém překrytí zubní dřeně asi 6 měsíců;
po endodontickém ošetření 4 až 6 měsíců (před preparací na korunku je nezbytné kontrolní rentgenové vyšetření k potvrzení úspěšnosti endodontického ošetření);
u implantátů 2 až 6 měsíců (podle použité metody; je možné i okamžité definitivní ošetření); i zde je nutná rentgenová kontrola, aby se potvrdila úspěšnost implantace;
po ošetření hlubokého zubního kazu (caries profunda), který je jinak bez subjektivních potíží, obvykle není třeba dodržovat žádný odstup.
Pokud se projevuje bolest zubu pod korunkou, tak jsou pravděpodobně korunky nafixovány na živých zubech. Je nutné vyjmout nervy.
Také je možné zub uklidnit, ale zde je dobré zkontrolovat, zdali zub reaguje přiměřeně na chladovou zkoušku a je poklepově nebolestivý, ještě před nasazením fixní práce.
Ve svém příspěvku MUSÍM PLATIT ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Novák.
Dobrý den-dnes mně paní doktorka vytrhla kořen 3tího zubu a 4tý zub s korunkou. 3tí zub bez problému a načtyřce utrhla kurunku a následně trhala kořen. To trvalo přes jednu hodinu tzv.chirurgická extrakce.Pro prví umrtvení použila injekci,která neudělá ztvrdnutí pusy ,pak ale provedla další opich bežnou injekcí. Je v pořádku ,že požadovala úhradu téměř 500kč -
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku LÉČBA ZÁNĚTU KOŘENŮ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
periodontitida - vždy jsem chodil s každým kazem k zubaři. Plomby však vypadávaly a tak se otvor v zubu zvětšoval, až bylo zubařem přistoupeno k pročištění zubních kanálků a jejich vyplnění cizí látkou. Cca 5 roků po zákroku bylo náhodou, bez jakékoliv bolesti, na rentgenu zjištěno, že v kořenech takto ošetřeného zubu je zánět. Navržena extrakce, do které se mi nechce, neboť mi připadá zbytečná, když nic nebolí. Jaké máte zkušenosti?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je možné opravit zuby, které byly vyraženy, ale záleží na tom, jak rychle se dostanete k zubaři. Pokud dojde k vyražení zubu a zub je nalezen, doporučuje se zajít k zubaři do jedné hodiny, aby mohl vrátit zub do jeho „zásuvky“. Když si vyrazíte zub, opláchněte jej a sami si ho zkuste zatlačit zpět. Pokud zub vypadává, přidržujte jej na správném místě a pospíchejte k zubaři. I když nebude možné zub vrátit zpět, neztrácejte úsměv. Vzhledem k pokroku zubního lékařství jsou ideální náhradou zubní implantáty, které se umísťují nebo ukotvují přímo do čelisti. Z estetických a praktických důvodů (napomáhají kousání, žvýkání) lze také použít porcelánové korunky.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se zub hůře prořezává, ale jinak je jeho postavení mezi ostatními zuby anatomicky správné, může se zubař rozhodnout, že odstraní sliznici, která překrývá prořezávající se zub. Obvykle to učiní pomocí skalpelu nebo vysokofrekvenčního nože. Často ale ani tento zákrok nepomůže, zub musí být vytržen. Pokud je zub silný a správně rostlý, odstraní se stejně jako ostatní zuby pomocí kleští. Pokud je ale zub slabý, nebo se objeví jiná komplikace, tak se zub musí rozřezat a vytahovat po částech. Takový zákrok může trvat i dvě hodiny a obvykle se u něj využívá buď lokální umrtvení, nebo celková anestézie. Lokální umrtvení obvykle stačí, navíc přitom nemusí asistovat anesteziolog. Takového zákroku se není třeba bát, pacient sice zákrok vnímá, ale necítí bolest. Vnímá jen tlačení a tahání. U neprořezaného zubu je zákrok velmi jednoduchý, jedná se o řez do dásně, kde se odstraní část čelistní kosti nad zubem a pak se rána zašije. Stehy se vyjmou zhruba po týdnu. Po vytržení zubů může dojít k několika komplikacím, například k zpožděnému krvácení, zanesení infekce do rány, zánětu. Hojení zubů ovlivňuje jak průběh zákroku, tak i věk, srážlivost krve a stres. Po zákroku je obvyklá bolest, která je způsobená tím, že kost zůstala holá, až když se zakryje dásní, tak bolest ustane. To trvá zhruba týden. Po tu dobu se doporučuje užívat analgetika proti bolesti, raná aspoň první dny chladit a nevyplachovat a vyvarovat se veškerému drobivému jídlu. Od druhého dne by se měla ústa vyplachovat odvarem z heřmánku.
Ve svém příspěvku ROZDROLUJICI SKLOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den mám dceru které je 13let a praskla ji zubni sklovina na prednim zubu a de ji videt dasen a ma tam trochu vetsi diru a tet se ji rozdrolil druhy zub myslite si ze na ten predni zub dostane korunku nebo se to jen slepi?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem CITLIVOST ZUBU NA STUDENE A TEPLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LEITNER JAN.
Dobrej den prosim o radu jsem lesni delnik a pri dychani studeneho vzduchu a piti studeho i tepleho napoje mam bolest jednoho zubu prosim jak doma vylecit zacal sjem brat ibalgin 600 za jak dlouho bolest ustopi dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bolest zubu sama od sebe neustoupí. Léky, které užíváte bolest zmírní, ale zub neuzdraví. Zub může vyléčit jedině stomatolog pečlivým vyšetřením a odborným zásahem. Neodkládejte návštěvu zubaře, protože hrozí zhoršení stavu, zánět nervu a ukrutné bolesti.
Nejstarším dnes ještě používaným typem plomby je zubní amalgám (směs stříbra a rtuti), který je některými zdroji označován jako určité zdravotní riziko. Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let. Moderní plomby jsou po fyzikálních a chemických vlastnostech velice podobné, někdy i do značné míry shodné se zubními tkáněmi. Reakce na podněty (například teplo, chlad) je daleko lepší, protože je podobná nebo totožná jako u přirozené zubní tkáně. Ideální plomba se roztahuje nebo zmenšuje stejně jako přirozený zub.
V naší poradně s názvem OPRAVA JEDNICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Steinerová.
Krasny den,chtela bych se informovat kolik stojí oprava předního zubu. Od malá trpim panickou hrůzou ze zubaře,bohuzel mám 2letou absenci v preventivních prohlídkách a vytvořil se mi kaz na jedničce,ktera byla nastavena z důvodu ulomení,druha půlka je nastavovana. Zdá půjde ještě zub zachránit,nebo bude muset být nahrazen. Moc dekuji za odpověď s pozdravem Steinerova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Oprava jedničky je důležitá, protože je vidět při vašem úsměvu a byla by škoda o zub přijít. Cena za opravu se může vyšplhat až na 5000 Kč. Záleží v jakém stavu zub je. Určitě běžte k zubnímu lékaři. Pokud je váš strach ze zubaře nezvladatený, tak před tím požádejte svého praktického lékaře o vhodné léky na uklidnění. To vám pomůže překonat strach a umožní poznat, že současné zubní lékařství není žádná řezničina, a že není čeho se bát.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty jej lékaři tradičně používají. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Máme-li bakterii v kořenových kanálcích zubu, dostává se tudy do okolní tkáně, kde vznikne váček. Problém taky může být ne uvnitř, ale vedle zubu. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, naše tělo to oslabuje.
Příznaky jsou rozdílné. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém, může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
Je vždy třeba odstranit původce problému. Příčinou je nezřídka mrtvý zub, ve kterém zůstala infekce. Tělo nemá možnost bakteriální infekci v kořenových kanálcích zvládnout, bojuje jenom s bakteriemi, které jsou již kolem kořene zubu. Základem je zahubit bakterie v kořenových kanálcích. A tady je často kámen úrazu. Zejména starší generace lékařů nevěnuje váčkům dostatečnou pozornost, nasadí antibiotika a do ničeho dalšího se nepouští. Postupy jsou mnohdy špatné a potíže se vracejí. Dříve – a mnohdy i dnes – se to řešilo podáním antibiotik, která ale problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Máte-li v ústech váček, bývá nejčastější příčinou právě mrtvý zub, o kterém ani nemusíte vědět, protože takový zub může vydržet velmi dlouho. Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je v podstatě nejlepším implantátem. Proto se ho lékaři snaží v ústech zachovat co nejdéle.
Příčinou úmrtí zubu může být úraz nebo velký kaz, kdy se nepodařilo dokonale vyčistit všechny kanálky, protože jde o nelehký úkol. Počet kanálků je variabilní, jejich počet lékař předem nezná a nemusí ani všechny odhalit, obzvláště bez mikroskopu. Cílem je dostat se do všech. Kanálky mohou být i rozdvojené a jejich dokonalé ošetření může být nad síly dnešní techniky. Následně vznikají váčky, ty můžeme vidět i u již ošetřených kanálků, pokud zde infekce zůstala. Další komplikací může být přeplněná kořenová výplň, čímž vzniká chronické dráždění – a váček je na světě. Na každou příčinu se musí zvolit jiný postup terapie, ale vždy se vstupuje do kořenového kanálku, případně se volí extrakce.
Na prášek roztlučte hřebíček, dejte ho na vatu namočenou v destilátu a přiložte na zub. Nechte působit přibližně jednu hodinu a celou akci opakujte. To můžete aplikovat do doby odeznění bolesti.
Otoku dásně může předejít jednoduchý recept. Vysokoprocentní alkohol podržte co nejdéle v okolí postiženého zubu. Pak vyplivněte. Můžete opakovat. Navíc utlumí bolest.
Rozpulte stroužek česneku a položte ho na ohyb lokte, vždy podle strany, kde vás bolí zub. Spojte ruku ohnutím a bolest by měla zmizet. Jedná se o využití akupunkturního bodu.
Propečte na ohni čerstvé stroužky česneku, rozmačkejte je a přiložte na tvář tam, kde je bolestivý zub.
Kousek čerstvého křenu položte na bolavý zub. Zmírní bolest.
Rozstrouhejte křen a zalijte ho octem přibližně dva centimetry nad povrch. Tento nálev nechte osm dní stát. Pak vše prolisujte a sceďte. Používá se k potírání.
Smíchejte 20 g výtrusu plavuně, 10 g listu eukalyptu, 20 g celíku obecného, 20 g jestřábníku a 30 g omyté pomerančové kůry. Udělejte macerát a teplým macerátem vyplachujte ústa.
Účinný je také heřmánkový extrakt naložený v lihu. Vždy dáte pár kapek na vatový tampon a přiložte jej na bolestivý zub. V případě, že vás trápí více zubů, můžete několik kapek rozmíchat ve vodě. Roztok pak vezmete do pusy, propláchnete jím bolavé zuby a vyplivnete. Můžete opakovat vždy s novým roztokem.
Kloktejte třikrát až čtyřikrát denně teplým odvarem z orlíčkové natě. Tento recept je vhodný také při kývání zubů.
Na bolest zubů může pomoci kořen z divizny. Drobně ho nakrájíme a vložíme do octa. Máčíme celou noc, následně trochu povaříme a scedíme. Ocet vezmeme do úst a podržíme v oblasti bolavého zubu. Následně vyplivneme. Aplikaci opakujeme až do odeznění bolesti.
Vezmeme hrst saturejky, ocet, sůl a slupky ze tří pomerančů (omyté). Vše svaříme na polovinu a za tepla užíváme.
