Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Ve svém příspěvku KOLÍSANÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Solař.
V říjnu jsem absolvoval katetrizaci zjištěna zúžená tepna zaveden sten nasazeny léky trombex,bisoprolol citalec a anopirin ráno tkak 128/72 tep 65 dopoledne klesne na 103/68tep 50 a odpoledne a večer zase v normě Večer beru rusocard,finpros a urorec na prostatu Mám potíže zadýchávám se někdy méně a někdy přes den více hlavně při námaze.Začalo to v dubnu nesnesl jsem přímé slunce nyní je to trochu lepší ale necítím se jako před tím.Je mi 72 let Deěkuji předem za odpověd.Solař Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich šubrt.
jestli pomůže paprička při kolísání krevního tlaku 176 horní a 140poklesu dolní stále okolo7O
Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Po dezinfekci předkožky a po místním znecitlivění (penis blok) cca 10 ml 1% mezokainu se uvolní předkožkový vak a skalpelem se snese přebytečná kůže, která způsobila zúžení předkožky. Atraumatickým vstřebatelným stehem (nevyžaduje odstranění stehů – stehy se cca za 10–14 dní samy rozvolní a vypadnou) se&nbs
V jakém věku by předkožka měla jít stáhnout za žalud penisu? Odpovědi na tuto otázku se dočtete v různých knihách, učebnicích, odborných časopisech anebo se můžete zeptat svého lékaře. Bohužel každý říká něco jiného a všichni tvrdí, že mají pravdu. Navzájem si odporují a každý z odborníků umí svoje tvrzení logicky zdůvodnit.
Předkožka je ta část penisu, která v klidovém stavu pokrývá jeho koncovou část – žalud. Předkožka se skládá ze dvou vrstev: vnitřního a vnějšího listu. Předkožka a žalud mají velký význam při masturbaci i při pohlavním styku. V klidovém stavu (když penis není ztopořený) předkožka často přesahuje přes žalud. Při erekci pak slouží jako kožní rezerva. Předkožka není v žádném případě zbytečnou částí těla. Z tohoto důvodu je důležité, aby v případě opravdové potřeby jakéhokoliv lékařského zákroku na penisu byl respektován význam předkožky a aby veškeré případné lékařské zákroky byly prováděny při pokud možno úplném zachování předkožky a jejích přirozených funkcí.
V dětství nebo v dospívání se u některých chlapců nedá předkožka stáhnout dozadu za žalud penisu, nebo se dá posunout jenom o kousek. Tento stav označujeme jako fyziologickou fimózu nebo jako přirozené zúžení předkožky, a to z těchto důvodů:
předkožka je příliš úzká, takže žalud penisu jejím otvorem neprojde;
předkožka je na své vnitřní straně stále jakoby přilepená k žaludu.
Fimóza je u malých dětí naprosto normálním a přirozeným jevem. Až 96 % kluků se rodí se zúženou nebo přilepenou předkožkou. Zúžená předkožka jim slouží k ochraně žaludu a vnitřní strany předkožky. Tento stav je běžný v kojeneckém i batolecím věku, a u některých chlapců i v pozdějších letech, kdy kluk ještě není sexuálně aktivní. Pokud zúžená předkožka nebolí, nemáte v ní zánět nebo vám její zúžení nedělá problémy při močení, nechte relativní fimózu být tak, jak je, nejlépe až do puberty.
Druhy fimózy:
úplná, při které se předkožka vůbec nedá stáhnout přes žalud;
částečná, při které se předkožka dá stáhnout, ale jen o kousek (tedy ne až úplně dozadu).
Ojedinělým druhem fimózy je jizevnatá fimóza. S tou se chlapec nenarodí, protože vzniká až v průběhu života. U dospělých mužů jsou příčinou jizevnaté fimózy různá kožní onemocnění. Ale nejčastějším důvodem jizevnaté fimózy bývá to, že se předkožka stahuje násilím, například při koupání. Samozřejmě pokud se předkožka dá bez potíží stahovat, měla by se při koupání stáhnout za žalud a tento prostor umýt. Při násilném stahování se však na předkožce tvoří drobné trhlinky, po kterých zůstávají drobné jizvičky, které se při svém hojení stahují k sobě a svrašťují, a tím vzniká jizevnatá fimóza.
Je to nepříjemné onemocnění, které může mít velký vliv na váš životní styl. Mnoho lidí má pocit, že kvalita jejich života je tímto snížena. Dlouhodobé vystavení refluxu žaludeční kyseliny vede k ezofagitidě (zánětu jícnu). Dlouhotrvající ezofagitida může být komplikována tvorbou jizevnaté tkáně, která je zúžená v postižené části jícnu. Může dojít k problémům s polykáním. Jedná se o závažný stav, který vyžaduje okamžité posouzení a ošetření, ale naštěstí je tato komplikace poměrně vzácná. Také může dojít k tvorbě krvácivých vředů a v důsledku chronické ztráty krve k nedostatku železa v organismu, což by následně mohlo vést k chudokrevnosti.
V historických dobách bývala obřízka rozšířeným způsobem, jak kontrolovat sexualitu muže. Dokonce i židovské náboženské texty říkají, že obřezáni musí být i otroci a obřízka má určitou formou omezovat materiální požitky a nadřadit duchovní. Předkožka je sama o sobě vysoce senzitivní tkáň, a jelikož je dobře známo, že muž by si do svého penisu záměrně nenechal řezat, představují děti nejvhodnější příležitost k provedení tohoto zákroku.
Fimóza – předkožka je natolik zúžená, že ji nelze přetáhnout přes žalud, a nepomohlo ani uvolnění pomocí kortikoidních mastí nebo mastí obsahujících steroidy. Rozlišujeme jednoduchou a relativní fimózu. Za relativní fimózu označujeme stav, kdy předkožku v erekci nelze volně stáhnout s žaludu. Relativní fimóza je častým důsledkem léčby steroidními mastmi, kdy se předkožku podaří díky masti přetáhnout, ale při erekci fimóza zůstává.
Parafimóza – předkožku sice lze přetáhnout přes žalud, ale je natolik úzká, že ho zaškrtí, což zamezí jeho zásobování krví. Tento stav je nutné okamžitě odstranit, jinak může dojít k velmi vážným zdravotním problémům, vedoucím až k odumření tkání. Parafimózový stav vzniká i jako vedlejší důsledek léčby steroidní mastí, a to zejména u chlapců v pubertě. Mast uvolní předkožku jen natolik, že ji lze stáhnout za žalud, ale jen na neztopořeném penisu. Obnažení žaludu však často způsobí erekci a úzká předkožka pak začne žalud zaškrcovat. Jde tedy v podstatě o následek násilného přetažení předkožky. Není-li tento nebezpečný stav řešen během několika hodin, může vyústit v amputaci žaludu nebo penisu.
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
Fimóza je stav, kdy je předkožka natolik zúžená, že ji nelze přetáhnout přes žalud a nepomohlo ani její uvolnění pomocí kortikoidních mastí. Rozlišujeme jednoduchou a relativní fimózu. Za relativní fimózu označujeme stav, kdy předkožku v erekci nelze volně stáhnout z žaludu. Relativní fimóza je častým důsledkem léčby steroidních mastí, kdy se předkožku podaří díky masti přetáhnout, ale při erekci fimóza zůstává.
O parafimóze se hovoří, když předkožku sice lze přetáhnout přes žalud, ale je natolik úzká, že ho zaškrtí, což zamezí jeho zásobování krví. Tento stav je nutné okamžitě odstranit, jinak může dojít k velmi vážným zdravotním problémům vedoucím až k odumření tkání. Parafimózový stav vzniká i jako vedlejší důsledek léčby steroidní mastí, a to zejména u chlapců v pubertě. Mast uvolní předkožku jen natolik, že ji lze stáhnout za žalud jen na neztopořeném penisu. Obnažení žaludu však často způsobí erekci a úzká předkožka pak začne žalud zaškrcovat. Tento nebezpečný stav, není-li řešen během několika hodin, může vyústit v amputaci žaludu nebo penisu.
Dalším nepříjemným stavem je parafimóza. Na rozdíl od obyčejné fimózy je parafimóza velmi nebezpečný stav, při kterém předkožka uvázne za žaludem a už se nedá vrátit dopředu. To velmi bolí, protože penis je nad žaludem zaškrcen a do žaludu nemůže proudit krev. Navíc při nedostatečném prokrvení není žalud zásobován kyslíkem a může i odumřít. Proto je nutné při parafimóze co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. V tomto případě neexistuje žádná jiná možnost. Parafimóza může vzniknout tak, že předkožka se už dá sice stáhnout, ale je stále příliš úzká, takže se za žaludem zaškrtí a nelze ji stáhnout zpět. Občas se to stane při pohlavním styku nebo při neopatrné masturbaci. Předkožka se zaškrtí jako gumička za okrajem žaludu a tam zůstane.
Fimóza předkožky se musí léčit jedině v případě, že zúžená předkožka vadí při močení, objevují se časté záněty předkožky nebo předkožka nejde stáhnout ani v pubertě.
Skupinou pacientů jsou dospívající chlapci, kteří zjistí, že mají problém při sexu, a pacienti z řad starších mužů, u nichž při snížené hygieně dochází k rozvoji fimózy a zúžení zevního ústí. Fimóza bývá u této skupiny častou komplikací cukrovky.
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (aterosklerotické pláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
Krkavice jsou hlavní tepny pro zásobení mozku. U pacientů s významným zúžením karotické tepny je možné provést chirurgické zprůchodnění. Tento zákrok je prováděn u nemocných, kteří prodělali mozkovou příhodu a mají zúžení krkavice větší než 50 %. Výkon se provádí také z preventivních důvodů u pacientů, kteří mozkovou příhodu neprodělali, v takovém případě musí být tepna zúžena minimálně o 70 %. Nejčastěji se provádí v místním umrtvení, operace není příliš zatěžující pro organismus a hospitalizace trvá jen několik dní.
Nebezpečným problémem při onemocnění krčních tepen je zvýšené riziko ischemické mozkové mrtvice (ICMP). Zúžená krční tepna mění tok krve, což je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina se pak může z krkavice uvolnit a ve formě embolu (vmetku) putovat do mozku a způsobit mrtvici neboli cévní mozkovou příhodu (CMP). Může dojít ke stavu, kdy vznikne neprůchodnost krční tepny, a pokud se tento život ohrožující stav neřeší, nastává po přerušení krkavic vykrvácení a smrt.
