ZÚŽENÉ KAROTIDY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Zablokovaná karotická tepna, známá také jako onemocnění karotických tepen nebo ucpaná krkavice, nastává, když se karotické tepny – které zásobují mozek krví – zúží nebo zcela zablokují tukovými usazeninami zvanými plak. Tento stav zvyšuje riziko mrtvice, což je vážný zdravotní stav, snížením průtoku krve nebo umožněním odlomení plaku a jeho šíření do mozku. Příznaky se často neobjeví, dokud není blokáda závažná, a mohou zahrnovat tranzitorní ischemickou ataku (TIA) nebo příznaky mrtvice, jako je náhlá slabost, problémy se zrakem nebo potíže s mluvením.
Stenóza karotidy
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
K průchodnosti karotidy je možné zavedení stentu. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
Ve svém příspěvku UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den, jsem po operaci krkavice na levé straně. Prosím o radu, jak zabránit další operaci /50% na prvé straně. 15 let beru poctivě léky na vysoký tlak, cholesterol a přesto se cévy zacpávají. Momentálně mám předepsané tyto prášky. Purinol, Godasal, Nebilet, Verospiron, Sorvasta, Ezetrol, Prestance, tak kde je chyba. Prosím o radu. Děkuji Bulka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anina.
prosím o radu. Mám na obou horních končetinách zužené cévy, cca 70%, s největší pravděpodobností mě čeká angioplastika a já mám fakt strach. Ani nevím jak vše probíhá.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
V naší poradně s názvem JAK ZASTAVIT ZVONĚNÍ V UŠÍCH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co máte dělat? Zamyslet se nad sebou a uvědomit si, že při pravidelné konzumaci 2 láhví vína vznikne za nedlouho závislost, kterou pak nejde ovládat. U alkoholu platí rčení: Když můžeš přestat, tak nechceš. Když pak později chceš, tak už nemůžeš. A to je velmi smutné v porovnání s újmou, kterou způsobuje tinnitus (zvoněním v uších). Za to opravdu ty účinky, které u sebe pozorujete nestojí. Mnohem šetrnější řešení je, přehlušit zvonění v uších jiným zvukem. Existují drahé přístroje, které vydávají speciální frekvence, jenž při styku s vibracemi vašeho tinnitu utlumí vjem ucha a výsledek je, že neuslyšíte svůj tinnitus. Ale nebojte se, že to budete muset zaplatit. Češi vždy naleznou řešení zdarma. Na youtube si právě zdarma můžete přehrát různé kolekce zvuků, které tlumí tinnitus. Vzhledem k tomu, že je nutné nalézt správnou frekvenci, tak budete muset chvíli laborovat, které z videí vám vyhovuje nejlépe a u toho pak vyladit hlasitost, aby vás to nerušilo při usínání. Tady je odkaz na několik dlouhých kolekcí: https://www.youtube.com/res… Hodně štěští.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava zajickova.
Moc vám pane Cempirku děkuji za radu, ale já nepiji
Tolik vína stále, to jsem zjistila asi 3x jen , jsem chtěla od od odborníka zjistit, proč to je.
Mám dojem, že mám asi zúžené cévy v oblasti krku.
Naštěstí jdu na sono krku, tak se s odborníky tedy domluvim.
Ale díky za radu.
J. Z.
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Aneuryzma je zeslabení stěny tepny, při kterém na tepně vzniká rozšířené místo (výduť). Pokud je tepna jen lehce rozšířena bez většího zeslabení stěny, hovoří se o ektázii (například ektázie karotidy). Zjednodušeně řečeno je tedy ektázie jakýmsi předstupněm aneuryzmatu.
Většina aneuryzmat se neprojevuje žádnými příznaky a není nebezpečná. Nicméně v pokročilých stadiích může dojít k ruptuře (prasknutí) aneuryzmatu a k život ohrožujícímu vnitřnímu krvácení. Ne všechny výdutě je potřeba aktivně léčit, nicméně při ruptuře aneuryzmatu je nutná bezodkladná operace.
Zánět zevního zvukovodu je typická nemoc z vody, tedy lidí, kteří se hodně potápí, rádi plavou s hlavou pod vodou nebo skáčou do vody. Přivézt si ji můžete z exotické dovolené u moře, stejně jako z bazénu či rybníka za domem. Nejde o kvalitu vody, ale o to, že voda ulpí v uchu a nedostane se ven.
První pomoc po každém koupání je proto logická: pokusit se vodu, která vám zalehla ucho, vždy vytřást ven dříve, než se vrátíte znovu do bazénu. Zkuste to poskakováním, třením ucha cípkem ručníku, u malých dětí kapesníkem nebo i lehkým kroužením vatovou tyčinkou. Ovšem pozor: tyčinkou „nerejděte“ hluboko v uchu, jinak se vám podaří zatlačit dovnitř mazovou zátku, a nejenže vodu už nevytřesete, ale spolehlivě si zaděláte na zánět.
Ve zdravém uchu voda normálně nezůstává a samovolně vyteče ven. Jenomže stačí, aby bylo ucho zúžené nahromaděným mazem, zvukovod je užší a voda kvůli povrchovému napětí nemůže vytéct ven. Ucho následně takzvaně zalehne. Někdy stačí počkat do rána, kdy voda vyteče díky změně polohy těla a tlaku na polštář. Pokud se to ale nepodaří, raději vyrazte k lékaři, protože stačí další dva tři dny a z původně jen nepříjemně zalehlého ucha se rozvine bolestivý zánět zevního zvukovodu. Z toho plyne poučení: před koupáním si dobře vyčistit uši, avšak nezatlačovat maz do hloubky, aby se zvukovod nezúžil.
Svou roli tady hraje i anatomie. Někdo má zkrátka tu smůlu, že na bolesti uší z vody trpí, protože má zvukovod zúžený různými výrůstky. Tady pomohou jen špunty do uší ve vodě anebo drobný operační zákrok. Poradí vám ušní lékař, zda je pro vás či vaše dítě vhodný.
Problém ve vodě mají často i lidé s narušeným ušním bubínkem, kdy voda může zatéct až do vnitřního ucha, odkud se jen těžce dostává ven, a je téměř jisté, že způsobí zánět. Proto jste-li po úrazu či nehodě, která způsobila prasknutí ušního bubínku, vynechte na dva tři měsíce koupání a hrátky ve vodě, dokud bubínek nesroste, jinak si koledujete o bolestivý problém.
Kostival je trvalkový keř, který je původem z Evropy a části Asie. Kostival roste na vlhkých půdách, má silný, chlupatý stonek a roste do výše až 1 metru. Květy kostivalu jsou fialové, modré nebo bělavé, hustě uspořádané ve shlucích. Listy kostivalu jsou podlouhlé, často se liší v závislosti na jejich poloze na stonku. Nižší listy jsou široké na základně a zúžené na koncích, zatímco horní listy jsou široké na středu a zúží se pouze na koncích. Vnitřní část kořene je černo-bělavá, tato část je plná šťávy. Kostivalové přípravky se vyrábějí z listů nebo jiných částí rostliny. Nové lístky kostivalu obsahují více jedovaté látky pyrrolizidinu alkaloidu než staré listy. Některé přípravky se vyráběly také z kořenů, ale kořeny obsahují až 16 násobek pyrrolizidinu alkaloidů.
Kostival je vytrvalá bylina původem z Evropy a části Asie. Roste na vlhkých půdách, má silný, chlupatý stonek a roste až do výšky 1 metru. Květy kostivalu jsou fialové, modré nebo bělavé, hustě uspořádané ve shlucích. Listy kostivalu jsou podlouhlé, tvar se často liší v závislosti na jejich poloze na stonku. Nižší listy jsou široké na základně a zúžené na koncích, zatímco horní listy jsou široké na středu a zúží se pouze na koncích. Vnitřní část kořene je černá a bělavá a plná šťávy. Kostivalové přípravky se vyrábějí nejen z listů, ale i z jiných částí rostliny. Mladé lístky kostivalu obsahují více jedované látky pyrrolizidinu alkaloidu než staré listy. Přípravky vyráběné z kořenů obsahují až 16násobek pyrrolizidinu alkaloidů.
U většiny lidí se objevují buď jen malé, nebo žádné příznaky vzniku glaukomu. Mezi první příznaky glaukomu patří ztráta periferního nebo bočního vidění. Občas může být nitrooční tlak tak velký, že se objevuje náhlá bolest oka, bolest hlavy, rozmazané vidění nebo můžete vidět „svatozář“ kolem světel. Včas zjistit glaukom je pádným důvodem, proč chodit na pravidelné prohlídky ke svému očnímu lékaři.
Pokud máte některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc:
Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).
Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.
Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.
Ateroskleróza a angina pectoris
Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.
Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požada
Zánět zevního zvukovodu je typickou nemocí z vody, a to zcela bez ohledu na její kvalitu. Ve zdravém uchu voda normálně nezůstává a samovolně vyteče ven. Jenomže stačí, aby bylo ucho zúžené nahromaděným mazem, zvukovod je užší a voda kvůli povrchovému napětí nemá jak vytéct ven. Ucho takzvaně zalehne. Někdy stačí počkat do rána, kdy voda vyteče díky změně polohy těla a tlaku na polštář. Pokud se ale toto nepodaří, raději navštivte lékaře, protože stačí další dva tři dny a z původně jen nepříjemně zalehlého ucha se vyvine bolestivý zánět zevního zvukovodu.
Rakovina plic je u mužů v ČR nejčastějším nádorovým onemocněním. U žen není skutečnost tak hrozivá, i když výskyt má v posledních letech stále stoupající tendenci. Možnosti včasného rozpoznání jsou velice omezené, takže rakovina je většinou zjištěna pozdě, když už je plně vyvinutá. Rakovina plic je ve všech případech velice těžko léčitelná – jen asi 10 % mužů a 17 % žen přežije po diagnostikování příštích pět let.
V raném stadiu neexistují žádné typické projevy nemoci. Kašel, potíže s dýcháním a bolest na prsou jsou považovány za nespecifické symptomy. Rakovina plic se může projevovat jako těžké nachlazení, zánět plic, astma nebo chronická bronchitida. Proto by se mělo při každém nepřirozeném kašli trvajícím déle než čtyři týdny a těžko léčitelném zánětu plic myslet na riziko rakoviny. Dostaví-li se kašel, při němž je vykašlávána krev, jde často o pozdní stadium. Stejně tomu je u příznaků poruch mluvení nebo bráničních nervů. Je-li nádor lokalizován v hrotu plic, může napadnout hrudní stěnu a poškodit krční nervy. Následovat může poškození žeber, bolesti ramen, paží a otoky a tzv. Hornerův komplex (zúžené zorničky, malé oční štěrbiny, zapadlé oční bulvy). Obzvláště u malých nádorů se mohou objevit paraneoplastické syndromy.
V případě otoků kotníků lze užívat či používat řadu přírodních přípravků jako doplněk celkové léčby. Přípravky obsahující výtažek z jinanu dvoulaločnatého (ginkgo biloba) úspěšně pomáhají díky obsahu účinných látek (flavonoidy, terpeny, ginkolidy), rozšiřují zúžené tepny, tepénky, ale i vlásečnice v celém těle, zabraňují „křečím“ jejich stěny. Jedním z těchto přípravků je např. Ginkgosan. Některé produkty jsou kombinací více účinných látek, jako například Varixinal. Varixinal je unikátní kombinací čtyř hojivých rostlin: koňského kaštanu, gotu koly, borůvky a listnatce bodlinatého. Extrakty z těchto hojivých rostlin posilují žilní stěny, snižují tvorbu otoků a modřin, zlepšují prokysličení a prokrvení tkání. Přípravek existuje i ve formě gelu. Další kombinaci účinných látek nabízí Anthogenol, který obsahuje antioxidanty získané ze zrnek hroznového vína Vitis Vinifera a z kůry francouzské pobřežní borovice Pinus Maritima. Pomáhá při oběhových potížích především v dolních končetinách, redukuje otoky nohou. Ze zevně působících přípravků lze uvést například bioinformační přípravek Ruticelit, který obsahuje zmíněné flavonoidy, příznivě působící na otoky.
Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání. Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu. Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.
Samotná léčba má dva cíle. Prvním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze. Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (například nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (například takzvané betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.
Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). K preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu patří rovněž léky, které snižují srážlivost krve, například kyselina acetylsalicylová, aspirin, v nízkých dávkách.
Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny takzvanou balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika), kdy je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena. Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypassu (to je implantace přídatné „objížďkové cévy“ – štěpu z pacientovy žíly).
Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení a podobně) a bolesti neustávají ani po požití léků rozšiřujících cévy (například nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.
Ischemické choroby srdeční, k nimž se řadí i angina pectoris, patří k nejobávanějším civilizačním chorobám – stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku na nejvyšší příčce, a to u mužů častěji než u žen.
Při angině pectoris pacient trpí akutní svíravou bolestí za hrudní kostí, která vzniká při nedostatečném prokrvení srdce. Srdce může trpět kyslíkovým deficitem v případě, že jsou koronární tepny, které srdce zásobují okysličenou krví, zúžené a nejsou tak schopny k srdci přivést tolik kyslíku, kolik právě sval potřebuje ke své činnosti. Když je navíc tato činnost zvýšená nad normu (například při námaze, chůzi, stresu), jsou požadavky na dostatek kyslíku ještě o mnoho větší. V důsledku tohoto nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku vznikají křeče srdečního svalu, které postižený vnímá jako svíravou či bodavou bolest na hrudníku (nebo jen jako tlak), pálení za hrudní kostí nebo dušnost. Pro bolest je přitom typické, že vystřeluje do levé paže, krku nebo čelisti. Bolesti trvají několik minut a jsou tak intenzivní, že většinou nedovolí v dané činnosti pokračovat. Až po přerušení námahy, zastavení se a prodýchání zpravidla bolesti ustupují. Bolest může být doprovázena i pocity úzkosti, strachu o život a celkové únavy.
Nejčastější příčinou, proč lidé touto nemocí trpí, je takzvaná ateroskleróza (kornatění cév). Při ateroskleróze dochází k ukládání nebezpečných tuků do cévních stěn, které se tím zužují a stávají se pro krev hůře průchozími. Aterosklerotické plaky se mohou vytvářet v jakýchkoli cévách v lidském těle, a tedy i v koronárních tepnách, které zásobují srdce. Rizikovým faktorem aterosklerózy je pak především vysoká hladina cholesterolu v krvi.
Na počátku onemocnění mohou být obtíže jen slabé, takže pocit úzkosti na prsou související se zátěží může a nemusí být příznakem anginy pectoris. Prohlídka lékařem se doporučuje zvláště v případě, existují-li rizikové faktory pro aterosklerózu (například kouření, zvýšený krevní tlak, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi). Také nemocní cukrovkou by měli brát i lehké anginózní potíže velmi vážně. Alarmující příznak „bolest“ je u nich v důsledku chronického poškození nervů zřetelně slabší než u lidí bez cukrovky.
I při sexu se zrychluje činnost srdce, obvykle ale ne tak silně jako při tělesné námaze (například při sportu). Sex proto způsobuje záchvaty anginy pectoris jen velmi zřídka.
U kolísavého tlaku se u nemocných setkáváme jednou s tlakem 110/60 a jindy zase 140/90. Hodnoty jsou velice individuální a často se stává, že jsou pokaždé jiné. Kolísavý krevní tlak není nikterak ojedinělý, bohužel trápí celkem vysoké procento lidí.
Kolísavý vysoký krevní tlak představuje sílu, kterou krev klade na stěny krevních cév při svém průtoku. Pokud jsou cévy nějakým způsobem zúžené nebo méně poddajné, krevní tlak se zvyšuje tak, aby mohla být krev dopravena do všech orgánů jako za normálních okolností. S rostoucí délkou trvání onemocnění dochází ke změnám na všech orgánech, především na srdci, mozku či ledvinách. Kolísavý vysoký krevní tlak poškozuje menší cévy, což v konečném důsledku vede k infarktu či mrtvici. Přestože je kolísavý vysoký krevní tlak nebezpečný, vzniká nepozorovaně a především bezbolestně. Proto mnoho lidí neví, že tímto onemocněním vůbec trpí. Většina lidí po mnoho let nevykazuje žádné těžkosti. Pokud se klinické příznaky projeví, jedná se spíše o necharakteristické projevy, například bolesti hlavy, krvácení z nosu, neklid, únava, závratě, bušení srdce, pocit tlaku na spáncích nebo šum v uších. Mohou se objevit i poruchy spánku.
Pokud se kolísavý vysoký krevní tlak neléčí, postupem času se vyvíjejí různé orgánové změny. Příznakem bývá dušnost, bolesti na hrudi, poruchy vidění, citlivosti či překrvení mozku. Kolísavý vysoký krevní tlak poškozuje cévy, což může vést ke krvácení do mozku, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě srdeční nebo infarktu myokardu. Při poškození cév v oku může vzniknout porucha vidění až slepota a při postižení cév v ledvinách dochází k ledvinnému selhání. Kolísavý vysoký krevní tlak může způsobit srdeční selhání.
