Doba půstu je čas, ve kterém nepřijímáte pevnou potravu a pijete pouze vodu, nejlépe destilovanou z lékárny, balenou ve skle. Pozor! Mnozí lidé zaměňují půst za dietu. Přijímáte-li v průběhu „půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv! Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla. S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle. Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, z léků a podobně), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si můžete způsobit otravu celého organismu.
Slovo půst se německy řekne fasten, což je odvozeno od gótského slova fastan – zastavit se, sečkat. Z toho vyplývá, že půstem pozastavíme naši každodenní rutinu, čímž je například stravování nebo zábava. Půst souvisí s pokáním. Půstem můžeme sledovat změny našeho organismu, změny, které nám přináší na duši i těle. Půst se využívá hlavně v různých náboženstvích. Židé se postí vždy před nástupem židovského roku. Dospělí nic nejí, nepijí, někteří se postí deset dní před hlavním svátkem. Devět dní počínaje dnem prvního jarního úplňku. Tradiční křesťané se postí před Velikonocemi, kdy Popeleční středa a Velký pátek jsou hlavními postními dny. Pravoslavní křesťané mají postní zvyky mnohem složitější a přísnější. Před Velikonocemi je jejich půst delší, dále se postí před Vánocemi a některé dny během roku. Nejznámější půst je islámský. Trvá až měsíc a nazývá se Ramadán. Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a musí ho dodržovat všichni muslimové. Celý měsíc je chápán jako modlitba a lidé se zdržují jídla, pití, kouření, žvýkání a souložení od východu do západu slunce. Z toho vyplývá, že se v noci často připravují různé zábavy, kde se holduje pití, jídlu a kouření. Výjimku v tomto období mají pouze malé děti, těhotné a kojící ženy, staří a nemocní.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá
Ve svém příspěvku LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JJ.
V članku je přehmat, hydrogenované oleje jsou zatepla zpracovsné a to jsou ty levné běžné. Ne za studena. Panenský za studena lisovaný olej olivový je to nejlepši co se dá koupit pro zdravý, proto je tak drahý. Slunečnicový olej, sojový, kukuřičný, ryzovy a nejhorší je řepkový jsou nezdravé nejen tím, že nejsou panenské za studena lisované (kromě výjimek za x násobnou cenu), ale i nevhodným složením mastných kyselin. Lepší jsou konopný, lněný, vlásky atd. Každý olej má jiné složení. Existuje i svetlicovy, brutnakovy, pupalkovy, makový, sezamový, vinný a další. Svetlicovy i lněný se používal jako laky na dřevo, přesto jsou zdravější než řepkový, když jsou za studena lisované. Podobné jako je zdravější nepasterizované jablečný ocet nebo mléko. Kdo má více peněz, může si koupit dle libosti zdravé potraviny. Je dokázáno, že čím je člověk bohatší a může si dovolit co chce jíst, mít, pít, vzdělávat se, šetřit se, tím je zdravější a dožívá se vyššího věku než chudší. Je dokázáno i písemně zveřejněno minimálně od roku 2011. Ze do všech postkomunistických zemi záměrně Západ dováží horší potraviny stejných značek a výrobků než jinam. Využívají prý nekvalitních zákonů a benevolence, že si to necháme líbit. Proto jsem více nemocní a umirame dříve než na západě. Máme třetinové platy a ještě diskriminaci ve zdravém jídle. Kdysi bylo embargo na technologie. Nyní je skryté donedávna zamcovane embargo na rovnocenné potraviny, které se prodávají jinde. Přesně ty země Východu včetně Česka mají největší podíl umrtnosti na rakovinu na 100 tis obyvatel. Velmi malou ji má napriklad Island, Tchajwan, Švýcarsko, Omán, Emiráty (a jen o kus dál v Iráku a Íránu, kde maji podobnou kulturu a zvyky naopak ještě vyšší, je to tedy chudobou a životní úrovni, životní úroveň je zavisla na kuoni sile, nestačí jen vzdělanost, informace a snaha) Podle koho zájmu jednou chválí slunečnicovy jindy řepkový. Olivový je lepší na cévy. Řepkový olej byl původně jedovatý, museli ho preslechtit v minulém století až. To znamená, že naši předci nikdy nejedli semena řepky olejné ani nikdy nelisovsli olej z ní. OBSAHOVAL jedovatou kyselinu erukovou. Je to jakoby snížili jed v mochomurce zelené, bylo by to přirozené? Řepkový olej je byznys a dává se povinné do nafty. Chce snad někdo jíst olej na který jezdí auta, protože je nejlevnější v Evropě?
Dotaz
Polibek není jen lidský projev, podobné chování nebo alespoň jeho náznaky byly mnohokrát pozorovány i u zvířat (savců, ptáků i hmyzu). Na původ polibku jsou dva pohledy:
Podle Sigmunda Freuda má líbání přímou souvislost s pocity, které prožíváme jako kojenci při sání mléka z matčiných ňader. Protože jde o nejranější slastný pocit, je mimořádně silný.
Podle německé vědkyně Ingelore Ebberfeldové se líbání vyvinulo ze vzájemného očichávání zvířat. Když se pak předchůdce člověka naučil vzpřímenému postoji, obrátil svoji pozornost k horním partiím těla.
Polibek je sociálním projevem moderní společnosti. Starší společnosti jako lovci a sběrači jej téměř nepoužívají. Polibek se používá jako přátelský pozdrav při uvítání i při loučení zpravidla jako polibek na tvář, zpravidla současně, často oboustranně a postupně na obě tváře, případně ještě potřetí. V tom se liší zvyky podle zemí a zejména zemské šířky – jižní národy se zpravidla zdraví více polibky. Také se polibek naznačuje do vzduchu a posílá na dálku.
Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Hnědé skvrny na chodidlech mohou být způsobeny hyperkeratózou. Hyperkeratózu charakterizuje ztluštění svrchní vrstvy kůže. Tato svrchní vrstva obsahuje tvrdou ochrannou bílkovinu zvanou rohovina (keratin), která je hlavní složkou vlasů a najdeme ji také v nehtech. Toto hnědé tvrdnutí kůže je často součástí běžné obrany před drhnutím, tlakem a dalšími formami lokálního podráždění.
Příčiny
Příčinou hnědých skvrn na chodidlech bývá hyperkeratóza. První fáze onemocnění je bezbolestná a nevykazuje žádné zjevné obtíže, postupem času však dochází k narušení kožního krytu, prasknutí hyperkeratózy a vzniku vředu. Vše násobí také infekce v ráně, která se může dostat až do hlubších struktur a způsobit závažné onemocnění (flegmona, absces, osteomyelitida). Hyperkeratóza může mít mnoho podob. Mozoly a kuří oka, bradavice, lichen planus (svědivé modrofialové léze na kůži), aktinická keratóza (ploché červené hrubé oblasti na kůži), ekzém. Vzniká z příčin genetických či fyziologických, vliv mohou mít i špatné zvyky (nevhodně zvolená velikost obuvi, nadváha, nedostatečná či přílišná hygiena a podobně). Stav hyperkeratózy zhoršuje i nedostatek vitamínů A, C, E a B-komplexu).
U cukrovky lze její průběh kompenzovat, zastavit její progresivnost a výrazně zmírnit symptomy. Dieta je prvořadým a nejúčinnějším způsobem terapie u diabetu 2. stupně zejména v jeho počátku. Pokud je cukrovka v rodině, je pravděpodobnost, že jí onemocníte, vysoká. Ale to, nakolik se projeví, ovlivňujete vy sami svým životním stylem. Pravdou je, že se v rodině nedědí pouze geny, ale i životní styl – zvyky, jak trávit volný čas a jak nakupovat a vařit. Vliv rodiny je proto veliký a působí hlavně v dětství, kdy dítě kopíruje rodiče. Veďte tedy děti k pohybu, sportu a zdravé, čerstvé stravě. Významná je také úloha kojení, neboť dokáže působit preventivně na rozvoj cukrovky, a to jak pro maminku, tak pro dítě už v neútlejším věku.
Lidé trpící dnou se při léčbě často uchylují k doplňkům stravy a k lékům tišícím bolesti a léčícím záněty. V některých případech pomáhají při léčbě dny a i jiných nemocí způsobených větším množstvím kyseliny močové v těle i přírodní léčiva.
Při léčbě dny a celkovém odstraňování "přebytků" kyseliny močové se doporučuje zařadit do jídelníčku vyšší množství těchto potravin / látek:
Třešně mají protizánětlivé účinky snižující podíl kyseliny močové v těle. Látky v třešních navíc zabraňují krystalizaci kyseliny močové, a tím pádem i jejímu ukládání do kloubů.
Kyselina jablečná v jablkách pomáhá neutralizovat kyselinu močovou, stejně pomáhá i jablečný ocet.
Banány mají pozitivní vliv na celkové fungování lidského organismu, pomáhají zlepšovat stav trávicího traktu, ledvin, srdce, snižují hladinu cukru v krvi. Zároveň jsou antioxidantem a mají i velké množství vlákniny. V neposlední řadě látky v banánech pomáhají tělu se zpracováním purinů.
Ovocné bobule typu jahody a borůvky také obsahují látky, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi.
Při léčbě dny je dobré udržovat dostatek omega 3 mastných kyselin v těle, ty totiž pomáhají snižovat otoky a léčit záněty, které jsou nedílnou součástí tohoto onemocnění.
Při léčbě dny jde o to odstranit krystalky kyseliny močové z kloubů, kde se usadily. Doporučuje se konzumace okurkové šťávy, protože ta obsahuje látky, které kyselinu močovou neutralizují a odstraňují z těla (někteří terapeuti varují, že z počátku může pacient cítit bolestivost při konzumaci okurkové šťávy. Podle jejich názoru je to důkaz toho, že léčba zabírá, bolest je prý způsobená tím, že se toxiny dávají do pohybu). Při pocitech bolesti se k okurkové šťávě přidává ještě zázvor, celer a citron. Tyto potraviny navíc pomáhají zmírňovat případné záněty kloubů. (Recept na okurkovou šťávu: Ingredience: 2 plátky celeru, 1 okurka, ½ citronu, kousek zázvoru Postup přípravy: všechny ingredience očistíme, nakrájíme a dáme do odšťavňovače. Nápoj je dobré pít jednou až třikrát denně ideálně nalačno.)
K léčbě onemocnění způsobené usazováním kyseliny močové se používá i kořen lopuchu, ten totiž odstraňuje toxiny z krve a pomáhá léčit záněty. Tinktura z t
