Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Bílé krvinky pomáhají všem tělům bojovat proti infekci, a proto existují i jiné příčiny, kdy se vyskytují bílkoviny v moči, a mezi tyto příčiny patří i rakovina, a to přímo některé druhy rakoviny, jako je rakovina prostaty, močového měchýře nebo ledvin.
V diskuzi ZVÝŠENÉ BÍLÉ KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Stoklasová.
Od března chodím k obvodní lékařce na kontrolní odběry krve,protože leukocity mi pořád drží hodnotu 10,někdy 11 i 14 jsem měla.Tento měsíc opět hodnota něco přes 10,tak si mě paní doktorka opět pozvala na odběr za měsíc.Je možno,po tak dlouhé době na nic nepřijít proč?Dnes jsem jí popsala,že má únava je čím dál horší.Když mám volno dokáží prospat i 17 hodin,pokud né,tělo mě nutí spát,jsem prostě grogy.Před rokem mi dělali přepážku a čistili dutiny v čele.Od té doby,pokud vykonávám činnost hlavou dolu,mi vyhrkne nějaká tekutina,tak normálně přes rty až na bradu.Když je to dlouho,tekutiny je víc štípe mě nad posledním obratlem v hlavě,štípe mě kloub palce u pravé ruky.Byla jsem na vyšetření mozkoviční mok to není.Hlava mě bolí častěji a častěji,jde to přes spánky do očí a pak se nemůžu dočkat,až dojedu z práce domú a spím a spím.Nemám energii a mám pocit,že vše stojí za starou bačkoru.Nebyla jsem taková,měla jsem energii,chuť pořád něco dělat a podnikat a teď myslím jen na to,jak si zdřímnout.Má to souvislost s těma bílýma krvinkama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Celiakie?????
Zdroj: diskuze Zvýšené bílé krvinky
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
Zdroj: Erytrocyty
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka Julinová.
Otče prosím Vás o radu bolí mne koleno na pravé noze je tam artróza šlo by nějak pomoci od bolesti bez operace mám dost velké bolesti bez léků už nemůžu být a ty mi ubírají červené krvinky.Za pomoc moc děkuji Julinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašich řádků cítím, že se bojíte operace. Nebojte, je to nejlepší řešení, které vás znovu postaví na nohy a zbaví vás těch léků. V dnešní době je výměna kolenního kloubu bezproblémová operace, která vám zajistí plnou funkci kloubu, jak jste na ni byla zvyklá dříve. Domluvte se se svým ortopedem a naplánujte si toto řešení.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Otec pleskač
Leukocyty a krev mohou zbarvit moč do narůžovělé až červené či hnědé barvy, vyskytují se při některých zánětech ledvin, nádoru ledviny, chudokrevnosti (anémii), popáleninách, tuberkulóze ledvin, při poraněních a nemocech močových cest.
V diskuzi CERVENE KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kovářová.
dobry den,mul syn 5.mesicu je po operaci ledvin pyeloplastika (obousrana), v nemocnici dostal zelezo ze mamalo cervenych krvinek,norma je prej 100 a on mel 96,chci vedet jetsli je to nejak zavazne nebo ne.predem dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cervene krvinky
Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:
Leukostáze = koagulace bílých krvinek
Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.
Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.
V diskuzi BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Čejková.
Sdělení se mi velmi líbilo, moment. mám ca pankreatu , chemoterapie Gemcitabinem
mi snížila neutrofily, chtěla bych dělat maximum pro to, aby se mi zvýšily a mohla pokračovat v chemo, píchám si růstový faktor, ale mám veliký strach z vedlejších účinků. Děkuji za odpověď MUDr Čejková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
U těhotných žen probíhají infekce močových cest velmi často bez příznaků. Vhodná je kultivace moči. Jen ona vyloučí, zdali jde opravdu o zánět, či o kontaminaci těhotenským výtokem a nesterilním odběrem moči.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÉ ONKOMARKRY SLINIVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Zálešáková.
Mám zvýšené onkomarkry CA 19-9, bolesti nemám, na rakovinu slinivky zemřel otec.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hladina CA 19–9 v séru se vyskytuje především u pacientů nemocných s karcinomem pankreatu a dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho koncentrace pak dosahují až více než 100 násobku normálních hodnot. Nepíšete jakou hodnotu vám v laboratoři zjistili, ale někdy se stává, že hodnoty CA 19-9 zvyšuje i mírná cholestáza, která může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9 koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny nalézány u benigních (nezhoubných) a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9 obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.
Při vaší rodinné anamnéze je zvýšení hodnot onkomarkeru CA 19-9 rozhodně varovný signál a mělo by se provést důkladné vyšetření břicha prostřednictvím CT nebo magnetické rezonance.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Zvýšené onkomarkry slinivky
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
Zdroj: Trombocyty
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
Více se můžete dočíst zde.
V diskuzi ZVÝŠENÁ MOČOVINA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivka.
Ano, může, zánět v tlamě způsobí, že bakterie se dále roznášejí krevním oběhem, takže ledviny pak jsou více zatížené. A také polykáním se bakterie dostávají do trávicího traktu, takže se mohou vyskytnout trávicí obtíže.
Alespo%n takto mně to vysvětlil náš veterinární lékař.
Proto je důležité dbát na hygienu dutiny ústní.
Zdroj: diskuze Zvýšená močovina u psa
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
V diskuzi STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Zdroj: diskuze Sterilizace šťávy z červené řepy
Červené oči, můžou být příznakem většího problému například i uvnitř oka. Pokud máte trvale červené oči, tak namísto nevhodné léčby očními kapkami Visine, raději navštivte svého očního lékaře a poraďte se o vhodné léčbě.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY B-WBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan ČENĚK.
Je hodnota 11,4, která má limit 10,0 již nebezpečná? Co bych měl učinit, abych se dostal na hodnotu 4,0-10,0?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Leukocyty jsou bílé krvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit počet bílých krvinek.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Leukocyty B-WBC
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět červené žilky v očích.
Zdroj: Jak na červené žilky v oku
V diskuzi PÍŠTĚL PERIANÁLNÍ ...ZVÝŠENÉ LEUKOCITY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa .
Dobrý den je možné že by kvůli perianální Píštěl mohli bejt zvýšené leukocity v krevním obraze? Nebo je to nesmysl? Děkuji za Vaši odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Píštěl perianální ...zvýšené leukocity
Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Červené fleky na prsou mohou být způsobeny alergií na slunce. Sluneční alergie se u citlivých jedinců projevuje výsevem červených fleků na kůži, někdy červených krupiček, a to na hrudi nebo jiném místě těla. Prevencí je ochrana před sluncem.
Zde se můžete podívat, jak vypadá alergie na slunce.
Zdroj: Červené fleky na kůži
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).
Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek. U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílých krvinek.
Odborně se zvýšení počtu bílých krvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílých krvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu. Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílých krvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílé krvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství. Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílých krvinek.
Červené fleky na kůži po akné vznikají v důsledku hojení infekčních ložisek. Výskyt a trvání je vždy individuální, záleží na rozsahu akné.
V tomto případě ruka lékaře není nezbytná, problémy s poškozenou pletí lze řešit i bez odborného dohledu, v teple domova, a to biolampou. Aknózní pleť se dvakrát denně po dobu 10–15 minut vystavuje polarizovanému světlu biolampy, výsledky by měly být patrné do 14 dní.
Zdroj: Červené fleky na kůži
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.