Téma: 

zvysene leukocyty


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LEUKOCYTY

Leukocyty v krvi 12

Normální hodnoty leukocytů v krvi muže a ženy: 6–10 x 109 na 1 litr krve.

Detail odstavce: Leukocyty v krvi 12
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Leukocyty

Prosím,co znamená -U...Leukocyty 3arb.j. 296/ul ..?

Zdroj: diskuze Leukocyty
Odesláno: 16.5.2018 uživatelem jana
Počet odpovědí: 0

LEUKOCYTY

Leukocyty v moči

Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.

Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytů v moči:

  • infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
  • chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
  • nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
  • vezikouretrální reflux;
  • zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
  • nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
  • viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
  • zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
  • problém se srdečními chlopněmi.

Množství leukocytů v moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.

Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.

Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.

Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci imunitního systému. Zvýšené množství leukocytů v moči je obvykle příznakem nějaké chorobné změny v lidském organismu. Normálně se leukocyty v moči téměř nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce. Množství leukocytů v moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10/µL (miliontina litru). Pokud se při rozboru moči objeví zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest, močového měchýře či ledvin, u mužů i prostaty.

Co znamenají leukocyty v moči 2/µL: Může se jednat odchylku. Nejedná se o patologický stav. U necévkované moči u žen se může vyskytovat hodnota do 5, u mužů cca do 3.

Co znamenají leukocyty v moči 75/µL: Zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.

Detail odstavce: Leukocyty v moči
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: leukocyty v moči hodnota 840

Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.

Zdroj: diskuze Leukocyty v moči hodnota 840
Odesláno: 14.7.2018 uživatelem Marcela
Počet odpovědí: 0

LEUKOCYTY

Leukocyty versus lymfocyty

Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.

Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.

Detail odstavce: Leukocyty versus lymfocyty
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: sedimentace

Dobrý den,před měsícem jsem prodělala zánět divertiklu a včera jsem byla na sedimentaci a ta je 20/38,crp je 0,9 a leukocyty v pořádku,prý si nemám dělat starosti,ale mě to přidne divný,je to v pořádku?díííky a hezký den

Zdroj: diskuze Sedimentace
Odesláno: 17.10.2017 uživatelem Dana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Leukocyty a krev v moči

Leukocyty a krev mohou zbarvit moč do narůžovělé až červené či hnědé barvy, vyskytují se při některých zánětech ledvin, nádoru ledviny, chudokrevnosti (anémii), popáleninách, tuberkulóze ledvin, při poraněních a nemocech močových cest.

Detail odstavce: Leukocyty a krev v moči
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: lipom 2cm

Dobry den, po 3 letech bolesti mi dnes konecne nasli 2cm lipom v podkozi leveho hypogastria. Vysetreni na CT, MRI, sonu, gyn. laparoskopii ani pri kolonoskopii nic neodhalilo a v podstate mi bylo receno, ze si vymyslim. Dnes jsem byla u jine lekarky na sonu a ona okamzite vedela a lipom nasla. Vzhledem k tomu, ze je stale bolestivy, necham si jej odstranit. V minulosti jsem mela boreliozu, benigni tumor prsu, jsem alergicka a nyni se lecim se spalovou anginou. Testy na IgM borelie byly pozitivni, ceka se na WB. Loni jsem mela pul roku problem s polykanim. Bolest se stupnovala, ale nikde nic nenasli a take naznacili, ze si vymyslim. Pak to nejak odeznelo, ale od te doby mam kazdy druhy mesic bud 2 tydny kasel nebo anginu. Jiz nekolik let mam zvysene crp i leukocyty. Mohou byt nekde v krku take lipomy nebo jde o neco s imunitou ci jde o spojeni se spalou nebo boreliozou? Dekuji za odpoved.

Zdroj: diskuze Lipom 2cm
Odesláno: 21.6.2017 uživatelem Simona Odehnalova
Počet odpovědí: 0

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Leukocyty v moči v těhotenství

U těhotných žen probíhají infekce močových cest velmi často bez příznaků. Vhodná je kultivace moči. Jen ona vyloučí, zdali jde opravdu o zánět, či o kontaminaci těhotenským výtokem a nesterilním odběrem moči.

Detail odstavce: Leukocyty v moči v těhotenství
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zvýšené onkomarkry slinivky

Mám zvýšené onkomarkry CA 19-9, bolesti nemám, na rakovinu slinivky zemřel otec.

Zdroj: diskuze Zvýšené onkomarkry slinivky
Odesláno: 9.9.2013 uživatelem Iva Zálešáková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči

K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.

Rozlišení:

  • Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
  • Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.

Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.

Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.

Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.

Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.

Více se můžete dočíst zde.

Detail odstavce: Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: zvýšená močovina u psa

Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.

Zdroj: diskuze Zvýšená močovina u psa
Odesláno: 6.3.2018 uživatelem jirka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

TROMBOCYTY

Trombocyty v krvi zvýšené

V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).

Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.

Detail odstavce: Trombocyty v krvi zvýšené
Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno: 23.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: píštěl perianální ...zvýšené leukocity

Dobrý den je možné že by kvůli perianální Píštěl mohli bejt zvýšené leukocity v krevním obraze? Nebo je to nesmysl? Děkuji za Vaši odpověď

Zdroj: diskuze Píštěl perianální ...zvýšené leukocity
Odesláno: 5.12.2015 uživatelem Pepa
Počet odpovědí: 0

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Bílé krvinky v moči

U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.

Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.

Správné hodnoty

Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.

Detail odstavce: Bílé krvinky v moči
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

  • lymfocytopenie = málo lymfocytů
  • neutropenie = snížené množství neutrofilů
  • eozinopenie = snížené množství eozinofilů
  • bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

  • lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
  • neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
  • eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
  • bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Detail odstavce: Správné hodnoty bílých krvinek
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: vermox

pokud vas trapi roup detsky napriste dodrzujte hygienicke standardy myti rukou pred jidlem po zachode atd jinak k lecbe pomuze vam i zvysene uzivani cesneku ceskeho staci 2 strouzky denne po tydnu mate klid

Zdroj: diskuze Vermox
Odesláno: 10.8.2018 uživatelem pavel
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Funkce bílých krvinek

Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.

Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala

Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Detail odstavce: Funkce bílých krvinek
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zvysene jaterni enzymy alt,ggt

Dobry den,chci se zeptat,mam dlouhodobe zvysene jaterni enzymy alt-1.3,a ggt-1.5,asi pred rokem jsem prodelal infekci ve svalu leve ruky,nejprve lecenou na dnu obvodnim lekarem,ktery me lecil asi mesic antibiotiky a injekcemi,az po neuspesne lecbe jsem byl odeslan na chirurgii,kde odebranim vzorku tekutiny odsavane z otoku zjistili jiz zminovanou infekci,a byl jsem behem tydne uspesne dolecen dalsimi antibiotiky,zrejme temi spravnymi.Je mozne,ze leceni teto infekce ma po roce vliv na jaterni testy?
Dekuji.

Zdroj: diskuze Zvysene jaterni enzymy alt,ggt
Odesláno: 16.12.2016 uživatelem honza
Počet odpovědí: 0

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Hubnutí

Zvýšená funkce štítné žlázy má charakteristické příznaky, které jsou úměrné funkci hormonů. Pokud dojde ke zvýšené tvorbě trijodthyroninu a tyroxinu, které zodpovídají za urychlení metabolických procesů, budou procesy probíhat ještě rychleji. Tuky se rychleji odbourávají, což se může projevit hubnutím (5 %), tvoří se více bílkovin a zároveň se zvyšuje tělesná teplota. Mezi typické příznaky patří hubnutí, zvýšené pocení, snadná unavitelnost, neklid, úzkost, průjmy, u žen i poruchy menstruačního cyklu. Dále se u zvýšené funkce štítné žlázy vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a může docházet ke vzniku srdečních arytmií. Množství příznaků a komplikací této choroby pochopitelně závisí na délce jejího trvání a působení zvýšeného množství hormonů (T3,T4) na tělesné tkáně.

Příčiny vzniku zvýšené funkce štítné žlázy se dělí na primární, kdy je chorobným procesem postižena přímo štítná žláza, a sekundární – při onemocnění hypofýzy, která řídí uvolňování hormonů štítné žlázy.

Detail odstavce: Hubnutí
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017

GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY

Zvýšená hodnota může indikovat

  • alkoholismus
  • městnání žluči při blokádě žlučových cest (uzávěru žlučových cest kaménkem, nádorem)
  • toxické poškození jater (otrava alkoholem nebo léky)
  • akutní zánět jater (viry hepatitidy, infekční mononukleózy)
  • dlouhodobý aktivní zánět jater
  • cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
  • steatózu jater (ztukovatění jater)
  • nádory jater
  • zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
  • kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
  • působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi

Detail odstavce: Zvýšená hodnota může indikovat
Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno: 24.8.2013

LEUKOCYTY

Leukocyty v krvi

Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % ze všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách.

WBC: Je diagnostická metoda (odběr krve), která udává počet bílých krvinek, jež jsou důležitou součástí imunitního systému organismu (jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro).

Změny v počtu leukocytů mohou být způsobeny probíhající infekcí, zánětem nebo nádorem. Můžeme se setkat se zvýšeným či sníženým počtem bílých krvinek.

Zvýšení počtu leukocytů: Zvýšení počtu leukocytů se označuje jako leukocytóza, můžeme i konkrétně mluvit o zvýšení počtu určitého druhu leukocytu – lymfocytóza, neutrofilie, monocytóza, eozinofilie či bazofilie. Toho se využívá při zjišťování původu infekce. Pokud jde například o bakteriálního původce infekce, roste počet neutrofilů a je třeba podávat antibiotika. Pakliže je příčina onemocnění virová, roste počet lymfocytů a léčba se bude ubírat jiným směrem. Ke zvýšení počtu leukocytů dochází také při leukémii, tedy zhoubném krevním onemocnění.

Snížení počtu leukocytů: Snížení počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytu analogicky rozlišujeme lymfopenii, neutropenii a monocytopenii. Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou smrti.

Detail odstavce: Leukocyty v krvi
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Sekundární příčiny

Sekundární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou poměrně vzácné a spočívají v poruše hypofýzy. Hypofýza je orgán uložený v mozku, který řídí tvorbu hormonů štítné žlázy. Jakmile dojde v řídicím centru k chybě, nejčastěji z důvodu nádoru, začne tento orgán produkovat více látek, které přímo zvyšují aktivitu štítné žlázy.

Při léčbě zvýšené funkce štítné žlázy se vychází z příčiny onemocnění, která je mnohdy jiná původem i léčbou. Základními užívanými léky jsou takzvaná tyreostatika, která snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyreostatika se používají k zahájení léčby a normalizování stavu pacienta. Výsledky léčby se postupně sledují a upravují se dávky léčiv. Nevýhodou tyreostatik jsou časté vedlejší účinky způsobující zčervenání obličeje a svědění kůže. Další možností je léčba radiojódem, která je založena na schopnosti štítné žlázy vychytávat jód, který je nezbytný pro tvorbu hormonů a správnou funkci žlázy. Pokud však vychytává žláza radioaktivní jód, dochází k jejímu rozpadu. Tato léčba se používá obzvláště u nemocných s vysokým rizikem chirurgického zákroku. Chirurgická léčba (tyreoidektomie) je nejčastějším definitivním řešením zvýšené funkce štítné žlázy. U nemocných s Graves-Basedowovou chorobou se volí úplné odstranění štítné žlázy. V případě adenomu se indikuje částečné odstranění žlázy, přesněji řečeno postiženého laloku.

Prognóza léčby zvýšené funkce štítné žlázy je při správné diagnóze příznivá. Do velké míry však záleží na původu onemocnění. Graves-Basedowova choroba se často a opakovaně vrací, než se dosáhne normálního stavu, proto se volí chirurgické odstranění. Neléčená hypotyreóza je život ohrožujícím onemocněním zejména u rizikových pacientů.

Detail odstavce: Sekundární příčiny
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017

ZVÝŠENÉ JATERNÍ TESTY U PSA

Jaterní testy

Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.

Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:

  • alaninaminotransferázy (ALT),
  • aspartátaminotransferázy (AST),
  • gamaglutamyltransferázy (GMT).

Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).

Detail odstavce: Jaterní testy
Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno: 14.6.2017

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Primární příčiny

Primární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou daleko častější než sekundární a jejich hlavním zástupcem je Graves-Basedowova choroba. Ta patří mezi autoimunitní onemocnění, která se vyznačují tvorbou protilátek proti buňkám vlastního těla. Imunitní systém doslova bojuje proti vlastním orgánům. A právě tyto protilátky narušují tvorbu T3 a T4, což vede k jejich zvýšenému vylučování do krve. Touto nemocí jsou nejvíce postiženy ženy mezi 30. a 60. rokem života. Kromě urychleného metabolismu lze na těchto nemocných pozorovat obvykle strumu neboli zvětšení štítné žlázy v přední části krku a „vypoulené" oči, takzvaný exoftalmus. Druhou nejčastější příčinou zvýšené funkce štítné žlázy je adenom, což je nezhoubný nádor. Další příčiny jsou méně časté, jde především o záněty štítné žlázy, které se mohou obzvláště zpočátku projevovat hypertyreózou.

Detail odstavce: Primární příčiny
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017

PŘÍZNAKY PŘI NADBYTKU ŽELEZA V KRVI

Příčiny zvýšení koncentrace železa

Buď je železa nadbytečný přísun (potravou), nebo je naopak organismem nedostatečně zpracováváno (špatná vazba na plazmatické bílkoviny), nebo může být ve zvýšené míře vstřebáváno ze zažívacího traktu. Jak již bylo uvedeno výše, železo je součástí červeného krevního barviva, tudíž logicky, když dochází v organismu ve zvýšené míře k rozpadu červených krvinek, vyskytne se v krvi podstatně větší hodnota železa. Pokud nastane takový stav, užívají se léky jménem cheláty, které mají schopnost nadměrné volné železo v krvi na sebe navázat a vyloučit ho mimo organismus. Dalším důvodem je dědičné onemocnění, známé jako hereditární (dědičná) hemochromatóza, které má za vinu právě zvýšené vstřebávání železa ze střeva.

Železo se v těle nachází až v překvapivě velkém množství – každý člověk by měl mít správně 4–7 g. Pro fungování organismu je jeho přítomnost nezbytně nutná – je součástí krevního barviva hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky (erytrocyty). Na hemoglobin se vážou dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydýchán a vyměněn za kyslík. Bez účasti železa by ale tento proces nebyl možný. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.

Detail odstavce: Příčiny zvýšení koncentrace železa
Zdroj: Příznaky při nadbytku železa v krvi
Zveřejněno: 20.8.2013

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Druhy leukocytů

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách

Detail odstavce: Druhy leukocytů
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017

CRP V KRVI A JEHO HODNOTY

Zvýšené CRP

Pozitivní výsledek testu na CRP znamená, že ve vašem těle probíhá zánět. To může mít řadu různých příčin, mimo jiné například infekční virové nebo bakteriální onemocnění, zánětlivé autoimunitní onemocnění střev, infarkt myokardu, rakovina, lupus, pneumokokový zápal plic, revmatoidní artritida, tuberkulóza, revmatická horečka a podobně.

Detail odstavce: Zvýšené CRP
Zdroj: CRP v krvi a jeho hodnoty
Zveřejněno: 27.10.2017

ZNÁMKY A PŘÍZNAKY INFEKCE MOČOVÝCH CEST

Zvýšené močení

Ženy s infekcí močových cest trpí i zvýšenou potřebou močení. To je zapříčiněno reakcí těla na bakterie, které se nacházejí v močovém ústrojí. V některých případech může dojít k zablokování močového traktu, což vede právě k infekci močových cest. Ženy s těmito typy infekcí trpí obtížným močením i v případě, že pociťují naplnění močového měchýře.

Detail odstavce: Zvýšené močení
Zdroj: Známky a příznaky infekce močových cest
Zveřejněno: 30.6.2013

GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY

Jaterní onemocnění zvyšující GGT

Ve zvýšené míře se může GGT uvolňovat do krve při poruše permeability membrán nebo při nekróze buněk (jako následek hypoxie nebo zánětu). Některé látky (například ethanol, žlučové kyseliny) také mohou při zvýšeném kontaktu s buněčnými membránami svým detergentním účinkem enzym z membrány uvolňovat. V případě cholestázy, kdy dochází ke zpětnému toku žluče, ještě přispívá vysoká koncentrace GTT ve žluči (10krát vyšší než v plazmě) ke zvýšení aktivity v séru. Adaptují‑li se hepatocyty na poškození (například toxickými látkami nebo probíhajícím nádorovým procesem), může dojít ke zvýšené syntéze GMT. Hepatocyty se v tomto případě chovají jako ve fetálním období. K indukci syntézy dochází také při chronickém příjmu alkoholu, při cholestáze a terapeutickými dávkami některých léků (například fenytoinu).

Druhy jaterních onemocnění:

  • obstrukční ikterus
  • akutní toxické poškození jater
  • chronická alkoholová toxická hepatitida
  • chronická aktivní hepatitida
  • jaterní cirhóza
  • steatóza jater
  • akutní virová hepatitida
  • jaterní metastáze
  • infekční mononukleóza

Detail odstavce: Jaterní onemocnění zvyšující GGT
Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno: 24.8.2013