Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hladiny mezi 3 mg / l až 10 mg / l jsou mírně zvýšené a obvykle jsou důsledkem chronických stavů, jako je cukrovka, hypertenze nebo faktory životního stylu, včetně kouření tabáku a sedavosti. Mírně zvýšené hladiny CRP mohou být také způsobeny revmatoidní nebo infekční artritidou, ke které dochází při infikování kloubu.
Zpozornět je třeba až u hodnot hladiny CRP nad 10 mg / l. To už jsou významně zvýšené hladiny CRP, ke kterým obvykle dochází u závažných infekcí, jako jsou bakteriální nebo plísňové infekce. U přibližně 80 procent případů s hodnotou hladiny CRP vyšší než 10 mg / l, je na vině infekce.
Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.
Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÉ ONKOMARKRY SLINIVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Zálešáková.
Mám zvýšené onkomarkry CA 19-9, bolesti nemám, na rakovinu slinivky zemřel otec.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hladina CA 19–9 v séru se vyskytuje především u pacientů nemocných s karcinomem pankreatu a dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho koncentrace pak dosahují až více než 100 násobku normálních hodnot. Nepíšete jakou hodnotu vám v laboratoři zjistili, ale někdy se stává, že hodnoty CA 19-9 zvyšuje i mírná cholestáza, která může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9 koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny nalézány u benigních (nezhoubných) a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9 obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.
Při vaší rodinné anamnéze je zvýšení hodnot onkomarkeru CA 19-9 rozhodně varovný signál a mělo by se provést důkladné vyšetření břicha prostřednictvím CT nebo magnetické rezonance.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách
Označovaný také jako inzulin-dependentní diabetes mellitus (IDDM). Vzniká v důsledku selektivní destrukce B buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení B buněk dochází autoimunitním procesem, jenž je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Zjednodušeně řečeno, imunita funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, jež se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. B-lymfocyty označí svými protilátkami B buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy tyto buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A, D nebo PP-buněk. Dosud zůstává nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči B buňkám je zakódovaná v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení), jež nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl rovněž dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem. Diabetes mellitus I. typu je někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Diabetes mellitus I. typu vzniká v důsledku selektivní destrukce beta buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení beta buněk dochází autoimunitním procesem, který je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Imunita zjednodušeně funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, která se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. Konkrétně u diabetu: B-lymfocyty označí svými protilátkami beta buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy takto označené buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A-, D- nebo PP-buněk. Zůstává však dosud nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči beta buňkám je zakódována v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení) nebo jakékoliv jiné podráždění (například štípnutí komárem, angína a podobně), které nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl též dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem (hypotyreóza, diabetická neuropatie a další). Diabetes mellitus I. typu je také někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.
Jednou z teorií původu autoimunitních onemocnění je teorie o vlivu střevní mikroflóry na vznik autoimunitních onemocnění. Podle této teorie, která však zatím nebyla plně experimentálně ověřena, je jedním z faktorů, který může mít vliv na rozvoj diabetu I. typu, i složení střevní mikroflóry. Z genetického hlediska je diabetes I. typu velmi příbuzný hypertenzi.
Příčiny
Diabetes mellitus I. typu postihuje především mladší jedince, nejčastěji mezi 10. a 20. rokem života. Může však vzniknout i u mladých dospělých či zcela malých dětí. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetu mellitu I. typu působí imunitní buňky proti takzvaným beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon, který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulinu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.
Ve svém příspěvku PROČ JE VYSOKÝ KREATIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva Dornaková.
Dobrý večer,mám prosbu, zda je při léčbě cukrovky druhého typu špatný, že má múj přítel vyšší hodnoty kreatinu.Mohli byjste mně napsat zda ano nebo ne. Děkuji za laskavost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radek.
Dobrý den,
prvně je potřeba si uvědomit, že kreatin a kreatinin jsou dvě odlišené látky. Kreatinin vzniká odbouráváním kreatinu v ledvinách. Pokud má tedy Váš přítel zvýšené hodnoty kreatininu (který asi v dotazu myslíte), znamená to, že ledviny nepracují tak by mě by měli a nedokáží dostatečně kreatinin vyfiltrovat a odstranit z krve.
Zda je tento stav vážný nebo ne, Vám nedokážu říct. Záleží jak moc jsou hodnoty zvýšené oproti normálnímu stavu, a také jak dlouho.
Rozhodně to ale není nic pozitivního a je potřeba tuhle situaci nepodcenit a aktivně ji řešit. RZ
Hematopoetická tkáň patří vedle zárodečné tkáně mezi nejcitlivější na ionizující záření. Při léčbě gynekologických nádorů, především při ozařování větších objemů a při kombinaci radioterapie a chemoterapie (například při konkomitantní radiochemoterapii pro pokročilý karcinom děložního hrdla) je třeba během léčby pečlivě sledovat krevní obraz. Poklesem počtu reagují citlivé lymfocyty, jejich stav klesá v ozářených uzlinách i v krvi. Z krevních elementů se sleduje zvláště počet neutrofilů. Ty jsou sice rezistentnější na záření než lymfocyty, ale jejich pokles často provází chemoterapii používanou v kombinaci se zářením. Obávanou komplikací neutropenie je febrilní neutropenie, jejíž léčba patří do rukou odborníka – onkologa či onkogynekologa. Trombocyty jsou radiorezistentní, jejich pokles je většinou důsledkem probíhající chemoterapeutické léčby. Erytrocyty (zralé) jsou radiorezistentní, v průběhu léčby zářením ale dochází často k jejich postupnému úbytku a vzniká různý stupeň anémie. Záleží na objemu ozářené krvetvorné tkáně, přičemž předchůdci erytrocytů jsou na záření citlivé. Příčiny anémie jsou často kombinované a vznikají také důsledkem samotného nádorového onemocnění či krevními ztrátami z nádoru. V léčbě se užívá erytropoetin, substituce železem, krevní převody. Je nutno provést laboratorní vyšetření na zjištění typu anémie. Pokud je akutní reakce na záření závažná, je třeba záření na nezbytně nutnou dobu přerušit. Každé přerušení může snižovat efekt léčby.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Popis ukazuje spíše na problém imunitního systému - Imunodeficienci. Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. V tomto případě jde o opakované infekce nehtové ploténky. Těmito infekcemi je pak i ovlivněna kvalita nehtu. Zde nebude příčina v plísni nehtu, ale v poruše imunitního systému. Višňák léčí vzniklý puchýř a zánět nehtové ploténky. Ovšem je potřeba také posílit imunitní systém. Imunitní systém se vyšetřuje pomocí krevního rozboru, kde se sledují lymfocyty. Je třeba tedy požádat svého obvodního lékaře o tento krevní rozbor.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dtto.
Jenže před 17 dny po sono břicha mě v nemocnici doktor sdělil že mé PSA 7,3 není tak závažné a po nových testech obvodní co kontrolovala diagnostikovano počáteční cukrovku tak PSA je nyní 9,37, odmítl jem biopsii 3x neb nemám žádné potíže, nedá se to řešit chemoterapií ať se zjistí kde ten karcinom je ? Mám 74let a už 96kg, kvůli páteři nemohu cvičit a ani běhat. Co dál ? a taky mám alergii na jód a antibiotika a antivirotika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené PSA nemusí vždy znamenat zhoubný nádor prostaty. Někdy dochází ke zvýšení PSA vlivem zánětu prostaty a nebo vlivem nezhoubného nádoru - tak zvané benigní hyperplazii prostaty. Právě biopsie by jasně ukázala, co se s vaší prostatou děje a mohl by se pak určit nejlepší postup léčby. Ve věku nad 70 let již nemáte čas na to, nechat to takzvaně vyhnít a spoléhat, že se to samo jen tak vyřeší. Zkuste uposlechnout návrhy lékaře a nechte si udělat tu biopsii.
Voda na plicích se projevuje ztíženým dýcháním, dušností a kašlem. Může se vyskytovat bolest na hrudi, která je vázaná na dýchání a zhoršuje se při nádechu a při kašli, na rozdíl od bolesti infarktové, která je stálá. Každý výskyt vody na plicích je potřeba odstranit, a to nejen z důvodů léčebných, ale také jako prevence případných komplikací. Tekutina produkovaná u některých zánětů obsahuje bílkovinu fibrin, která působí jako lepidlo a vytváří srůsty mezi poplicnicí a pohrudnicí, což je příčinou přetrvávajících dechových obtíží i po vyléčení zánětu. Výpotek by měl být podroben rozboru, který umožní určit jeho původ.
Typy výpotků:
Kardiální hydrotorax – je nahromadění tekutiny s nízkým obsahem bílkovin (takzvaný transsudát) u nemocného se známkami srdečního selhávání (rozšířené srdce, rozšířené krční žíly). Po nasazení léčby k posílení srdce a pro zvýšené močení (kardiotonicko-diuretická terapie) dochází ke zmenšování hydrotoraxu a zlepšení stavu srdeční činnosti.
Parapneumonický výpotek – je zánětlivý výpotek (exsudát) provázející zánět plic (pneumonii), plicní hlízu (absces = nahromadění hnisu v místě těžkého zánětu plic) či bronchiektázii (rozšíření průdušek). Běžně se o takovém zánětu hovoří jako o pleuritidě. Pokud je stav obranyschopnosti nemocných snížen nebo není takový výpotek adekvátně léčen, může se postupně měnit v hnis v pohrudniční dutině (empyém). V cytologickém obraze u tohoto typu výpotku převažují částečně nebo zcela rozpadlé bílé krvinky. V některých případech je vhodná hrudní drenáž (zavedení drénu do pohrudniční dutiny) a trvalé odsávání výpotku.
Tuberkulózní výpotek – je výpotek, který komplikuje plicní tuberkulózu nebo je jejím jediným příznakem. V některých případech se z pohrudničního výpotku nebo z biopsie pohrudnice vykultivuje (na laboratorních půdách vyroste) Mycobacterium tuberculosis (MTB), původce tuberkulózy, nebo v něm jsou mykobakterie prokázány mikroskopickým vyšetřením. V častějších případech lze stanovit, že se jedná o tuberkulózní výpotek, až po vyloučení jiných příčin „vody na plicích“. Při vyšetření tekutiny se v něm nalézají především lymfocyty. K diagnóze přispívá kožní tuberkulinový test (Mx), který je pozitivní, a krevní imunologický test Quantiferon TB Gold (zjištění produkce gama-interferonu), který bývá také pozitivní.
Maligní, nádorový výpotek – je výpotek, který prov
V naší poradně s názvem ALKOHOL A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaro.
Zdravim , mal som zvýšenú kyselinu močovej 440 jednotiek, nemal som žiadne zdravotné problému ,lekárka mi predpísala Milurit 300.Chcem sa spýtať ak berieme Milurit ráno môžem cez víkend večer k Tv dať dve tri poháre vína ? Alebo sa nesmie nič na tieto lieky ? Ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jakýkoliv alkohol zhoršuje dnu, která je následkem dlouhodobě zvýšené kyseliny močové. Takže, pokud to myslíte s léčbou dny vážně, a nechcete skončit s bolestmi kloubů, tak úplně vynechejte veškerý alkohol. Víno k televizi můžete popíjet, ale jen to bez alkoholu. Dnes se dá vybrat z mnoha druhů nealkoholických vín.
CRP je jediný protein, který lze spolehlivě měřit z krve pomocí různých kvalitativních, semikvantitativních a kvantitativní měření. Byly stanoveny dva koncentrační prahy:
konvenční hladiny CRP (definované jako hladiny CRP ≥ 10 µg/ml)
vysoce citlivé hladiny CRP (tj. hsCRP; definované jako hladiny CRP < 10 µg/ml).
Bylo zjištěno [2], že vysoké hladiny CRP jsou silně spojeny s pokročilou závažností onemocnění u mnoha typů rakoviny (podrobně uvedeno níže). Měření CRP má tedy potenciální využití jako diagnostický nástroj při hodnocení stavu a progrese onemocnění, včetně rakoviny.
Zvýšené hladiny CRP s ohledem na tkáně postižené rakovinným bujením jsou nejčastěji hlášeny u plic, prsu, gastrointestinálního traktu, jícnu, hlavy a krku, pohlavních a reprodukčních orgánů, ledvin, slinivky a krve).
Jednou z komplikací při interpretaci hodnoty měření CRP u jakéhokoli takového chorobného stavu je, že jeho relativní hladina v krvi se může rychle měnit a v přímém vztahu ke stadiu a rozsahu progresivního onemocnění a nebo přidružených komplikací (např. infekcí), které mohou progresi onemocnění doprovázet.
Dalším omezením vypovídající hodnoty CRP k rakovině je to, že mnoho z vědeckých studií plně necharakterizovalo vztah mezi CRP a diskrétními proměnnými, které definují stádium rakoviny, například velikost tumoru. Nicméně, asociace mezi CRP a prognózou a závažností onemocnění jsou konzistentní mezi rakovinami a ukazují potenciální užitečnost CRP jako prognostického indexu.
Objevily se zprávy o hladině CRP ve vztahu k hladině albuminu v krvi (tj. poměr CRP/albumin) jako nový prognostický index pro přežití u rakoviny děložního čípku [3]. Kromě toho byla také navržena prognostická hodnota CRP ve vztahu k poměru neutrofily/lymfocyty.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Forskolin aktivuje AC a prokázal také silné pozitivní inotropní vlastnosti, které byly synergické s isoproterenolem. Starší, malé klinické studie ukázaly, že forskolin zlepšuje koronární průtok krve a infarktu a funkci levé komory a zvyšuje průtok krve v mozku a ledvinách.
Klinické použití forskolinu je omezeno vzhledem k jeho nízké rozpustnosti ve vodě a nízké orální biologické dostupnosti. Tato skutečnost vedla k vývoji a studiu colforsinu (NKH477), což je ve vodě rozpustný derivát. Colforsin má vyšší afinitu k AC infarktu. Přípravek colforsin (Adehl) je schválen pro použití v Japonsku, kde byly provedeny omezené studie v kardiochirurgii, srdečního selhání, a mozkového vasospasmu.
Forskolin má mnoho dalších pozitivních účinků na lidské zdraví:
Astma a alergie
Mnoho léků používaných k léčbě astmatu a alergie zvyšuje hladinu cAMP. Forskolin efektivně uvolňuje hladké svalstvo, což má za následek bronchodilataci, zlepšení prostupnosti dýchacích cest a zvýšení vitální kapacity a usilovně vydechnutého objemu vzduchu. Ústní forskolin fungoval lépe, než kromoglicinová kyselina v prevenci astmatických záchvatů u dětí a dospělých s mírnou a střední formu astmatu, zatímco inhalační forskolin nebyl lepší než beklomethason při zlepšení funkce plic. V omezeném počtu studií byl forskolin také testován jako bronchodilatans - látka, která způsobuje dilataci (roztažení) průdušek a průdušinek, snižuje tak aerodynamický odpor a zlepšuje tím průchodnost dýchacích cest.
Dávkování při astma: Oralní forskolin byl zkoumán za použití 10 mg denně po dobu 2 až 6 měsíců.
Cévy a krevní tlak
Forskolin zesiluje cévní stěny a stejně tak i pomáhá srdci produkovat silnější srdeční tep. Forskolin také pomáhá rozšiřovat cévy, čímž snižuje krevní tlak.
Zvýšení hustoty kostí
Přestože to nebylo původním cílem výzkumu, zjistilo se, že Forskolin výrazně posiluje hustotu kostí, čímž se posiluje celé tělo. Vědci zjistili nárůst hustoty kostí u mužů, kteří užívali Forskolin po dobu 12 týdnů. Vlivem Forskolinu na hustotu kostí se budou zabývat další studie.
Imunitní systém
Čeleď hluchavkovitých rostlin je známá svými protizánětlivými a imunitní soustavu posilujícími vlastnostmi. Uživatelé forskolinu zaznamenali zkrácení doby rekonvalescence po nemocích a pozorovali, že příznaky onemocnění nebyly tak závažné. Forskolin tím, že aktivuje makrofágy a lymfocyty, podporuje zvýšení imunitního systému.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.
Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.
Příčiny
Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.
Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.
Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii
Ve svém příspěvku PADÁNÍ VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu ohledně padání vlasů, zhruba do 18 let jsem měla zdravé, husté vlasy, které pomalu začaly řídnout, užívala jsem jen občas panthenol tablety nebo biotin a nepřikládala tomu váhu, nicméně před 3 roky se situace zhoršila, navštívila jsem kožního lékaře, který mi doporučitl revalid a návštěvu endokrinologa z důvodu zvýšené hladiny hormonu štítné žlázy, ten doporučil androcur, bohužel vlasy padají dál, je nějaká rada co dál? Připadá mi, že léčba nemá velký význam, nerada bych něco zanedbala.
Předem děkuji za radu.
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DZ.
Dobry den, nejdříve je potřeba srovnat hormony štítné žlázy, následkem čeho Vám vlasy pravděpodobně začaly padat. Revalid ani ostatné přípravky jsou v tomto případě neúčinné, takže zbytečně nevyhazujte peníze. Speciální poradna ohledne vlasů funguje na stránkách http://www.vlasy.cz/, zkuste se na ně obrátit, zajisté Vám poradí lépe.
Vnitřek zubu je vyplněn zubní dření (pulpa dentis), která obsahuje drobné cévy a nervy. Je také tvořena buňkami (fibroblasty, histiocyty, granulocyty, lymfocyty) a mezibuněčným prostorem (kolagenní a retikulární vlákna, mukopolysacharidy a mukoproteiny). Obsahuje málo kolagenních vláken a více retikulárních vláken, což jsou velmi tenká, bohatě se větvící vlákna tvořená kolagenem typu III s vysokým obsahem sacharidů. U starších jedinců přibývá kolagenních vláken, ubývá amorfní hmoty a celkově se vazivo zubní dřeně stává hustším. To je způsobeno i tím, že se s přibývajícím věkem zmenšuje dřeňová dutina zubu důsledkem tvorby sekundárního dentinu.
Funkce
Ve dřeni se nachází velké množství krevních cév a nervových vláken. Krevní cévy vyživují zubní dřeň. Po jejím odstranění není zub vyživován a křehne. Přítomnost zubní dřeně má pro zub velký význam. Má čtyři základní funkce, a to funkci formativní, nutritivní, senzorickou a obrannou. Formativní funkce se projevuje tvorbou primárního a sekundárního dentinu. Nutritivní funkce zajišťuje výživu dentinu z cévního řečiště. Senzorickou funkci mají nervová vlákna, která zprostředkovávají vnímání bolesti. Obranná funkce se projevuje tvorbou terciárního dentinu, který se tvoří při bakteriálním, chemickém, mechanickém či termickém dráždění zubu. Cévy a nervy v zubní dřeni jsou zodpovědné za citlivost zubů
Nejčastější problémy a jejich řešení
Otevřením dřeňové dutiny nebo penetrací kazu do dutiny dojde k zanesení infekce do zubní dřeně, následně dochází k infekci pulpy a nakonec k její nekróze a bakteriální kontaminaci celého kořenového systému a následné gangréně. Odumření dřeně probíhá nepravidelně a projevem je citlivost zubní dřeně.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Děkuji Vám za laskavou odpověď. Jsem svým způsobem ráda, že se ve shodujete s názorem mého lékaře. Znát správnou diagnózu je jistě základ. Na článek, který zmiňujete jsem již v minulosti narazila a pozorně si ho přečetla. Mohu zkonstatovat, že léčba nasazená mým lékařem již v průběhu loňského léta se prakticky shodovala s doporučenými léčebnými postupy popisovanými v článku. Bohužel, jak už jsem říkala, nemohu říci, že by se dostavil pozitivní výsledek, naopak jsem kromě projevů dermatitidy musela bojovat ještě s nežádoucími účinky zvolených kortikoidů. Proto jsem nabyla dojmu, že se možná můj lékař mýlí. Můj stav se naštěstí i přesto drží v poměrně únosných mezích. Rozhodně se nedá srovnat s projevy nemoci vyobrazenými v příloze článku. Lupy nejsou na první pohled viditelné a ustoupily i pocity neustálého svědění, pálení a kousání. Kdyby mi kvůli stavu mé pokožky soustavně nepadaly vlasy, dalo by se s tím vcelku bez problémů žít. Naneštěstí jsem za uplynulý rok přišla dobře o 75% svých vlasů a smířit se s tím, že by měl takový vývoj pokračovat je pro mě nemožné. Říkáte, že seboroická dermatitida má tedy i svou suchou podobu ve formě disseorey. Zdá se mi ale, že všechny přípravky určené k léčbě sebory, s obsahem zinku, selenu a kyseliny salycilové jsou určeny především na pokožku vyznačující se nadměrným maštěním, a při jejich použití pozoruji naopak zvýšené olupování. Mám za to, že bych potřebovala péči, která by kombinovala jak dostatečnou hydrataci, tak antimykotické a další účinky, zatím jsem ale na žádnou vyhovující nenarazila. Mohu se zeptat, jaký šampon byste doporučoval Vy ? Nebo myslíte, že je možné zůstat u přípravků, které jsem zmiňovala, typu Kelual od Ducray, či Kerium od LA Roche Possay apod. ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Rayleen, popište mi trochu blíže jak žijete, jak se odvíjí Váš běžný den od rána až do usnutí. Také bych Vás rád požádal o sdělení Vašeho věku. Dále je pro vaši pomoc důležité vědět co jíte a co z toho máte opravdu ráda. Bolí Vás někde na/ve Vašem těle? Trpíte únavou nebo stresem? Myslíte si o sobě, že jste ve svém životě šťastná, bez ohledu na Vaše problémy s dermatitidou a vypadáváním vlasů. Ptám se na tyto věci proto, že kožní projevy nikdy nebývají diagnózou samy o sobě, ale signalizují spíše skryté komplikace a ty je třeba objevit a léčit tělo jako celek, nejen Vámi zmíněné šupinky nebo vypadávání vlasů. Pokud souhlasíte, zkusme to takto anonymně rozebrat.
Při orální léčbě minocyklinem se mohou vyskytnout gastrointestinální poruchy, a to pálení žáhy, pocit tlaku v žaludku, zvracení, nadýmání, mastná stolice a lehký průjem. Užívání minocyklinu během jídla nebo po jídle může do určité míry tyto účinky omezovat, přičemž se pouze nevýznamně snižuje absorpce léku. Také se může vyskytnout stomatitida, zánět sliznice hltanu, ochraptění, potíže s polykáním a povlečený černý jazyk. Při výskytu těžkých průjmů je třeba uvažovat o pseudomembranózní enterokolitidě. V takovém případě je třeba léčbu minocyklinem přerušit a začít jinou odpovídající léčbu. Pokud se užívá 2x denně 100 mg minocyklinu, vyskytují se častěji než u jiných tetracyklinů centrální nežádoucí účinky, a to více u žen než u mužů. Přitom přechodně dochází k příznakům, jako jsou závrať, nevolnost, ataxie a únava. Při užívání 50 mg minocyklinu 2x denně byly tyto nežádoucí účinky pozorovány jen zřídka.
Alergické reakce na minocyklin jsou zřídkavé. Patří k nim generalizované exantémy, erytémy, svědění kůže. Erythema exsudativum multiforme, akutní exacerbace systémového lupus erytematodes, urtikárie, angioedém, astma, anafylaktický šok, fixní lékový exantém na genitáliích a jiných částech těla a reakce podobné sérové nemoci s horečkou, bolestmi hlavy a kloubů. Při podávání léků ze skupiny tetracyklinů se může vyskytnout zkřížená alergie. I když po podání minocyklinu se zkřížené alergie vyskytují méně často, než je tomu u jiných tetracyklinů, měl by se minocyklin při dokázané alergii na tetracykliny podávat jen po uvážení indikace. V průběhu léčby minocyklinem nejsou vyloučeny fototoxické reakce, podobně jako u jiných tetracyklinů. Podávání minocyklinu může vést k nadměrnému růstu kandid na kůži a sliznicích (zvláště ústní a střevní sliznice a sliznice genitálního traktu). Následkem jsou záněty sliznic úst a hrdla, glositida, stomatitida, akutní zánět vnějších genitálií a vaginy (vulvovaginitis) a pruritus ani.
Velmi zřídka bylo pozorováno zvýšení nitrolebního tlaku (pseudotumor cerebri), provázené bolestmi hlavy, nevolností a zvracením.
Při masivním předávkování existuje riziko poškození jater a vzniku pankreatitidy.
Pokud se minocyklin podává dětem před ukončením dentice, je třeba počítat s možností ireverzibilního zabarvení zubů, s defekty zubní skloviny a reverzibilním (při krátkodobém podávání) zpomalením růstu kos
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
-samozrejme sukromna sauna. Svrab neznasa teplotu viac ako 60C, tak som si myslela ze tam posediet 10-15 nim pri teplote 60az 70C ...Tak ze to solarium/vertikalne je najlepsie? tam nie je taka vysoka teplota.
dakujem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Katko, v sauně, teplé 100 *C, se kůže těla prohřeje maximálně na 40 až 43 *C. Kontroluje to náš termoregulační systém, kdy při zvýšené okolní teplotě začne vylučovat pot, který pokryje celou zevní kůži a tím ji efektivně odizoluje od okolního horkého prostředí. Když teplota prohřátí kůže prekročí mez 43 *C, tak to již není možné vydržet a psychika Vás přinutí odejít. Pokud byste se snažila tyto signály silou překonat, tak byste nejspíše do několika minut upadla do bezvědomí a do další hodiny by následovala smrt z přehřátí organizmu. Efektivní doba pobytu ve 100 *C sauně je 20 - 25 minut, přičemž její skutečná snesitelná délka zavisí na startovní teplotě povrchu Vašeho těla. Pak musí následovat důkladné ochlazení.
Zákožka svrabová je živý organizmus a vysoké teploty ho destruují podobně, jako by destruovaly naše tkáně. Budete-li chtít spálit svrab vysokou teplotou, nejspíše si poškodíte také i své kožní tkáně.
Lymfatické (mízní) uzliny (LU, latinsky lymphonodus, nodus lymphaticus = lymfatická uzlina) jsou součástí lymfatického systému. Protéká jimi lymfa (míza) sbíraná ve tkáních. Lymfatické uzliny se zapojují do obrany organismu před infekcí, sídlí v nich lymfocyty.
Mízní uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Zde můžete vidět rozmístění mízních uzlin.
Obecně uznávaný rozměr uzliny, který se osvědčil v odlišení patologické od fyziologické uzliny, je 1,5 cm. Otázkou zásadního významu však je, v jaké lokalizaci se mírně zvětšené uzliny nacházejí. V třísle a v podpaží mohou mít i za fyziologického stavu uzliny až velikost hrášku (0,5-1,0 cm), zatímco v oblasti nadklíčkové nebo podél karotid je nutno již uzliny této velikosti hodnotit jednoznačně jako patologické.
Při vyšetřování uzlin pohmatem se dále hodnotí jejich konzistence. Rozlišuje se konzistence měkká, elastická a tvrdá. Uzliny zvětšené při akutním zánětu jsou obvykle měkké a většinou bolestivé při palpaci. Uzliny maligních lymfomů jsou obvykle středně tvrdé (elastické), uzliny zvětšené na podkladě metastází karcinomů, případně na podkladě lymfogranulomu, jsou obvykle tvrdé.
Patologicky zvětšené uzliny mohou být navzájem srostlé, v tom případě se hovoří o paketech uzlin. Pokud jsou srostlé se spodinou či s kůží, je výsledkem jejich omezená či vymizelá pohyblivost proti spodině a proti kůži.
Zatímco konvenční léčba rakoviny často potlačuje imunitní funkce, hypertermie je může zvýšit, a to prostřednictvím celé kaskády imunitních buněčných odpovědí. Podle německého profesora Rolfa Isselsa z Mnichovské univerzity produkuje hypertermie proteiny „tepelného šoku“ na povrchu rakovinných buněk, což je činí náchylnějšími vůči útokům imunitního systému.
Doktor Gurdev Parmar z Integrované zdravotnické kliniky ve Fort Langley v Britské Kolumbii s tímto názorem souhlasí. Vysvětluje, že teplo způsobuje, že rakovinné buňky vypadají odlišně od zdravých buněk, a tím vytváří imunitní odpověď, která je okamžitá a dlouhotrvající. Protože poškozené proteiny na povrchu nádorových buněk vypadají velmi odlišně od zdravých buněk, imunitní systém je znepokojen a přirozené „zabíječské buňky“ (NK) a makrofágy jsou okamžitě zaslány do nádoru. Tyto buňky pak aktivují dendritické buňky (DC), které zase prezentují tepelně poškozené proteiny T-buňkám. Hypertermie podporuje zrání a migraci DC do lymfatických uzlin, kde se T-buňky aktivují proti proteinům rakovinných buněk. Aktivované T-buňky zvané cytotoxické T-lymfocyty pak napadají a ničí nádorové buňky.
Lékaři v Clifford Hospital Hyperthermia Center v Guangzhou v Číně – možná největším hypertermickém centru na světě – souhlasí s tím, že tepelné ošetření, zejména hypertermie celého těla, „mohou stimulovat a posilovat funkci imunitního systému těla“. Základní teplota 41,8 ℃ (asi 107 stupňů Fahrenheita) může aktivovat dlouhodobě působící T-lymfocyty. Při tělesné teplotě 39,8 ℃ (asi 104 stupňů Fahrenheita) udržované po dobu šesti hodin může hypertermie celého těla „zvýšit aktivitu T- a B-lymfocytů a protinádorovou aktivitu NK buněk a může usnadnit redistribuci bílých krvinek v těle pro zlepšení monitorovací funkce imunitního systému těla“.[4]
Přestože existuje mnoho technik pro generování hypertermie, infračervená sauna je určitě jednou z nejjednodušších a nejbezpečnějších. V článku publikovaném v International Journal of Biometeorology autoři došli k závěru, že „materiály emitující elektromagnetické záření v infračerveném pásmu, které jsou v Japonsku široce využívány pro kosmetické a terapeutické účely, se zdají být schopné potencovat leukocytové funkce bez podpory oxidačního poškození“.[4]
Terapie jako infračervená sauna, které inhibují sympatický nervový systém, jsou proto užitečné při léčbě rakoviny. Tělo se uzdravuje, když je v parasympatické dominanci, což
