Téma: 

zvýšené lymfocyty


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LEUKOCYTY

Leukocyty versus lymfocyty

Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.

Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.

Detail odstavce: Leukocyty versus lymfocyty
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zvýšené onkomarkry slinivky

Mám zvýšené onkomarkry CA 19-9, bolesti nemám, na rakovinu slinivky zemřel otec.

Zdroj: diskuze Zvýšené onkomarkry slinivky
Odesláno: 9.9.2013 uživatelem Iva Zálešáková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

UZLINA U KLÍČNÍ KOSTI

Co značí zvětšená uzlina v nadklíčku

Na krku je spousta různých lymfatických uzlin. Neměly by být příliš hmatné a nemají se zvětšovat. Primární příčinou jejich zvětšení je infekce v těle nebo zánět. Pod klíčními kostmi jde o uzliny, které souvisejí s plícemi. Je nutné navštívit lékaře, který vyšetří krev na lymfocyty.

Detail odstavce: Co značí zvětšená uzlina v nadklíčku
Zdroj: Uzlina u klíční kosti
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: plisen pod nehtem

Ahoj Jitko, to co zde popisujete, ukazuje spíše na problém Vašeho imunitního systému - Imunodeficienci. Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Ve Vašem případě jde o opakované infekce nechtového lůžka. Těmito infekcemi je pak i ovlivněna kvalita Vašeho nehtu. U Vás bych nehledal příčinu v plísni nehtu, ale v poruše imunitního systému. Višňák léčí vzniklý puchýř, ale Vy přeci nechcete, aby vůbec takový vznikal. A toho dosáhnete vyléčením svého imunitního systému. Imunitní systém se vyšetřuje pomocí krevního rozboru, kde se sledují lymfocyty. Požádejte tedy svého obvoďáka o tento krevní rozbor.

Vlivy, které můžou ovlivňovat Váš imunitní systém:
Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.), až po nejrůznější formy znečištění prostředí.

Léčba poruchy imunitního systému není jednoduchá, podobně jako u alergií, ale léčit se dá. Pokud byste chtěla zahájit léčbu okamžitě, tak je možné začít užívat léčbu Ibuprofenu 400mg, který je volně prodejný v lékárně v dávkování 1 tabletu každé 4 hodiny po dobu jednoho týdne. Pak zhodnoťte výsledky. Před užitím Ibuprofenu je třeba prostudovat příbalovou informaci o kontraindikacích a nežádoucích účincích, jde totiž o vysoké dávky protizánětlivého léku.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Plisen pod nehtem
Odesláno: 27.11.2011 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

TROMBOCYTY

Trombocyty v krvi zvýšené

V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).

Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.

Detail odstavce: Trombocyty v krvi zvýšené
Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno: 23.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: zvýšená močovina u psa

Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.

Zdroj: diskuze Zvýšená močovina u psa
Odesláno: 6.3.2018 uživatelem jirka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Druhy leukocytů

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách

Detail odstavce: Druhy leukocytů
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: píštěl perianální ...zvýšené leukocity

Dobrý den je možné že by kvůli perianální Píštěl mohli bejt zvýšené leukocity v krevním obraze? Nebo je to nesmysl? Děkuji za Vaši odpověď

Zdroj: diskuze Píštěl perianální ...zvýšené leukocity
Odesláno: 5.12.2015 uživatelem Pepa
Počet odpovědí: 0

JÁTRA

Jak snížit zvýšené jaterní testy

U postižení jater bývají všechny 4 enzymy zvýšené. Důležité je dodržovat dietu, úplnou abstinenci alkoholu, dlouhodobý šetřící režim a užívat podpůrné preparáty. Tyto léky jsou bylinného původu a pomáhají regenerovat játra. Patří sem Lagosa nebo Esenciale forte.

Detail odstavce: Jak snížit zvýšené jaterní testy
Zdroj: Játra
Zveřejněno: 17.1.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak léčit zvýšené jaterní testy

Dobrý den,

prosím o radu jak léčit zvýšené jaterní testy. Děkuji.

Zdroj: diskuze Jak léčit zvýšené jaterní testy
Odesláno: 4.7.2016 uživatelem Dana Nosková
Počet odpovědí: 0

LEUKOCYTY

Leukocyty v krvi

Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % ze všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách.

WBC: Je diagnostická metoda (odběr krve), která udává počet bílých krvinek, jež jsou důležitou součástí imunitního systému organismu (jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro).

Změny v počtu leukocytů mohou být způsobeny probíhající infekcí, zánětem nebo nádorem. Můžeme se setkat se zvýšeným či sníženým počtem bílých krvinek.

Zvýšení počtu leukocytů: Zvýšení počtu leukocytů se označuje jako leukocytóza, můžeme i konkrétně mluvit o zvýšení počtu určitého druhu leukocytu – lymfocytóza, neutrofilie, monocytóza, eozinofilie či bazofilie. Toho se využívá při zjišťování původu infekce. Pokud jde například o bakteriálního původce infekce, roste počet neutrofilů a je třeba podávat antibiotika. Pakliže je příčina onemocnění virová, roste počet lymfocytů a léčba se bude ubírat jiným směrem. Ke zvýšení počtu leukocytů dochází také při leukémii, tedy zhoubném krevním onemocnění.

Snížení počtu leukocytů: Snížení počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytu analogicky rozlišujeme lymfopenii, neutropenii a monocytopenii. Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou smrti.

Detail odstavce: Leukocyty v krvi
Zdroj: Leukocyty
Zveřejněno: 16.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.

Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana

Zdroj: diskuze Zvýšená kyselina močová
Odesláno: 16.2.2018 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Funkce bílých krvinek

Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.

Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala

Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Detail odstavce: Funkce bílých krvinek
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Hubnutí

Zvýšená funkce štítné žlázy má charakteristické příznaky, které jsou úměrné funkci hormonů. Pokud dojde ke zvýšené tvorbě trijodthyroninu a tyroxinu, které zodpovídají za urychlení metabolických procesů, budou procesy probíhat ještě rychleji. Tuky se rychleji odbourávají, což se může projevit hubnutím (5 %), tvoří se více bílkovin a zároveň se zvyšuje tělesná teplota. Mezi typické příznaky patří hubnutí, zvýšené pocení, snadná unavitelnost, neklid, úzkost, průjmy, u žen i poruchy menstruačního cyklu. Dále se u zvýšené funkce štítné žlázy vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a může docházet ke vzniku srdečních arytmií. Množství příznaků a komplikací této choroby pochopitelně závisí na délce jejího trvání a působení zvýšeného množství hormonů (T3,T4) na tělesné tkáně.

Příčiny vzniku zvýšené funkce štítné žlázy se dělí na primární, kdy je chorobným procesem postižena přímo štítná žláza, a sekundární – při onemocnění hypofýzy, která řídí uvolňování hormonů štítné žlázy.

Detail odstavce: Hubnutí
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: zvýšené onkomarkry slinivky

Zvýšená hladina CA 19–9 v séru se vyskytuje především u pacientů nemocných s karcinomem pankreatu a dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho koncentrace pak dosahují až více než 100 násobku normálních hodnot. Nepíšete jakou hodnotu vám v laboratoři zjistili, ale někdy se stává, že hodnoty CA 19-9 zvyšuje i mírná cholestáza, která může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9 koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny nalézány u benigních (nezhoubných) a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9 obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.
Při vaší rodinné anamnéze je zvýšení hodnot onkomarkeru CA 19-9 rozhodně varovný signál a mělo by se provést důkladné vyšetření břicha prostřednictvím CT nebo magnetické rezonance.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zvýšené onkomarkry slinivky
Odesláno: 10.9.2013 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY

Zvýšená hodnota může indikovat

  • alkoholismus
  • městnání žluči při blokádě žlučových cest (uzávěru žlučových cest kaménkem, nádorem)
  • toxické poškození jater (otrava alkoholem nebo léky)
  • akutní zánět jater (viry hepatitidy, infekční mononukleózy)
  • dlouhodobý aktivní zánět jater
  • cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
  • steatózu jater (ztukovatění jater)
  • nádory jater
  • zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
  • kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
  • působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi

Detail odstavce: Zvýšená hodnota může indikovat
Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno: 24.8.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: užívání varfarinu

Kyselé zelí - potažmo šťáva přeci obsahuje zvýšené množství vitamínu K, která nemocným škodí. Je to uvedeno v článku nahoře! Být vámi, přečtu si ho pořádně.

Zdroj: diskuze Užívání varfarinu
Odesláno: 15.5.2017 uživatelem Jiřina
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Sekundární příčiny

Sekundární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou poměrně vzácné a spočívají v poruše hypofýzy. Hypofýza je orgán uložený v mozku, který řídí tvorbu hormonů štítné žlázy. Jakmile dojde v řídicím centru k chybě, nejčastěji z důvodu nádoru, začne tento orgán produkovat více látek, které přímo zvyšují aktivitu štítné žlázy.

Při léčbě zvýšené funkce štítné žlázy se vychází z příčiny onemocnění, která je mnohdy jiná původem i léčbou. Základními užívanými léky jsou takzvaná tyreostatika, která snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyreostatika se používají k zahájení léčby a normalizování stavu pacienta. Výsledky léčby se postupně sledují a upravují se dávky léčiv. Nevýhodou tyreostatik jsou časté vedlejší účinky způsobující zčervenání obličeje a svědění kůže. Další možností je léčba radiojódem, která je založena na schopnosti štítné žlázy vychytávat jód, který je nezbytný pro tvorbu hormonů a správnou funkci žlázy. Pokud však vychytává žláza radioaktivní jód, dochází k jejímu rozpadu. Tato léčba se používá obzvláště u nemocných s vysokým rizikem chirurgického zákroku. Chirurgická léčba (tyreoidektomie) je nejčastějším definitivním řešením zvýšené funkce štítné žlázy. U nemocných s Graves-Basedowovou chorobou se volí úplné odstranění štítné žlázy. V případě adenomu se indikuje částečné odstranění žlázy, přesněji řečeno postiženého laloku.

Prognóza léčby zvýšené funkce štítné žlázy je při správné diagnóze příznivá. Do velké míry však záleží na původu onemocnění. Graves-Basedowova choroba se často a opakovaně vrací, než se dosáhne normálního stavu, proto se volí chirurgické odstranění. Neléčená hypotyreóza je život ohrožujícím onemocněním zejména u rizikových pacientů.

Detail odstavce: Sekundární příčiny
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: proč je vysoký kreatin

Dobrý den,

prvně je potřeba si uvědomit, že kreatin a kreatinin jsou dvě odlišené látky. Kreatinin vzniká odbouráváním kreatinu v ledvinách. Pokud má tedy Váš přítel zvýšené hodnoty kreatininu (který asi v dotazu myslíte), znamená to, že ledviny nepracují tak by mě by měli a nedokáží dostatečně kreatinin vyfiltrovat a odstranit z krve.
Zda je tento stav vážný nebo ne, Vám nedokážu říct. Záleží jak moc jsou hodnoty zvýšené oproti normálnímu stavu, a také jak dlouho.
Rozhodně to ale není nic pozitivního a je potřeba tuhle situaci nepodcenit a aktivně ji řešit. RZ

Zdroj: diskuze Proč je vysoký kreatin
Odesláno: 12.2.2018 uživatelem Radek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZVÝŠENÉ JATERNÍ TESTY U PSA

Jaterní testy

Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.

Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:

  • alaninaminotransferázy (ALT),
  • aspartátaminotransferázy (AST),
  • gamaglutamyltransferázy (GMT).

Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).

Detail odstavce: Jaterní testy
Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno: 14.6.2017

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Primární příčiny

Primární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou daleko častější než sekundární a jejich hlavním zástupcem je Graves-Basedowova choroba. Ta patří mezi autoimunitní onemocnění, která se vyznačují tvorbou protilátek proti buňkám vlastního těla. Imunitní systém doslova bojuje proti vlastním orgánům. A právě tyto protilátky narušují tvorbu T3 a T4, což vede k jejich zvýšenému vylučování do krve. Touto nemocí jsou nejvíce postiženy ženy mezi 30. a 60. rokem života. Kromě urychleného metabolismu lze na těchto nemocných pozorovat obvykle strumu neboli zvětšení štítné žlázy v přední části krku a „vypoulené" oči, takzvaný exoftalmus. Druhou nejčastější příčinou zvýšené funkce štítné žlázy je adenom, což je nezhoubný nádor. Další příčiny jsou méně časté, jde především o záněty štítné žlázy, které se mohou obzvláště zpočátku projevovat hypertyreózou.

Detail odstavce: Primární příčiny
Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno: 3.7.2017

CRP V KRVI A JEHO HODNOTY

Zvýšené CRP

Pozitivní výsledek testu na CRP znamená, že ve vašem těle probíhá zánět. To může mít řadu různých příčin, mimo jiné například infekční virové nebo bakteriální onemocnění, zánětlivé autoimunitní onemocnění střev, infarkt myokardu, rakovina, lupus, pneumokokový zápal plic, revmatoidní artritida, tuberkulóza, revmatická horečka a podobně.

Detail odstavce: Zvýšené CRP
Zdroj: CRP v krvi a jeho hodnoty
Zveřejněno: 27.10.2017

ZNÁMKY A PŘÍZNAKY INFEKCE MOČOVÝCH CEST

Zvýšené močení

Ženy s infekcí močových cest trpí i zvýšenou potřebou močení. To je zapříčiněno reakcí těla na bakterie, které se nacházejí v močovém ústrojí. V některých případech může dojít k zablokování močového traktu, což vede právě k infekci močových cest. Ženy s těmito typy infekcí trpí obtížným močením i v případě, že pociťují naplnění močového měchýře.

Detail odstavce: Zvýšené močení
Zdroj: Známky a příznaky infekce močových cest
Zveřejněno: 30.6.2013

GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY

Jaterní onemocnění zvyšující GGT

Ve zvýšené míře se může GGT uvolňovat do krve při poruše permeability membrán nebo při nekróze buněk (jako následek hypoxie nebo zánětu). Některé látky (například ethanol, žlučové kyseliny) také mohou při zvýšeném kontaktu s buněčnými membránami svým detergentním účinkem enzym z membrány uvolňovat. V případě cholestázy, kdy dochází ke zpětnému toku žluče, ještě přispívá vysoká koncentrace GTT ve žluči (10krát vyšší než v plazmě) ke zvýšení aktivity v séru. Adaptují‑li se hepatocyty na poškození (například toxickými látkami nebo probíhajícím nádorovým procesem), může dojít ke zvýšené syntéze GMT. Hepatocyty se v tomto případě chovají jako ve fetálním období. K indukci syntézy dochází také při chronickém příjmu alkoholu, při cholestáze a terapeutickými dávkami některých léků (například fenytoinu).

Druhy jaterních onemocnění:

  • obstrukční ikterus
  • akutní toxické poškození jater
  • chronická alkoholová toxická hepatitida
  • chronická aktivní hepatitida
  • jaterní cirhóza
  • steatóza jater
  • akutní virová hepatitida
  • jaterní metastáze
  • infekční mononukleóza

Detail odstavce: Jaterní onemocnění zvyšující GGT
Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno: 24.8.2013

FUNKČNÍ JATERNÍ TESTY

Vyšetření jaterních funkcí: PT a INR

Vedle svých funkcí v metabolismu, játra vytváří proteiny, které jsou nezbytné pro normální srážlivost krve. Podstatou jaterních testů je kontrola schopností jater, aby tam tyto proteiny byly.

  • Protrombinový čas (PT) nebo také Quickův test, je test času, během kterého se vytvoří sražené krevní vzorky, za určitých podmínek v laboratoři. Pokud je nízká hladina koagulačních faktorů, tak jsou proteiny přítomny a protrombinový čas je delší.
  • Mezinárodní normalizovaný poměr (INR) není ani tak zkouška, ale spíše standardizovaný způsob pro všechny laboratoře, jak hlásit PT, takže jejich výsledky mohou být porovnány přesně navzájem odkudkoliv na světě, kde se těmito pravidly řídí.

PT a INT jsou zvyšovány u lidí s těžkým onemocněním jater, protože játra nedokáží produkovat normální množství některých koagulačních faktorů. Zvýšené PT může mít mnoho jiných příčin kromě jater. PT je často kontrolován společně s parciálním tromboplastinovým časem (PTT), který není funkčním jaterním testem. Pokud PT nebo PTT jsou zvýšené, může se objevit problém s krvácením nebo srážením krve.

Detail odstavce: Vyšetření jaterních funkcí: PT a INR
Zdroj: Funkční jaterní testy
Zveřejněno: 18.11.2012

ERYTROCYTY

Zvýšené erytrocyty v krvi

Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.

Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.

Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.

Detail odstavce: Zvýšené erytrocyty v krvi
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

ZVÝŠENÉ JATERNÍ TESTY U PSA

Vyšetření jater

Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí serologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.

Detail odstavce: Vyšetření jater
Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno: 14.6.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Snížený počet bílých krvinek

Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.

Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.

Příčiny

Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.

Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.

Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.

Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.

Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílých krvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.

Pokles počtu bílých krvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.

Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.

Detail odstavce: Snížený počet bílých krvinek
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

  • lymfocytopenie = málo lymfocytů
  • neutropenie = snížené množství neutrofilů
  • eozinopenie = snížené množství eozinofilů
  • bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

  • lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
  • neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
  • eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
  • bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Detail odstavce: Správné hodnoty bílých krvinek
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017

CO ZNAMENÁ VYSOKÉ GGT

Jak snížit hodnoty GMT

Hodnoty GMT nestoupají náhle po vypití alkoholu, ale jsou trvale zvýšené například při poškození jater. Při abstinenci dochází k poklesu aktivity GMT o 50 % za 2 týdny, o 100 % za 5 týdnů. K normalizaci by teoreticky mělo dojít do 5 týdnů. GMT je však markerem dlouhodobého abúzu alkoholu. Pro diagnózu akutního i chronického abúzu alkoholu a k monitoraci abstinence osob v protialkoholní léčbě se jeví jako vhodnější stanovení markeru CDT (carbohydrat deficitní transferin).

Normální hodnoty:

  • Děti: 5–13 U/l
  • Ženy: 4–18 U/l
  • Muži: 6–28 U/l

Detail odstavce: Jak snížit hodnoty GMT
Zdroj: Co znamená vysoké GGT
Zveřejněno: 12.7.2017