zvýšené množství krevních destiček

KREVNÍ DESTIČKY

Trombocyty

Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm³ krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.

• Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
• Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
• Trombocytopatie – poškozené trombocyty

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

TROMBOCYTY

Trombocyty v krvi zvýšené

V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).

Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

KREVNÍ DESTIČKY

Léčba zvýšeného počtu krevních destiček

• Pokud člověk trpí reaktivní trombocytózou, jeden ze způsobů ošetření často spočívá v léčbě příčiny.
• Pacientovi jsou předepsány léky a musí dodržovat speciální dietu, aby se mu ustálil počet krevních destiček.
• Často jsou lékaři doporučovány nízké denní dávky kyseliny acetylsalicylové, která působí jako prevence vzniku krevních destiček.
• Vždy je důležitá změna ve stravě a rutina v podobě specifického cvičení. Cvičení a změna stravy potlačují nadměrnou tvorbu krevních destiček v buňkách kostní dřeně.

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

KREVNÍ DESTIČKY

Příčiny zvýšeného počtu krevních destiček

Trpíte-li trombocytózou, je důležité znát faktory, které vedou ke snížení počtu krevních destiček.

Existují dva typy trombocytózy.

• Reaktivní trombocytóza – zvýšení počtu krevních destiček vzniká kvůli tělesné reakci na infekci nebo jiné nemoci. Mezi příznaky reaktivní trombocytózy patří bolesti hlavy, závratě nebo točení hlavy, bolest na hrudi, slabost, mdloby, dočasné změny vidění, necitlivost nebo brnění rukou a nohou.
• Základní trombocytóza – je způsobena hormonální nerovnováhou, nebo dokonce genetickými vlivy.

Mezi další důvody patří zánětlivá onemocnění, rakovina, anémie a různé druhy infekcí.

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

TROMBOCYTY

Trombocyty v krvi snížené

Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.

Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

KREVNÍ DESTIČKY

Zvýšení počtu krevních destiček

Uvádíme některá dietní doporučení, která mohou pomoci zlepšit stav krevních destiček. Velmi důležité je zabránit konzumaci rafinovaných potravin. Většina zpracovaných potravin má totiž tendenci narušovat normální metabolismus organismu, což může mít vliv na přirozenou tvorbu krevních destiček v kostní dřeni. Velmi vhodné je vyvarovat se konzumování mastných potravin, zejména nasycených tuků. Vyhněte se rafinovaným cukrům a umělým sladidlům. Sycené nápoje a limonády nejsou také vhodné. Naopak důležitý je zvýšený příjem čerstvého ovoce a zeleniny. Biopotraviny jsou plné nezbytných vitamínů a minerálů. V čerstvé zelenině a ovoci je rovněž spousta antioxidantů, které pomáhají s ničením volných radikálů, čímž zlepšují kvalitu krevních destiček.

Opatrně při konzumaci syrové potravy, zejména zeleniny ve formě salátů. Je důležité, aby každá potravina byla důkladně omyta, protože jinak může dojít k parazitární infekci tlustého střeva. Parazitární infekce v tlustém střevě může mít za následek vnitřní krvácení, které pak může následně vést k výraznému poklesu počtu krevních destiček.

Naopak velmi vhodná je konzumace přírodních olejů, jako je olej z tresčích jater, z lněného semínka a podobně. Tyto oleje obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají se zlepšením krevní hladiny hemoglobinu a také přispívají ke zvýšení počtu krevních destiček.

Prospěšná je i konzumace rajčat, kešu oříšků, bobulí, hroznů a dalších. Tyto potraviny jsou hojné na antioxidanty. Zároveň eliminují působení volných radikálů obsažených v krvi. Volné radikály mohou poškodit tkáň a způsobit tak snížení hladiny krevních destiček.

Nedostatek vitamínu K je považován za jeden z důvodů nízkého počtu krevních destiček. Doplňky vitamínu K jsou tedy vhodné k opětovnému zvýšení počtu krevních destiček.

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

ZVÝŠENÉ JATERNÍ TESTY U PSA

Jaterní testy

Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.

Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:

• alaninaminotransferázy (ALT),
• aspartátaminotransferázy (AST),
• gamaglutamyltransferázy (GMT).

Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).

Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno dne: 14.6.2017

ZVÝŠENÉ JATERNÍ TESTY U PSA

Granule pro psy s jaterní dietou

Kromě aplikované terapie je také velmi důležité správné krmivo pro psy. Správná výživa hraje významnou roli při regeneraci jater. Psi s poškozením tohoto orgánu často trpí podvýživou (trpí nedostatkem bílkovin), mají zvýšenou poptávka po energii. Přiměřená strava by měla být doporučena veterinárním lékařem a přizpůsobena individuálním potřebám čtyřnohých pacientů. Krmivo musí obsahovat dostatek živin, vitamínů a minerálů. V případě onemocnění jater je vhodné, abyste krmivo podávali často, ale v malých dávkách. Dávky by měly být náležitě vyvážené, aby játra nezatěžovaly. Nutné je provádět každoroční kontrolu krevních testů.

Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno dne: 14.6.2017

TROMBOCYTY

Trombocyty v krvi

Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.

Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.

Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

TROMBOCYTY

Trombocytopenie

Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.

Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

JAKÉ PŘÍZNAKY MÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Hubnutí

Zvýšená funkce štítné žlázy má charakteristické příznaky, které jsou úměrné funkci hormonů. Pokud dojde ke zvýšené tvorbě trijodthyroninu a tyroxinu, které zodpovídají za urychlení metabolických procesů, budou procesy probíhat ještě rychleji. Tuky se rychleji odbourávají, což se může projevit hubnutím (5 %), tvoří se více bílkovin a zároveň se zvyšuje tělesná teplota. Mezi typické příznaky patří hubnutí, zvýšené pocení, snadná unavitelnost, neklid, úzkost, průjmy, u žen i poruchy menstruačního cyklu. Dále se u zvýšené funkce štítné žlázy vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a může docházet ke vzniku srdečních arytmií. Množství příznaků a komplikací této choroby pochopitelně závisí na délce jejího trvání a působení zvýšeného množství hormonů (T3,T4) na tělesné tkáně.

Příčiny vzniku zvýšené funkce štítné žlázy se dělí na primární, kdy je chorobným procesem postižena přímo štítná žláza, a sekundární – při onemocnění hypofýzy, která řídí uvolňování hormonů štítné žlázy.

Zdroj: Jaké příznaky má štítná žláza
Zveřejněno dne: 3.7.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

• lymfocytopenie = málo lymfocytů
• neutropenie = snížené množství neutrofilů
• eozinopenie = snížené množství eozinofilů
• bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

• lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
• neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
• eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
• bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

ERYTROCYTY

Zvýšené erytrocyty v krvi

Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.

Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.

Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

DIETA PODLE KREVNÍCH SKUPIN

Dieta podle krevních skupin

Každá krevní skupina je jinak náchylná na přibírání hmotnosti po různém jídle. Některé vadí mléko a mléčné výrobky, jiné třeba maso. Zjistěte si tu svou a následujte recepty Antónie Mačingové, které jsou určené vaší krevní skupině.

Dieta podle krevních skupin vychází ze skutečnosti, že každý jedinec má geneticky zakódováno, jaká strava je pro něho optimální. Optimální strava je pro něj strava jeho předků (jeho předkové jsou nejen dávní lovci mamutů). Rozdělení jídla do tří denních porcí vychází z myšlenky šetřit trávicí trakt a dát energii, která je potřebná k trávení, na jiné činnosti. Je to dobrá myšlenka, ale ne každému stačí 3 menší porce denně. Někdo dostane neovladatelný hlad a zkonzumuje obvykle ve večerních hodinách velké množství nevhodných potravin pro redukci tělesné hmotnosti, z tohoto důvodu je rozdělováno jídlo do 5–6 denních porcí. Cílem diety podle krevních skupin je změna stravovacích návyků i životního stylu, například více pohybu, nejen snížení tělesné hmotnosti. Kdo změní stravovací návyky a způsob života jen po dobu držení jídelníčku redukční diety a po zbavení se nadbytečných kil se opět vrátí k původnímu způsobu stravování a způsobu života, u toho dojde k jo-jo efektu. Kdo nechce přibrat, musí zdravě jíst a zdravě žít, to znamená dostatek vhodných tekutin, pohybu, vyhýbání se stresu, dostatek odpočinku, správná relaxace. Pohyb hraje v redukci tělesné hmotnosti i ve zdravém způsobu života velmi důležitou roli.

Strava podle krevních skupin je opravdu pročišťující a „vedlejší efekt“ hubnutí také funguje. Obsahuje jídla, díky kterým přestanete být nafouknutí, a nebudete se cítit unaveně ani přecpaně, i když sníte dvakrát větší porci. Jídla jsou především z řepy, mrkve, fazolových lusků, cukety a jiné zeleniny. Navíc je všude hodně skořice a ořechů. Naopak se snaží o vynechání pečiva, omáček, zásmažek a zmenšení přísunu masa. Zeleninu ale není problém sníst, pokud k ní přidáte dostatek cibule a nastrouhaného sýra. Navíc zelenina často nadýmá, což se díky této dietě spraví.

Pozitivní jsou dopolední a odpolední svačinky. Dopoledne můžete jíst sušené švestky s ořechy, odpoledne jogurt se skořicí, ořechy a medem. Díky tomu si dáte pauzu od zeleniny a nabažíte se sladkého. Snídaně bývají taky sladké, začíná se strouhanou mrkví, jablkem, rozinkami, ořechy a medem, ale časem se dojde i k pohankovým vločkám a jáhlám na sladko a opět i k jogurtu.

Zdroj: Dieta podle krevních skupin
Zveřejněno dne: 1.2.2014

DIETA PODLE KREVNÍCH SKUPIN

Potraviny pro krevní skupinu AB

Pro tuto krevní skupinu jsou nejvhodnější potraviny, které urychlují metabolismus: tofu, ryby, zelenina, kysané mléčné výrobky, ovoce, luštěniny, ananas, mléčné výrobky, řasy.

Doporučení: mezi nevhodné potraviny patří červené maso, kukuřice, pohanka, pšenice, pomeranče. Mléko a mléčné výrobky jezte samostatně nebo jen se zeleninou. Z bylin a koření nepoužívejte: anýz, balzamikový ocet, jablečný ocet, kapary, kajenský, černý a bílý pepř, rajský protlak, vinný ocet, želatinu, worchestrovou omáčku. Z čajů nekonzumujte čaje z aloe, jetelový, diviznový, hořcový, chmelový, reveňový, list senný.

Tělesné cvičení pro krevní skupinu AB

Cyklistika, plavání, golf, tanec, rychlá chůze, aikido, taj-či, hathajóga.

Zdroj: Dieta podle krevních skupin
Zveřejněno dne: 1.2.2014

TRIGLYCERIDY V KRVI

Alkohol a zvýšené triglyceridy

Pití alkoholu, a to i v malém množství, může zvýšit hladinu triglyceridů. Alkohol zvyšuje příjem kalorií, a všechny přebytečné kalorie, které nejsou okamžitě použity, jsou převedeny na triglyceridy. Například lidé, kteří pijí hodně alkoholu, také častěji jí hodně tučných jídel. Rovněž ovocné šťávy nebo nealkoholické nápoje smíchané s alkoholem mají vysoký obsah cukru a kalorií. Nadměrné pití alkoholu zvyšuje nejen množství triglyceridů v krvi, ale také zvětšuje pravděpodobnost onemocnění jater, vysokého krevního tlaku, některých druhů rakoviny a dalších zdravotních problémů. Vysoký příjem alkoholu může také zvyšovat riziko vzniku metabolického syndromu, který může být následně příčinou různých srdečních onemocnění, mrtvice či cukrovky.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

ERYTROCYTY

Co znamená „erytrocyty bez buffy coatu“

Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované – EBR – je v běžné praxi nejčastěji používaný erytrocytární transfuzní přípravek. Přípravek se získává odstraněním plazmy a buffy coatu z plné krve s následnou resuspenzí erytrocytů ve vhodném výživném roztoku. Většina roztoků obsahuje chlorid sodný, adenin, glukózu a manitol, rozpuštěné ve vodě (SAGM). Jiné obsahují citronan, manitol, fosforečnan a guanosin. Odstraněním buffy coatu se snižuje obsah leukocytů v přípravku a s tím spojených nežádoucích reakcí, snižuje se také tvorba mikroagregátů. Exspirace tohoto transfuzního přípravku je 42 dní. Používá se při náhradách krevních ztrát a u léčby anémie. Obsahuje Hb minimálně 43 g/1 T.U., obsah leukocytů je nižší než 1,2 x 109/1 T.U., objem je cca 260 ml.

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

DIETA PODLE KREVNÍCH SKUPIN

Potraviny pro krevní skupinu 0 

Jídlo má obsahovat vysoký podíl bílkovin, to znamená maso, ryby, zeleninu, ovoce. Nutné je omezit obilniny a luštěniny.

Vynechat: pšenici, fazole, čočku, květák a hořčici!

K redukci váhy u krevní skupiny 0 pomáhají mořské řasy, ryby, maso, kapusta, špenát, brokolice a vitamíny B, K, minerály vápník, jód.

Hlavním faktorem váhového přírůstku u krevní skupiny 0 je lepek, který se nachází v pšeničných klíčcích a celozrnných výrobcích. V tomto případě dochází k porušení metabolismu inzulínu a k narušení efektivního využití kalorií.

Doporučení: nekombinujte ovocné a zeleninové šťávy. Jedinou výjimkou je mrkvová šťáva. Z bylin a koření nepoužívejte ocet, kapary, černý a bílý pepř, muškátový oříšek, kukuřičný škrob.

Tělesné cvičení pro krevní skupinu 0

Intenzivní aerobní cvičení, kolo, kontaktní sporty, například tanec, běh.

Zdroj: Dieta podle krevních skupin
Zveřejněno dne: 1.2.2014

ERYTROCYTY

Co jsou to erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

KREVNÍ DESTIČKY

Funkce destiček při srážení krve

• Primární agregace: Krevní destičky se vážou na kolagen, který je obnažen při poranění cévy, zároveň jsou aktivovány trombinem. Aktivní trombocyty se v přítomnosti fibrinogenu shlukují a vytváří bílý trombus (zátku).
• Sekundární agregace: Je způsobena uvolňováním obsahu granul, které jsou součástí krevní destičky. Tímto je započata hemokoagulace, na jejímž konci je vytvořena síť, která zpevňuje rozpadlé destičky -> vytváří se červený trombus (konečná krevní sraženina).

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY

Zvýšená hodnota může indikovat

• alkoholismus
• městnání žluči při blokádě žlučových cest (uzávěru žlučových cest kaménkem, nádorem)
• toxické poškození jater (otrava alkoholem nebo léky)
• akutní zánět jater (viry hepatitidy, infekční mononukleózy)
• dlouhodobý aktivní zánět jater
• cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
• steatózu jater (ztukovatění jater)
• nádory jater
• zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
• kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
• působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi

Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno dne: 24.8.2013