V případě vyššího počtu krevníchdestiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšenémnožstvíkrevníchdestiček – způsobuje srážlivost.
V naší poradně s názvem ÚBYTEK KREVNÍCH DESTIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
jestli existuje něco čím zvýšit růst krevníchdestiček
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšit množstvíkrevníchdestiček jde těmito způsoby:
- léčba základní příčiny nedostatku krevníchdestiček;
- transfúze krve a nebo přímo krevníchdestiček;
- chirurgické odstranění sleziny.
Sama si můžete pomoci tím, že se vyvarujete krvácivým zraněním a nebudete pít alkohol. V jídle se vyvarujte všemu co obsahuje chinin, nepijte brusinkovou šťávu a kravské mléko. Buďte opatrná při užívání léků bez předpisu. Léky proti bolesti, jako je aspirin a ibuprofen, mohou ovlivnit funkci krevníchdestiček.
Prostředky na zvýšení počtu krevníchdestiček:
Vitamíny B
Železo
Vitamín C
Extrakt z listů papaya
Kolostrum
Chlorofyl
Melatonin
Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevníchdestiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevníchdestiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.
Trombocytóza – zvýšenémnožstvíkrevníchdestiček -> způsobuje srážlivost
Trombocytopenie – snížené množstvíkrevníchdestiček -> způsobuje krvácivost
Pokud člověk trpí reaktivní trombocytózou, jeden ze způsobů ošetření často spočívá v léčbě příčiny.
Pacientovi jsou předepsány léky a musí dodržovat speciální dietu, aby se mu ustálil počet krevníchdestiček.
Často jsou lékaři doporučovány nízké denní dávky kyseliny acetylsalicylové, která působí jako prevence vzniku krevníchdestiček.
Vždy je důležitá změna ve stravě a rutina v podobě specifického cvičení. Cvičení a změna stravy potlačují nadměrnou tvorbu krevníchdestiček v buňkách kostní dřeně.
V naší poradně s názvem KREVNÍ DESTIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Psenica.
Posledni 2 roky trpim zvysenym poctem krev.desticek.Nektere priznaky naznacuji,ze jde o reaktivni trombozu ktera to zpusobuje.Pan Vins vzpomina pomoc pri uprave diety a speceficke cviceni.Mohl by pan Vins mi napsat o jakou dietu a cviceni jde?
Predem dekuji za zajimave informace.Jp
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reaktivní trombocytóza vzniká při zánětlivých stavech v organizmu. Po vyléčení zánětu v těle dochází postupně i k normalizaci trombocytózy a v průběhu několika týdnů se počty krevních deštiček vrátí k normální úrovni.
Pokud se ptáte na dietu, která snižuje množstvíkrevníchdestiček, tak ta spočívá v dominantní spotřebě těchto potravin:
- chinin například v odvaru z vrbové kůry;
- alkohol;
- brusinková šťáva;
- kravské mléko;
- tahina sezamová pasta.
Ptáte-li se na cvičení, které by ovlivnilo počty krevních deštiček, tak platí, že jakékoliv pravidelné cvičení a fyzická zdatnost tlumí aktivitu krevníchdestiček. Naopak nárazová fyzická aktivita vede ke zvýšení počtu krevníchdestiček.
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevníchdestiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množstvíkrevníchdestiček – způsobuje krvácivost.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevníchdestiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevníchdestiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Trpíte-li trombocytózou, je důležité znát faktory, které vedou ke snížení počtu krevníchdestiček.
Existují dva typy trombocytózy.
Reaktivní trombocytóza – zvýšení počtu krevníchdestiček vzniká kvůli tělesné reakci na infekci nebo jiné nemoci. Mezi příznaky reaktivní trombocytózy patří bolesti hlavy, závratě nebo točení hlavy, bolest na hrudi, slabost, mdloby, dočasné změny vidění, necitlivost nebo brnění rukou a nohou.
Základní trombocytóza – je způsobena hormonální nerovnováhou, nebo dokonce genetickými vlivy.
Mezi další důvody patří zánětlivá onemocnění, rakovina, anémie a různé druhy infekcí.
V diskuzi HEMANGIOM V JÁTRECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, na utz břicha mě byl diagnostikován hemangiom velikosti 15,5 mm, chci se zeptat jak je tento stav nebezpečný a zda s ním může souviset i hraniční hodnota krevníchdestiček. Moc děkuji Monika
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Uvádíme některá dietní doporučení, která mohou pomoci zlepšit stav krevníchdestiček. Velmi důležité je zabránit konzumaci rafinovaných potravin. Většina zpracovaných potravin má totiž tendenci narušovat normální metabolismus organismu, což může mít vliv na přirozenou tvorbu krevníchdestiček v kostní dřeni. Velmi vhodné je vyvarovat se konzumování mastných potravin, zejména nasycených tuků. Vyhněte se rafinovaným cukrům a umělým sladidlům. Sycené nápoje a limonády nejsou také vhodné. Naopak důležitý je zvýšený příjem čerstvého ovoce a zeleniny. Biopotraviny jsou plné nezbytných vitamínů a minerálů. V čerstvé zelenině a ovoci je rovněž spousta antioxidantů, které pomáhají s ničením volných radikálů, čímž zlepšují kvalitu krevníchdestiček.
Opatrně při konzumaci syrové potravy, zejména zeleniny ve formě salátů. Je důležité, aby každá potravina byla důkladně omyta, protože jinak může dojít k parazitární infekci tlustého střeva. Parazitární infekce v tlustém střevě může mít za následek vnitřní krvácení, které pak může následně vést k výraznému poklesu počtu krevníchdestiček.
Naopak velmi vhodná je konzumace přírodních olejů, jako je olej z tresčích jater, z lněného semínka a podobně. Tyto oleje obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají se zlepšením krevní hladiny hemoglobinu a také přispívají ke zvýšení počtu krevníchdestiček.
Prospěšná je i konzumace rajčat, kešu oříšků, bobulí, hroznů a dalších. Tyto potraviny jsou hojné na antioxidanty. Zároveň eliminují působení volných radikálů obsažených v krvi. Volné radikály mohou poškodit tkáň a způsobit tak snížení hladiny krevníchdestiček.
Nedostatek vitamínu K je považován za jeden z důvodů nízkého počtu krevníchdestiček. Doplňky vitamínu K jsou tedy vhodné k opětovnému zvýšení počtu krevníchdestiček.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
V naší poradně s názvem ÚBYTEK B - TROMBOCYTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír Vokurka.
Již dlouhodobě užívám WarfarinOrion 5mg,chodím na pravidelné kontroly - na Quicka, moje hodnoty INR jsou v rozmezí 1,8 - 2,5. Může mít užívání Warfarinu vliv na snížení B-trombocytů ?Děkuji Vokurka Plzeň.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění Warfarin nesnižuje trombocyty. Warfarin, aby zabránil srážlivosti, tak nesnižuje množstvíkrevníchdestiček - trombocytů, ale zastavuje syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X, což znamená, že v játrech zastavuje tvorbu čtyřech speciálních proteinů - proteáz závislých na vitaminu K. Antitrombotický účinek je dosažen díky nízkým hladinám těchto proteáz a snížením jejich aktivity při tvorbě sraženin.
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
V naší poradně s názvem WARFARIN A WOBENZYN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Dobrý den,
může se při užívání warfarinu brát i wobenzym?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Wobenzym obsahuje bromelain, klíčový enzym získaný z ananasu, Bromelain má tu schopnost, že může zastavit hromadění krevníchdestiček. Tím snižuje vazkost krve a zároveň zvyšuje riziko krvácení. U některých žen se při používání Wobenzymu projevilo silnější menstruační krvácení. Těhotným ženám může bromelain způsobit krvácení z dělohy. Lidé s poruchami krvácení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba, by se měli bromelainu vyhýbat a užít ho pouze pod vedením kvalifikovaného lékaře.
Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.
Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:
alaninaminotransferázy (ALT),
aspartátaminotransferázy (AST),
gamaglutamyltransferázy (GMT).
Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Saček.
Dobrý den, chci se Vás zeptat na jednu zajímavou otázku spíše z oblasti chemie, ale související s ředěnou krví warfarinem v těle. Jsem trvale na tomto léku a musím mít hladinu quicka nad 2. Tím pádem tímto lékem dochází k ředění krve. Ale snažím se přijít na to, kde se ta ředěná krev v cévách a žilách ukládá, protože logicky když se zředí tekutina, tak nabyde na objemu, takže té krve musí být více a tím pádem by mě zajímalo, jak funguje tělní potažmo krevní oběh s takovou ředěnou krví. Je to amatérské myšlení, tak by mě to zajímalo z vědeckého hlediska, jestli taková ředěná krev je v organizmu více co se týče objemu a hlavně kde je, protože žíly a cévy se zřejmě nebudou rozšiřovat díky ředěné krve. Děkuji za profesionální odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčbě Warfarinem se lidově říká "ředění krve" a z toho pramení vaše milná představa, že po Warfarinu je krev řidší. Není. Ve skutečnosti Warfarin ovlivňuje schopnost krve tvořit sráženiny a nijak neovlivňuje její hustotu. Srážlivost krve je biochemická kaskáda, která za pomoci vitamínu K vede ke shlukování krevníchdestiček a tvorbě trombů - sraženin. Warfarin toto shlukování zpomaluje tím, že deaktivuje vitamín K. Warfarin tedy nepůsobí přímo na krev, ale jen na vitamín K. Úbytek vitamínu K snižuje schopnost krve tvořit sraženiny.
Kromě aplikované terapie je také velmi důležité správné krmivo pro psy. Správná výživa hraje významnou roli při regeneraci jater. Psi s poškozením tohoto orgánu často trpí podvýživou (trpí nedostatkem bílkovin), mají zvýšenou poptávka po energii. Přiměřená strava by měla být doporučena veterinárním lékařem a přizpůsobena individuálním potřebám čtyřnohých pacientů. Krmivo musí obsahovat dostatek živin, vitamínů a minerálů. V případě onemocnění jater je vhodné, abyste krmivo podávali často, ale v malých dávkách. Dávky by měly být náležitě vyvážené, aby játra nezatěžovaly. Nutné je provádět každoroční kontrolu krevních testů.
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Máčel Petr.
Prosím, chtěl bych se jenom zeptat jestli má pangamin nějaký vliv na krevní destičky. Věřím, že mi dáte vědět. S úctou Petr Máčel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pangamin jsou pivovarské kvasnice, latinsky Saccharomyces cerevisiae. Právě tyto kvasinky byly podrobeny studii, která zkoumala jejich vliv na krevní destičky (trombocyty). Studie je vidět zde: pubmed.ncbi.nlm.nih.…
Získané výsledky in vitro ukazují, že antiagregační aktivita beta-glukanu ze Saccharomyces cerevisiae je založena na jeho antioxidačních vlastnostech, a proto může být suplementace beta-glukanu prospěšná v prevenci onemocnění souvisejících s aktivací krevníchdestiček, jako jsou kardiovaskulární nebo zánětlivá onemocnění.
Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevníchdestiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.
Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.
Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšenémnožství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:
lymfocytóza = zvýšenémnožství lymfocytů
neutrofilie = zvýšenémnožství neutrofilů
eozinofilie = zvýšenémnožství eozinofilů
bazofilie = zvýšenémnožství bazofilů
Další termíny
Leukostáze = koagulace bílých krvinek
Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.
Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.
U postižení jater bývají všechny 4 enzymy zvýšené. Důležité je dodržovat dietu, úplnou abstinenci alkoholu, dlouhodobý šetřící režim a užívat podpůrné preparáty. Tyto léky jsou bylinného původu a pomáhají regenerovat játra. Patří sem Lagosa nebo Esenciale forte.
Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.
Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.
Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.
CRP je silně spojeno s přežitím u pacientů s rakovinou tlustého střeva anebo konečníku. U pacientů se zvýšenou hladinou CRP se častěji vyskytují lymfatické uzliny (lokální) a vzdálené metastázy, invaze krevních cév a nervů a diagnostika vyššího stupně. U pacientů s CRP vyšším než 5 mg/l, přežilo pouze 13,3 % 5 let, zatímco 57 % pacientů s nižším CRP bylo naživu i po 5 letech. Jedna studie dokázala, že CRP byl jediným markerem, který byl nezávislým prediktorem přežití bez onemocnění. Koncentrace CRP byly vyšší ve skupině pacientů s kolorektálním karcinomem, u 2,4 mg/l ve srovnání s 1,9 mg/l u zdravých kontrol, a ti s nejvyšší hodnotou CRP měli 2,6krát vyšší pravděpodobnost rozvoje nádorů než pacienti s nejnižšími hladinami.
Každá krevní skupina je jinak náchylná na přibírání hmotnosti po různém jídle. Některé vadí mléko a mléčné výrobky, jiné třeba maso. Zjistěte si tu svou a následujte recepty Antónie Mačingové, které jsou určené vaší krevní skupině.
Dieta podle krevních skupin vychází ze skutečnosti, že každý jedinec má geneticky zakódováno, jaká strava je pro něho optimální. Optimální strava je pro něj strava jeho předků (jeho předkové jsou nejen dávní lovci mamutů). Rozdělení jídla do tří denních porcí vychází z myšlenky šetřit trávicí trakt a dát energii, která je potřebná k trávení, na jiné činnosti. Je to dobrá myšlenka, ale ne každému stačí 3 menší porce denně. Někdo dostane neovladatelný hlad a zkonzumuje obvykle ve večerních hodinách velké množství nevhodných potravin pro redukci tělesné hmotnosti, z tohoto důvodu je rozdělováno jídlo do 5–6 denních porcí. Cílem diety podle krevních skupin je změna stravovacích návyků i životního stylu, například více pohybu, nejen snížení tělesné hmotnosti. Kdo změní stravovací návyky a způsob života jen po dobu držení jídelníčku redukční diety a po zbavení se nadbytečných kil se opět vrátí k původnímu způsobu stravování a způsobu života, u toho dojde k jo-jo efektu. Kdo nechce přibrat, musí zdravě jíst a zdravě žít, to znamená dostatek vhodných tekutin, pohybu, vyhýbání se stresu, dostatek odpočinku, správná relaxace. Pohyb hraje v redukci tělesné hmotnosti i ve zdravém způsobu života velmi důležitou roli.
Strava podle krevních skupin je opravdu pročišťující a „vedlejší efekt“ hubnutí také funguje. Obsahuje jídla, díky kterým přestanete být nafouknutí, a nebudete se cítit unaveně ani přecpaně, i když sníte dvakrát větší porci. Jídla jsou především z řepy, mrkve, fazolových lusků, cukety a jiné zeleniny. Navíc je všude hodně skořice a ořechů. Naopak se snaží o vynechání pečiva, omáček, zásmažek a zmenšení přísunu masa. Zeleninu ale není problém sníst, pokud k ní přidáte dostatek cibule a nastrouhaného sýra. Navíc zelenina často nadýmá, což se díky této dietě spraví.
Pozitivní jsou dopolední a odpolední svačinky. Dopoledne můžete jíst sušené švestky s ořechy, odpoledne jogurt se skořicí, ořechy a medem. Díky tomu si dáte pauzu od zeleniny a nabažíte se sladkého. Snídaně bývají taky sladké, začíná se strouhanou mrkví, jablkem, rozinkami, ořechy a medem, ale časem se dojde i k pohankovým vločkám a jáhlám na sladko a opět i k jogurtu.