K 21 dnů
Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Příběh
Ve svém příspěvku BLEFARITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den!
Mám také problémy s tímto onemocněním.Jak se Vám daří léčba? Ráda bych se s Vámi spojila a konzultovala léčbu. Děkuji za odpověď Helena Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daskas.
Dobrý den,
pokud chcete můžete mi psát na shorauvedený
e-mail.
Zdraví Sedláková
Zdroj: příběh Jak najít očního lékaře, který rozpozná zánět očních víček ?
Blefaritida
Další věcí je i to, že věkem dochází ke změnám na okrajích očních víček, na kterých ústí drobounké vývody tukových žlázek. Tato žlázky produkují tuk, který tvoří jednu část vrstvičky slzného filmu. Pokud tyto okraje víček nejsou ideálně vyprazdňovány, což je také pro vyšší věk velmi typické, tak se tomu říká blefaritida. Blefaritida není nic nebezpečného, nic co by mohlo způsobit nějaké těžké postižení očí, ale může to vyvolávat tyto subjektivní potíže. Na léčbu blefaritidy oftalmohydrocortizon není ideálním řešením. Takže byste měla znovu navštívit svou oftalmoložku a domluvit se sní na lepším řešení. Úplně ideální by byl znovu rozbor potíží a domluvení se na jiné léčbě.
Zdroj: článek Pálení očí u seniora
Léčba blefaritidy
Léčba chronických blefaritid je dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje soustavnost a trpělivost ze strany pacienta. Úspěch závisí na dlouhodobé péči a je nutné pacientům vysvětlit, že potíže nelze zcela vyléčit, ale je možné je výrazně potlačit. Při léčbě se vychází z typu blefaritidy, kterou je potřeba léčit. Základem léčby všech chronických blefaritid je hygiena víček. Zpočátku je třeba ji provádět 1–2krát denně, později, když akutní problémy odezní, musí se víčka čistit několikrát týdně, jinak se obtíže s velkou pravděpodobností znovu objeví.
Hygiena víček je náročná procedura, která začíná přiložením teplých obkladů na víčka. Obklady mají za úkol zkapalnit zaschlý sekret Meibomových žláz, jejichž vývody jsou na okraji očních víček. Přežehlený nebo převařený čistý látkový kapesník (minimálně 39 °C, určený pouze k tomuto účelu) přiložíme na víčka na 3 až 5 minut. Následují masáže víček, které pomohou vytlačit zkapalněný sekret Meibomových žláz. Ukazovákem se masíruje nejprve dolní víčko zdola nahoru a potom horní víčko shora dolů (směrem k okraji víčka).
Potom je třeba naředit dětský šampon ve sklenici s vodou v koncentraci jedna ku deseti, stáhnout dolní víčko prsty a vyčistit hranu víčka vatovou štětičkou smočenou v naředěném šamponu. Pak se vytáhne okraj horního víčka (nejlépe chytit za řasy) a čistí se hrana víčka opět čistou štětičkou smočenou v naředěném šamponu. Tímto způsobem se odstraní sekret z okrajů víček. Místo naředěného šamponu lze také použít kosmetický přípravek Lid-care, který je možné koupit bez receptu v lékárnách.
Po čištění okrajů víček je možné vypláchnout oči borovou vodou, aby se odstranily z očí zbytky vytlačeného sekretu Meibomových žláz. Pokud se blefaritida vyskytuje spolu se syndromem suchého oka, je nutná aplikace umělých slz (nejlépe bez konzervačních látek, 4–8krát denně v kapkách nebo v gelu). U závažnějších stavů je třeba zvážit okluzi slzných kanálků. Při středně těžkém až těžkém nálezu se lokálně podává antibiotická mast (tobramycin, tetracyklin, ofloxacin, bacitracin, neomycin), a to 1–3krát denně na víčka.
Kortikoidům se snažíme vzhledem k jejich vedlejším účinkům a chronicitě onemocnění vyhnout, ale v některých případech lze bez jejich aplikace zánět těžko kontrolovat. Při těžké meibomitidě podáváme perorálně tetracyklinová antibiotika na 1 až 3 měsíce, u zvláště těžkých případů i déle. Tetracyklin 250 mg 4krát denně týden, 2krát denně týden a poté 1krát denně, nebo doxycyklin 100 mg 2krát denně po dobu 1–2 týdnů a poté 1krát denně.
Tato léčba je kontraindikována u dětí do 12 let, u těhotných a kojících matek a při selhání jater nebo ledvin. Pacienty je nutné poučit o vedlejších účincích při léčbě tetracyklinovými antibiotiky. V případě kontraindikace tetracyklinových antibiotik se podává erytromycin 30–50 mg/kg/d. Léčba kožních projevů rosacey je v rukou dermatologa.
Zdroj: článek Blefaritida
Příběh
Ve svém příspěvku BLEFARITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dodrý den!
Ráda bych napsala,ale ten email jsem neobjevila.
Helena Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daskas.
Dobrý den,
promiňte, nedošlo mi, že se tam asi nezobrazí.
Můj e-mail: mama.sedlakova@seznam.sz
Zdraví Sedláková
Zdroj: příběh Jak najít očního lékaře, který rozpozná zánět očních víček ?
Fotografie blefaritidy
Zde je několik fotografií blefaritidy, na které se můžete podívat: Blefaritida foto
Zdroj: článek Blefaritida
Jak se blefaritida projevuje?
Pacienti si stěžují na pálení, svědění nebo řezání v očích, které je horší ráno, což je pro toto onemocnění typické, mívají zalepené řasy a okraje víček, které bývají zarudlé. Při vyšetření jsou okraje víček červené, s mírným otokem, na řasách je usazený sekret žlutavé barvy. Dalšími charakteristickými znaky jsou bílé řasy (polióza) a ztráta řas.
Zdroj: článek Blefaritida
Příběh
Ve svém příspěvku BLEFARITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daskas.
Dobrý den,
promiňte, nedošlo mi, že se tam asi nezobrazí.
Můj e-mail: mama.sedlakova@seznam.sz
Zdraví Sedláková Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daskas.
Dobrý den,
u svého e-mailu jsem uvedla špatnou koncovku - správně je to cz a nikoliv sz.
Takže: mama.sedlakova@seznam.cz
Zdravím, Sedláková, můžete se ptát, jestli budu vědět, poradím vám.
Zdroj: příběh Jak najít očního lékaře, který rozpozná zánět očních víček ?
Popis nemoci
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Zdroj: článek Chronická bronchitida
Poradna
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in… Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Stomatologie výzkum prevence bolest
Sinusitida - zánět dutin
Sinusitida může být klasifikována jako:
- akutní: zcela vyléčena za < 30 dnů;
- subakutní: zcela vyléčena za 30 až 90 dnů;
- rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
- chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
- faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
- snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
- dlouhodobé pobyty na jednotce intenzivní péče;
- těžké popáleniny;
- cystická fibróza;
- ciliární dyskineze.
Zdroj: článek Zánět dutin - moderní léčba
Poradna
V naší poradně s názvem CHRONICKÁ PANKREATITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smíšková anna.
DOBRÝ DEN MAM DOTAZ,UŽ NĚKOLIK LET MÁM CHRON.SLINIVKU ,NEBERU NA TO NIC POUZE HELICID NA ŽALUDEK MÁM HEATOVOU HERNII,A JE MI TAKY KAŽDOU CHVÍLI ŠPATNĚ,BOJIM SE ZDA SLINIVKA NEBUDE PROGRADOVAT VE VĚTŠÍ MÍŘE JE TAM PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE TO MUŽE ZHORŠOVAT?MUJ SYNOVEC NÁM LETOS ZEMŘEL NA RAK SLINIVKY BYLO MU 49.LET A UNÁS V RODINĚ RAKOVINA BYLA UŽ NĚKOLIKÁTOU DIAGNOZOU.NYNÍ MI DĚLALI BIOPSII,PRSA A MÁM STRACH ABY SE TO NĚKDE NEUSADILO.PROTO SE DOTAZUJI ZDA U MĚ JE VĚTŠÍ RIZIKO,,JE MI 59.LEL.MOC DĚKUJI ZA INFORMACI..ZDENA.. Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vždy, když je v rodině výskyt rakoviny v přímé řadě, tak je zvýšené riziko výskytu rakoviny u blízkých členů. Měla byste docházet na pravidelné kontroly se slinivkou a pokud je vám každou chvíli špatně, tak byste rozhodně měla navštívit svého praktického lékaře, protože budete mít zřejmě výkyvy v inzulínu a to může být nebezpečné a je třeba to řešit. V první řadě se přestaňte bát, že máte rakovinu. Rakovinu řešte až, když ji mít skutečně budete. Držte si v kondici slinivku za pomocí svého lékaře a myslete na pozitivní věci a ne na nemoci.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Chronická pankreatitida
Léčba oparu na rtu
Jaká je v současnosti používaná léčba infekce herpes simplex?
Na prvním místě to jsou antivirové léky na předpis. Používají se v různých formách:
- Pilulky, které spolknete.
- Krém nebo mast, kterou nanesete na pokožku.
- Léky, které vám lékař podává injekčně.
- Kapky, které si dáváte do očí v případě očního herpesu.
Váš lékař vám sdělí, které typy léků jsou pro vás nejlepší. Také vám určí správnou dávku a jak dlouho budete léky potřebovat. Včasná léčba oparu zkrátí jeho hojení, jen pokud je zahájena, než dojde ke vzniku vředu, to je v prvních dnech.
Léčba orálního a genitálního herpesu spadá do dvou kategorií: epizodická terapie a chronická supresivní terapie.
Epizodická terapie
Jedná se o krátkodobou léčbu, která se zaměřuje na jednu epizodu (propuknutí). Zahrnuje užívání antivirových léků, když si poprvé všimnete známek ohniska, jako je brnění nebo svědění či bolest rtu. Čím dříve léky vezmete, tím lépe fungují. Lékaři využívají epizodickou terapii u prvního oparu i u opakujících se epizod.
Přínosy epizodické terapie:
- Zmírní příznaky.
- Zrychlí odeznění bolesti.
- Pomůže vředům se rychleji zahojit.
- Sníží množství viru, které se vylučuje z oparů.
Epizodická terapie aktuálního ohniska oparu bohužel nezabrání jeho opakování v budoucnu. K tomu potřebujete chronickou supresivní terapii.
Chronická supresivní terapie
Její podstata spočívá v dlouhodobém užívání antivirotik. Lékaři volí tento přístup pro pacienty, kteří mají genitální herpes a zažívají jeho časté nebo závažné propuknutí. Také u pacientů, kteří jsou imunokompromitovaní nebo u lidí, kteří mají více sexuálních partnerů, se používá tato chronická supresivní terapie.
Lékaři také často doporučují chronickou terapii lidem, kteří mají těžký orální herpes a/nebo alespoň šest epizod za rok.
Konkrétní léky, které vám může lékař předepsat, patří:
- Acyclovir,
- Valaciklovir,
- Famciclovir.
Lékaři obvykle používají chronickou supresivní terapii jen u pacientů s genitálním oparem typu HSV-2. Méně pak pro genitální opar HSV-1, protože tento typ způsobuje méně propuknutí.
Přínosy chronické supresivní terapie:
- Sníží počet propuknutí o 70 % až 80 %.
- Zmírní příznaky.
- Sníží vylučování viru, když nemáte příznaky. To může pomoci chránit sexuální partnery.
Zdroj: článek Opar na rtu aneb virus Herpes simplex I
Chronická bronchitida
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Zdroj: článek Akutní bronchitida
Příčiny a rizikové faktory
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
Zdroj: článek Chronická bronchitida
|