Makrobiotická strava je způsob stravování, který je znám již několik tisíc let. V moderní době dochází ke stále většímu odklonu člověka od přírody, což má za následek stále častější výskyt nejen známých chorob, ale i chorob a chorobných stavů, se kterými si současná medicína neví rady.
Co jsou to makrobiotika a makrobiotická strava
Makrobiotika není jen obyčejná dieta nebo stravovací návyk, ale je v podstatě jakousi filosofií či životním stylem. Kolébkou této filosofie jsou Tibet a Čína. Makrobiotika rozděluje přijímané potraviny podle ročního období. Makrobiotika a jídelníček podle makrobiotických zásad může být vhodným doplňkem nebo i základem diet pro potravinové alergie. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce, důležité je podstatné omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.
Ve svém příspěvku JÍDELNÍČEK PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Dobry den jen mam takovy maly dotaz merim 170cm je mi 55let,vazil jsem 108kg a mam jidelnicek na 120g sacharidu denne,ale svaciny a 2 vecere mi dietni sestra zakazala takze mam jen asi 60g sacharidu denne po pul roce jsem schodil 40kg mam ted 68kg ale jidelnicek mi ponechali.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jarmila Průchová je průkopnice makrobiotiky v Česku a tvrdí, že oproti vegetariánům nehledí na jídlo jen jako na hmotu. Ve svých 88 letech poctivě cvičí hodinu denně a svůj dobrý zdravotní stav připisuje životnímu stylu a makrobiotice. Jde o pohled na stravu ze všech hledisek a podle toho sestavený jídelníček. Strava je základem energie a může z člověka udělat jak radostného a zdravého jedince, tak i nemocného, který chodí od lékaře k lékaři. Cukr považuje za jed. Na stravu se dívá z makrobiotického pohledu, podle něhož by se jídelníček měl skládat z 50 % z celozrnných obilovin, z 30 % ze zeleniny a z 5 až 10 % z luštěnin. Tento jídelníček ona sama doplňuje rybami, které si dopřává dvakrát týdně. Celozrnné obilniny jsou nutností. To nejpodstatnější, co nám zrno přináší, je ve slupkách. Uprostřed je jen škrob. Výzkumy uvádějí a dokazují, že převážně rostlinná strava a zdravá životospráva jsou tím, co dokáže negativní genetické vlivy doslova vypnout a u uzdravujícího se jedince přepnout na vliv pozitivnější.
V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.
Dobrý den,mám dotaz, jaké množství vitaminu K může denně bez obav obsahovat moje strava. Užívám warfarin 5 mg, jsem po CMP asi před 5ti lety a je mi 75 roků.Ze stravy jsem prakticky zcela vyloučil hlavně zeleninu,která vitamin K obsahuje (špenát, zelí, brokolice atd.)a myslím,že to není ta nejlepší volba. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte, protože vitamín K je při léčbě Warfarinem opravdu důležité sledovat. Aby byly účinky Warfarinu každý den stejné, tak je nezbytné udržet každodenní příjem tohoto vitamínu stále na úrovni 120 mikrogramů. Rozhodně není třeba vyřadit úplně všechnu zeleninu. Dobré je sníst každý den nějaké plody i zeleninu. Zkuste si složit jídelníček těchto rostlinných potravin na týden, aby každý den jste mohl sníst vitamínu K 120 mikrogramů. Tento jídelníček pak udržte 4 týdny, přičemž můžete každý týden zamíchat jednotlivé dny, abyste neměl například každé pondělí to samé. Vždy, když si složíte nový jídelníček, tak byste měl jít po prvním týdnu jeho konzumace na kontrolu srážlivosti krve. Tím si ověříte, že je vaše stravování nastaveno správně, a můžete takto pokračovat. Nad rámec sestaveného jídelníčku byste neměl konzumovat nic jiného co je rostlinného původu. To si nechte do nového měsíce a nového jídelníčku. Omezovat nemusíte například maso, knedlíky, rýži nebo těstoviny.
POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.
OBĚD
ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.
CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.
ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.
DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.
Ve svém příspěvku DASH DIETA, JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Zdravím slyším poprvé o takové diete slyším poprvé, ale každopádně díky za jídelníček ale ono co tak čtu různé články tak základem každé diety je hodně zeleniny, ovoce a luštěnin. Třeba co jsem koukala na jídelníčekhttps://www.fitkitchen.cz/fit-jidelnicek tady tak základ je stejný. Dostatek bílkovin a vlákniny, a hlavně aby jídlo nebylo moc tučné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obilná zrna musí zůstat celá a rovněž se musí konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo se pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita.
Zelenina v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje jako příloha k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata, obsahují totiž velké množství šťavelanů, které bývají často alergeny.
Mořské řasy jsou další důležitou součástí makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: agar-agar, arame, dulse, hijiki, irský mech, kelp, kombu, nori, wakame.
Luštěniny tvoří rovněž základní kámen stravy makrobiotika. V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Obsahují totiž vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu a jsou tak zdravější než maso. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.
Sója a sójové výrobky patří také k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Nejčastěji používané sójové výrobky jsou: tofu, tempech, miso a sójová omáčka Tamari.
Doplňkové potraviny v makrobiotice:
sůl – v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody;
mezi další doplňkové potraviny a koření patří například zázvor, rýžový ocet, cibule, sójová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas a další;
sladidla – používají se pouze přírodní – ječmenný slad, amasake, jablečný sirup;
oleje – používají se jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena.
Pokud se rozhodnete stravovat se podle zásad makrobiotiky, tak postupně omezujte nasycené tuky, rafinovaný škrob a cukry. Do jídelníčku zařaďte více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny převážně v syrovém stavu, dále luštěniny a mořské řasy. Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nerezové nádobí (či ze slitiny), nože uhlíkové nebo z nerez oceli, velký nerezový cedník, keramické mísy na pečení v troubě. Potraviny omývejte až před přípravou a používejte se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namočte na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravujte vařením, ale vhodnější je příprava nad parou. Uvařenou zeleninu ochuťte malým množství sójové omáčky a osolte špetkou soli.
Ve svém příspěvku CELULITIDA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lusi.
Ahoj všem, kdo bojují s celulitidou. Stalo se mi, že jsem si před časem oholila nohy a s hrůzou jsem zjistila při bočním pohledu na hladké nohy, že se pod kůží vytvořily takové nerovnosti, jako by pod kůží byly nerovnoměrné polštářky tuku. Toto jsem pozorovala na stehnech a bocích. Byla jsem z toho nešťastná :-( Dlouho jsem zkoumala, jak to odstranit. Zkoušela jsem jsem diety, ale po zhubnutí a ukončení diety se to vrátilo a bohužel ještě více. Problém byl v tom, že jsem se moc nehýbala. V práci sedavé zaměstnání, jsem analytička, a po práci rodina, děti, manžel, domácnost, znáte to... Rozhodla jsem se s tím skoncovat a vrátit tvar mých nohou do původního štíhlého tvaru. Vyčlenila jsem si čtyři hodiny v týdnu na trénink v posilovně, to není zas tak náročné (pondělí, středa, pátek po hodině a půl). Hned po práci tam zajdu a poctivě odcvičím předepsaný trénink, který mám od své trenérky. Nejdříve jsem s ní i cvičila, aby mně naučila, jak to dělat správně. Nyní již cvičím sama. Hned po každém takovém cvičení si dám hroznový cukr Glukopur a pak do půlhodiny si dám půl grilovaného kuřete, u kterého nejím kůži a přikusuju celozrnný chléb. Hlídám si, abych po celý den rovnoměrně do sebe dostala přibližně 180 gramů bílkovin a dvakrát tolik sacharidů. To dokážu udělat acidofilním mlékem, nízkotučným tvarohem a masem. Jako zdroj sacharidů používám piškoty, třeba s tím acidofilním mlékem je to dobré. Pak také jím během dne rýřové chlebíčky a přílohy k hlavním jídlům volím rýži, brambory a těstoviny. Jako ideální večeře nebo oběd se pro mě stalo rizoto. Dodržuju rozestup mezi jídly hodinu až dvě hodiny. O víkendu s manželem a dětmi jezdíme na kolech a aby s námi naši caparti zvládli i delší trasy, tak používáme cyklistickou vodící tyč na dětská kola a zbytek dlouhých tras je taháme za sebou. To byste nevěřili, že při takovém přecpávání se vám půjde celulitida pryč. Je to jednoduché. Díky cvičení se vám tuky přemění na maso, které se dá pěkně vytvarovat pomocí objemového tréninku, kterém jsem psala výše. Dneska mám své nohy spátky zase hladké, bez celulitidy a zapoměla jsem na hladovění, tudy cesta nevede. Naopak je třeba dobře a pravidelně jíst a hýbat se, pak si tělo nevytváří tukové zásoby ve formě ošklivých podkožních rundálů. Doporučuji si na začátek vzít trenéra, který vám na míru udělá jídelníček a sestaví cvičební plán a ukáže vám, jak to dobře odcvičit. Mě na to stačilo 15 hodin s trenérkou (první konzultace, cičební plán, jídelníček a nauka cviků), což při její ceně 500 Kč za hodinu činilo 7500 Kč, které jsem dříve za rok vydala za redukční diety, které mi ovšem takový efekt nikdy nepřinesly. Nyní jsem šťastná a navíc jsem se dokázala naučit vnímat své tělo a žít ve výživové harmonii.
Takže proti celulitidě jedině pohyb a správná strava. Žádné pilulky a ani samotné redukční diety. Zkuste to, budete překvapené, jak to bezvadně funguje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka .
180g bílkovin? Pánbůh s vámi! Zena by neměla přijmout víc než 1g/kg tělesné váhy!
Makrobiotika je životní styl, který si zakládá na rovnováze, harmonii a zdravém selském rozumu. Součástí zdravého života vždy byl, je a bude i výběr potravy a její způsob přípravy. Již dávné kultury kladly výživu na první místo. Makrobiotika je neustále spojována s vegetariánstvím a jeho zdravotními dopady. Tvrdí se, že vegetariáni mají často problémy s nedostatkem železa v krvi, chybí jim vitamín B12, ženy mívají problémy s menstruací, tedy i s otěhotněním a podobně. Ve vegetariánství je velmi těžké určit, co je důležité ve stravě pro vnitřní metabolismus a čeho by nemělo přebývat, aby organismus stíhal vylučovat přebytky. Vegetariáni jedí často mnoho mléčných výrobků, čímž si nahrazují maso. Ale mléčná strava ve velké míře může zahleňovat organismus a způsobit tak špatné vstřebávání prvků důležitých pro organismus. Vegetariánské stravování je opravdu velká „věda“. Je třeba znát odborně vnitřní chemii a metabolismus lidského organismu. A aby to bylo ještě složitější, uvědomit si při tom, že každý člověk je originál. Co jednomu prospívá, druhému nemusí. V makrobiotice jsou jistá pravidla od začátku daná. Tím se předchází výše uvedeným zdravotním nedostatkům. Lidský organismus umí nejlépe vstřebávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Naše prababičky i pradědečkové se stravovali do značné míry makrobioticky a v minulosti nebyl tak velký výskyt potravinových alergií, rakoviny tlustého střeva nebo dalších civilizačních onemocnění.
Záměrem makrobiotického stylu je vyvažovat neustálé změny a harmonizovat organismus s vnějšími vlivy. Makrobiotický styl se přizpůsobuje člověku a jeho vnitřním změnám, ale i makrokosmu, tedy vnějším změnám.
Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Týnská.
V průběhu detoxikace skvělé výsledky, pak jsem přešla na schůdkovou metodu a přestala jsem hubnout. Po pěti týdnéch schůdkové jsem se vrátila k detoxu , začalajsem hubnout, ale výsledky nebyly zdaleka tak svělé, jako z prvního detoxu. Momentálně už šestý týden jedu podle schůkového systému, ale úbytek žádný , ani na váze ani v centimetrech.Přidala jsem tedy více pohybu a výsledek je ,že mi jde váha nahoru. Poctivě dodržuji pitný režim i sestavený jídelníček.
Proč to nefuguje??????
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad. Kdežto makrobiotická strava se skládá z 50–60 % z obilnin, z 20–30 % ze zeleniny, z 5–10 % z luštěnin a mořských řas, z 5–10 % z polévek a 5 % tvoří ochucovadla a ostatní potraviny.
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den měla bych zájem o knihu Antonie Mačingová 28 denní jídelniček potřebovala bych zhubnout a díki tomu že jsem přibrala mám zvýšení cukr .děkuji Vedralová TE: 736433536
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Knížku od Antonie Mačingové s názvem Zhubněte jednou provždy je možné koupit v těchto prodejnách: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Potraviny jako je brokolice, hrách a česnek se dají nahradit květákem, čočkou nebo cizrnou a česnek můžete vyřadit úplně, pokud ho nemůžete.
Jídelníček pro diabetiky má být pravidelný, vyvážený a zaměřený na stabilní hladinu cukru v krvi. Základem je kontrola sacharidů, dostatek vlákniny a omezení jednoduchých cukrů.
Strava by měla být rozdělena do několika menších porcí denně a obsahovat kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a zeleninu. Praktickým dopadem je menší kolísání glykemie, lepší energie během dne a nižší riziko hypoglykemií i dlouhodobých komplikací.
Jaký je rozdíl mezi jídelníčkem pro diabetiky 1. a 2. typu?
Jídelníček pro diabetiky 1. typu se řídí především množstvím sacharidů a dávkováním inzulinu, zatímco u diabetu 2. typu je klíčová redukce inzulinové rezistence a hmotnosti.
U diabetu 1. typu je větší flexibilita ve volbě potravin při správném nastavení inzulinu. U diabetu 2. typu má strava často zásadní léčebný význam. Praktickým důsledkem je, že každý typ diabetu vyžaduje jiný přístup ke skladbě jídelníčku.
Co mohu jíst při cukrovce bez obav?
Při cukrovce lze bez obav jíst zeleninu, libové maso, ryby, vejce, luštěniny a neslazené mléčné výrobky. Tyto potraviny mají nízký vliv na hladinu cukru v krvi.
Důležité je sledovat porce a způsob úpravy. I vhodné potraviny mohou při nadměrném množství zvyšovat glykemii. Praktickým přínosem je možnost sestavit pestrý jídelníček bez pocitu striktních zákazů.
Existuje ideální týdenní jídelníček pro diabetiky?
Týdenní jídelníček pro diabetiky slouží jako orientační pomůcka, nikoli univerzální řešení. Ideální plán vždy zohledňuje věk, typ diabetu, hmotnost a fyzickou aktivitu.
Vzorový jídelníček pomáhá s plánováním nákupů a pravidelností stravy. Praktickým dopadem je snazší dodržování režimu a menší riziko nárazového přejídání nebo špatných potravinových voleb.
Je jídelníček pro diabetiky vhodný i pro těhotenství?
Jídelníček pro diabetiky v těhotenství je vhodný a často nezbytný při gestačním diabetu. Musí zajistit dostatek živin pro plod a zároveň stabilní glykemii.
Strava se obvykle rozděluje do více menších porcí a vyžaduje pravidelnou kontrolu cukru v krvi. Praktickým přínosem je snížení rizika komplikací u matky i dítěte a často i vyhnutí se inzulinové léčbě.
Mohu při cukrovce jíst ovoce?
Při cukrovce je možné jíst ovoce, ale v omezeném množství a s ohledem na jeho glykemický index. Vhodnější jsou druhy s nižším obsahem cukru.
Doporučuje se kombinovat ovoce s bílkovinou nebo tukem, aby se zpomalilo vstřebávání cukru. Praktickým výsledkem je menší vzestup glykemie po jídle a možnost zachovat ovoce v jídelníčku.
Jsou recepty pro diabetiky chuťově omezené?
Recepty pro diabetiky nejsou chuťově omezené, pokud j
Ve svém příspěvku ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den koukala jsem na jídelníček který jste mi zaslali vše je pohodě až na to že česnek nemohu a luštěniny také nemohu jak to mám udělat brokolice ,hrách česnek ,jsou které nemohu .děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika břenová.
Dobrý den,mohu poprosit o zaslání celehé jídelníčku?děkuji moc.
Proč je týdenní jídelníček pro diabetiky lepší než plánování ze dne na den?
Týdenní jídelníček pomáhá diabetikům udržet stabilní hladinu cukru v krvi.
Při plánování na celý týden má pacient dopředu jasno v tom, co bude jíst, v jakém množství a kdy. Odpadá stres z improvizace, který často vede k nevhodným volbám potravin nebo příliš velkým porcím. Pravidelnost jídel a připravené zásoby výrazně snižují výkyvy glykémie a usnadňují dlouhodobé dodržování diabetické diety.
Jaké potraviny jsou základem týdenního jídelníčku pro diabetiky?
Základem jsou potraviny s nízkým glykemickým indexem a vysokou nutriční hodnotou.
Patří sem libové maso, ryby, vejce, zelenina, mléčné výrobky bez přidaného cukru a komplexní sacharidy v přiměřeném množství. Důležitá je také vláknina, která zpomaluje vstřebávání cukrů. Tyto potraviny umožňují sestavit jídelníček, který podporuje stabilizaci cukru v krvi po celý týden.
Jak si má diabetik správně připravit jídlo na více dní dopředu?
Příprava jídla dopředu je klíčem k úspěchu týdenního jídelníčku.
Doporučuje se vařit základní jídla ve větším množství, například maso nebo přílohy, a hned je rozdělit do jednotlivých porcí. Porcování po uvaření pomáhá dodržet správnou velikost porcí a zabránit přejídání. Jídla je vhodné kombinovat s čerstvou zeleninou, která se připravuje těsně před konzumací.
Jak velké porce by měl diabetik jíst během dne?
Velikost porcí je u diabetu stejně důležitá jako výběr potravin.
Obecně se doporučuje, aby polovinu talíře tvořila zelenina, čtvrtinu bílkoviny a čtvrtinu příloha. I zdravé jídlo ve velkém množství může zvýšit glykémii. Vizuální odhad porcí je v praxi udržitelnější než neustálé vážení potravin.
Je týdenní jídelníček vhodný i pro diabetiky 2. typu?
Ano, týdenní jídelníček je velmi vhodný zejména pro diabetiky 2. typu.
Pomáhá snížit inzulinovou rezistenci a podporuje pravidelnost stravování. Strukturovaný plán usnadňuje kontrolu energetického příjmu a podporuje redukci hmotnosti, což má přímý vliv na zlepšení kompenzace diabetu 2. typu.
Musí diabetik dodržovat přesné časy jídel?
Pravidelnost jídel je při diabetu velmi důležitá.
Není nutné jíst na minuty přesně, ale dlouhé pauzy nebo vynechávání jídel zvyšují riziko výkyvů glykémie. Stálý denní režim pomáhá tělu lépe reagovat na přijaté sacharidy a usnadňuje dávkování léků nebo inzulinu.
Může si diabetik týdenní jídelníček obměňovat?
Týdenní jídelníček by měl být flexibilní a přizpůsobitelný.
Opakování stejných principů je žádoucí, ale konkrtní jídla lze obměňovat podle chuti a sezóny. Důležitější než přesné recepty je dodržení složení jídel, velikostí porcí a pravidelnosti stravy. Díky tomu je plá
Ideální jídelníček pro diabetiky je pravidelný, vyvážený a dlouhodobě udržitelný.
Základem je kombinace potravin s nízkým až středním glykemickým indexem, dostatek bílkovin, vlákniny a kvalitních tuků. Jídelníček by měl stabilizovat cukr v krvi a zabránit prudkým výkyvům glykémie během dne. Nejde o striktní zákazy, ale o správnou skladbu porcí, pravidelnost a vhodné technologické úpravy jídel.
Jaký je rozdíl mezi jídelníčkem u diabetu 1. a 2. typu?
Rozdíl spočívá především v cíli stravování a vazbě na léčbu.
U diabetu 1. typu je klíčové přesné množství sacharidů a jejich sladění s dávkami inzulinu. Jídelníček musí umožnit flexibilní dávkování inzulinu. U diabetu 2. typu je hlavním cílem snížení inzulinové rezistence, stabilizace glykémie a často i redukce hmotnosti. Strava proto obsahuje méně rychlých sacharidů a více bílkovin a zeleniny.
Kolik sacharidů by měl diabetik denně sníst?
Množství sacharidů je individuální a závisí na typu diabetu a léčbě.
Neexistuje univerzální číslo platné pro všechny. Důležitější než absolutní množství je rozložení sacharidů během dne a jejich kvalita. Komplexní sacharidy s vlákninou jsou vhodnější než jednoduché cukry. U diabetu 1. typu se množství sacharidů přizpůsobuje inzulinovému režimu, u diabetu 2. typu se často volí jejich mírné omezení.
Jsou recepty pro diabetiky chuťově omezené?
Recepty pro diabetiky nemusí být chuťově chudé ani jednotvárné.
Správná diabetická dieta využívá bylinky, koření, kvalitní suroviny a šetrné technologické postupy. Chuť není dána cukrem, ale kombinací surovin a způsobem přípravy. Většina běžných receptů se dá upravit tak, aby byly vhodné při cukrovce bez ztráty chuti.
Je nízkosacharidová strava vhodná pro všechny diabetiky?
Nízkosacharidová strava není univerzálně vhodná pro každého diabetika.
U diabetu 2. typu může vést ke zlepšení kompenzace a snížení glykémie. Vyžaduje však odborné vedení, zejména při užívání léků. U diabetu 1. typu může být riziková kvůli hypoglykémiím, pokud není správně sladěna s inzulinovou terapií. Vždy je nutná individuální úprava.
Jak často by měl diabetik během dne jíst?
Frekvence jídel závisí na typu diabetu a způsobu léčby.
Většině diabetiků vyhovují tři hlavní jídla denně doplněná o jednu až dvě svačiny. Pravidelnost stravy pomáhá stabilizovat glykémii a snižuje riziko hypoglykémie i přejídání. Vynechávání jídel je častou příčinou výkyvů cukru v krvi.
Musí diabetik dodržovat jídelníček celý život?
Ano, stravovací režim je dlouhodobou součástí léčby cukrovky.
Nejde však o dočasnou dietu, ale o změnu životního stylu. Dobře nastavený jídelníček se postupně stává
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb
Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.
V naší poradně s názvem PROSIM O RADU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry vecer rada bych se chtela zeptat.Mam vzdy kdyz nanesu makeup mam mastny oblicej prevazne celo,nos bradu:( pomahaji treba i nejake prasky,vitaminy aby se oblicej tak.nemastil.Ted jsem zakoupila makeup od Mac kosmetiky.Tak snad bude kvalitnejsi.Dekuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obličej se mastí přirozeným mechanizmem, který se stará o to, aby kůže byla stále vláčná. Tento tuk se nazývá sebum. U každého člověka je jeho množství individuální. Někteří lidé jsou obdaření zvýšenou tvorbou a nejde s tím nic moc dělat. U těch ostatních se občas pokožka mastí díky složení stravy. Především přemíra soli a tuků může způsobit mastný vzhled pokožky. Někdy se mastná pleť objeví u pacientů s kardiovaskulárními problémy. Zkuste si místo doplňků stravy naordinovat dietní jídelníček, saunu a zdravý pohyb a naplánujte si prohlídku u kardiologa. Jídelníček můžete použít ze žlučníkové diety, který najdete zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.
V naší poradně s názvem CO JÍST PŘI ŘEDENÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Moje maminka pořád zápasí s ředěním krve.Prosím o vysvětlení co může jíst a co né.Předem děkuji. Uživá prašky na ředšní krve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sestavte s maminkou vyvážený týdenní jídelníček z toho co ji chutná a ten pak několik týdnů neměňte. Po prvním týdnu tohoto jídelníčku nechte mamince odebrat krev na zjištění její krevní srážlivosti u lékaře, který ji předepisuje Warfarin. Lékař podle výsledků upraví dávkování Warfarinu. Až se jí jídelníček přejí, tak sestavte nový a celý proces s odběrem krve zopakujte. V jídelníčku zcela vynechte grapefruity a kadeřávek.
Postup: Uvaříme ječmen, špaldu (předem namočit), fazole azuki (vařit ve stejné vodě, ve které jsme fazole namáčeli s kouskem řasy kombu). Přidáme vařenou zeleninu (mrkev, celer, kedlubnu, pastinák), cibulku nebo pórek, kyselé zelí, vše smícháme, přidáme tofunézu. Seitan obalujeme v hrašce nebo v těstíčku (celozrnná mouka, voda) a smažíme. Salát: nastrouhat čínské zelí, ředkev, ochutit umeoctem.
Tofu ala ryba
Postup: Uzené tofu rozkrájet na polovinu, natřít umepastou, hořčicí, obalit namočenou řasou. Dusit pod poklicí se zázvorem, sójovou omáčkou, umeoctem.
Pohankové karbanátky
Postup: Uvařenou pohanku smícháme s ovesnými vločkami, přidáme česnek, majoránku, petrželku, sůl. Vše důkladně promícháme, vytvoříme placky, které obalujeme v mouce a smažíme.
Dýňová omáčka
Postup: Osmažit cibuli, nakrájenou dýni dusit se solí a trochou vody. Ochutit umeoctem, rozmixovat.
Knedlíky se švestkami
Postup: Smíchat uvařené jáhly, špaldovou mouku, trochu vody, sůl. Tvořit knedlíky, dovnitř zabalit švestku. Vařit v osolené vodě.
Postup: Smíchat špaldovou mouku, sůl, voda a olej. Lžičkou dávat do vařící vody kousky, uvařit. Hotové promíchat s nakrájenou šalotkou.
Guláš se zelím
Postup: Na oleji osmažit cibuli a mrkev nakrájené na měsíčky, přidat kmín, bobkový list, červenou papriku, podusit. Poté přidat nakrájený seitan, vodu a dusit. Nakonec vsypat kyselé zelí, chvíli podusit.
Těstoviny
Postup: Uvařit těstoviny a těstoviny se zelenou řasou, poté smíchat. Do uvařených těstovin kápnout trochu oleje a přidat nakrájenou šalotku.
Marmeládové koláčky
Postup: Mouka 1 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, umeocet, sůl, olej, trochu vody. Mouka 2 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, Ceres soft. Nechat 2 hodiny odpočinout. Poté vyválet těsto, přeložit do psaníčka, rozválet, ještě několikrát přeložit napůl, rozválet na placku. Krájet čtverečky, dovnitř pomerančový džem se zázvorem, zabalit do psaníčka, doprostřed zapíchnout oloupanou mandli.
Další výraznou osobností české celostní medicíny je MUDr. Josef Jonáš, který se dlouhodobě věnuje řízené a kontrolované detoxikaci organismu. Je zakladatelem metody, která kombinuje poznatky klasické medicíny s principy alternativních léčebných směrů a informační medicíny.
MUDr. Jonáš vystudoval lékařskou fakultu a krátce po promoci působil jako primář psychiatrického oddělení nemocnice v Chomutově. Postupně se však začal intenzivně zajímat o přírodní léčebné metody, což ho vedlo k opuštění klasické medicíny a otevření soukromé ordinace zaměřené na celostní přístup ke zdraví.
Ve své praxi propojuje oblasti jako akupunktura, biorezonance, EAV, čínská medicína, makrobiotika, homeopatie a další metody. Je přesvědčen, že chronické nemoci vznikají v důsledku dlouhodobé zátěže organismu a narušené informační rovnováhy těla.
Metoda řízené a kontrolované detoxikace
Metoda řízené a kontrolované detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše vychází z předpokladu, že lidský organismus je složitý energo-informační systém, ve kterém se dlouhodobě ukládají různé zátěže – toxické, mikrobiální, psychické i emoční. Tyto zátěže postupně narušují rovnováhu organismu a mohou vést ke vzniku chronických onemocnění.
Detoxikace v tomto pojetí není krátkodobá očista, ale dlouhodobý, systematický proces, který probíhá pod odborným vedením a je přizpůsoben individuálním potřebám pacienta. Součástí je diagnostika, výběr vhodných přípravků a sledování reakcí organismu v průběhu terapie.
MUDr. Jonáš zdůrazňuje, že detoxikace není univerzálním řešením všech zdravotních obtíží a neměla by být prováděna bez odborného dohledu. V některých případech může dojít k přechodnému zhoršení obtíží, což je podle této teorie součástí očistného procesu.
Knihy MUDr. Josefa Jonáše
MUDr. Josef Jonáš je autorem a spoluautorem celé řady knih, ve kterých se věnuje vztahu mezi tělem, psychikou a životním stylem člověka. Jeho publikace jsou určeny jak odborné veřejnosti, tak čtenářům se zájmem o alternativní a celostní přístup ke zdraví.
Křížovka života
Tajenky života I. a II.
Tvoje strava je tvůj osud
Kde končí duše a začíná tělo
Praktická detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše
Významná část jeho tvorby se zaměřuje také na výživu, životní styl a prevenci. Některé knihy mají podobu kuchařek, které vycházejí z principů zdravé stravy a respektují individuální potřeby organismu.
Poradenská činnost a veřejné aktivity
Kromě individuální práce s klienty se MUDr. Jonáš věnuje také poradenské, přednáškové a publikační činnosti. Pravidelně pořádá semináře pro veřejnost i odborníky, kde seznamuje s principy své metody a s možnostmi jejího využití v praxi.
Pro širokou veřejnost je k dispozici online poradna, ve které odpovídá na dotazy týkající se detoxikace, chronických onemocnění a celostního přístupu ke zdraví. Poradna slouží jako doplněk odborné péče a nenahrazuje osobní vyšetření.