Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad. Kdežto makrobiotická strava se skládá z 50–60 % z obilnin, z 20–30 % ze zeleniny, z 5–10 % z luštěnin a mořských řas, z 5–10 % z polévek a 5 % tvoří ochucovadla a ostatní potraviny.
Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.
Makrobiotika není jen obyčejná dieta nebo stravovací návyk, ale je v podstatě jakousi filosofií či životním stylem. Kolébkou této filosofie jsou Tibet a Čína. Makrobiotika rozděluje přijímané potraviny podle ročního období. Makrobiotika a jídelníček podle makrobiotických zásad může být vhodným doplňkem nebo i základem diet pro potravinové alergie. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce, důležité je podstatné omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.
Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.
V diskuzi HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové hranolky, Dušená kuřecí stehna
Večeře: Brokolice s česnekem, tuňák v konzervě.
21. DEN Snídaně:Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Celerové hranolky, dušená horní krůtí stehna, červená řepa, okurka
Večeře: Celerové hranolky, dušená horní krůtí stehna, červená řepa, okurka
22. DEN Snídaně: pohankové vločky zalité sojovým mlékem, strouhané jablko, ořechy, med
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnem
Večeře: Kuře s celerem
23. DEN: Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
24. DEN Snídaně: Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Salát z červené řepy, mořská treska na másle
Večeře: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
25. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Bezvaječné těstoviny se špenátem
Večeře: Salát z červené řepy, tuňák
27. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu 2dcl., 2 grahamové nebo sojové rohlíky, med, vlašské ořechy
Oběd: Boršč
Večeře:Celerové hranolky, filety z mořské tresky na másle
28. DEN Snídaně: Vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Vařená strouhaná řepa, cibule, tuňák
Recepty pro 28 denní detoxikační kůru
Mrkvový salát: Mrkev jablka ořechy v poměru 1:1:1.
Brokolice s česnekem: Brokolici povaříme ve vodě do křupava. Na olivovém oleji osmažíme česnek a přidáme brokolici. Podáváme se sýrem nebo s vajíčkem.
Salát z červené řepy: Tři větší řepy, 3dcl sklenici směsi mrkev/hrášek, 4 středně velké kyselé okurky, olivový olej, sůl, pepř a podáváme buď s vajíčkem, nebo se sýrem.
Fazolové lusky s česnekem: Můžou být kupované mražené. Nasypou se do osolené vařící vody. Vaří se asi 10 min. Potom se scedí a postupuje se stejně jako u brokolice s vajíčkem nebo sýrem
Mrkvový perkelt: Mrkev, cibule, mlety pepř, mlety rozmarýn, drcený kmín, nebo mletý koriandr, sojovou omáčku. Postup: Očištěnou mrkev, na kolečka nakrájenou, přidám cibuli, kterou jsme osmahli na olivovém oleji. Potom přidáme mletý pepř, koření a 2 lžíce sojové omáčky. Pak podliji 2dcl vody a asi 15 minut se vaří.
Prokládaná cuketa: 2 středně velké cukety, olivová olej koření, tvrdý sýr, česnek, sojovou omáčku. Cukety nakrájíme na plátky. Do olivového oleje přidáme sůl, mletý pepř, sušenou bazalku a lžíci sojové omáčky. Přidáme česnek nakrájený na tenké plátky. Takhle ochucený olej vylijeme na plech, pokladame cukety a necháme zapéct při 200*C asi 15 min.
Kuře s celerem: Kousky kuřete marinujeme v oleji se lžičkou kurkumy nebo kari. Maso před použitím pomeleme a přimeleme i čtvrtku celeru. Přidáme žloutek, sul, pepř, mlety kmín. Vypracujeme směs a smažíme v oleji, v němž jsme maso marinovali.
Těstoviny s kedlubnou: Uvaříme si bezvaječné těstoviny. Na oleji osmahneme cibuli a přidáme nastrouhanou kedlubnu, osolíme, opepříme a podlijeme troškou vody. Potom přidáme těstoviny.
BORŠČ: kompotová miska bude jako odměrka! Zeleninu nakrájenou na kostičky: 1 misku mrkve 1 misku celeru 1 misku petržele, 1misku kedluben, 1misku zelené papriky a 3 misky nakrájené uvařené červené řepy, sůl, pepř, nové kořené, mletá paprika, 3 bobkové listy, rajský protlak, dva stroučky česneku, jedna cibule. Postup: Na oleji osmahneme všechnu kořenovou zeleninu, po chvíli přidáme koření a nakrájenou papriku, přilijeme 0,5 l vody a vaříme do změknutí. Potom přidáme řepu. Potom si zvlášť osmahneme cibuli, přidáme česnek a protlak, které převaříme a slijeme do polívky.
Hrachová polévka: Sáček mraženého hrášku 400g, půlku citrónu, bazalkové pesto, sůl, pepř, lžíci másla. Do litru vroucí vody nasypeme hrášek, přidáme bazalkové pesto, mletý pepř a vaříme 20 minut. Na závěr přidáme máslo. Po vychladnutí ponorným mixérem rozmixujeme do krémové konzistence.
Červená řepa se švestkami a ořechy: 300g uvařené červené řepy,100g sušených švestek, před použitím je namočte do vody, 100g vlašských ořechu, dva stroužky česneku, špetku soli, pepř, 3 lžíce oleje.
Bezvaječné těstoviny se špenátem: Postup je stejný jako u těstovin s kedlubnou
Zeleninová polévka: Na jemno nastrouhejte jednu mrkev, petržel, čtvrtku kedlubny a čtvrtku celeru. Na olivovém oleji osmažte cibulku a pak přidávejte zeleninu. Osolte, opepřete, okmínujte, zalijte vodou a povařte. Přidejte na kostičky nakrájenou cuketu a nechte přejít varem.
Když je moc velký hlad, tak si můžete dopoledne dát sušené švestky a odpoledne bílý jogurt s medem a skořicí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Jarmila Průchová je průkopnice makrobiotiky v Česku a tvrdí, že oproti vegetariánům nehledí na jídlo jen jako na hmotu. Ve svých 88 letech poctivě cvičí hodinu denně a svůj dobrý zdravotní stav připisuje životnímu stylu a makrobiotice. Jde o pohled na stravu ze všech hledisek a podle toho sestavený jídelníček. Strava je základem energie a může z člověka udělat jak radostného a zdravého jedince, tak i nemocného, který chodí od lékaře k lékaři. Cukr považuje za jed. Na stravu se dívá z makrobiotického pohledu, podle něhož by se jídelníček měl skládat z 50 % z celozrnných obilovin, z 30 % ze zeleniny a z 5 až 10 % z luštěnin. Tento jídelníček ona sama doplňuje rybami, které si dopřává dvakrát týdně. Celozrnné obilniny jsou nutností. To nejpodstatnější, co nám zrno přináší, je ve slupkách. Uprostřed je jen škrob. Výzkumy uvádějí a dokazují, že převážně rostlinná strava a zdravá životospráva jsou tím, co dokáže negativní genetické vlivy doslova vypnout a u uzdravujícího se jedince přepnout na vliv pozitivnější.
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.
OBĚD
ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.
CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.
ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.
DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.
V diskuzi SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
jaké další recepty jsou na využití smrkových výhonků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stachiv.
Dobrý den při výrobě sirupu se mi po 2 tydnechi ve vrchní vrstvě která nebyla natocena ke slunci objevila nějaká bílá hmota(nebyla tam zanesena, sklenice byly vytvářené , výhonky z hor, sklenic bylo víc a bylo to ve všech) nejsem si jist zda to nebyla plisen. Sirup jsem slil necedeny přes plátno je jemně zelené zakalený po odstáti se na hladině objeví pěna....je sirup k požívání nebo na vylití? Děkuji předem za radu
Makrobiotika je životní styl, který si zakládá na rovnováze, harmonii a zdravém selském rozumu. Součástí zdravého života vždy byl, je a bude i výběr potravy a její způsob přípravy. Již dávné kultury kladly výživu na první místo. Makrobiotika je neustále spojována s vegetariánstvím a jeho zdravotními dopady. Tvrdí se, že vegetariáni mají často problémy s nedostatkem železa v krvi, chybí jim vitamín B12, ženy mívají problémy s menstruací, tedy i s otěhotněním a podobně. Ve vegetariánství je velmi těžké určit, co je důležité ve stravě pro vnitřní metabolismus a čeho by nemělo přebývat, aby organismus stíhal vylučovat přebytky. Vegetariáni jedí často mnoho mléčných výrobků, čímž si nahrazují maso. Ale mléčná strava ve velké míře může zahleňovat organismus a způsobit tak špatné vstřebávání prvků důležitých pro organismus. Vegetariánské stravování je opravdu velká „věda“. Je třeba znát odborně vnitřní chemii a metabolismus lidského organismu. A aby to bylo ještě složitější, uvědomit si při tom, že každý člověk je originál. Co jednomu prospívá, druhému nemusí. V makrobiotice jsou jistá pravidla od začátku daná. Tím se předchází výše uvedeným zdravotním nedostatkům. Lidský organismus umí nejlépe vstřebávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Naše prababičky i pradědečkové se stravovali do značné míry makrobioticky a v minulosti nebyl tak velký výskyt potravinových alergií, rakoviny tlustého střeva nebo dalších civilizačních onemocnění.
Záměrem makrobiotického stylu je vyvažovat neustálé změny a harmonizovat organismus s vnějšími vlivy. Makrobiotický styl se přizpůsobuje člověku a jeho vnitřním změnám, ale i makrokosmu, tedy vnějším změnám.
Plněná rajčata patří mezi velmi oblíbené předkrmy či lehké večeře. Zvláště v těchto letních dnech jimi nadchnete své hosty více než tradičními chlebíčky. Nasládlou chuť rajčat je vhodné doplnit náplní s výraznější chutí, můžete použít různé ingredience, například tuňáka, sýry, vajíčka nebo i vlašský salát, viz naše recepty.
V diskuzi MRAVENČENÍ KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry den,
Smim poprosit o nazev mineralu, ktere pouzivate? Trapi mne hodne obdobne potize, a take mam tetanii, jsem take pod dlouhodobym psy hickym tlakem. Dekuji mnohokrat. Petra Ostrava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše Skulinová.
Minerály užívám od LR. Ale doporučuji přehodnotit celkový přístup ke zdraví. Možná vám napomůžou doporučení a recepty stránek www.naukaozdravi.cz. Přeji vám zdravé a radostné dny. Miluška
Postup: Uvaříme ječmen, špaldu (předem namočit), fazole azuki (vařit ve stejné vodě, ve které jsme fazole namáčeli s kouskem řasy kombu). Přidáme vařenou zeleninu (mrkev, celer, kedlubnu, pastinák), cibulku nebo pórek, kyselé zelí, vše smícháme, přidáme tofunézu. Seitan obalujeme v hrašce nebo v těstíčku (celozrnná mouka, voda) a smažíme. Salát: nastrouhat čínské zelí, ředkev, ochutit umeoctem.
Tofu ala ryba
Postup: Uzené tofu rozkrájet na polovinu, natřít umepastou, hořčicí, obalit namočenou řasou. Dusit pod poklicí se zázvorem, sójovou omáčkou, umeoctem.
Pohankové karbanátky
Postup: Uvařenou pohanku smícháme s ovesnými vločkami, přidáme česnek, majoránku, petrželku, sůl. Vše důkladně promícháme, vytvoříme placky, které obalujeme v mouce a smažíme.
Dýňová omáčka
Postup: Osmažit cibuli, nakrájenou dýni dusit se solí a trochou vody. Ochutit umeoctem, rozmixovat.
Knedlíky se švestkami
Postup: Smíchat uvařené jáhly, špaldovou mouku, trochu vody, sůl. Tvořit knedlíky, dovnitř zabalit švestku. Vařit v osolené vodě.
Postup: Smíchat špaldovou mouku, sůl, voda a olej. Lžičkou dávat do vařící vody kousky, uvařit. Hotové promíchat s nakrájenou šalotkou.
Guláš se zelím
Postup: Na oleji osmažit cibuli a mrkev nakrájené na měsíčky, přidat kmín, bobkový list, červenou papriku, podusit. Poté přidat nakrájený seitan, vodu a dusit. Nakonec vsypat kyselé zelí, chvíli podusit.
Těstoviny
Postup: Uvařit těstoviny a těstoviny se zelenou řasou, poté smíchat. Do uvařených těstovin kápnout trochu oleje a přidat nakrájenou šalotku.
Marmeládové koláčky
Postup: Mouka 1 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, umeocet, sůl, olej, trochu vody. Mouka 2 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, Ceres soft. Nechat 2 hodiny odpočinout. Poté vyválet těsto, přeložit do psaníčka, rozválet, ještě několikrát přeložit napůl, rozválet na placku. Krájet čtverečky, dovnitř pomerančový džem se zázvorem, zabalit do psaníčka, doprostřed zapíchnout oloupanou mandli.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.
Počet svatebního cukroví by se neměl přehánět, protože se jedná pouze o zákusky. Optimální je počítat se třemi až čtyřmi kusy na osobu, jelikož každý svatebčan dostane ještě kousek svatebního dortu.
Rajský protlak získáme odpařováním vody z rajské šťávy. Šťávu za stálého míchání vaříme a odpařujeme na ½–⅓ původního objemu. Protlakem pak naplníme menší čisté sklenice, které uzavřeme a sterilujeme 10 minut při teplotě 100 stupňů Celsia.
Mletá masa podléhají rychlé zkáze, proto musí být připravována bezprostředně před tepelnou úpravou. U déle namletých mas a při špatném skladování dochází k bakteriálnímu působení, což může mít za následek vznik nebezpečné bakterie salmonela.