Makrobiotika není jen obyčejná dieta nebo stravovací návyk, ale je v podstatě jakousi filosofií či životním stylem. Kolébkou této filosofie jsou Tibet a Čína. Makrobiotika rozděluje přijímané potraviny podle ročního období. Makrobiotika a jídelníček podle makrobiotických zásad může být vhodným doplňkem nebo i základem diet pro potravinové alergie. Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce, důležité je podstatné omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.
V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.
Dobrý den,mám dotaz, jaké množství vitaminu K může denně bez obav obsahovat moje strava. Užívám warfarin 5 mg, jsem po CMP asi před 5ti lety a je mi 75 roků.Ze stravy jsem prakticky zcela vyloučil hlavně zeleninu,která vitamin K obsahuje (špenát, zelí, brokolice atd.)a myslím,že to není ta nejlepší volba. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte, protože vitamín K je při léčbě Warfarinem opravdu důležité sledovat. Aby byly účinky Warfarinu každý den stejné, tak je nezbytné udržet každodenní příjem tohoto vitamínu stále na úrovni 120 mikrogramů. Rozhodně není třeba vyřadit úplně všechnu zeleninu. Dobré je sníst každý den nějaké plody i zeleninu. Zkuste si složit jídelníček těchto rostlinných potravin na týden, aby každý den jste mohl sníst vitamínu K 120 mikrogramů. Tento jídelníček pak udržte 4 týdny, přičemž můžete každý týden zamíchat jednotlivé dny, abyste neměl například každé pondělí to samé. Vždy, když si složíte nový jídelníček, tak byste měl jít po prvním týdnu jeho konzumace na kontrolu srážlivosti krve. Tím si ověříte, že je vaše stravování nastaveno správně, a můžete takto pokračovat. Nad rámec sestaveného jídelníčku byste neměl konzumovat nic jiného co je rostlinného původu. To si nechte do nového měsíce a nového jídelníčku. Omezovat nemusíte například maso, knedlíky, rýži nebo těstoviny.
Jarmila Průchová je průkopnice makrobiotiky v Česku a tvrdí, že oproti vegetariánům nehledí na jídlo jen jako na hmotu. Ve svých 88 letech poctivě cvičí hodinu denně a svůj dobrý zdravotní stav připisuje životnímu stylu a makrobiotice. Jde o pohled na stravu ze všech hledisek a podle toho sestavený jídelníček. Strava je základem energie a může z člověka udělat jak radostného a zdravého jedince, tak i nemocného, který chodí od lékaře k lékaři. Cukr považuje za jed. Na stravu se dívá z makrobiotického pohledu, podle něhož by se jídelníček měl skládat z 50 % z celozrnných obilovin, z 30 % ze zeleniny a z 5 až 10 % z luštěnin. Tento jídelníček ona sama doplňuje rybami, které si dopřává dvakrát týdně. Celozrnné obilniny jsou nutností. To nejpodstatnější, co nám zrno přináší, je ve slupkách. Uprostřed je jen škrob. Výzkumy uvádějí a dokazují, že převážně rostlinná strava a zdravá životospráva jsou tím, co dokáže negativní genetické vlivy doslova vypnout a u uzdravujícího se jedince přepnout na vliv pozitivnější.
Ve svém příspěvku DASH DIETA, JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Zdravím slyším poprvé o takové diete slyším poprvé, ale každopádně díky za jídelníček ale ono co tak čtu různé články tak základem každé diety je hodně zeleniny, ovoce a luštěnin. Třeba co jsem koukala na jídelníčekhttp://www.fitkitchen.cz/fit-jidelnicek tady tak základ je stejný. Dostatek bílkovin a vlákniny, a hlavně aby jídlo nebylo moc tučné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.
OBĚD
ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.
CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.
ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.
DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.
Ve svém příspěvku CELULITIDA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lusi.
Ahoj všem, kdo bojují s celulitidou. Stalo se mi, že jsem si před časem oholila nohy a s hrůzou jsem zjistila při bočním pohledu na hladké nohy, že se pod kůží vytvořily takové nerovnosti, jako by pod kůží byly nerovnoměrné polštářky tuku. Toto jsem pozorovala na stehnech a bocích. Byla jsem z toho nešťastná :-( Dlouho jsem zkoumala, jak to odstranit. Zkoušela jsem jsem diety, ale po zhubnutí a ukončení diety se to vrátilo a bohužel ještě více. Problém byl v tom, že jsem se moc nehýbala. V práci sedavé zaměstnání, jsem analytička, a po práci rodina, děti, manžel, domácnost, znáte to... Rozhodla jsem se s tím skoncovat a vrátit tvar mých nohou do původního štíhlého tvaru. Vyčlenila jsem si čtyři hodiny v týdnu na trénink v posilovně, to není zas tak náročné (pondělí, středa, pátek po hodině a půl). Hned po práci tam zajdu a poctivě odcvičím předepsaný trénink, který mám od své trenérky. Nejdříve jsem s ní i cvičila, aby mně naučila, jak to dělat správně. Nyní již cvičím sama. Hned po každém takovém cvičení si dám hroznový cukr Glukopur a pak do půlhodiny si dám půl grilovaného kuřete, u kterého nejím kůži a přikusuju celozrnný chléb. Hlídám si, abych po celý den rovnoměrně do sebe dostala přibližně 180 gramů bílkovin a dvakrát tolik sacharidů. To dokážu udělat acidofilním mlékem, nízkotučným tvarohem a masem. Jako zdroj sacharidů používám piškoty, třeba s tím acidofilním mlékem je to dobré. Pak také jím během dne rýřové chlebíčky a přílohy k hlavním jídlům volím rýži, brambory a těstoviny. Jako ideální večeře nebo oběd se pro mě stalo rizoto. Dodržuju rozestup mezi jídly hodinu až dvě hodiny. O víkendu s manželem a dětmi jezdíme na kolech a aby s námi naši caparti zvládli i delší trasy, tak používáme cyklistickou vodící tyč na dětská kola a zbytek dlouhých tras je taháme za sebou. To byste nevěřili, že při takovém přecpávání se vám půjde celulitida pryč. Je to jednoduché. Díky cvičení se vám tuky přemění na maso, které se dá pěkně vytvarovat pomocí objemového tréninku, kterém jsem psala výše. Dneska mám své nohy spátky zase hladké, bez celulitidy a zapoměla jsem na hladovění, tudy cesta nevede. Naopak je třeba dobře a pravidelně jíst a hýbat se, pak si tělo nevytváří tukové zásoby ve formě ošklivých podkožních rundálů. Doporučuji si na začátek vzít trenéra, který vám na míru udělá jídelníček a sestaví cvičební plán a ukáže vám, jak to dobře odcvičit. Mě na to stačilo 15 hodin s trenérkou (první konzultace, cičební plán, jídelníček a nauka cviků), což při její ceně 500 Kč za hodinu činilo 7500 Kč, které jsem dříve za rok vydala za redukční diety, které mi ovšem takový efekt nikdy nepřinesly. Nyní jsem šťastná a navíc jsem se dokázala naučit vnímat své tělo a žít ve výživové harmonii.
Takže proti celulitidě jedině pohyb a správná strava. Žádné pilulky a ani samotné redukční diety. Zkuste to, budete překvapené, jak to bezvadně funguje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka .
180g bílkovin? Pánbůh s vámi! Zena by neměla přijmout víc než 1g/kg tělesné váhy!
Obilná zrna musí zůstat celá a rovněž se musí konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo se pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita.
Zelenina v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje jako příloha k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata, obsahují totiž velké množství šťavelanů, které bývají často alergeny.
Mořské řasy jsou další důležitou součástí makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: agar-agar, arame, dulse, hijiki, irský mech, kelp, kombu, nori, wakame.
Luštěniny tvoří rovněž základní kámen stravy makrobiotika. V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Obsahují totiž vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu a jsou tak zdravější než maso. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.
Sója a sójové výrobky patří také k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Nejčastěji používané sójové výrobky jsou: tofu, tempech, miso a sójová omáčka Tamari.
Doplňkové potraviny v makrobiotice:
sůl – v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody;
mezi další doplňkové potraviny a koření patří například zázvor, rýžový ocet, cibule, sójová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas a další;
sladidla – používají se pouze přírodní – ječmenný slad, amasake, jablečný sirup;
oleje – používají se jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena.
Pokud se rozhodnete stravovat se podle zásad makrobiotiky, tak postupně omezujte nasycené tuky, rafinovaný škrob a cukry. Do jídelníčku zařaďte více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny převážně v syrovém stavu, dále luštěniny a mořské řasy. Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nerezové nádobí (či ze slitiny), nože uhlíkové nebo z nerez oceli, velký nerezový cedník, keramické mísy na pečení v troubě. Potraviny omývejte až před přípravou a používejte se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namočte na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravujte vařením, ale vhodnější je příprava nad parou. Uvařenou zeleninu ochuťte malým množství sójové omáčky a osolte špetkou soli.
Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Týnská.
V průběhu detoxikace skvělé výsledky, pak jsem přešla na schůdkovou metodu a přestala jsem hubnout. Po pěti týdnéch schůdkové jsem se vrátila k detoxu , začalajsem hubnout, ale výsledky nebyly zdaleka tak svělé, jako z prvního detoxu. Momentálně už šestý týden jedu podle schůkového systému, ale úbytek žádný , ani na váze ani v centimetrech.Přidala jsem tedy více pohybu a výsledek je ,že mi jde váha nahoru. Poctivě dodržuji pitný režim i sestavený jídelníček.
Proč to nefuguje??????
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Makrobiotika je životní styl, který si zakládá na rovnováze, harmonii a zdravém selském rozumu. Součástí zdravého života vždy byl, je a bude i výběr potravy a její způsob přípravy. Již dávné kultury kladly výživu na první místo. Makrobiotika je neustále spojována s vegetariánstvím a jeho zdravotními dopady. Tvrdí se, že vegetariáni mají často problémy s nedostatkem železa v krvi, chybí jim vitamín B12, ženy mívají problémy s menstruací, tedy i s otěhotněním a podobně. Ve vegetariánství je velmi těžké určit, co je důležité ve stravě pro vnitřní metabolismus a čeho by nemělo přebývat, aby organismus stíhal vylučovat přebytky. Vegetariáni jedí často mnoho mléčných výrobků, čímž si nahrazují maso. Ale mléčná strava ve velké míře může zahleňovat organismus a způsobit tak špatné vstřebávání prvků důležitých pro organismus. Vegetariánské stravování je opravdu velká „věda“. Je třeba znát odborně vnitřní chemii a metabolismus lidského organismu. A aby to bylo ještě složitější, uvědomit si při tom, že každý člověk je originál. Co jednomu prospívá, druhému nemusí. V makrobiotice jsou jistá pravidla od začátku daná. Tím se předchází výše uvedeným zdravotním nedostatkům. Lidský organismus umí nejlépe vstřebávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Naše prababičky i pradědečkové se stravovali do značné míry makrobioticky a v minulosti nebyl tak velký výskyt potravinových alergií, rakoviny tlustého střeva nebo dalších civilizačních onemocnění.
Záměrem makrobiotického stylu je vyvažovat neustálé změny a harmonizovat organismus s vnějšími vlivy. Makrobiotický styl se přizpůsobuje člověku a jeho vnitřním změnám, ale i makrokosmu, tedy vnějším změnám.
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den měla bych zájem o knihu Antonie Mačingová 28 denní jídelniček potřebovala bych zhubnout a díki tomu že jsem přibrala mám zvýšení cukr .děkuji Vedralová TE: 736433536
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Knížku od Antonie Mačingové s názvem Zhubněte jednou provždy je možné koupit v těchto prodejnách: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Potraviny jako je brokolice, hrách a česnek se dají nahradit květákem, čočkou nebo cizrnou a česnek můžete vyřadit úplně, pokud ho nemůžete.
Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad. Kdežto makrobiotická strava se skládá z 50–60 % z obilnin, z 20–30 % ze zeleniny, z 5–10 % z luštěnin a mořských řas, z 5–10 % z polévek a 5 % tvoří ochucovadla a ostatní potraviny.
Ve svém příspěvku ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.
Dobrý den koukala jsem na jídelníček který jste mi zaslali vše je pohodě až na to že česnek nemohu a luštěniny také nemohu jak to mám udělat brokolice ,hrách česnek ,jsou které nemohu .děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika břenová.
Dobrý den,mohu poprosit o zaslání celehé jídelníčku?děkuji moc.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb
MUDr. Vladimíra Strnadelová se narodila 27. 3. 1959 v Uherském Hradišti. Je to lékařka-neuroložka, pracuje v oboru alternativní medicíny, praktikuje 25 let celostní medicínu, čínskou fytoterapii, akupunkturu, homeopatii, léčbu bylinami, detoxikaci organismu přírodní cestou. Diagnostika i léčba přírodní medicíny jsou zde propojeny s nejnovějšími poznatky medicíny západní.
Radost z jídla: Nejen makrobiotika očima lékaře a pacienta
Kniha je rozšířena o základní léčebné prostředky – obklady a léčebné nápoje, které jsou nejen popsány, ale i názorně ukázány na DVD. Do části o pohybu je zařazeno cvičení Qi-Gong, které je rovněž předvedeno na DVD. Kapitoly o léčbě jednotlivých nemocí byly obohaceny o nejnovější pohledy a léčebné přístupy. Zařazena je i kapitola pojednávající o půstech a očistných kúrách. Stejně tak byly do knihy doplněny další praktické recepty.
Radost ze zdravých dětí: Preventivní i léčebná strava pro celou rodinu 3
Jedinečná kniha, která respektuje přírodní zákonitosti a jejich vliv na stravu a výchovu dětí. Publikace je určena všem, kteří chtějí dát svým dětem to nejlepší a využívat přitom zákonů přírody. Inspiraci v ní však nenaleznou pouze rodiče. Jedná se o aplikaci přírodních zákonitostí vycházející z makrobiotických zásad na výživu a výchovu dětí.
Radost ze zdravých dětí: Preventivní i léčebná strava pro celou rodinu 1
Inspiraci v této knize nenaleznou pouze rodiče. Může být bohatým zdrojem poznatků pro každého, kdo se zajímá o to, jaký vliv má příroda na náš jídelníček, na náš zdravotní stav a celkovou pohodu. Nechybí zde spousta receptů a správné způsoby zpracování potravin, které zohledňují nejen věk dítěte, ale i ostatní jevy ovlivňující náš zdravotní stav, například roční období, denní doba či nemoci. Text obsahuje jednoduché přírodní léčebné prostředky, které je možné využít při běžných onemocněních dětí i dospělých. Nabízí pohled na jed
strava bohatá na enzymy, čerstvá zelenina a šťávy (kedlubna, rajče, řepa, mrkev)
čerstvá, vařená/dušená veškerá zelenina
ovoce – jablka, kiwi, grepy, broskve
jíst jen malé porce jídla 3–5x denně, poslední jídlo v 17–18 h večer (3–4 hodiny před spaním)
rýže, pohanka, jáhly, kroupy, ovesné vločky (vařené, přidané do polévek) – uvolňují postupně živiny a sacharidy ve střevech, a navíc obsahují vodu a minimalizují žízeň, oproti chlebu
Makrobiotická strava se dá použít jako dieta u lidí trpících potravinovou alergií. Strava typického Čecha je plná nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Makrobiotická strava nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát. Radí spíše, jakým druhům potravy se vyvarovat. Makrobiotika, to je především rovnováha, životní styl, ne dieta.
Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Tichá.
Dobrý den, četla jsem přehled potravin,které jsou rizikové a pak jídelníček,kde se naopak některé z nich doporučují.Jak to tedy je? děkuji za odpověď.
Warfarin jsem začala brát po používání injekce Clexane, nyní beru 3 mg.
Děkuji za odpověď, Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu je důležité jíst stejné potraviny, jako v době měření INR (test Quick). Když uděláte změnu v jídelníčku a budete chtít na nějakou dobu konzumovat i rizikové potraviny, tak bude potřeba znovu změřit INR a upravit dávkování Warfarinu. Když se nechcete moc starat o to co je dobré jíst a budete používat všechny potraviny, tak si nechte INR měřit každých 14 dní. Jestli nechcete měřit tak často INR, tak pak musíte mezi jednotlivými měřeními používat jen potraviny s nízkým obsahem vitamínu K.
Postup: Uvaříme ječmen, špaldu (předem namočit), fazole azuki (vařit ve stejné vodě, ve které jsme fazole namáčeli s kouskem řasy kombu). Přidáme vařenou zeleninu (mrkev, celer, kedlubnu, pastinák), cibulku nebo pórek, kyselé zelí, vše smícháme, přidáme tofunézu. Seitan obalujeme v hrašce nebo v těstíčku (celozrnná mouka, voda) a smažíme. Salát: nastrouhat čínské zelí, ředkev, ochutit umeoctem.
Tofu ala ryba
Postup: Uzené tofu rozkrájet na polovinu, natřít umepastou, hořčicí, obalit namočenou řasou. Dusit pod poklicí se zázvorem, sójovou omáčkou, umeoctem.
Pohankové karbanátky
Postup: Uvařenou pohanku smícháme s ovesnými vločkami, přidáme česnek, majoránku, petrželku, sůl. Vše důkladně promícháme, vytvoříme placky, které obalujeme v mouce a smažíme.
Dýňová omáčka
Postup: Osmažit cibuli, nakrájenou dýni dusit se solí a trochou vody. Ochutit umeoctem, rozmixovat.
Knedlíky se švestkami
Postup: Smíchat uvařené jáhly, špaldovou mouku, trochu vody, sůl. Tvořit knedlíky, dovnitř zabalit švestku. Vařit v osolené vodě.
Postup: Smíchat špaldovou mouku, sůl, voda a olej. Lžičkou dávat do vařící vody kousky, uvařit. Hotové promíchat s nakrájenou šalotkou.
Guláš se zelím
Postup: Na oleji osmažit cibuli a mrkev nakrájené na měsíčky, přidat kmín, bobkový list, červenou papriku, podusit. Poté přidat nakrájený seitan, vodu a dusit. Nakonec vsypat kyselé zelí, chvíli podusit.
Těstoviny
Postup: Uvařit těstoviny a těstoviny se zelenou řasou, poté smíchat. Do uvařených těstovin kápnout trochu oleje a přidat nakrájenou šalotku.
Marmeládové koláčky
Postup: Mouka 1 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, umeocet, sůl, olej, trochu vody. Mouka 2 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, Ceres soft. Nechat 2 hodiny odpočinout. Poté vyválet těsto, přeložit do psaníčka, rozválet, ještě několikrát přeložit napůl, rozválet na placku. Krájet čtverečky, dovnitř pomerančový džem se zázvorem, zabalit do psaníčka, doprostřed zapíchnout oloupanou mandli.
V naší poradně s názvem PROSIM O RADU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry vecer rada bych se chtela zeptat.Mam vzdy kdyz nanesu makeup mam mastny oblicej prevazne celo,nos bradu:( pomahaji treba i nejake prasky,vitaminy aby se oblicej tak.nemastil.Ted jsem zakoupila makeup od Mac kosmetiky.Tak snad bude kvalitnejsi.Dekuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obličej se mastí přirozeným mechanizmem, který se stará o to, aby kůže byla stále vláčná. Tento tuk se nazývá sebum. U každého člověka je jeho množství individuální. Někteří lidé jsou obdaření zvýšenou tvorbou a nejde s tím nic moc dělat. U těch ostatních se občas pokožka mastí díky složení stravy. Především přemíra soli a tuků může způsobit mastný vzhled pokožky. Někdy se mastná pleť objeví u pacientů s kardiovaskulárními problémy. Zkuste si místo doplňků stravy naordinovat dietní jídelníček, saunu a zdravý pohyb a naplánujte si prohlídku u kardiologa. Jídelníček můžete použít ze žlučníkové diety, který najdete zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Společnost Joalis s. r. o. se od svého vzniku v roce 1999 zabývá výrobou přírodních informačních přípravků. U příležitosti desátého výročí existence firmy byla výroba přesunuta z pronajatých prostor v Ústí nad Labem do nově postaveného výrobního závodu ve Staré Huti u Dobříše. Nová výrobna splňuje všechny moderní požadavky na kvalitu a objem výroby. Její umístění v prostředí plném přírodních i kulturních pozoruhodností navíc vhodně doplňuje filozofii firmy. Administrativní centrum společnosti a redakce informačního bulletinu Joalis info sídlí v Praze na ulici Orlická.
Doplňky stravy od firmy Joalis se v současné době prodávají prostřednictvím lokálních distributorů v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rakousku, Německu, Bulharsku, Rumunsku, ve Francii, Švýcarsku a také v Chile. Do budoucna se plánuje rozšíření trhu také do dalších zemí. Produkty si můžete objednat prostřednictvím e-shopu nebo v Centru C.I.C. v Praze 3 na Křišťanově ulici.
Josef Jonáš – léčitel
MUDr. Josef Jonáš patří k nejznámějším českým badatelům v oblasti přírodní medicíny. Je propagátorem moderních směrů přírodního lékařství a autorem metody řízené a kontrolované detoxikace organismu. Jeho současné aktivity zahrnují vedle působení ve společnosti Joalis také poradenskou, přednáškovou a publikační činnost i přímou práci s klienty. Zrodu originální metody řízené a kontrolované detoxikace předcházely dlouhé roky studia, zkoumání a objevování. Krátce po promoci na lékařské fakultě se stal MUDr. Jonáš primářem psychiatrického oddělení nemocnice v Chomutově. Jeho zájem o různá odvětví alternativní medicíny však nakonec zvítězil, a tak MUDr. Jonáš oblast klasické medicíny opustil a otevřel si privátní ordinaci přírodní medicíny.
Kromě psychoterapie, psychoanalýzy a sexuologie se stal odborníkem v mnoha oblastech celostní medicíny, jako je akupunktura, EAV, Vega, funkční diagnostika, biorezonance, čínská medicína, makrobiotika, homeopatie, shiatsu nebo manuální medicína. Ve své metodě zcela originálním způsobem skloubil tisíciletou moudrost různých (zejména východních) civilizací s moderními poznatky současné lékařské vědy. Uvedením této metody do praxe způsobil určitý převrat v obvyklém chápání nemocí a jejich příčin. Tisícovkám lidí tak pomohl zbavit se vleklých, mnohdy celoživotních zdravotních problémů. V současné době se MUDr. Jonáš vedle svých klientů věnuje především dalšímu výzkumu v oblasti celostní medicíny a vývoji nových preparátů. Nepravidelně pořádá přednášky a semináře jak pro veřejnost, tak pro terapeuty, kteří jeho metodu používají v praxi.
Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.
Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:
předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.
Příznaky
Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:
únava nebo slabost;
bledá pokožka;
nechutenství;
dušnost, dítě se lehce zadýchá;
podrážděnost;
zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
zvýšená náchylnost k infekcím;
nepravidelný srdeční rytmus;
problémy s chováním;
neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.
Následky
Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.
Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentrac
