PARKINSONOVA NEMOC DISKUZE

Poradna

V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?

Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.

Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.

Příznaky základního třesu:

• mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
• roztřesený hlas;
• kývání hlavou;
• záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
• záškuby zhoršující pohyb;
• třes;
• problémy s rovnováhou.

Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.

Příznaky Parkinsonovy choroby:

• svalová ztuhlost;
• záškuby (samovolné pohyby);
• zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
• změny v držení těla;
• změny v řeči (artikulaci) a rukopisu;
• ztráta rovnováhy a častější pády.

Zdroj: článek Parkinsonova choroba

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Parkinsonova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Parkinsonovu chorobu.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.Volmutová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.

Zdroj: příběh Mudr jan šula kontakt

Alpicort F – zkušenosti a diskuze

Čím se liší Alpicort F

Alpicort F je varianta, která se v diskuzích často zmiňuje v souvislosti s hormonálně podmíněným vypadáváním vlasů. Alpicort F diskuze ukazují, že uživatelé tuto variantu vnímají jako silnější. Některé zkušenosti popisují lepší účinek, jiné upozorňují na vyšší riziko podráždění. Často se doporučuje používat jej po omezenou dobu. V diskuzích se objevují rady kombinovat Alpicort F s jemným šamponem. Právě šetrná péče o pokožku je podle uživatelů klíčová. Bez ní může dojít ke zhoršení stavu.

Zkušenosti z online diskuzí

V online prostředí je diskuze o Alpicortu velmi živá. Uživatelé sdílejí fotografie, průběh léčby i své obavy. Častým tématem je otázka, kdy se dostaví první výsledky. Většina zkušeností uvádí rozmezí několika týdnů. Diskuze také často řeší kombinaci s jinými přípravky. Někteří lidé doporučují konzultaci s dermatologem ještě před zahájením používání. Zkušenosti z diskuzí jsou cenné, ale je nutné je brát s rezervou. Každý organismus reaguje jinak.

Zdroj: článek Alpicort

Poradna

V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turková Věra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Jaký má Parkinsonova choroba vliv na život?

Zjištění dlouhodobého, progresivního onemocnění vám změní život. Určitě se u vás dostaví takové pocity jako vztek, strach, smutek nebo obavy.

• Nikdy se přesně neví, jak konkrétní onemocnění bude pokračovat, ale obvykle nemoc postupuje pomalu. Lidé často žijí s minimálními příznaky (třes) několik let.
• Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou pokračovat v práci. Zhoršení nemoci pak vede ke změně způsobu práce.
• Je důležitá aktivní role zdravotní péče, zjištění informací o nemoci a nalezení přínosné léčby, která je vhodná pro konkrétního jedince.
• Pacienti s Parkinsonovou chorobou mívají deprese. Pokud cítíte smutek nebo beznaděj, poraďte se se svým lékařem nebo odborným poradcem. Často pomáhají i léky (antidepresiva).
• Parkinsonova choroba nepostihuje jen samotné pacienty, ale ovlivňuje i jejich blízké okolí.

Zdroj: článek Parkinsonova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc foto

Co způsobuje Parkinsonova choroba?

Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.

Zdroj: článek Parkinsonova choroba

Poradna

V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Jak se pozná parkinsonova nemoc

Příčiny třesu prstů

Na rozdíl od krátkodobého škubání prstů je třes charakterizován opakovaným rytmickým pohybem, který bývá pravidelný a může přetrvávat delší dobu. Třes prstů se často zviditelní při jemné motorice – například při psaní, držení sklenice nebo zapínání knoflíků.

Rozlišení mezi běžným fyziologickým třesem a třesem způsobeným onemocněním je klíčové, protože další postup se výrazně liší.

Fyziologický třes

Fyziologický třes je přirozený a velmi jemný pohyb, který má každý člověk, ale běžně si ho nevšimne. Zviditelní se například při:

• silném stresu nebo psychickém vypětí,
• nedostatku spánku,
• hladu nebo hypoglykémii,
• nadměrném příjmu kofeinu,
• po intenzivní fyzické námaze.

Tento třes bývá dočasný a po odstranění vyvolávající příčiny obvykle odezní bez léčby.

Esenciální třes

Esenciální třes patří mezi nejčastější neurologické poruchy hybnosti. Projevuje se rytmickým třesem, nejčastěji rukou a prstů, přičemž malíček a prsteníček mohou být postiženy výrazněji.

Typické znaky esenciálního třesu:

• třes se zhoršuje při pohybu a jemné práci,
• třes se objevuje při držení předmětu,
• často se vyskytuje rodinný výskyt,
• v klidu bývá třes méně výrazný nebo zcela chybí.

Stres a úzkost třes nezpůsobují, ale výrazně ho zhoršují. Proto si mnoho lidí všímá třesu hlavně ve společenských situacích, při jídle nebo psaní před ostatními.

Léčba esenciálního třesu zahrnuje:

• úpravu životního stylu,
• farmakologickou léčbu,
• fyzioterapii,
• ve výjimečných případech chirurgickou léčbu.

Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k postupnému úbytku nervových buněk produkujících dopamin. Jedním z typických příznaků je třes ruky, který se může projevit i na prstech.

Charakteristické rysy třesu u Parkinsonovy choroby:

• třes se objevuje především v klidu,
• může začínat na jednom prstu nebo ruce,
• často připomíná „počítání mincí“ mezi prsty,
• zhoršuje se stresem, ale v klidu může být výrazný.

Kromě třesu se postupně objevují i další příznaky, jako je ztuhlost svalů, zpomalení pohybů, změny chůze a řeči. Parkinsonova choroba je chronická, ale moderní léčba dokáže příznaky významně zmírnit.

Zdroj: článek Co způsobuje třes prsteníčku a malíčku na ruce

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Špor.

Zdroj: příběh Nové léky na parkinsonovu nemoc

Jak je Parkinsonova choroba diagnostikována?

Lékař od vás bude chtít popis projevujících se příznaků a provede neurologické vyšetření, které je založeno na otázkách a testech zjišťujících nervovou aktivitu. Lékař bude sledovat vaši pohyblivost, kontrolovat svalovou sílu, reflexy a zkontroluje i zrak. Také vám bude klást otázky týkající se nálady. Neexistují žádné laboratorní nebo krevní testy, které by pomohly lékaři diagnostikovat Parkinsonovu nemoc. Provádějí se tedy testy, které vyloučí jiná onemocnění projevující se podobnými příznaky.

Zdroj: článek Parkinsonova nemoc

Příběh

Ve svém příspěvku PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Jaké jsou příznaky?

Existují čtyři hlavní příznaky Parkinsonovy choroby a těmi jsou:

• třes ovlivňující ruce, paže a nohy;
• ztuhlé svalstvo;
• pomalá pohyblivost;
• problém s koordinací (rovnováhou), zejména při chůzi.

Třes bývá tím prvním příznakem Parkinsonovy choroby, kterého si povšimnete. Patří sice mezi nejběžnější příznak tohoto onemocnění, ale ne u každého se musí projevit. Třes se objevuje na jedné ruce, noze nebo jen na jedné straně těla. Nejvíce se projevuje pravděpodobně po ránu, kdy je končetina zatuhlá. Zlepšení lze dosáhnout pohybem končetin.

Parkinsonova choroba však postihuje všechny svaly těla, což vede i k takovým problémům, jako jsou obtíže s polykáním nebo zácpa. V pozdějším stadiu onemocnění mají pacienti ztuhlý nebo prázdný výraz v obličeji, potíže s mluvením a další komplikace. Může dojít ke sníženým duševním schopnostem (demence). Příznaky se často objevují mezi 50 a 60 lety, ale mohou se objevit i dříve.

Zdroj: článek Parkinsonova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem PARKINSONOVA CHOROBA KDE JSOU LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Postřeh z diskuze

Diskuze: ginko biloba pěstování sušení

(Alena Neubauerova 21.6.2018 15:39)

Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrhám třeba v červnu. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Re: ginko biloba pěstování sušení (Cempírek 21.6.2018 16:56)

V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.

Zdraví Cempírek!

odkaz na diskuzi

Zdroj: článek Zpracování listů Ginkgo biloba

Co je to kazuistika pacienta

Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.

Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.

Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.

Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.

Zdroj: článek Kazuistika pacienta

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Nemoc sloní noha

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku PARKINSONOVA CHOROBA KDE JSOU LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Navrátilová Danuše.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.

Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.

Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.

Zdroj: článek Jakobova nemoc

Léčba

Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.

Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).

Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).

Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.

Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc

Diagnózy pro získání invalidního důchodu

Uvádíme zde nejčastější diagnózy se kterými lidé pobírají invalidní důchod.

Novotvary

• C50 karcinom prsu;
• C34 karcinom plic;
• C18-20 kolorektální karcinom;
• C56 karcinom ovaria;
• C64 karcinom ledviny;
• C62 nádory testis;
• C32 karcinom hrtanu;
• C61 karcinom prostaty;
• C81 Hodgkinský lymfom;
• C82-85, C91 Non-hodgkinský lymfom;
• C00-14 nádory hlavy a krku;
• D32-33 nádory centrální nervové soustavy;
• C73 nádory štítné žlázy.

Poruchy duševní a poruchy chování

• F10 – F 19 duševní poruchy vyvolané psychoakivními látkami:
• F10.x poruchy vyvolané účinkem alkoholu;
• F11.x poruchy vyvolané účinkem opioidů;
• F12.x poruchy vyvolané účinkem kanabinoidů;
• F13.x poruchy vyvolané účinkem sedativ nebo hypnotik;
• F14.x poruchy vyvolané účinkem kokainu;
• F15.x poruchy vyvolané účinkem jiných stimulancií;
• F16.x poruchy vyvolané účinkem halucinogenů;
• F17.x poruchy vyvolané účinkem tabáku;
• F18.x poruchy vyvolané účinkem organických rozpouštědel;
• F19.x poruchy vyvolané účinkem několika látek nebo jiných psychoaktivních látek.
  
• F20 – F29 schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy:
  
• F21 schizotypální porucha;
• F22 trvalá porucha s bludy;
• F23 akutní polymorfní přechodná psychotická porucha;
• F25 schizoafektivní porucha.
• F30 – F39 afektivní poruchy – poruchy nálady:
  
• F30 manická epizoda;
• F31 bipolární afektivní (maniodepresivní) porucha (BAP);
  
• F32 depresivní epizoda;
• F33 periodická depresivní porucha;
  
• F34 cyklotymie;
  
• F34.1 dystymie.
• F40 – F49 poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy;
  
• F50 – F59 poruchy behaviorální, spojené s fyziologickými a somatickými faktory:
• F50.0 mentální anorexie;
• F50.2 mentální bulimie;
• F60 – F69 poruchy osobnosti;
• F70 – F79 mentální retardace:
• F70 lehká mentální retardace;
  
• F71 středně těžká mentální retardace;
• F72 těžká mentální retardace;
  
• F73 hluboká mentální retardace;
• F78 jiná mentální retardace;
• F79 nespecifikovaná mentální retardace.
  
• F80 – F89 poruchy psychického vývoje;
  
• F80 – F84 specifické vývojové poruchy:
• F80.0 specifická porucha artikulace řeči;
• F80.1 expresivní porucha řeči;
• F80.2 receptivní porucha řeči;
• F80.3 získaná afázie s epilepsií (Landauův–Kleffnerův syndrom;

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Invalidní důchod

PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.

Příznaky a průběh

Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.

Příušnice bez teploty

Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.

Obrázky a fotografie příušnic

Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.

Léčba

U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).

Příušnice u dospělých

Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.

Příušnice v těhotenství

Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.

Očkování na příušnice

Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí