PARKINSONOVA NEMOC DISKUZE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonovanemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonovanemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína
Lázně Bělohrad
Lázně Bohdaneč
Lázně Kundratice
Lázně Kynžvart
Lázně Libverda
Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Parkinsonovanemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonovanemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.
Zjištění dlouhodobého, progresivního onemocnění vám změní život. Určitě se u vás dostaví takové pocity jako vztek, strach, smutek nebo obavy.
Nikdy se přesně neví, jak konkrétní onemocnění bude pokračovat, ale obvykle nemoc postupuje pomalu. Lidé často žijí s minimálními příznaky (třes) několik let.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou pokračovat v práci. Zhoršení nemoci pak vede ke změně způsobu práce.
Je důležitá aktivní role zdravotní péče, zjištění informací o nemoci a nalezení přínosné léčby, která je vhodná pro konkrétního jedince.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mívají deprese. Pokud cítíte smutek nebo beznaděj, poraďte se se svým lékařem nebo odborným poradcem. Často pomáhají i léky (antidepresiva).
Parkinsonova choroba nepostihuje jen samotné pacienty, ale ovlivňuje i jejich blízké okolí.
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.Volmutová.
Dobrý den hledám kontakt na Mudr. Jana Šulu (NE gynekolog ) Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.
Dobrý den,
Z článků které jsem četla vyplývá, že vyléčit jde vše.
Ráda bych se zeptala zda to platí i o nemocích jak je Parkinsonova, Alzheimerova nemoc v počátečním stadiu. Popřípadě návštěva lékaře v Praze?
Předem děkuji za odpověď.
Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turková Věra.
Mám Parkinsona již 11 let.Poslední dobou se mi velmi zhoršil třes obou rukou, přidaly se i nohy. Beru Madopar a Rivotril. Neporadil by mi někdo jak třes zmírnit? Lékařka mi vždy zvýší dávkování prášku, ale nikam to nevede. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U 20% nemocných parkinsonem dokáže výrazně potlačit projevy tak zvaná hluboká stimulace mozku. Jen málokdo o této možnosti ví, proto se léčba tak často nevyužívá a nemoc se u spousty lidí zbytečně prohlubuje. Zda-li je tato léčba vhodná i pro vás je třeba zjistit konzultací u lékaře. Osoba nejpovolanější pro tuto léčbu je prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN. Adresa: Kateřinská 468, 120 00 Nové Město, Praha, tel: 224 965 550.
Lékař od vás bude chtít popis projevujících se příznaků a provede neurologické vyšetření, které je založeno na otázkách a testech zjišťujících nervovou aktivitu. Lékař bude sledovat vaši pohyblivost, kontrolovat svalovou sílu, reflexy a zkontroluje i zrak. Také vám bude klást otázky týkající se nálady. Neexistují žádné laboratorní nebo krevní testy, které by pomohly lékaři diagnostikovat Parkinsonovu nemoc. Provádějí se tedy testy, které vyloučí jiná onemocnění projevující se podobnými příznaky.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonovanemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Špor.
Současné léky na Parkinsona pomáhají zvládat příznaky, ale nedokáží zabránit tomu, aby mozkové buňky umíraly. Studie provedená na 62 pacientech, která byla publikována v magazínu Lancetu, naznačuje, že lék na diabetes dokáže zastavit vývoj onemocnění.
Tým vědců z University College London (UCL) netají své „vzrušení", ale zároveň nabádá k opatrnosti, protože jakýkoli dlouhodobý přínos je prozatím nejistý a lék potřebuje další testování.
„Není absolutně pochyb o tom, že nejdůležitější v případě Parkinsonovy nemoci je objevit lék, který by vedl ke zpomalení progrese onemocnění. To je nezpochybnitelné," řekl jeden z výzkumníků, profesor Tom Foltynie.
Parkinsonovanemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. To vede k třesu, potížím s pohybem a eventuálním problémům s pamětí.
Existují čtyři hlavní příznaky Parkinsonovy choroby a těmi jsou:
třes ovlivňující ruce, paže a nohy;
ztuhlé svalstvo;
pomalá pohyblivost;
problém s koordinací (rovnováhou), zejména při chůzi.
Třes bývá tím prvním příznakem Parkinsonovy choroby, kterého si povšimnete. Patří sice mezi nejběžnější příznak tohoto onemocnění, ale ne u každého se musí projevit. Třes se objevuje na jedné ruce, noze nebo jen na jedné straně těla. Nejvíce se projevuje pravděpodobně po ránu, kdy je končetina zatuhlá. Zlepšení lze dosáhnout pohybem končetin.
Parkinsonova choroba však postihuje všechny svaly těla, což vede i k takovým problémům, jako jsou obtíže s polykáním nebo zácpa. V pozdějším stadiu onemocnění mají pacienti ztuhlý nebo prázdný výraz v obličeji, potíže s mluvením a další komplikace. Může dojít ke sníženým duševním schopnostem (demence). Příznaky se často objevují mezi 50 a 60 lety, ale mohou se objevit i dříve.
Ve svém příspěvku PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Vážená paní MAJKO
Když jsem já potřeboval poradit tak se mi nikdo neozval,takže
jsem jel do lázní Velké LOSINY.Pro mne byly sice trochu vzdálené,
ale všechno bylo nejlepší OK . Sice tam nebyl žádný pacient s naší nemoci ,ale cvičeni a voda v bazénu bylo úžasné
Můj telefon 731431359 MNĚTE SE PĚKNĚ
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
velke losiny-kolik hradi pojistovna?kolik ja musim priplatit?dik
Esenciální třes je nejčastější pohybová porucha a způsobuje mimovolní rytmické třesy. Nejběžnější je třes rukou , ale esenciální třes může postihnout také prsty, nohy a dokonce i hlasivky. Příznaky se často objevují postupně a mohou velmi ztížit provádění jednoduchých úkolů, jako je pití z šálku nebo používání nádobí.
Podobně jako u záškubů prstů existuje i souvislost mezi třesem a stresem. Zatímco stres a úzkost nemohou způsobit třes, mohou je ale zhoršit. Úzkostné třesy se často objevují v situacích, kdy jsou vaše třesy zjevnější, například když jíte ve společnosti jiných lidí.
Příčina esenciálního třesu není známa, ale dědičné faktory, věk a faktory životního stylu mohou u někoho zvýšit pravděpodobnost, že se u něj vyvine. Některé možnosti léčby zahrnují změny životního stylu, aby se zmírnily příznaky třesu, užívání léků, chození na fyzikální terapii a ve vážných případech chirurgický zákrok.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje pohyb. Symptomy začnou postupně, například mírným třesem rukou, ale postupem času se rozvinou do závažnějších příznaků. Některé běžné příznaky Parkinsonovy choroby zahrnují třes, zpomalený pohyb, ztuhlé svaly, změny řeči a ztrátu schopnosti ovládat pohyb.
Není známa žádná příčina Parkinsonovy choroby, ale předpokládá se, že genetika a faktory prostředí hrají roli v pravděpodobnosti rozvoje této choroby u každého jednotlivce. Neexistuje žádný lék na Parkinsonovu chorobu, ale některé léky mohou pomoci zmírnit příznaky. V závažnějších případech mohou být ke snížení příznaků také provedeny chirurgické zásahy v mozku.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA CHOROBA KDE JSOU LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Ošetřujcí lékař mi řekl abych zkusil lázně,protože se mi zhoršuje pohyb(otáčení)
a celkově cítím zpomalení pohybu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výše doplatku na lázně je vždy individuální a rozhoduje o tom zdravotní pojišťovna. Způsob, jak zjistit podmínky financování ve vašem případě, je promluvit si o lázních se svým praktickým lékařem, který pak kontaktuje pojišťovnu.
Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Doposud není znám žádný lék na Parkinsonovu chorobu, ale existuje několik typů léků, které mohou řídit symptomy onemocnění. Pokud jsou příznaky mírné, není léčba potřeba. Až vás příznaky začnou omezovat v každodenním životě, je nutné, aby vám lékař vhodné léky předepsal. Lékař vždy upravuje léčbu podle zhoršení příznaků. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, budete muset užívat i několik léků najednou.
Zatím nejlepší lék na kontrolu příznaků Parkinsonovy choroby je L-dopa. Pokud však tento lék užíváte dlouhodobě nebo ve vysokých dávkách, způsobuje problémy (zvracení, zácpa a podobně). V raných stadiích se tedy na toto onemocnění používají jiné léky, aby se oddálilo užívání L-dopa. Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou mít odlišnou léčbu a užívat odlišné medikamenty, ale v podstatě neexistují léky bez nežádoucích účinků.
Může být použita léčba tzv. hlubokých mozkových stimulací, kdy jsou do mozku chirurgicky přivedeny tenounké elektrody, které vysílají stimulující impulsy, vodiče přenášejí elektrický signál právě do té části mozku, která řídí pohyb. Tyto signály pomáhají ke zlepšení činnosti.
Domácí léčba spočívá v konzumaci zdravých potravin, rozumném využívání energie a v denním cvičení. Také pomáhá fyzikální terapie a ergoterapie.
Zatím není jisté, co rozkládá nervové buňky v mozku, ale vědci neustále provádějí nespočet výzkumů, aby zjistili jasnou odpověď. Studují mnoho příčin, zejména stárnutí a nepříznivé podmínky životního prostředí. U některých lidí mohou vést k onemocnění Parkinsonovou chorobou abnormální geny, ale nebyl získán dostatek důkazů, jestli jsou tyto geny dědičné.
