PLANTÁRNÍ FASCIITIDA BABSKE RADY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Bolest paty při došlápnutí může být úporná a vleklá a může vás vyřadit z tréninku nebo značně znepříjemňovat chůzi v běžném životě. Příčin obtíží může být několik, buď jde o pouhé dočasné přetížení, zánět, dnu, anebo o patní ostruhy. Z pohledu čínské medicíny se v organismu člověka všechny orgány a buňky mezi sebou vzájemně ovlivňují a jsou propojeny s přírodou a vesmírem, takže příčina těchto bolestí může záležet i na těchto faktorech.
Bolest paty zespodu
Bolest paty zespodu může být způsobena zánětem vazivové struktury v chodidle, tedy takzvanou plantární fasciitidou. Zejména pokud jste v zaměstnání stále na nohou nebo běháte a často chodíte v nevhodné obuvi.
Příčiny
V podstatě jde o to, že klenbu nohy tvarují vazy, které degenerují buď vlivem stárnutí, nebo přetížení, a kdysi velmi pružná tkáň se stává opotřebením méně pružnou a zranitelnou. Nejčastější příčinou plantární fasciitidy je ovšem chybná struktura nohy. Například lidé, kteří mají problémy s klenbou – příliš ploché nohy nebo vysoké klenutí –, jsou náchylnější k rozvoji plantární fasciitidy. Nošení obuvi se špatně profilovanou plochou vložkou klade abnormální tlak na plantární fascie a může také vést k onemocnění. Rovněž obezita a špatné postavení svalů nohou (svalová dysbalance) mohou přispět k těmto potížím.
Lidé s plantární fasciitidou často popisují bolest jako ještě horší, když po dlouhou dobu sedí. Po několika minutách chůze se bolest snižuje, protože chůze vazivo mírně protáhne. V některých případech při pohybu zcela ustoupí, ale vrátí se opět poté, co dotyčný stráví dlouhou dobu na nohou. Skutečnou příčinu bolestí musí vždy prověřit ortoped, který vyloučí, že nejde o něco jiného.
Léčba
Léčba plantární fasciitidy začíná postupy, které můžete zahájit sami doma:
protahovací cviky – cvičení, které protáhne lýtkové svaly, pomáhá zmírnit bolest a pomůže uvolnit nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
nechodit naboso – chodit bez bot vyvíjí nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
ledový obklad – dávejte na patu po dobu 20 minut několikrát denně, pomáhá snížit zánět (umístěte tenký ručník mezi led a patu)
omezit aktivity a cvičení – snižte fyzickou aktivitu a nechte paty v klidu
upravte si boty – noste podpůrné boty, které mají dobrou podporu klenby a mírně zvednuté paty, to snižuje stres na plantární fascie
léky – krátkodobě využijte protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, na snížení bolesti a zánětu a přípravky ke kompletní ochraně, výživě a regeneraci tkání (například Geladrink Fast)
podpatěnky – kupte si gelové podložky do patní části boty, které změkčí dopad, podpoří nohu a odlehčí laterální patní ostruhu
ortopedické vložky – vložky na míru předepsané ortopedem umístěte do bot, pomáhají napravit základní strukturální abnormality způsobující plantární fasciitidu
fyzikální terapie – cviky a další fyzikální terapie často poskytnou úlevu
Důležitá je prevence, budete muset udělat některé změny a pokračovat v prevenci i po ustoupení bolesti. Zejména nosit podpůrné boty, provádět strečink, toto je základ při dlouhodobé léčbě plantární fasciitidy. Účinně pomáhá klidová léčebná fáze s občasným mazáním Voltarenem a následně po zlepšení nasazení gelových podpatěnek do bot včetně těch na sport a běhání.
Bolest, která probíhá od paty až po prsty u nohou, bývá obvykle největší v ranních hodinách, bezprostředně po probuzení, kdy uděláte své první kroky. Takovéto onemocnění může být způsobeno vazivovými změnami, tedy takzvanou plantární fasciitidou, která je ukázkovým příkladem toho, že se z neřešené banality může vyklubat chronický problém.
Plantárnífasciitida zpravidla do jednoho roku sama zmizí bez jakékoliv péče. Většina lidí ovšem vyhledá lékařskou pomoc, protože je bolesti v noze začnou značně omezovat. Existuje více léčebných postupů, které jsou závislé na příčině, příznacích a závažnosti stavu pacienta. Ve většině případů se při léčbě plantární fasciitidy využívá protahovacích cvičení, ledování nohy, v závažnějších situacích se předepisují protizánětlivé léky, enzymoterapie – vyzkoušet můžete i tuto metodu v podobě polykání speciálních tabletek. Enzymoterapie dokáže tlumit bolest díky rozkladu látek, které bolest vyvolávají. Zároveň urychluje průběh hojení zánětu.
Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babské rady dokonce doporučují pít vodu s citrónem i před spaním. Některé babské rady také doporučují odkyselení organismu jedlou sodou, která by měla mít vliv i na chřipku a nachlazení a hlavně na detoxikaci. Babské rady doporučují smíchání lžičky jedlé sody s troch
Bradavice jsou nezhoubné nádorky způsobené lidským kožním papilomavirem HPV. Papilomaviry se běžně vyskytují v lidské populaci a většina z nich nevyvolává u člověka žádné onemocnění. Viry z této skupiny mohou ale způsobovat i závažnější onemocnění, jako je rakovina děložního čípku nebo některé infekční kožní choroby. Virus HPV obsahuje dvouřetězcovou DNA a stejně jako v lidské populaci se vyskytuje i u jiných živočišných druhů. Všechny HPV viry jsou však vysoce druhově specifické, proto se nemohou mezi jednotlivými druhy přenášet. U stejného druhu je virus přenosný pouhým dotekem a může proniknout do podkoží například malým poraněním. Bradavice mají individuální inkubační dobu od několika týdnů přes měsíce, nebo dokonce roky. Člověk tedy může být přenašečem bradavic, aniž by sám nějaké měl. Uvádí se, že příznivým faktorem pro vznik bradavic je kůže dlouho vystavovaná potu, odtud zřejmě vyplývá jedno z nejčastějších umístění bradavic – na ploskách nohou.
Existuje pět druhů bradavic, které se od sebe liší vzhledem a tvoří se na různých částech těla.
Běžné bradavice rostou nejčastěji na rukou, ale mohou se objevit kdekoliv na těle. Jsou na povrchu drsné, mají tvar kopule a šedohnědou barvu. Tady je vidět několik fotografií, jak vypadají běžné bradavice.
Plantární bradavice se objevují na chodidlech. Vypadají jako tvrdá silná pokožka s tmavými skvrnami. Plantární bradavice způsobují při chůzi bolest. Připadá vám, jako byste šlapali na ostré kameny. Tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět plantární bradavice.
Ploché bradavice obvykle rostou na obličeji, rukou nebo nohou. Jsou malé, ploché a mohou být růžové, světle hnědé nebo světle žluté. Tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět ploché bradavice.
Nitkovité bradavice se objevují kolem úst, nosu nebo v oblasti vousů. Mají stejnou barvu jako kůže. Trčí z nich výrůstky, které vypadají jako vlákna. Tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět nitkovité bradavice.
Periunguální bradavice rostou v oblasti nehtů. Tyto bradavice mohou ovlivnit růst nehtů. Tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět periunguální bradavice.
Plantární fascie je silný pás tkáně na chodidle nohy. Velmi častou příčinou bolesti paty je právě její poškození. Namáháním a přetěžováním totiž často dochází k zánětu plantární fascie.
Příčiny: Namáhání, nošení vysokých podpatků, nevhodná obuv, deformity nohou a obezita.
Příznaky: Bolest a citlivost pod patou, která je horší po odpočinku. Bolest se objevuje, pokud stojíte na špičkách nebo jdete po schodech. Objevuje se také po běhu a baletu.
Komplikace: Tvorba deformace patní kosti.
Léčba: Odpočinek, cvičení, injekce, protetika a občas chirurgie.
Běháte, sportujete a dostaví se bolest či pálení plosky. Sundáte tenisky, lehce promasírujete a následuje úleva. Ráno se probudíte, a jakmile spustíte nohy z postele, obtíže se dostaví znovu. Říkáte si: Co se děje? Příčin vzniku těchto nepříjemností může být hned několik. Mezi nejčastější onemocnění chodidel patří plantárnífasciitida. Jedná se o zánět silného vazivového pruhu na plosce nohy, který se táhne od paty a upíná se podél celého chodidla až k prstům. Při nadměrném přetížení může docházet k dráždění nebo až k zánětu úponu vazu. Dlouhodobé přetěžování nohy má za následek i vznik patní ostruhy, kostěného výrůstku na vnitřní straně paty, méně často na spodním úponu Achillovy šlachy. Bolestivá není samotná patní ostruha, ale měkké tkáně v okolí, které ostruha dráždí.
Další příčinou může být Mortonova neuralgie, která se projevuje mravenčením až bolestí v místech mezi 2. a 3. prstem, někdy i 3. a 4. prstem. Obvykle najdeme pod těmito prsty i otlak svalového bříška, který je na pohmat citlivý. Osoby s tímto postižením mívají často delší druhý prst než palec a spadlou příčnou klenbu. Díky tomuto postavení nohy dochází k útlaku nervu a bolesti v chodidle, někdy s vystřelováním pod prsty. Potíže se zhoršují při chůzi a delším stání.
S termínem plochá noha jste si již také určitě setkali. Podélná a příčná klenba je při větší zátěži (například dlouhodobé stání) vystavena silám, které mají tendenci klenbu snížit a nohu oploštit. Klenbu nám drží ve správné funkci vazy nohy spolu se svaly a umí udržet klenbu při pohybu. Proto je také tendence k poklesu klenby větší při únavě zúčastněných svalů. Plochonoží často doprovází deformita prstů (takzvané kladívkovité prsty), vbočený palec (hallux vagus), různé otlaky a „kuří oka“.
V přetížených svalech (a tedy i na chodidle) můžeme vyhmatat bolestivé trigger points (malé svalové uzlíky nacházející se v přetíženém svalu). Vyskytují se zde často i plísně, které mohou signalizovat problémy s imunitou nebo různá svalová mikrotraumata.
Plantar fascia je šlacha, která spojuje patní kost a prsty. Její zánět je nejčastější příčinou bolesti v chodidle. A jak poznat zánět šlach? Jednoduše, zánět se vyznačuje ostrou bolestí nejčastěji v oblasti paty, která se projevuje při prvních ranních krocích po probuzení. Bolest po několika minutách chůze odezní a pata během dne stráveného na nohách prakticky nebolí. V průběhu dne se plantárnífasciitida objeví při delší době strávené sezením a následné chůzi. Toto onemocnění obecně postihuje běžce a osoby s nadváhou. Jeho příčinou je nadměrné zatížení chodidla.
Stres je popisován jako negativní emoční stav způsobený nepříjemným zážitkem. Všichni cítíme stres v důsledku určitých událostí v našem životě. Stres může být krátkodobý nebo dlouhodobý. V každém případě je důležité přesně určit příčinu úzkosti.
Stres ovlivňuje nejen psychickou kondici, ale také fyzické zdraví. Může mít za následek vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu, nespavost, zatnuté nebo zúžené svaly a sníženou flexibilitu a také bolesti v nohou.
Stresové hormony
Když jste ve stresu, způsobuje to, že krev cirkuluje pryč od vašich nohou. Stres produkuje hormony, jako je adrenalin a kortizol, které mění funkci vašeho oběhového a dýchacího systému, svalů a imunologické funkce.
Pocit ztuhlosti a mravenčení v nohou
To způsobuje ztuhlost a/nebo mravenčení nohou. Nedostatek flexibility v dolních končetinách způsobuje napjaté svaly a slabou flexibilitu, což může přispět k rozvoji problémů, jako je plantárnífasciitida a Achillova tendonitida. Neléčený stres může zhoršit příznaky kteréhokoli z těchto již existujících stavů a může také prodloužit proces hojení.
Mozol vzniká na difúzní hyperkeratotické lézi, která má relativně rovnoměrnou tloušťku. Obvykle se nachází na plosce nohy, zejména v místě tření, podráždění nebo tlaku. Na rozdíl od kuřího oka jsou okraje mozolu nedefinované. Existují dva typy mozolů. Jeden z mozolů připomíná plantární bradavice a je často označován jako plantární kuří oko. Druhý typ mozolů je virového původu. Tento druh má tendenci krvácet.
Plantární bradavice jsou bradavice, které se objevují na chodidlech, zejména na patách nebo na plosce nohy. Jsou způsobeny infekcí virem lidských papillomavirů (HPV) a přenášejí se obvykle kontaktem s infikovanou kůží nebo povrchy, například v bazénech, sprchách nebo saunách.
Charakteristika plantárních bradavic:
Tvar a vzhled: Nejčastěji ploché, tvrdé útvary s drsným povrchem, mohou být šedé, žlutavé nebo hnědé. Často mají malé černé tečky, což jsou sražené kapiláry.
Umístění: Na spodní straně chodidla, nejčastěji na patě nebo na místech, která jsou vystavena tlaku při chůzi.
Bolestivost: Kvůli tlaku při stání nebo chůzi mohou být bolestivé.
Růst: Rostou pomalu a mohou se šířit do okolní kůže.
Léčba:
Volně prodejné keratolytické přípravky (např. s obsahem kyseliny salicylové).
Kryoterapie – zmrazení bradavice tekutým dusíkem u dermatologa.
Někdy lékař doporučí laserovou nebo chirurgickou léčbu, pokud je bradavice odolná.
Tip: Je důležité neodstraňovat bradavice násilně, aby se virus nerozšířil do okolní kůže nebo na jiné osoby.
Bradavice mohou vypadat různě. Rozlišuje se několik typů, které se vyskytují nejčastěji. Jsou to vulgární neboli pravé bradavice, dále bradavice plantární, vyskytující se na ploskách nohou, ploché bradavice, nitkovité a genitální bradavice neboli kondylomata. Přesnou diagnózu může určit pouze lékař na základě dlouholetých odborných zkušeností. Některé útvary se mohou bradavicím pouze podobat a přitom s nimi nemít vůbec nic společného. Nejčastěji se setkáte s verrucae vulgares neboli pravými, obecnými bradavicemi. Vyskytují se nejčastěji na rukou, kde vypadají nejprve jako hrbolkovité útvary o velikosti špendlíkové hlavičky. Tyto se dále zvětšují. Později se dostanou nad povrch kůže, jejich původně hladký povrch zrohovatí a dostane bradavičnatý vzhled. Pravé bradavice většinou nebolí, bolestivé mohou být v případě výskytu kolem nehtového lůžka, kdy mohou zarůstat pod nehet. Ve finální fázi jsou označovány jako ostře ohraničené okrouhlé nebo oválné útvary se zrohovatělým povrchem. Vyskytovat se mohou samostatně i ve skupinách. Plantární bradavice jsou vlastně poddruhem pravých bradavic, objevují se na ploskách nohou. Protože je zde velmi silná kůže, jejich klinický obraz je lehce odlišný. Vlivem tělesné hmotnosti nerostou bradavice na povrch, nýbrž se zanořují do hloubky zrohovatělé kůže. Tyto bradavice pak mohou být při chůzi velmi bolestivé. Ve středu viditelných útvarů jsou občas patrné drobné červené až černé tečky, které jsou způsobeny krvácením z drobných kožních kapilár. Tento druh bradavic je na léčbu jeden z nejobtížnějších, neboť má tendenci k častým recidivám (vracení se po vyléčení). Po jejich odloučení je na chodidle patrná kráterovitá prohlubeň, hojící se později. Mezi obvyklé druhy patří také takzvané ploché bradavice. Vyskytují se hlavně u dětí a mladých lidí. Jsou to malé (okolo 3 mm v průměru), lehce vyvýšené útvary. Nejčastěji je pozorujeme na spáncích, bradě nebo tvářích. Nejsou bolestivé na pohmat. Dalším druhem jsou takzvané střapcovité bradavice, verrucae filliformes. Tyto pleťově zbarvené nitkovité útvary se objevují nejčastěji jednotlivě, a to v ústních koutcích, nosních dírkách nebo jinde na obličeji nebo krku. Jejich povrch je nitkovitý. Posledním nejznámějším druhem jsou genitální bradavice, kondylomata. Kondylomata se přenášejí výhradně pohlavním stykem. Postihují vlhké prostředí pohlavních sliznic, kde jsou nejprve menšími narůžovělými útvary, ale rychle se rozrůstají a splývají do větších, květákovitých útvarů. Objevit se mohou jak u muže, tak u ženy v celé oblasti pánevního dna. Patří u nás k jedné z nejrozšířenějších pohlavně přenosných chorob. Častěji postihuje osoby se sníženou imunitou, například v průběhu nemoci, nebo těhotné ženy.
Plantární bradavice jsou poddruhem pravých bradavic. Objevují se na ploskách nohou. Zde je velmi silná vrstva kůže, proto se jejich klinický obraz mírně liší. Vlivem tělesné hmotnosti nerostou bradavice na povrch, nýbrž se zanořují do hloubky zrohovatělé kůže. Tyto bradavice pak mohou být při chůzi velmi bolestivé.
Velká populace pacientů trpí hallux valgus častěji ženy, přičemž onemocnění se objevuje v mnoha případech od mladého věku. Chirurgická léčba onemocnění vhodnou chirurgickou technikou při indikaci operace ke korekci deformity (s úhlem hallux valgus a intermetatarzálním úhlem menším než 36°, resp. 17°) je kontroverzní, neboť je zde vysoká míra recidivy deformace, často krátce po operaci. Jedním z těchto postupů je klasická distální osteotomie prvního metatarzu Austin/Chevron, relativně stabilní osteotomie ve tvaru V, která se běžně používá u mírných až středně těžkých deformit.
Kombinace intervencí, jako je modifikace Chevron osteotomie, také pravděpodobně pro některé chirurgy distální k první řadě osteotomií nohy-falangy (Akin osteotomie) a modifikace intervence měkkých tkání (uvolnění Hallucis adductor & kapsuloplastika) umožňují korekce větších než středních deformit.
Existují také jiné typy osteotomií včetně proximální metatarzální kopulovité osteotomie, Lapidus a Scarf, ale tyto techniky se tak často nepoužívají samostatně ani v kombinaci s jinou technikou. Téměř všechny různé techniky spojené s osteotomií Chevron se provádějí dvěma přímými šikmými osteotomiemi k dlouhé (horizontální) ose prvního metatarzu, omezují možnost korekce větších deformit, protože narušují stabilitu kloubu a protože často chybí vhodné instrumentárium k jejich provedení. Navíc i u jednoduchých až středně těžkých deformit, u kterých lze provést klasickou Chevron osteotomii, skutečnost, že dochází k nadměrnému poškození tkáně, špatným výběrem chirurgických technik a materiálů pro obnovu, stejně jako nedostatek respektu k anatomii oblasti a měkkých tkání, tak všechny tyto aspekty vyvolávají komplikace, které odpuzují pacienty a chirurgy od chirurgické léčby této deformity.
Nyní je navržena moderní inovativní alternativní metoda založená na klasické Chevron osteotomii, která zahrnuje změnu úhlu a směrů dvou osteotomií (dorzální a plantární osteotomie), přičemž dorzální osteotomie zůstává téměř svislá k podélné ose prvního metatarzu a provádí se pouze jednoduchá změna úhlu plantární osteotomie podle stupně deformity a požadované korekce. Zvýší se tak endogenní stabilita a zajistí účinnost osteotomie, větším povrchem řezané kosti a umocnění stability pomocí kanylovaného kompresního šroubu.
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babské rady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babské rady na odkyselení uvádějí, že je vhodná voda z brambor. Jednou z možností je také čaj. Ten je na odkyselení organismu velmi vhodný, a jak říkají babské rady, postačí i běžný zelený čaj, který má zásadité účinky. Pokud zelený čaj máte doma, můžete jej zkusit na odkyselení organismu. Babskými radami je také doporučován čaj, který by měl být dopoledne složený z listu a kořene pampelišky, fenyklu, benediktu, řepíku a puškvorce. Odpolední čaj by měl obsahovat kopřivu, vřes, truskavec, tužebník, lopuch a jitrocel.