Voda na plicích se projevuje ztíženým dýcháním, dušností a kašlem. Může se vyskytovat bolest na hrudi, která je vázaná na dýchání a zhoršuje se při nádechu a při kašli, na rozdíl od bolesti infarktové, která je stálá. Každý výskyt vody na plicích je potřeba odstranit, a to nejen z důvodů léčebných, ale také jako prevence případných komplikací. Tekutina produkovaná u některých zánětů obsahuje bílkovinu fibrin, která působí jako lepidlo a vytváří srůsty mezi poplicnicí a pohrudnicí, což je příčinou přetrvávajících dechových obtíží i po vyléčení zánětu. Výpotek by měl být podroben rozboru, který umožní určit jeho původ.
Typy výpotků:
Kardiální hydrotorax – je nahromadění tekutiny s nízkým obsahem bílkovin (takzvaný transsudát) u nemocného se známkami srdečního selhávání (rozšířené srdce, rozšířené krční žíly). Po nasazení léčby k posílení srdce a pro zvýšené močení (kardiotonicko-diuretická terapie) dochází ke zmenšování hydrotoraxu a zlepšení stavu srdeční činnosti.
Parapneumonický výpotek – je zánětlivý výpotek (exsudát) provázející zánět plic (pneumonii), plicní hlízu (absces = nahromadění hnisu v místě těžkého zánětu plic) či bronchiektázii (rozšíření průdušek). Běžně se o takovém zánětu hovoří jako o pleuritidě. Pokud je stav obranyschopnosti nemocných snížen nebo není takový výpotek adekvátně léčen, může se postupně měnit v hnis v pohrudniční dutině (empyém). V cytologickém obraze u tohoto typu výpotku převažují částečně nebo zcela rozpadlé bílé krvinky. V některých případech je vhodná hrudní drenáž (zavedení drénu do pohrudniční dutiny) a trvalé odsávání výpotku.
Tuberkulózní výpotek – je výpotek, který komplikuje plicní tuberkulózu nebo je jejím jediným příznakem. V některých případech se z pohrudničního výpotku nebo z biopsie pohrudnice vykultivuje (na laboratorních půdách vyroste) Mycobacterium tuberculosis (MTB), původce tuberkulózy, nebo v něm jsou mykobakterie prokázány mikroskopickým vyšetřením. V častějších případech lze stanovit, že se jedná o tuberkulózní výpotek, až po vyloučení jiných příčin „vody na plicích“. Při vyšetření tekutiny se v něm nalézají především lymfocyty. K diagnóze přispívá kožní tuberkulinový test (Mx), který je pozitivní, a krevní imunologický test Quantiferon TB Gold (zjištění produkce gama-interferonu), který bývá také pozitivní.
Maligní, nádorový výpotek – je výpotek, který prov
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Podle kvalifikovaných odhadů a dle provedených šetření v populaci postihne pleurální výpotek během jednoho roku asi 0,32–0,5 % celé populace. Při přepočtu na 10 milionů obyvatel České republiky lze odhadovat, že za jeden rok u nás vznikne výpotek u 32–50 tisíc osob. Nejčastěji se jedná o nahromadění tekutiny v hrudníku v souvislosti s onemocněním srdce (takzvaný kardiální hydrotorax), na druhém místě se co do četnosti jedná o výpotek doprovázející nádorové, nejčastěji zhoubné (maligní) procesy, dále to jsou výpotky při zánětlivých onemocněních (takzvaný parapneumonický výpotek či hnis v hrudníku – hrudní empyém) a na čtvrtém místě jsou výpotky doprovázející a komplikující plicní embolizaci (ucpání plicních cév sraženou krví – trombem, nejčastěji z žil dolních končetin). Oproti dřívějšímu nejčastějšímu zastoupení tuberkulózních výpotků v současnosti převažují u pacientů na lůžkových odděleních výpotky nádorové a výpotky při nespecifických zánětech (netuberkulózní zánět plic).
Voda na plicích se latinsky nazývá fluidothorax. Odborný název se dále konkretizuje dle zjištěného složení tekutiny. Obsahuje-li tekutina krev, mluví se o hemothoraxu, obsahuje-li mízu (lymfu), mluví se o chylothoraxu, obsahuje-li bakterie a hnis, mluví se o pyothoraxu. Vyskytuje-li se v tekutině hodně bílkoviny, mluví se o exsudátu. Obsahuje-li tekutina bílkovin málo, hovoří se o transudátu.
Ve svém příspěvku ODSTRAŇOVÁNÍ VODY Z PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Pilipčincová.
Zajímá mne, jakým způsobem se odstraňuje voda z plic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Rubínová.
Jsem 2 a 1/4 roku po operaci rakoviny jazyka. Nyní mám zhoršené polykání a dýchání. Na RTG se objevila voda na pravé plíci (prý hodně), a je to nejspíš po prodělané původní nemoci, tedy rakovině. Je tato varianta možná a může jít i o nějaký zhoubný nádor ? Je mi 75 let a žádné zvláštní zdravotní problémy nemám. Velmi prosím o odpověď.
Děkuji Vám.
Prognóza je závislá na příčině onemocnění. Na přítomnost tekutiny okolo plíce se dá usuzovat z fyzikálního vyšetření, poklep nad tekutinou bývá ztemnělý a dýchání při poslechu fonendoskopem je oslabené. Diagnózu potvrdí rentgen plic, kde jsou viditelné hladinky tekutiny. Nejpřesnější dostupné vyšetření je nicméně ultrazvuk hrudníku, který relativně přesně určí množství tekutiny, a radiolog navíc může označit vhodná místa k jejímu vypuštění.
Zásadou léčby je léčení příčiny, která vodu na plicích způsobila. Kromě léčby vyvolávající příčiny se odstraňuje tekutina, aby se nemocnému ulevilo. Tekutina se odstraňuje nejlépe tak, že se pacient pošle na ultrazvuk hrudníku, kde na jeho záda označí body vhodné ke vpichu. Do takto označených míst se vbodne jehla napojená na hadičku. Tekutina se pak touto hadičkou odsává pomocí speciální injekční stříkačky, nebo se hadička napojí na podtlakový přístroj, který tekutinu odsává (drenáž). Odsátí tekutiny má většinou dobrý efekt na klinický stav pacienta, kterému se uleví a začne se mu lépe dýchat. Kromě toho se tímto zákrokem získají vzorky tekutiny na vyšetření.
Pokud se tekutina na plíci u nádorových onemocnění neustále vrací, může se jako paliativní řešení volit takzvaná pleurodéza. Tento zákrok se nejčastěji provádí aplikací talku (nebo jiné sloučeniny) do pohrudniční dutiny. Talek podráždí poplicnici a následný chemický zánět způsobí její srůst s plící, což zabrání plnění dutiny tekutinou.
V naší poradně s názvem JAK LÉČIT JEČNÉ ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Jelečková.
Dobrý den,chtěla jsem poprosit o radu,manželovi se udělalo na oku ječné zrno,podstoupil ambulantní zákrok,kde mu ječné zrno vyřízli,ale bohužel na víčku sponím má pořád červenou hrčku,nebolí ho a dokonce se mu zanítil i nos má ho celý červený a na vršku se mu dělají boláky,dostal i antibiotika,mastičky,momentálně mu vařím odvar z heřmánku ale je to nedostatečné,můžete mě prosím poradit jak mu pomoci.Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vašeho popisu to vypadá jako rozsáhlejší kožní nákaza a nejen jako banální ječné zrno. Bude nejlepší, když zůstanete v péči kožního lékaře. Bude potřeba odebrat výpotek z pupínků a nechat ho laboratorně vyšetřit. Tak se dá nejrychleji zjistit jaký druh nákazy to je a podle toho aplikovat vhodné léky.
Zásadou léčby je léčení příčiny, která vodu na plicích způsobila. Kromě léčby vyvolávající příčiny se odstraňuje tekutina, aby se nemocnému ulevilo. Pacient je poslán na ultrazvuk hrudníku, kde mu na záda označí body vhodné ke vpichu. Do takto označených míst poté lékař vbodne jehlu napojenou na hadičku. Tekutina se pak touto hadičkou odsává pomocí speciální injekční stříkačky, nebo se hadička napojí na podtlakový přístroj, který tekutinu odsává (drenáž). Odsátí tekutiny má většinou dobrý efekt na klinický stav pacienta, kterému se uleví a začne se mu lépe dýchat. Kromě toho je takto získán vzorek tekutiny na vyšetření.
Pokud se tekutina na plíci u nádorových onemocnění neustále vrací, může se jako paliativní řešení zvolit takzvaná pleurodéza. Tento zákrok se nejčastěji provádí aplikací talku (nebo jiné sloučeniny) do pohrudniční dutiny. Talek podráždí poplicnici a následný chemický zánět způsobí její srůst s plící, což zabrání plnění dutiny tekutinou.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO APETÝT OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Blažková.
Dobrý den!
Prosím o radu,
jak léčit arthritidu sarkoidosis
Děkuji
Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Smolarova.
Dobrý den,prosím Vás o radu.V ustech mi zjistili Lichen ruben planus,už to mám i na hraně jazyka,bolí to,měla jsem žaludeční vředy,takže mě často pobolívá žaludek a jsem po 2.artroskopii L.kolene a problémy mám stále.Nemužu pořádně chodit ,mám bolesti při chuzi,stále výpotek a otok.Jsem už bezradná.Děkuji Vám Chvála kristu Milena
Léčba karcinomu plic závisí na specifikách rakovinných buněk, na jejich rozšíření v těle a pacientově celkovém stavu. Běžná léčba zahrnuje chirurgii, chemoterapii a radioterapii.
Chirurgický zákrok samotný má procento úmrtnosti okolo 4,4 %, v závislosti na pacientově funkci plic a dalších rizikových faktorech. Chirurgický zákrok u nemalobuněčného karcinomu plic omezený na jednu plíci do stadia IIIA. Ta je hodnocena pomocí zobrazovací metody (počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie). U pacienta však musí být přítomna dostatečná respirační rezerva, která dovolí plicím fungovat i po odstranění části tkáně. Procedura obsahuje resekci plic (odstranění části plicního laloku), segmentektomie (odstranění anatomického oddělení určitého plicního laloku), lobektomie (jeden lalok), bilobektomie (dva laloky) nebo pneumonektomie (celé plíce). U pacientů s adekvátní respirační rezervou je preferován výběr lobektomie, jež minimalizuje možnost místního opakování. Pokud pro ni nemá pacient dostatečně fungující plíce, může být provedena resekce plic. Radioaktivního jódu brachyterapii na okraji klínové excize může snížit opakování jako u lobektomie. Brachyterapie může omezit aktivním jódem na okrajích klínové excize možnost navrácení, jak je tomu u lobektomie. Videem asistovaná thorakoskopická operace VAT a VATS lobektomie dovolují minimální invazní zásah do karcinomu plic, jejíž výhodou je rychlejší uzdravení, kratší pobyt v nemocnici a minimalizace lékařských výdajů.
Malobuněčný typ karcinomu plic je primárně léčen chemoterapií a ozařováním, protože u chirurgie nejsou vykázány dostatečné výsledky pro přežití. Primární chemoterapie je používána u metastáz při nemalobuněčném karcinomu plic. Kombinace těchto postupů záleží na typu tumoru. Nemalobuněčný typ karcinomu plic je často léčen pomocí cisplatinu nebo carboplatinu v kombinaci s gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, etoposidem nebo vinorelbinem. U malobuněčného karcinomu plic jsou nejběžnějšími přípravky cisplatin a etoposide. Stejně tak jsou používány kombinace carboplatinu, gemcitabinu, paclitaxelu, vinorelbinu, topotecan a irinotecan. V rozvinuté fázi malobuněčného karcinomu plic může být bezpečně kombinován celecoxib s etoposidem, tato „směs“ vykazuje zlepšení stavu.
Radioterapie je často prováděna společně s chemoterapií a může být použita v léčebném postupu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou způsobilí pro operační zákrok. Tato forma vysoce intenzivní radioterapie se nazývá radikáln
V naší poradně s názvem BULKA NA VARLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den!Z ničeho nic se mi udělala bulka velikosti velkého podkožního uhru,s bílou hlavičkou.Vymacknout nejde,pri zmáčknutí bolí,jinak neboli,ani jinak neobtezuje.Prosim poraďte mi co s tím.Vstreba se,nebo mám navštívit lékaře?Děkuji Honza!Přikládám foto.... Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
To je folikulitidní absces. Většinou se dělá v období horka, kdy se pokožka na šourku převlhčí a do cibulky, odkud vyrůstá chlup se dostanou bakterie, které se přemnožily na povrchu. Obvykle se to samo vyléčí do jednoho měsíce. Můžete místo potírat dvakrát denně 70% ethanolem (lékařský líh). Případný výpotek nemačkejte, ale nechte přirozeně bez mačkání vyhojit.
Pneumotorax je stav, při kterém pronikne vzduch z plic do pohrudniční dutiny, což je dutina obalující plíce. Při tomto stavu vzduch v plicích uniká a dochází ke kolapsu plic nebo jejich částí. Nejčastěji pneumotorax vzniká při poranění hrudníku či plic, případně při některých lékařských zákrocích. Pneumotorax se dělí zpravidla na uzavřený, otevřený a záklopkový. Většinou se objevuje pneumotorax pouze jedné plíce, je tedy ztíženo dýchání, ale životní funkce je zachována.
Při takzvaném uzavřeném pneumotoraxu se místo, kterým vzduch z plic unikl do pohrudniční dutiny, ihned uzavře. Někdy tento případ také nazýváme jako jednorázový pneumotorax.
Otevřený pneumotorax se objevuje hlavně při poranění hrudní stěny, jícnu či průdušek a při zlomeninách žeber. Jak název napovídá, místo průniku vzduchu do pohrudniční dutiny zůstává otevřené.
V případě záklopkového nebo ventilového pneumotoraxu se místo poranění při nádechu otevírá a při výdechu zavírá – vzduch se tedy hromadí v pleurální dutině a nemůže ven. Přibývající vzduch postupně tlačí i na druhou plíci a ostatní orgány, čímž narušuje i jejich funkci.
Pneumotorax vzniká i jako důsledek jiných plicních chorob (cystická fibróza, plicní obstrukční nemoc), objevuje se častěji u chlapců či mužů, zejména pokud se v rodině opakovaně vyskytují pneumotoraxy. K onemocnění jsou také náchylnější jedinci s takzvaným Marfanovým syndromem.
Mezi hlavní příznaky pneumotoraxu patří bolest na hrudi, pocity dušnosti a dráždivý těžký kašel. V případě, že se jedná o otevřený pneumotorax, objevuje se v ráně při výdechu zpěněná krev. Typický je také zvuk unikajícího vzduchu.
Při podezření na pneumotorax je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
V naší poradně s názvem REVMATICKÉ UZLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý večer, Léčím se asi 10let s revm. artritidou a užívám MTX 12,5mg a štítnou žlázou a užívám letrox 125mg.
Před asi třemi lety mě byla operovaná levá ruka na zápěstí revm. výpotek a asi po roce se mi udělal na spodní části loktu malá bakulka,která nebolí a je pohybliváa dle lékaře orthopeda se jedná o uzlinu.Také mi našla na sonu prsou zvětšenou ale prý zánětlivou revmatickou uzlinu v levém podpaží.
Nedávno jsem prodělala zánět žíly na té levé ruce po odběru krve,taky jsem měla exem a na kožním mi dávali náplastě na záda,aby přišli na to co to způsobilo. Na nic nepřišli a tak bych se chtěla zeptat,co může způsobovat tu větší uzlinu na dolní straně loktu. Bojím se závažnějšího onemocnění nějakého nádoru.Můžete mi prosím vás jen orientačně řící,jestli můžou uzliny reagovat na tyto podněty? Děkuji vám moc a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s vyvíjející se revmatoidní artritidou. Zůstaňte stále pod dohledem lékařů, kteří u vás uzliny našli. Mohl by vám pomoci s jejich vyléčením. Pro svůj klid můžete požádat svého praktického lékaře o laboratorní vyšetření krve na přítomnost tak zvaných onkomarkerů. To jsou indikátory začínajícího nebo probíhajícího zhoubného nádoru.
Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápal plic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápal plic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virový zápal plic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápal plic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápal plic nastoupí náhle. Zápal plic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápal plic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápal plic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
V naší poradně s názvem KDY PRASKNE HNIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobrý večer udělal se mi na prsu hnis skoro u bradavky na kůži kdy praskne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě je to folikulitida, u které dochází k samovolné perforaci do několika dnů. Typický je červený flek o průměru do dvou centimetrů se středovou šošolkou, kterou vyplňuje výpotek - hnis. Někdy může být folikulitida hluboká a vytvoří se jasně ohraničená červená boule, která nemusí vždy dozrát k prasknutí. Nepropichujte to! Pokud jste z toho nervózní, tak se stavte na kožním, kde vám to vyšetří a dají účiné masti.
V závislosti na závažnosti emfyzému může lékař doporučit jeden nebo více různých typů operací včetně:
Operace snižování objemu plic – při tomto postupu chirurgové odstraní části poškozené plicní tkáně. Odstranění nemocné tkáně pomáhá rozšířit se zbytku plicní tkáně – to pomáhá zlepšovat dýchání.
Transplantace plic – je možnou volbou, pokud máte vážné poškození plic a jiné možnosti již selhaly.
Většinu takto fatálních plicních chorob lze „vyléčit“ transplantací plic. Jde ale o operaci velmi náročnou nejen po technické stránce, ale i co se následné péče a spolupráce týká. Orgány určené k transplantaci (je jich rozhodně nedostatek) jsou přednostně nabízeny těm nemocným, kteří dobře s lékaři spolupracují a kteří dodržují někdy dost přísná omezení a zákazy. Kouřením a zanedbáváním léčebných režimů lze poškodit i transplantovanou plíci! Domácí léčbu kyslíkem také mohou dostat jen ti nemocní, kteří prokazatelně nekouří!
Základním projevem je zhoršující se dušnost, únava a nevýkonnost. Jedincům se při vydechování zužují dýchací cesty, a tudíž mají pocit, že nemůžou vydechnout. Hrozí riziko rozvoje plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání. Rozedma je v podstatě určitým podtypem choroby zvané CHOPN, čemuž odpovídají i příznaky. Hrudník nemocných bývá rozšířen v předozadní rovině. V plíci postižené rozedmou se mohou tvořit poměrně velké dutinky vyplněné vzduchem a při jejich prasknutí může vzniknout pneumotorax.
V naší poradně s názvem VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Měla jsem pásový opar kolem oka před dvěma měsíci. A teď se mi na zádech hojí jeden puchýře a zádá mě pálí. A doktorka řekla, že
1 pupinek není pásový opar a na pohotivosti mi řekli to same. Záda pořád pálí a mám občas mrazeni, tak už 3 dny nespím. Nevím, co uz dělat. Dáša
I
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co máte dělat? Vzpamatovat se a soustředit se na něco jiného než na své tělo. Zabavte se něčím, co vás baví. Na noc nejezte a čtěte si před spaním. Když se budete nervovat sama sebou, tak si onemocnění skutečně vyvoláte.
Doopravdy jeden pupínek pásový opar není a ani tak rychlé opakování není moc pravděpodobné. Na zádech se vám nejspíš zanítil folikul. To je místo na kůži, ze kterého vyrůstá vlas nebo chloupek. Obvykle se vše zahojí do dvou týdnů. V pupínku bývá výpotek - nažloutlá hustá tekutina. Ten obsahuje bakterie a když vyteče, tak může nakazit další místa na pokožce. Proto je vhodné použít lihovou dezinfekci, k čemuž poslouží vodka nebo lépe 60% pálenka, a puchýř i okolí tím několikrát denně potírat.
Nechte své tělo normálně fungovat a znovu se začněte radovat ze života. Každý den, který prožijete v radosti, vám ukáže, jak je život krásný, i když se tu a tam vyskytnou nějaký ty bolístky. Tak hlavu vzhůru a hurá žít.
Příprava nehtů: Vlastní nehty zastřihněte na kratší délku. Kůžičku zatlačte opatrně dřívkem, v tom vám pomůže změkčovač nehtové kůže. Nehty zmatněte pomocí jemného pilníku či speciálního bloku. Je důležité, aby byly nehty rovnoměrně zmatněny a nikde se neleskly. Tato příprava je zcela zásadní, protože gel na špatně připravené nehty nepřilne a odchlipuje se.
Připravte si tipy na každý nehet. Tip (z angličtiny: špička) je umělý nástavec na nehet, který se lepí na konec nehtu. Na každý nehet sedne jiná velikost tipu, proto si je vždy vyberte a vyzkoušejte předem.
Na spodní konec tipu naneste lepidlo. Poté tip přikládejte pod úhlem 45 stupňů, abyste se vyhnuli vzduchovým bublinám! Ty by mohly způsobit plíseň nehtů či jiné problémy a infekce. Když bude tip ve správné poloze sedět na vašem nehtu, lehce ho stiskněte a držte po dobu několika sekund, až bude lepidlo pevně držet. Zkraťte jej pomocí speciálních kleštiček – gilotiny.
Pečlivě zbruste nehet tak, aby nebyl příliš zřetelný přechod mezi umělým tipem a vlastním nehtem. Vyhněte se broušení vlastního nehtu! Nyní natřete na vlastní nehet takzvaný Primer, podkladovou bázi, která slouží k dezinfekci a odmaštění nehtu. Díky němu gel na nehet lépe přilne. Primer se neaplikuje na tip!
Nyní přejdeme k samotné aplikaci gelu: Vrstvu čirého gelu nanášejte na nehet od středu do stran, aby na okrajích nevznikly přebytky.
Nehet s nanesenou vrstvou gelu vytvrďte pomocí UV lampy a pokračujte stejně i s ostatními nehty. Doba tvrzení záleží na výkonnosti lampy a typu gelu. Řiďte se proto návodem ve své vlastní sadě.
Pokud nehet po prvním vytvrzení gelu nemá požadovaný tvar, setřete pomocí čističe výpotek, který se z gelu vylučuje, a nehet zbroušením vymodelujte do požadovaného tvaru.
Nyní již přichází na řadu vaše fantazie, zda budete chtít přirozenou francouzskou manikúru s bílým okrajem nehtu (takzvaný smajlík), či designově propracované barevné nehty zdobené třpytkami, kamínky a jinými dekoracemi. Záleží pouze na vašem vkusu pro zdobení gelových nehtů. Pamatujte ovšem, že méně je někdy více!
Když máte gelové nehty v požadovaném tvaru a designu, můžete na závěr ještě nanést UV lesk. Pozor, nanášejte pouze co nejtenčí vrstvu! Opět nechte vytvrdit pod lampou a máte hotovo!
Nezapomeňte, že gelové nehty potřebují obnovovat každé tři až čtyři týdny. Závisí to na rychlosti růstu vlastních nehtů. To znamená, že když gel u nehtového lůžka odroste, je čas ho doplnit. Postup doplnění gelových nehtů je stejný, jen již nepoužíváme tipy. Ty si schovejte pro případ, že budete opravovat zlomený nehet. Důležitá je také stálá péče o gelové nehty, aby byly nehty krásné a silné.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Mařasová.
Chvála Kristu otče Pleskači.
Prosím Vás o radu.Mám zvýšené hodnoty moči v krvi 420,cukr 6 ostatní hodnoty v normě.TK 140/80 TELMISARTAN. Bolí bedra,noha tvoří se výpotek v koleni
a křeče v lýtku . Dle RTG artoza II,srůsty na berní pateří .
Dostala jsem injekce Milgama+Dolmina moc se to nelepší.
Lékařka napsala ALOPURINOL,začínám užívat protože nejsem přítel chemie,radějí
bylinky.Je mi 76 let moc se zadýchávám a moc se potím.Prosí o radu jak pročistit
tělo.Děkuji a přejí hodně zdraví a boží pomoc a ochranu.
Anna Mařasová Zlín
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příprava nehtu je velmi důležitá pro celkový výsledek modeláže gelových nehtů. Při nesprávné přípravě bude výsledek neúspěšný. Nehet nejprve očistíme pomocí papírového polštářku a čističe a zbavíme ho nečistot a mastnoty. Po použití papírový polštářek vyhodíme, předejdeme tím nanesení nečistot zpět na nehet. Pomocí kopýtka nebo dřevěného dřívka odsuneme kůžičku kolem nehtu. V případě potřeby přebytečnou kůžičku opatrně odstraníme kleštěmi na kůžičku. Nehet zbrousíme jemným pilníkem a odstraníme všechen lesk. Nehet musí být dokonale zbroušen a očištěn, nesmí na něm zůstat žádná lesklá místa. Měl by vypadat, jako by byl poprášený bílým práškem.
Lepení tipu na nehet: Vybereme správnou velikost tipu jeho přiložením na nehet. Okraje nehtu musí dokonale odpovídat tvaru tipu. Nehet odmastíme čističem. Na lepicí plochu tipu naneseme lepidlo a kolmým přiložením pomalu pokládáme dolu. Lepidlo se tak rovnoměrně rozprostře po celé ploše. Lepidla by mělo být tak akorát, aby nepřetékalo. Pokud se tak stalo, přetékající lepidlo ihned odstraníme. Tip zkrátíme pomocí gilotiny na požadovanou délku. Jemným pilníkem zbrousíme strany a povrch tipu a tip upravíme do požadovaného tvaru. Boční linie tipu musí být rovnoběžné a musí přesně navazovat na kraje přírodního nehtu. U tipů Classic zpilujeme povrch tipu vůči nehtové ploténce do ztracena, ale nemělo by dojít ke kontaktu pilníku s nehtem.
Příprava nehtu před modeláží: Nehet očistíme čističem. Na přírodní nehet (tam kde není nalepený tip) naneseme Primer a necháme na 30 sekund vytvrdit v UV lampě.
Nanesení francouzské manikúry – bílé nebo barevné špičky: Špičku nehtu jemně zbrousíme bílým blokem, aby vznikl hladký povrch. Za pomocí štětce nebo zdobicí kuličky naneseme bílý nebo barevný gel na špičku nehtu. Necháme vytvrdit v UV lampě po dobu 2 minut.
Modeláž nehtu: Pomocí štětce naneseme slabší vrstvu podkladového gelu. Aplikace gelu by měla začínat od středu nehtu ke špičce nehtu a nakonec k nehtovému lůžku. Před umístěním do UV lampy se ujistíme, že gel nestekl na pokožku, a pokud se tak stalo, odstraníme ho pomocí dřevěné tyčinky. Necháme vytvrdit v UV lampě po dobu 2 minut. Modelovacím gelem začneme tvarovat nehet. Při 1. fázi naneseme gel na středový bod nehtu a táhneme směrem ke konci nehtového tipu. Snažte se gel rolovat zpět na středový bod. Tím vytvoříme takzvaný C-oblouk. Nakonec gel roztáhneme zhruba do 2/3 k n
V naší poradně s názvem NEŽIT ALIAS KARBUNKL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
To samé se mi udělalo taky nevím sib už rady, nic mi na to nepomáhá žádná mast ani dezinfekce, můžete mi prosím někdo poradit. Předem vám děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat svému praktickému lékaři a požádejte ho o recept na mast Framykoin. Recept vám přijde na mobilní telefon, který pak ukážete v lékárně. Mastí pak natírejte postižená místa 3 krát denně. Za týden by mělo být vše zahojené. Pokud to nepomůže, bude třeba jít na kožní a udělat stěr z výpotku některého z pupínků (výpotek je ten hnis uvnitř pupínku). Podle výsledku laboratorního vyšetření se určí vhodná léčba. Rovněž si nechte udělat testy na HIV.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Následující opatření by mohla zlepšit zánět nehtového lůžka.
Udržujte ruce v suchu a teple.
Pokud se tvoří hnis, vypouštějte ho propíchnutím sterilní jehlou, i tou na šití.
Vyhněte se práci ve vlhkém prostředí nebo používejte nepromokavé rukavice.
Udržujte nehty v čistotě.
Prst po ušpinění důkladně umyjte vodou a mýdlem, opláchněte a pořádně osušte.
Používejte často zvláčňující krém na ruce nebo vazelínu.
Zánět nehtového lůžka se zpravidla vyléčí sám do 10 dnů. Někdy ale může být prospěšné použít na pomoc antibiotika.
Zánět nehtového lůžka 1. stupně (viditelný rozsah zánětu jen kolem okraje nehtu), se dá léčit Framykoinem. Antibiotická mast Framykojin je složená ze dvou impozantních látek, které velmi silně působí na záněty po drobných poranění kůže, jako je právě zánět nehtového lůžka.
Použití masti Framykoin
Framykoin mast mohou používat:
dospělý,
dospívající,
děti od novorozeneckého věku.
Framykoin se u všech skupin pacientů aplikuje 1 - 3krát denně na postižená místa. Pokud ze zaníceného místa vytéká výpotek, který zasychá a tvoří nad zánětem krusty, tak je třeba, před nanesením Framykoinu, tyto krusty odstranit.
Pokud hrozí riziko předčasného otření masti, může se ošetřené místo překrýt lehkým vzdušným obvazem nebo přelepit náplastí, aby Framykoin mohl působit.
Jestliže se do 7 dní nedostaví terapeutická odpověď na léčbu, v léčbě se dále nepokračuje. V takovém případě bude nutné vyšetření lékařem.
Léčba v délce 7 dní je na vyléčení zánětu nehtového lůžka optimální. Zároveň je dostatečná pro zmírnění rizika vypěstování rezistentních bakterií. Kratší léčbu nebo její přerušení bakterie mohou využít, aby se zmátořily, seznámily se s Framykoinem a vytvořili si na něj pro příští generace obranu. Takové bakterie již nikdy nebude možné vyléčit Framykoinem.
Mast Framykoin je k dostání pouze v lékárně a její výdej je vázán na recept, který ale může vystavit jakýkoliv lékař, třeba i po telefonu. Framykoin by neměl chybět v žádné domácí lékárničce. Na Framykoin se doplácí 30 Kč.
zápal plic – postižení pleurální dutiny (pleury) vzniká jako komplikace těžkého zápalu, kdy se zánětlivý proces z plic rozšíří do okolí, a tedy i na pleuru – pak hovoříme o pleuritidě, zánětu poplicnice či pohrudnice;
zánět srdečního svalu – zánět se šíří ze srdce na osrdečník a dále na poplicnici;
nádory pleury;
nádory plic, které se šíří na pleuru;
těžká podvýživa – tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích; v podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, voda se nachází v břiše i na plicích;
nemoci ledvin – některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí, takže nastává podobný stav jako u těžké podvýživy;
azbestóza – tato nemoc je způsobena krystalky azbestu; tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem ovlivňuje vznik zhoubného nádoru mezoteliomu;
úraz hrudníku – při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina obsahovat červené krvinky (hemotorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylotorax).
Zánětlivým výpotkem mohou být provázena i mnohá onemocnění zažívacího ústrojí (hnisání pod bránicí, takzvaný subfrenický absces) a celková (systémová) onemocnění (lupus erytematodes, syndrom Churg-Straussové a jiné). Výpotek se může objevit i v závislosti na dlouhodobém užívání léků (Nitrofurantoin, Amiodaron, Practolol, Methotre xat), dále může doprovázet nezhoubné nádory vaječníků (Meigsův syndrom), sarkoidózu, ozařování, může komplikovat pooperační průběh po revaskularizačních operacích typu by-pass (náhrada uzavřených, srdce vyživujících cév průchodnými cévami z jiných orgánů nemocného) a podobně.
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Nádory jater nejsou bohužel nijak výjimečné. Zhoubné, maligní nádory dokonce obsazují páté místo mezi všemi malignitami na celém světě. Zhoubný nádor jater, odborně hepatocelulární karcinom, vzniká až z 80 % na podkladě jaterní cirhózy. V jaterních buňkách dochází ke změnám genetické informace a tím i ke změnám jejich chování. Nádorové buňky se začnou nekontrolovatelně množit a růst, a tím zabíjí buňky zdravé. Bohužel se na něj přijde až při příznacích jaterního selhání, ascitu, žloutenky či anémie (chudokrevnosti). Prognóza tohoto onemocnění je velice špatná, udává se přežití řádově několik měsíců.
Projevy nádorů jater
Projevy a příznaky nemoci jsou velmi nespecifické a zaměnitelné s jinými nemocemi. Objevuje se bolest břicha, zejména na pravé straně. Obvykle je přítomna vysoká schvácenost pacienta, únavnost, časté teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. U karcinomu se může, ale nemusí vyskytnout žloutenka. Dále lze nahmatat rezistenci v dutině břišní u 33 % nemocných, méně je pak nalezena zvětšená slezina (splenomegalie) či ascites (výpotek v dutině břišní). Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkové névy.