Domácí výroba čehokoli má několik výhod, například známe dokonale složení daného výrobku a můžeme libovolně experimentovat s aromatickými a léčivými látkami, které klasičtí producenti často ani nenabízejí. Navíc bylinková mýdla vyrobená doma krásně voní (ne že by kupovaná nevoněla). A výroba voňavých mýdel není nic náročného, pouze musíme počítat s tím, že pokud chceme tvořit mýdlo úplně od začátku, tedy bez pomoci „mýdlového základu‟, bude to velmi smrdutá práce, která vyžaduje velkou pečlivost (a první výsledky nejsou většinou příliš vábné). Z tohoto důvodu je lepší či snazší použít zmíněný „mýdlový základ‟, to jest 100% přírodní marseillské mýdlo vyrobené z kvalitních rostlinných olejů, jež někdy (například při kožních obtížích způsobených běžnými prostředky na praní) doporučují i kožní lékaři.
Levandule v péči o pokožku
Levanduli charakterizuje především její uklidňující vůně, která uvolňuje mysl a duši. Avšak levandule dokáže mnohem více. Levandulová silice má silné hojivé a antibakteriální účinky, proto by měla být nepostradatelnou součástí každodenní péče o tělo a duši.
Levandule má svůj původ v oblasti Středomoří a severní Afriky, odkud se díky svým vlastnostem postupně rozšířila do celé Evropy a části Asie. Latinský název LAVANDULA je odvozen od slova „lavare‟ neboli umýt. Pravá levandule má šedomodrou barvu a roste pouze v horských oblastech v nadmořské výšce nad 800 m. Mezi nejznámější pěstitele levandule patří Itálie a Francie, nejvíce jich najdeme konkrétně v okolí italského Piemontu. Možná se vám ve spojitosti s levandulí vybaví francouzská Provence a její pravidelné dlouhé řady keříků s temně fialovými květy. To ovšem nejsou lány levandule, ale rostliny lavandin. Její podobnost s levandulí je obrovská, avšak lavandin nemá léčivé ani zklidňující účinky. Rostlina je pouze silně aromatická a levnější, proto se používá k parfémování kosmetiky, prádla a mýdel.
Levandule obsahuje tyto látky: silice, třísloviny, antokyany, hořčiny a pryskyřice. K léčení se (na rozdíl od využití v kuchyni) používá jenom květ levandule. Nálev z levandulového květu má tlumivé účinky na nervy, snižuje krevní tlak, působí mírně močopudně, tiší menstruační bolesti, stimuluje slinivku břišní a má blahodárný vliv na činnost střev i žaludku. Květ levandule se pro své zklidňující účinky přidává do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, při nespavosti, nervozitě a závratích. Masáže prováděné oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek. Tinktura, která obsahuje silice levandule, prokrvuje při vnějším použití pokožku, tudíž je vhodná na revmatismus, dnu, špatně se hojící rány, na popáleniny a záněty. Levandule má při aplikaci na kůži i ochranné účinky. V době morových epidemií se věřilo, že pokud si lidé budou mýt ruce ve vodě s levandulí, vyhnou nákaze. Pravdou je, že látky obsažené v levanduli chrání kůži před přílišným rozmnožením škodlivých mikroorganismů. Konečně sušené květy levandule se někdy přidávají do bylinných přípravků na ošetření problematické pleti (levandule pomáhá mimo jiné při léčbě akné nebo ekzému).
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Levandule nejen, že krásně voní a pěkně vypadá, ale také léčí. Z levandule se spotřebovává především její květ, který má nejsilnější účinky. Do koupelí se pak používá celá usušená rostlina levandule, včetně nati a květů. Důležité je, aby usušená levandule byla vždy skladována na tmavém místě v dobře uzavřených nádobách. K tomu se nejlépe hodí uzavíratelné skleněné dózy s gumovým těsněním vyrobené z tmavého skla. Naprosto nevhodné pro uskladnění levandule jsou plastové dózy, neboť umělá hmota vytahuje z rostliny její éterické silice (její vůni).
Jméno levandule je odvozeno od slova umývat. Toto napovídá, že levandule byla ve starověku používána především na koupele a pro kosmetické účely. My ji v dnešní době známe spíše jako prostředek na uklidnění, kdy se suché květy levandule a několik dalších bylin zašijí do bavlněného polštářku, který se pak umísťuje pod hlavu při spaní. Zároveň také čaj z levandule vypitý odpoledne a večer pomáhá při nespavosti, nervové slabosti, při návalech krve a pomáhá také na bolest hlavy.
V naší poradně s názvem ČAKRY A VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MIlada.
Slyšela jsem, že prý nějaké čakry mají mít vliv na růst a kvalitu vlasů. Chci se zeptat která z čaker působí na vlasy a jaké jsou všechny čakry?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.
Kořenová čakra
Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.
Sakrální čakra
Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.
Solar-Plexus čakra
Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.
Srdeční čakra
Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.
Krční čakra
Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.
Čelní čakra
Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.
Olej vyrobený z levandule nachází hlavní uplatnění při vnějším použití. Natírání bolavých míst překvapivě pomáhá při revmatismu, dále pak na bolest po úrazech, na bolest při natržení svalu, na bolest při vykloubení a při bolestech a zánětech nervů. Olej z levandule dále léčí bércové vředy, růži, infikované rány a povrchové kožní záněty. Levandulový olej se vtírá do pokožky po celém okolí bolavých míst. Při bolestech hlavy a při migréně ho vtíráme do pokožky na spáncích a na čele a zároveň se k tomu ještě užívá vnitřně deset kapek levandulového oleje několikrát denně. Olej se vždy zapije trochou vlažného čaje z levandule. Při nervových bolestech se olej z levandule použije k masážím bolavých míst a léčba se k tomu ještě podpoří užíváním černého bezu. Levandulový olej je také nesmírně prospěšný do koupele, obzvláště když se smíchá s olejem z rozmarýnu. Pak taková olejová koupel zlepšuje krevní oběh a celkově oživuje organismus dospělých i dětí.
Ve svém příspěvku MASTIČKA NA PRASKLÉ ŽILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.
Našla jsem mastičku, která má pomáhat na prasklé žilky. Jmenuje se Antižilka a ošetřuje a pomáhá vstřebávat rozšířené a popraskané žilky, drobné jizvy, strie a jiné kožní defekty při ztrátě elasticity pokožky. Antižilka obsahuje účinné látky z jírovce a jinanu, které zvyšují pevnost a pružnost cévních stěn a eliminují účinky volných radikálů. Dále antižilka obsahuje výtažky z arniky, levandule a čajovníku, které pomáhají vstřebávat již poprskané kapiláry a zabraňují jejich dalšímu praskání. Antižilka se používá tak, že se s ní několikrát denně masíruje postižené místo. Antižilka se dá koupit tady https://pohadkoukezdravi.71…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čaj z levandule vypitý během dne si dokáže zastavit třesavku, migrény a hysterické stavy. Dále tento čaj pomáhá proti nadměrné plynatosti (nadýmání) a také se s ním léčí žaludeční kolika. Čaj má mírné projímavé účinky a téměř každá očistná kůra by ho měla mít ve svém repertoáru, protože je dobrý na játra a žlučník. Silný odvar z levandule slouží jako kloktadlo při angíně nebo u chřipky. Kloktáním silného odvaru z levandule se čistí drobné vřídky v dutině ústní, typicky afty na jazyku. Odvar při kloktání také uvolňuje ochrnutí jazyka a zajíkání.
Ve svém příspěvku BYLINNÁ MAST Z LEVANDULE RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lennanov.
Díky za skvělý recept. Určitě vyzkouším, jak se mi povede. Ještě sháním recept na takovouto levandulovou mast. Neznáte náhodou někdo takový? https://www.oveckarna.cz/by…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do půl litru rostlinného oleje sypeme za stálého míchání čerstvé nebo usušené nadrobno nasekané květy levandule. Sypeme tak dlouho, až dostaneme homogenní, hustou, ale ještě stále tekutou směs. Jinými slovy, levandule by mělo být v oleji opravdu hodně, ale neměl by z toho vzniknout olej v levanduli. Tuto olejovou levandulovou směs dáme do vhodné nádoby, nejlépe nějaké velké zavařovací sklenice, kterou pak každý den ponoříme do hrnce se studenou vodou. Studenou vodu v hrnci zahřejeme na teplotu 60*C udržíme po dobu deseti minut a necháme zase pomalu zchladnout. Příležitostně s olejovou směsí zamícháme. Toto provádíme s olejem každý den po dobu 4 dnů. Čtvrtý den teplou olejovou směs důkladně přecedíme pomocí malého dřevěného lisu a do vylisovaného oleje přidáme znovu čerstvé květy levandule a celé to opakujeme celkem čtyřikrát. Za šestnáct dní bychom tímto způsobem měli získat silný domácí levandulový esenciální olej, který vydrží i několik měsíců.
Video, na kterém je vidět alternativní postup výroby levandulového oleje, je vidět zde: levandulový olej výroba video.
Tato bylina má malé sedmilisté květy, které voní jako čerstvě posečené seno. Heřmánek obsahuje Azulen. Heřmánek má uklidňující, protizánětlivé účinky, které podporují hojení. Heřmánek také zklidňuje dráždivá onemocnění kůže, jako je ekzém. Díky tomu má své výhody pro citlivou kůži.
Kostival (Symphytum Officinale)
Také se jedná o známou bylinu, která má tradici při zlomeninách kostí. Kostival je bohatý na uklidňující a léčivé účinky. Má dobré účinky při hojení jizev, hojení ran a modřin. Zároveň je užitečný pro boj s akné a na vyhlazování vrásek. Kostival prospívá mastné i normální kůži.
Echinacea (Echinacea Angustifolia)
Echinacea, česky střapatka, je rostlina s fialovými květy. Pokud se podává jako čaj, tak čistí krev a lymfu. Echinacea taktéž podporuje imunitní systém. Echinacea také pomáhá čistit vnitřní nánosy a usazeniny, pomocí vnitřní očisty. Když je echinacea aplikována zevně, tak rychle napravuje tkáň. Pomáhá se skvrnami, akné, pomalu se hojícími ranami a mírnými popáleninami.
Bezový květ (Sambucus nigra)
Bezový květ má jemně parfémované a krémově bílé květy. Voda z bezového květu je starý léčebný prostředek určený k posílení pokožky, odstranění pih a udržování stability kožních vad. Také je účinný v páře pro čištění černý teček na obličeji. Bezový květ prospívá nažloutlé pleti a uplatní se při boji proti vráskám.
Přeslička (Equisetum arvense)
Jedná se o jeden z nejbohatších rostlinných zdrojů oxidu křemičitého. Je to živina, která udržuje pokožku hebkou a vláčnou. Zpevňuje a posiluje pokožku. Pomáhá předcházet striím a zahlazuje celulitidu. Přeslička má přínos pro mastnou pleť a kožní problémy, jako je akné a ekzém.
Květy jasmínu (Jaminum officinalis)
Jasmínové květy jsou nebesky parfémované. Jedná se o přírodní afrodiziakum. Nálev z jasmínových květů je dobrý stabilizátor pleti. Jasmínové květy prospívají suché a citlivé kůži.
Kontryhel (Alchemilla mollis)
Kontryhel je cenná bylina pro ženy. Ve formě čaje je užitečná pro menstruaci, hlavně v období bolesti. Zklidňuje rozpraskanou kůži, bolest a svědění kůže. Prospívá suché, citlivé pokožce a vráskám.
Levandule (Levandula officinalis)
Levandule má mlhavě fialové květy s chladně výrazným aroma. Ve formě čaje má zklidňující a revitalizující vliv na nervový systém. Je dobrá pro kožní prohloubeniny způsobené stresem. Levandule podporuje hojení. Levandule prospívá mastné a bledé pleti a také prospívá pleti náchylné ke skvrnám na kůži.
Meduňka (Melissa officinalis)
Meduňka je vonná bylina s citrónovou vůní, která je povznášející a uklidňující. Ve formě čaje je užitečným tonikem pro srdce, krevní oběh a nervovou
Levandulový olej si můžeme připravit několika způsoby. Všechny jsou velmi snadné. Nejrychlejší a nejjednodušší je teplá metoda. Potřebujete na ni přibližně čtvrt kila čerstvé levandule a tři sklenice oleje. Ten může být jak olivový, tak slunečnicový, nebo i exotičtější – jojobový či mandlový. Řepkový olej se příliš nehodí kvůli svému charakteristickému zápachu. Do hrnce s dvojitým dnem dejte levanduli, olej a vše uveďte opatrně do varu. Ve chvíli, kdy tuk dosáhne teploty sta stupňů, stáhněte oheň tak, aby ji již jen udržoval. Vše nechte klidně vřít tři hodiny. Po uplynutí této doby nechte vychladnout, přeceďte, pečlivě vymačkejte poslední kapičky cenné tekutiny z levandule, ještě jednou přeceďte přes gázu a přelijte do tmavé lahvičky. Trvanlivost takto vyrobeného levandulového oleje je přibližně tři čtvrtě roku.
Pomalejší, ale také velmi jednoduchá výroba je na studeno. Počet surovin závisí na tom, jakou sklenici použijete. Levandulí napěchujte vybranou nádobu, v nádobě a na rostlině nesmí být ani trocha rosy či vody. Pak vše zalijte vybraným olejem, stačí i slunečnicový. Sklenici uzavřete, umístěte na slunečné místo a nechte bylinu louhovat. Stačí dva týdny, ale opravdu dobrý efekt je přibližně po měsíci a půl. Po uplynutí této doby levandulový olej slijte, přeceďte, vymačkejte a naplňte jím temnou uzavíratelnou láhev.
Poslední metoda je časově i pracovně nejnáročnější, ale můžete při ní použít sušenou bylinu. Tu nasekáte na hrubo a uložíte do suché nádoby. Naberete osm polévkových lžic levandule, dáte je do větší sklenice, zalijete 400 ml vybraného oleje, promícháte, uzavřete a postavíte na slunečné místo. Po měsíci sklenici otevřete, přidáte dalších osm lžic, uzavřete, protřepete a na dva dny dáte na slunce. Tentokrát sklenici po dvanácti hodinách pečlivě protřepete. Po uplynutí celých osmačtyřiceti hodin levandulový olej přecedíte přes gázu, pokud se vám zdá, že je olej málo aromatický, znovu přidáte osm lžic bylinky. A zase jej odložíte na dva dny s pravidelným protřesením. Takto připravený olej přechovávejte ve tmavé uzavřené lahvičce.
Ve svém příspěvku ZKOUŠKA Č. 1 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, po hledání na internetu a snaze najít co nejjednodušší recept na domácí šampon jsem se rozhodla vyzkoušet tuto variantu:
- 3 lžíce nastrouhaného 100% olivového mýdla
- hrst sušených kopřiv, hrst sušené meduňky a špetka dubové kůry
po rozvaření mýdla ve 200ml vody z kohoutku jsem přidala suroviny a cca 5min dohromady povařila. Nechala odstát a louhovat do druhého dne. Po umytí byly moje vlasy ještě mastnější než před tím a byly suché a zároveň mastné, jakoby křehčí a lámavé. Možná je to typem vlasů či použitím nevhodných ingrediencí, ale tento recept na domácí šampon totálně zklamal. V hodně receptech je základní surovina povařené mýdlo - nicméně po umytí vlasů pouze mýdlem (dětským) je to velmi podobné - vlasy suché a zároveň mastné, křehké a bez lesku. Přemýšlím jak to dělávaly naše pra pra pra babičky, kdy snad ještě nebyla žádná chemie. Buď měly nějakou speciální vychytávku a nebo si nezakládaly na vzdušných a perfektně umytých vlasech bez mazu...
Zde bych se ráda zeptala, co jsem mohla udělat špatně, či co v mém pokusu chybělo za ingredience? předem děkuji, a přeji všem experimentátorům hodně zdaru!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Prvni chyba při výrobě šamponu je použití mýdla a sody na výrobu je potřeba použít tenzidy SCI-sodium cocoyl isethionate nebo SCS-sodium coco sulfat můžete oba klidně dohromady A jak na výrobu uplně jednoduše-tenzidy dáte do vodní lázně klidně 100g nebo víc záleží na vás,přidáte výluh z bylin např kopřiva medunka levandule atd mnozství aby vám vznikla kašička a dál je to na vás které oleje použijete mnozství odhadem každého oleje asi asi půl čajové lžičky dávám asi šest různých olejů nebojte se vlasy nebudou mastné právě naopak vám poděkují dále můzete přidat bylinné pudry dávám kopřivu a lopuch můžete dát bambucké máslo nebo mango máslo je to taková alchymie která vás bude určitě bavit.Vše pořádně promichejte budete mít takovou hustší kašičku pokud se vám bude zdát moc řídká přidejte tenzid,ale podle mě zbytečné.Dejte do formiček třeba na muffiny,pokud nemáte kupte papírové bohatě stačí dejte tak na deset minut do mrazáku a pak nechte do druhého dne v ledničce,můzete začít používattomuto šamponu se říká šampuk,protože je silně koncetrovaný a neobsahuje vodu.Tenzidy si objednávám v shopu Nature Store beru tam i oleje a další suroviny další shop Mýdlový svět, je jich samozřejmě víc ale tyto mám nejradši.Přeji hodně radosti při výrobě
Na výrobu levandulového oleje potřebujete 1 litr kvalitního rýžového oleje a 2 kilogramy čerstvých květů a lístků levandule. Levandulové květy naložte na 1 měsíc do oleje. Olej rostlina do sebe natáhne, místo vody. A olej při tom na sebe naváže vonné složky. Tento proces trvá jeden měsíc. Je nutné, aby olej pokrýval veškeré bylinné části a byl stále v teplotě kolem 24 °C, což je běžná pokojová teplota. Tím se dosáhne jeho vhodné tekutosti, která je nutná pro dobré a rychlé prostoupení rostlinnými částmi. Po skončení olejové macerace je nesmírně důležité oddělit co nejvíce oleje od byliny pomocí dřevěného lisu, který se dá běžně koupit.
Éterický olej z levandule posiluje imunitu, působí antibakteriálně, protivirově, protiplísňově a protizánětlivě, snižuje krevní tlak, ulevuje při klimakterických potížích, menstruační bolesti, při křečových žilách a svalovém napětí, hojí a regeneruje, dezinfikuje a zklidňuje rány.
Vůně levandule může způsobit štěnicím v posteli jejich smrt. Pro většinu lidí je vůně levandule docela příjemná. Účinnost tohoto řešení ztrojnásobte mytím předmětů levandulovým mýdlem, postřikem zředěných éterických olejů a rozetřením listů přes postižené oblasti.
Postup: Nejdříve nastrouháme 200 g marseillského mýdla. Poté zalijeme lžíci sušené levandule horkou vodou a necháme půl hodiny louhovat. Tekutinu následně přecedíme do hrnce, přidáme nastrouhané mýdlo a velmi pomalu ohříváme, dokud se mýdlo nerozpustí. Potom dáme hrnec pryč ze sporáku a počkáme, až hmota trochu vychladne. Pak do hmoty vmícháme několik kapek esenciálního levandulového olejíčku (není nutný, ale s ním je mýdlo lepší). Hmotu rozmícháme a ještě teplou ji nalijeme do formiček vymazaných jemným dětským olejíčkem. Ty odložíme na teplejší (ne horké) místo, přikryjeme je potravinovou fólií a necháme mýdlo pomalu vychladnout (vyráběná mýdla by se neměla dávat ihned do chladu, protože by mohla popraskat).
Lékařské dehty vznikají procesem karbonizace (méně přesně suché destilace) organických látek, jako je dřevo, uhlí nebo živice. Obsahují tisíce chemických sloučenin, zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, fenoly a jejich deriváty.
Kamenouhelný dehet se začal systematicky používat v dermatologii již v 19. století, přičemž léčebné využití dehtu bylo známé už ve starověku. Ve 20. století se proslavila zejména Goeckermanova metoda, kombinující dehet a ultrafialové záření při léčbě lupénky.
Ačkoliv jsou dehty získávány z přírodních zdrojů, nelze je automaticky považovat za bezpečné „bio“ produkty – jejich účinky i rizika závisí na typu a koncentraci.
Různé značky nabízejí nealkoholické a nízkoalkoholické verze oblíbených pivních stylů, jako jsou ležáky i výčepní piva. Tato piva poskytují chuť a pocit v ústech tradičního piva a mají podobný proces vaření s přísadami, jako je sladový ječmen, chmel, kvasnice a voda.
Během výrobního procesu však pivovarníci používají techniky k odstranění nebo omezení obsahu alkoholu. Tyto metody zahrnují včasné zastavení fermentačního procesu, použití speciálních kmenů kvasinek, které produkují méně alkoholu, a použití procesu zvaného vakuová destilace k odstranění alkoholu po fermentaci.
Výsledkem je rozmanitá nabídka nealkoholických piv, která uspokojí celou řadu chutí a preferencí. Od světlých ležáků a výrazných plzeňských až po chmelové IPA a bohaté stouty, existuje nealkoholické pivo, které uspokojí téměř každý mlsný jazýček.
K této výrobě bude zapotřebí pravých okvětních lístků z růže damascénské, která se nejblíže od nás nachází v Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Anebo pak jako alternativa je možné použít okvětní lístky z růže stolisté, která se nejblíže od nás nachází ve městě Grasse, které se nachází na Azurovém pobřeží jižní Francie. Okvětních lístků bude zapotřebí skutečně mnoho! Na 100 gramů růžového oleje je zapotřebí 400 kilogramů okvětních lístků. Růžový olej se z nich pak vyrobí pozvolnou macerací či destilací vodní parou, kterou je třeba provést dvakrát po sobě. Sběr okvětních lístků začíná brzy ráno, kdy se z nich ještě neodpařila ranní rosa, a pokračuje nejpozději do devíti až deseti hodin, aby byly květy svěží a ne naplno rozvinuté. Proces výroby růžového oleje musí začít ihned po sběru, kdy se růžové lístky ihned smísí s vodou. Při výrobě růžového oleje vznikají dvě důležité suroviny, jedna z nich je miniaturní množství růžového oleje a druhá je kvanta růžové vody. V domácím prostředí je zcela nemožné růžový olej získat, protože destilace vodních par, při které se musí oddělit vodní pára a olej, je technologicky velice náročná a vyžaduje laboratorní prostředí. Právě díky této složitosti výroby je růžový olej na světových trzích prodáván dráž než kupříkladu zlato. Naproti tomu růžová voda jde v domácích podmínkách vyrobit snadno. Recept na výrobu domácího růžového oleje je uveden tady: domácí růžový olej recept.
Sójové boby od hlavních pěstitelů jako obnovitelná surovina jsou každoročně k dispozici v dostatečném množství. Zralé a pečlivě uskladněné boby mají velký význam na dobrou kvalitu lecitinu. Boby se musí nejdříve očistit, vyloupat a rozválcovat na takzvané koláče. Koláče o velikosti 2–5 mm jsou zpracovány v extrakčním zařízení pomocí hexanu. Extrakce se provádí v protiproudovém režimu. Při tom vzniklá směs hexanu a oleje zvaná miscella, která se dále zpracovává pomocí destilace pro regeneraci hexanu z oleje. Zbývající hexan se z koláče oddestiluje s parou ve vakuu. Takto vzniklý surový olej je výchozím produktem pro získání sójového lecitinu. Přidušením olejnatých semen před vlastní extrakcí může být obsah lecitinu v surovém oleji zvýšen o 50–100 %, přičemž podíl hydratovaných fosfolipidů v oleji neklesá.
Surový olej jako výchozí látka obsahuje asi 2 % lecitinu, je zahříván v nádržích na 70–90 °C a s 1–4 % vody intenzivně smíchán. Při tomto postupu se vysráží lecitin do podoby rosolovité hmoty, která se od oleje odděluje ve speciálních odlučovačích. Tento lecitinový kal – s obsahem asi 12 % oleje, 33 % fosfolipidů a 55 % vody – je zbavován vody jejím odpařováním z jeho tenkých vrstev. Vzniká tak surový lecitin, obsahující 60–70 % polárních lipidů a 27–37 % sójového oleje. Podíl vody po této proceduře činí pouhých 0,5–1,5 %.
Hlavními složkami získané šlemovité hmoty surového lecitinu jsou fosfolipidy, označované jako fosfatidy, triglyceridy, glykolipidy a sacharidy. Vedlejšími složkami pak jsou steriny, volné mastné kyseliny, barviva a řada jiných sloučenin. Kromě rosolu získaného prostřednictvím vody v nádržích se získává rosolovitá hmota pomocí kyselin a proces zrosolovatění enzymem fosfolipázou A2. Tomuto procesu se podrobují i jinak nezkapalněné nebo takzvané těžce zkapalněné fosfolipidy.
Největší množství vyrobeného lecitinu, převážně ze sójových bobů, tedy sójový lecitin, míří do potravinářského průmyslu. Zpočátku byl rostlinný lecitin brán pouze jako náhražka za lecitin z vajec. Dávno již ale platí, že oba jsou ekvivalentní, někdy je dokonce i rostlinný brán jako silnější. Má již dávno pevné místo jako emulgátor a disperzní prostředek, stejně pro hydrofilní látky v olejovém nebo vodním prostředí, tak i jako stabilizační látka.
Lecitin je surovina velmi citlivá na teplo, v teplém prostředí rychle degraduje. Pokud uvedené nápoje nejsou doslova vařící, ale lze je bez problémů vypít (cca do 60 °C), pak to nevadí. V opačném případě (vyšší teplota) se zbytečně snižuje obsah aktivních látek.
Lecitin se nikdy úplně nerozpustí v tekutině, vždy jen pouze
Levanduli dávaly naše babičky pro její krásnou vůni do prádla a pro tišící účinky také pod polštář. Uklidňuje podrážděnou pleť celého těla a je tedy vhodná i pro pokožku hlavy. Levandule také ovlivňuje tvorbu vlasového mazu. Jeden dcl olivového oleje promícháme s deseti kapkami levandulového oleje nebo s pěti kapkami levandulové tinktury, vmasírujeme do pokožky hlavy a necháme působit 15 minut. Pak smyjeme jemným šamponem. Tato kúra působí příznivě také při bolestech hlavy.
