Význam stanovení glykovaného hemoglobinu, tedy hodnoty dlouhého/dlouhodobého cukru u diabetiků (hodnoty dlouhodobého cukru u diabetiků, hodnoty dlouhého cukru, dlouhodobýcukru diabetiků), je nenahraditelný u většiny pacientů s cukrovkou, a to zejména v posouzení dlouhodobé kompenzace choroby. Ale také HbA1c je jedním z parametrů k určení diagnózy cukrovky, pokud je optimální hodnota cukru v krvi u zdravého člověka.
Hodnota glykovaného hemoglobinu u zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 2,8–4 %, u pacientů s diabetem znamená 4,5–5 % skvělý výsledek. Prokázalo se, že už snížení hladiny dlouhého cukru o pouhé jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 %, a to je opravdu nezanedbatelné číslo.
Hodnoty kompenzace u dospělých diabetiků. Pozor, nevztahuje se na těhotné diabetičky:
výborná: do 43 mmol/mol (do 4,3 % dle IFCC)
uspokojivá: 43–53 mmol/mol (4,3–5,3 %)
neuspokojivá: nad 53 mmol/mol (nad 5,3 %)
Pro diagnózu diabetu svědčí hodnota nad 47 mmol/mol (4,7 %).
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobýcukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
Ve svém příspěvku DLOUHODOBÝ CUKR U DIABETIKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubos.
Dobry den mam na lacno 14,16,20 hodnoty beru prasky ,metformin ,gliklazaid beru prasky indapamide jesli nema vliv.Mel jsem vysoky tlak us je stabil.Dekuji Kuvik
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hert Brant.
Zdravím,tak si dej pozor a doktorovi líbej prd..Mne za HbA1c 45 mmol/mol chce ta lůza v bilých pláštích sebrat řidičak..Tvrdě se ,ale budu právně bránit..Nikdy v životě jsem hypoglykemii neměl..Za hypoglykemii právě mohou bílé pláště,protože oni jí způsobují předepsaním léku o špatných poměrových informacích,kde nejsou varující reference o poměrech použití..Je bezpodmínečně nutné přesně definovat v krabičce tabulku poměru tohoto jedovatého inzulinu a glukózy v krvi v těle..Je to vrchol hyenysmu a práce nechopných lidí..Pokud máš záchvat hypoglykemie a něco se stane,tak jdeš k soudu a nebo ti hned berou papíry,přitom za to mohou oni!!! Ta jejich zoufalá legislativa!!!!Každá Vánočka má svůj poměrový návod,ale inzulin a cukr v krvi ne???..Toto není stát inteligentních lidí,ale stát........!!!!!
V průběhu posledních více než deseti let se opakovaně diskutovala možnost v oblasti diagnostiky diabetu využít vedle glykemie rovněž stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c), neboť jeho hodnoty jsou závislé na dlouhodobé průměrné glykemii, která je u neléčeného, a tedy i nepoznaného diabetu vyšší než u zdravé populace.
Vyšetření dlouhého cukru ukazuje, jaká byla v organismu průměrná glykemie v posledních třech měsících, které předcházely vyšetření. Právě údaje za delší časové období jsou pro lékaře nesmírně důležité. Jsou totiž jakousi kontrolou léčby a toho, jestli je léčba úspěšná a správná. Jsou také informací, která říká, jaké rizikové komplikace pacientům hrozí. A konečně představují popud ke změně léčby v případě, že je zjištěný údaj příliš vysoký. Má stejný význam pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Riziko vzniku chronických komplikací cukrovky roste přímo úměrně s rostoucími hodnotami koncentrace cukru v krvi. Dlouhodobý (dlouhý) cukr se samozřejmě zvyšuje i při dlouhodobě zvýšené glykemii a je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu.
Glykovaný hemoglobin je látka, která vzniká v organismu navázáním glukózy (krevního cukru) na hemoglobin (červené krevní barvivo). Hodnota HbA1c poskytuje nepřímou informaci o průměrné hladině cukru v krvi (glykemie) v časovém období 4–6 týdnů. Proto se také někdy glykovanému hemoglobinu říká „dlouhý“ nebo „dlouhodobý“ cukr. Časové období 4–6 týdnů vychází z přežívání červených krvinek v krevním oběhu, které se průměrně pohybuje v rozmezí 4–6 týdnů.
Hodnota krevního cukru – glykemie – je oproti tomu aktuální hodnota. Je velmi proměnlivá a závislá na mnoha faktorech: na tom, zda jste po jídle nebo nalačno, na fyzické aktivitě, stresu, emocích, ať už příjemných nebo naopak nepříjemných. V závislosti na tom se může měnit jak směrem nahoru – (zvýšená hladina glykemie – hyperglykemie), tak i směrem dolů (hypoglykemie). Naproti tomu glykovaný hemoglobin je považován za dlouhodobý průměr glykemie a není těmito faktory ovlivňován. Poskytuje tedy informaci, zda jste dobře léčeni.
I když glykovaný hemoglobin ukáže průměrnou kompenzaci cukrovky za posledních několik měsíců, nevypovídá nic o tom, zda byly glykemie vyrovnané či ne. Glykemie skákající z extrémně vysokých a nízkých hodnot mohou vyústit ve stejnou hodnotu HbA1c jako vyrovnané glykemie pohybující se pouze v malých výchylkách od dlouhodobého průměru. Hodnotu „dlouhého cukru“ je proto dobré hodnotit v kontextu se záznamy glykemií z glukometru, které ukážou, jaké hodnoty se ve skutečnosti za změřeným průměrem skrývají.
Dnes je hodnota glykovaného hemoglobinu nejvýznamnějším odrazem sledování průběhu diabetu všech typů a vyšetřování jeho koncentrace v krvi je zcela běžně. Tento parametr může být vyšetřen jak ze žilní, tak kapilární krve, což je velmi výhodné, protože stačí pouze odběr kapky krve z prstu, aby se zjistila tato hodnota.
Od 1. ledna 2012 se v České republice používají nové jednotky mmol/mol. Do 31. 12. 2011 se používaly %. Přepočet je jednoduchý: mmol/mol je desetinásobek původních hodnot.
Opakem hypoglykémie je hyperglykemie, během níž jsou hodnotycukru v krvi zvýšené nad optimální hodnoty. Při neléčené cukrovce jsou tyto hodnoty vždy vysoké, což negativně ovlivňuje fungování lidského těla, vliv má hlavně na stav cév v organismu. Za hyperglykemii se považují hodnoty vyšší než 11 mmol/l. U hyperglykemie je také důležité znát hodnoty, kterých dosahuje, protože například do hodnoty 17 mmol/l je možné se snažit krevní cukr snížit pomocí fyzické aktivity, pokud jsou ale hodnoty vyšší, tak už se sport nedoporučuje.
Příčiny
Vysoké hodnoty krevního cukru mohou značit nejen cukrovku, ale i různá endokrinní onemocnění, onemocnění slinivky břišní, onemocnění jater. Vyšší hodnoty mohou být také důsledkem příjmu některých léků (například hormonální antikoncepce) a případně reakce na některé zdravotní problémy (například popáleniny)
U diabetika může být příčinou hyperglykemie nedostatečné množství píchnutého inzulínu, stejně tak jako přejedení, nedodržování diety, případně vliv stresových hormonů. Přejedení a stresové hormony mohou vyvolat hyperglykemii i u zdravých jedinců společně s horečnatými onemocnění.
Příznaky
Hyperglykemie se může projevit pocity žízně, hladu a sucha v ústech, také častým močením a problémy se zrakem, problémy se soustředěním, žaludeční problémy, suchou a svědivou kůží, přibíráním na váze, nervovými poruchami, a pomalu se léčícími zraněními/infekcemi. Pokud by hyperglykemie byla dlouhodobá, může u člověka vyvolat poškození cév v očích, poškození cév v ledvinách i poškození některých nervů a velkých cév a syndrom diabetické nohy (= zvředovatění nohy u diabetiků).
Léčba
Hyperglykemii je rozhodně potřeba začít včas léčit, a aby léčba byla úspěšná je třeba nejen zvolit vhodné léky, ale i snížit co nejvíce rizikových faktorů, které by ji mohly znovu vyvolat, je také potřeba dodržovat dietu a další opatření, nekouřit, omezit alkohol, předepsané léky pravidelně užívat a hodnoty glykemie pravidelně kontrolovat a konzultovat s diabetologem.
Člověk by se měl snažit vyvarovat výkyvům v množství krevního cukru v organismu a uvědomit si, že jednoduché cukry sice mohou hypoglykemii i hyperglykemii na chvíli vyřešit, ale řešení je to dočasné a přinese více škody než užitku.
Onemocnění diabetu I. typu se nedědí přímo. Dědí se jen určité vlohy, které při působení dalších faktorů vedou ke vzniku této choroby. Je statisticky dokázáno, že sourozenci diabetiků I. typu jsou s 10% pravděpodobností diabetici. Největší pravděpodobnost získání diabetu je u jednovaječných dvojčat, z nichž jedno už diabetem trpí (shodná genetická informace u obou dvojčat). Děti obou diabetických rodičů mají cca 50% pravděpodobnost propuknutí této choroby během života. U diabetu II. typu jsou dědičné sklony mnohem větší a příbuzných s cukrovkou přibývá úměrně s věkem.
V současné době žije v České republice přes 770 tisíc diabetiků, z toho přibližně 55 400 diabetiků I. typu a 717 300 diabetiků II. typu. Na celém světě je cca 215 milionů diabetiků. Z tohoto množství připadá pouze 7,5–10 % na diabetiky I. typu. Incidence i prevalence diabetu celosvětově roste. Je to zřejmě důsledkem neustálého zlepšování zdravotní péče (většina diabetiků se dožije reprodukčního věku), znečišťování životního prostředí, změny způsobu života a podobně. Diabetický syndrom nebo porušenou glukózovou toleranci lze v rozvinutých zemích prokázat u 5–6 % populace. Rozdíly mezi populacemi v incidenci diabetu jsou zcela mimořádné, například nejnižší výskyt diabetu u dětí je v Číně (pod 1/100 000 osob/rok), nejvyšší pak ve Finsku, lze však najít rozdíly i v rámci jednotlivých zemí a oblastí v závislosti na sociálním statusu a dalších faktorech.
V naší poradně s názvem CUKR PO INTENZÍVNÍM SPORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Jsem diabetik 1. stupně už 11 let, a ted se mi nejak nedaří držet cukr při sportu.
V 17.00 cukr 5,2, opravdu jeden plátek toustového chleba (25 g) a cca 10 g gervais, od 17.30 do 18.30 polozávodní čtyřhra v bembajsu a v 19.00 cukr 17,9 !!!!
To nemohl být cukr z jídla, ale údajně játra začly produkovat cukr z svalů a tuků. Stalo se mi to víckrát, je k tomu nějaká rada? Najíst se před bembajsem a píchnout inzulín? Dík za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.
Osoby s cukrovkou si musí hlídat přísun sacharidů a kalorickou hodnotu stravy. Rozhodně to ale neznamená nějak se drasticky omezovat v jídle. Strava musí být vyvážená a pravidelná a ne nárazová.
Typ I
Člověk s cukrovkou 1. typu si neumí inzulín vyrábět sám, nebo ho dokáže vyrobit jenom v malém množství. Dodává si proto do těla inzulín injekcemi. Myslí tudíž na rovnováhu mezi jídlem a inzulínem namísto svých beta-buněk sám.
Diabetická strava je racionální a regulovaná, sestavená dle předem stanoveného jídelního plánu. Člověk s diabetem může jíst stejnou stravu jako všichni ostatní lidé, jeho omezení jsou dána pouze regulací, a to zejména časovou.
Svůj základ mají jídelní plány stejný. Důležité je jíst pravidelně, doporučuje se šestkrát denně, v určeném množství. Rovněž se zohledňují stravovací návyky získané před onemocněním; účelem jídelního plánu totiž není změna dosavadních zvyklostí. Z toho vyplývá, že při sestavování stravovacího plánu dbáme na vyváženost, abychom snížili případné riziko hypoglykémie či hyperglykémie.
Jedinými živinami ovlivňujícími hladinu glykémie jsou sacharidy. K vypočítání obsahu sacharidů v potravě, které se u diabetiků sledují, slouží výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje vždy stejné množství sacharidů: 10 g nebo 12 g. Nezáleží na tom, jde-li o chléb, těstoviny, čokoládu či mléko.
Jídelní plán je u každého pacienta rozdílný. Zohledňuje se v něm věk pacienta, hmotnost, fyzická aktivita, povolání, jiné komplikace a podobně. Je zřejmé, že energetický příjem šestnáctiletého chlapce ve vývoji bude větší než příjem sacharidů třicetiletého muže. Také jídelníček vrcholového sportovce bude obsahovat více sacharidů než jídelníček úředníka.
Výměnná jednotka (v. j.) je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Používá se převážně u diabetiků 1. typu.
Jedna výměnná jednotka obsahuje 12 g sacharidů.
Množství výměnných jednotek stoupá s věkem, u dívek asi do 13 let, u chlapců asi do 16 let. Pak se ustálí nebo spíše mírně klesne. (U dětí se počet výměnných jednotek/den vypočítá jako 10 + věk dítěte; tedy pro 8leté dítě 10 + 8 = 18 v. j./den.)
Počet výměnných jednotek/den u dospělé ženy: 10–16.
Počet výměnných jednotek/den u dospělého muže: 20–26.
Ve stravě pacienta je dále nutné hlídat množství lipidů. Strava by měla být natolik vyvážená, aby nedocházelo k nárůstu tělesné hmotnosti. Vzhledem k inzulínovým dávkám je totiž složité zahájit později jakoukoliv redukční dietu. (U pacientů léčených inzulínovými pery je nemyslitelné vynechání jakéhokoli jídla, a to především z důvodu doby působení
Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání c
V naší poradně s názvem PRST NA POVRCHU DOBRÝ BEZ DEFEKTU,ALE ČERVENÝ A OPUCHLÝ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jsem diabatik.Mám potíže s prstem na noze nechce se mi to hojit. Dávám si na prst Višnovou mast,Ale vísledky nejsou uspokojivé Dnes jsem si dala na prst černou mast a čekám co bude. Byla jsem u lékaře a nepřijdu o prst? Moje potíže trvají už od prosince. děkuji ana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U diabetiků jsou běžné problémy s prsty na končetinách. Tím, že budete na prst dávat višňák či černou mast, tak ho z venku vydesinfikujete, ale váš problém s tím nevyřešíte. Je třeba navštívit internistu - diabetologa a problém s prstem mu ukázat. Skutečně zde hrozí vysoké riziko, že při otálení se správnou léčbou se zasažená tkáň na prstě nezhojí a započne nekróza - odumření prstu. Pak již bude nevyhnutelná amputace prstu.
Nehojící se prst u diabetiků nepodceňovat a jít s ním hned k lékaři!
U zdravého člověka připadá asi 80 – 100 mg glukózy na 100 ml krve.
U zdravého člověka by hodnoty glykemie nalačno neměly překročit hodnotu 5,5 mmol/l. Glykemie se dá zkoumat i jinak než nalačno a to kdykoliv během dne. Obvykle se měří zhruba hodinu až dvě po jídle. U zdravého člověka by glykemie měla dosáhnout maximální hodnoty zhruba hodinu po jídle. U diabetika je to o hodinu později. Hladina cukru v krvi po jídle by u zdravého jedince neměla překročit hranici 7,5 mmol/l. Hodnoty nad 8 mmol/l jsou považovány za neuspokojivé.
U diabetika jsou ale optimální hodnoty odlišné. Ideální glykemie nalačno se u nich pohybuje v rozmezí 4 – 6 mmol/l, po jídle by optimální hodnota u diabetika neměla přesáhnout 7,5 mmoll. Hodnoty nad 9 mmol/l jsou u diabetika považovány za neuspokojivé.
Pokud se hodnota glykemie pohybuje mezi 7,8 až 11,1 mmol/l nemusí se vždy jednat hned o diabetes, může to být dočasná porucha glukózové tolerance. Pokud je ale hodnota vyšší než 11,1 mol/l už se vždy jedná o diabetes mellitus. Cílem všech léků, diet a omezení je, aby absolutní většina denních hodnot byla co nejvíce optimální.
Hodnoty nad 15 – 20 mmol/l je třeba řešit neodkladně. Takto zvýšená hladina cukru výrazně působí na cévy a tepny, hlavně v ledvinách, v očích a také působí i na nerovovou soustavu. Může tak dojít ke selhání ledvin, k poškození sítnice očí, k úplné slepotě, u nervové soustavy může způsobovat mravenčení končetin, snížení citlivosti končetin, problémy s chůzí, i problémy s vyprazdňováním jak žaludku, tak močového měchýře.
Hodnoty při cukrovce se pro větší přehlednost dají najít ve formě různých tabulek a obrázků. Vyhledat se dají třeba zde: cukrovka naměřené hodnoty.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Cukrovka u dětí je komplikované onemocnění, proto se využívá CGM. CGM je kontinuální monitorování glukózy, přičemž tato technologie zlepšuje možnosti léčby i kvalitu života diabetiků 1. typu, je-li správně využívána. V posledních letech dochází k jejímu rychlému rozvoji spolu se zlepšováním přesnosti a zmenšováním zásahu do organismu. Kontinuální monitorování glukózy poskytuje kompletní obraz o skrytých nízkých a vysokých koncentracích glukózy, které nemusí být vždy odhaleny vyšetřením hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani měřením glykemie glukometrem. Proto má i senzor z hlediska aktuálního stavu glykemie zpoždění (anglicky „lagtime“) za glukometrem až o 20 minut (dle použitého typu senzoru) a v interpretaci jeho hodnot s tím musíme počítat.
V České republice jsou v současné době používány dva systémy CGM: Enlite firmy Minimed/Medtronic a Dexcom G4 Platinum. Oba systémy jsou srovnatelné v účinnosti i bezpečnosti. Jsou schopné zobrazovat koncentraci glukózy a trendy vzestupu a poklesu, a to po dobu sedmi až deseti dnů.
Pomocí kontinuálního monitoru se hodnotí buď dlouhodobé trendy glykemie, kdy se senzor hodnotí zpětně po několikadenním používání, většinou v rámci kontroly u ošetřujícího diabetologa. Trend glykemie vyjadřuje pravidelně se opakující událost (například hypoglykemie v určitou denní dobu), na kterou se může reagovat buď změnou nastavení dávky inzulinu, nebo režimovými opatřeními.
Kontinuální monitor glukózy se využívá k hodnocení v reálném čase. V tomto případě dítě s diabetem, nebo jeho rodič, či jiný blízký reagují na pohyby glykemie a nastavené alarmy v průběhu dne aktuální změnou dávky inzulinu nebo bezprostřední úpravou stravy.
Pokud kontinuální senzor upozorňuje na nízkou glykemii, doporučuje se vždy ověřit tuto informaci glukometrem. Při ověřené hypoglykemii na glukometru (hodnota glykemie < 4 mmol/l) je nutné podat čistou glukózu (rychlý cukr) v dávce 5 až 20 g – dle tělesné hmotnosti dítěte. Při těžší hypoglykemii se doporučuje cca po 30 minutách provést nové testování glykemie z prstu a v případě přetrvávání hypoglykemie opakovat podání glukózy.
Rozhodně se však nedoporučuje zvláště při lehčí hypoglykemii zcela přerušit přísun bazálního inzulinu z inzulinové pumpy. To by vedlo k následnému opožděnému vzestupu glykemie a ke zhoršení výkyvů (variabilitě) glykemií.
Podle mezinárodní společnosti zabývající se léčbou dětského diabetu (ISPAD Consensus Guidelines 2014) se za ideální považují hodnoty glykemie nalačno 4,0–8,0 mmol/l a po jídle do 10 mmol/l. Hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u ideálně kompenzovaného
Ve svém příspěvku CO JÍST A NEJÍST PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šroubková.
braly jsem těžké prážky na srdce- amiadaron, eliquis, betalog 50, omeprazpoeum na vředy.Má cukrovka 2 je toxického původu a nežádoucích učinků kombinac e užívaných léků, kromě diabetu vyvolaly léky na žaludeční vředy také arythmii, kterou jsem neměla.Přes stovky odběrů nikdy nikdo diabetes nediagnostikoval.z ničedho nixc se objevily půchýře na bércích vředy, rudá kůže. a chkrovku mi našli z iniciativy kožní lékařky.Cukr jsem měla 10, maximum 12.(tlustá jsem od narození i většina rodiny z matčiny strany, v mládí jsem vážila až 164kg, byla jsem bez potítží.nyní se držím na 1oo-103 kg)dostala jsem stadamed 500 gliclacid 30 2krát denně a dietu.Cukr mi vzrostl ze záhadných důvodů na 20+ po 14jednotkách 3x ve dne a 4 v noci cukr neklesá-ráno po jídle 18,3 ostatní hodnoty 19,3 -19,6.jím pár gramů, přikrmy žádné sladké žádne ,nesladím, jsem ortodoxní abstinent celý život.maso málo, uzeniny max.50gr,vyjímečně a stav se nelepšé. prosím pomozte mi.diabetoložka mi předepsala pár greamů jidl DENNĚ, JSEM SLABÁ JAKO MOUCHA.POSLOUVHÁM A CUKR NEKLESÁ. TEL 721994641.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.
Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:
žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.
Ve svém příspěvku JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI CO NEJRYCHLEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julie.
Nic si nesladím, čaj i kávu piju bez cukru, během dne jemně perlivou neochucenou vodu, občas víno nebo pivo. Nejím ovoce, ovocné ani sladké jogurty, nemlsám, nepiju sladké limonády. Přesto mám po nedávném odběru krve zvýšenou hladinu cukru. :-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobry den
Byla jsem na krvi
A zjistili mi ze mam vysi cukr tak mam prijit
Znovu a ze pry mi udelaji znova krev
na dlouhodoby cukr
Chci se zepta
Co bych mela pit a bych
to melav normalu
Dekuji za radu
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o do
Dne 21. ledna 2013 udělila Evropská komise marketingovou autorizaci novému inzulinovému analogu degludec (Tresiba). Degludec je dlouhodobý inzulinový analog vyráběný firmou Novo Nordisk, který je distribuován pod obchodním názvem Tresiba. Patří mezi novou generaci dlouhodobě účinkujících inzulinových analog s vyrovnaným působením, u nichž pravidelnost aplikace dávky nemá výrazný vliv na kolísání glykemie.
Při modifikaci humánního inzulinu na dlouhodobý inzulinový analog degludec byla v molekule inzulinu odstraněna koncová aminokyselina treonin na pozici B30. Dále byl na arginin v pozici B29 navázán zbytek kyseliny glutamové, který je nutný pro tvorbu dimerů, společně s šestnáctiuhlíkatou mastnou kyselinou. Po aplikaci degludecu do podkožního tuku se vazebná místa uvolní a hexamery se vzájemně propojí, čímž vznikne multihexamer. Tato obrovská molekula se pomalu rozpadá na dimery a monomery, které jsou postupně a dlouho uvolňovány do krevního oběhu. Díky této pomalé absorpci se poločas účinku degludecu pohybuje kolem 24 hodin a doba jeho účinku kolem 42 hodin. Po celou dobu působení se degludec uvolňuje rovnoměrně a na rozdíl od jiných inzulinů nemá žádný vrchol působení.
Inzulin degludec je určen k léčbě dospělých pacientů s diabetem mellitem 1. typu i 2. typu. U diabetu 1. typu se přípravek kombinuje s rychle působícím humánním inzulinem nebo prandiálním inzulinovým analogem jako součást režimu bazál-bolus. V této kombinaci může být použit i u pacientů s diabetem mellitem 2. typu, kteří jsou již na plné inzulinové léčbě pro vyčerpání sekrece endogenního inzulinu B-buňkami pankreatu nebo pro přítomné kontraindikace perorálních antidiabetik. U diabetiků 2. typu může být inzulin degludec použit i samostatně nebo v kombinaci s perorálními antidiabetiky.
Je určený k subkutánnímu podání jednou denně kdykoli v průběhu dne, přednostně ve stejnou denní dobu. Ovšem existují pacienti, u nichž aplikace ve stejnou dobu dne není možná. Takovou skupinou pacientů jsou především diabetici pracující ve směnných provozech, u nichž je nutno aplikaci inzulinu vzhledem k jejich dennímu režimu často posunovat i o několik hodin. Výše popsaný dlouhý účinek inzulinového analoga degludec ovšem umožňuje pacientovi výrazně uvolněný režim ve srovnání s aplikací humánního NPH-inzulinu, neboť stačí dodržet mezi dvěma aplikacemi inzulinu degludec rozestup 40 hodin (= maximální doporučený rozestup). Nezbytnou nutností je pak dodržet alespoň osmihodinovou prodlevu mezi dvěma aplikacemi inzulinu degludec (= minimální doporučený rozestup).
Flexibilní aplikaci inzulinu však ocení i ostatní pracující diabetici, u nichž se režim pracovního dne podstatně liší od režimu dne mimopracovního. Pacienti s diabetem v posledních letech také častěji než dříve cestují – ať již služebně či soukromě. Uvolněná aplikace degludecu jim komfortně umožní řešit problém, s nímž se až dosud obtížně potýkali – časový posun mezi jednotlivými státy a kontinenty.
Dlouhodobý efekt inzulinu degludec představuje také vyšší bezpečnost pro starší pacienty – přestože jej podají i o mnoho hodin později, jeho hladina je díky vytvořené zásobě stále dostatečná.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
dobrý den,prosím o sdělení jak může být vysoký dlouhodobýcukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo. nenašla jsem žádný údaj o výšce normální hodnoty. Mám ho přes 70. Děkuji za odpověď. olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlohodobý cukr se zjišťuje pomocí testu hemoglobinu A1c a vypovídá o průměrné hladině cukru v krvi za poslední 2 až 3 měsíce.
Jaký je normální dlouhodobýcukr?
U lidí bez diabetu je normální rozmezí hladiny dlouhodobého cukru 68 až 100 miligram na decilitr krve.
Hladiny dlouhodobého cukru mezi 100 až 140 znamenají, že máte prediabetes a vyšší pravděpodobnost, že onemocníte cukrovkou.
Hladiny 141 nebo vyšší znamenají, že máte cukrovku.
Jak může být vysoký dlouhodobýcukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo?
Cílová hladina dlouhodobého cukru pro lidi s diabetem je obvykle nižší než 152. Pro zdravé lidi je bezpečná hodnota nižší než 100. Čím vyšší dlouhodobýcukr je, tím vyšší je riziko komplikací souvisejících s cukrovkou. 70 miligramů na deci krve je normální bezpečná hodnota.
Má-li být léčba úspěšná, musí být výživa a stanovený jídelníček u diabetiků odpovídající. To platí pro oba typy diabetu. Pojem diabetická dieta je nevhodný. Výživa (dieta při cukrovce 1. typu) při cukrovce 1. typu se zásadně liší od výživy diabetiků 2. typu.
Cílem diabetické výživy je zajistit, aby každý diabetik žil naplno a cítil se přitom celkově dobře.
Diabetici 1. typu jsou téměř vždy štíhlí a neustále musí jíst stravu bohatou na kalorie na rozdíl od diabetiků 2. typu. První typ musí být léčen inzulinem, a proto je nutné dbát na sacharidy, které zvyšují hladinu krevního cukru. Sacharidy se počítají podle chlebových nebo jiných jednotek přepočtu.
1 chlebová jednotka odpovídá 12 g zužitkovaných sacharidů.
U diabetiků 1. typu se doporučuje, aby v závislosti na formě inzulinové léčby dodržovali 4 až 6 dávek jídla denně.
Ve svém příspěvku DLUHODOBI CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef.
dalši podvod na narodu vypočty a šilencovy počty prumneri sou vedecke deri v patrani jakim koli -prumner u dvou lidi jeden zežere dva kuřata druhy nic v prumneru snedli každy jedno kuře tosou vaše prumneri nesmysli na ojebani lidi vymysli pil sem vlete počas horkich dni 12 piv dene dluhodobej cukr byl vinikajici pivo je sami cukr co odpovite volove že sem alkoholik -telo si žada človjek si da,v zimne vipiju 2 piva tidne v prumneru dluhodoby cukr je špatny co blboni vysvietlit co se deje do prdele strava stejna z stejny vyvařovny,tak vypadaj vaše vypočty v realite,dotas proč do mne doktor diabetyk cpe inzulin 4xdene 3x richlej 1x pomalej při tom ma ze špitalu napsano že jsem rezistentni na inzulin naco ho mam pichat aby si zničil jatra a ledvyny aby namne doktoži vyc vydelali na procentech co berete za předepsany leki a vyrabieli zemne vyc nemocneho pacianta,babyčka mnela cukrovku bes lečby izulinem mimo špital žila s cukrovkou 40 let tata pichal inzulin 2x dene pak 4x dene dožil se chdak 25let od zišteni cukrovki co nato žeknou vědatoži potvori.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel.
Pepo, možná jsi jen provokatér, nebo o tomto problému nevíš vůbec nic, jsi zkrátka "samorost".....Lohni pivo dokud máš obě nohy, podle psaní máš našlápnuto "správným"směrem.....
Spotřeba a přísun energie určují naší tělesnou hmotnost. Převažuje-li přísun nad spotřebou, hmotnost narůstá. Je-li tomu naopak, tělesná hmotnost klesá. Nadváha je bilančním problémem. Potřebu energie lze snadno odhadnout. Ve stáří spotřeba energie neustále klesá. Od padesáti let je nutno počítat s redukcí potřeby o 10 % každých deset let.
Diabetes 2. typu, dříve nazývaný stařecká cukrovka, je stav, kdy slinivka břišní produkuje inzulinu dostatek, ale organismus je na něj málo citlivý nebo jej nevnímá vůbec. Jde o onemocnění, které postihuje asi 92 % všech diabetiků s tím, že čtvrtina až polovina postižených o své nemoci neví. Některé pesimistické zdroje uvádějí dokonce, že je stejné množství diabetiků diagnostikovaných jako těch, kteří o svém diabetu ještě nevědí, ale již jej mají. Cukrovce 2. typu se dá v mnoha případech zcela předejít, její vznik o řadu let odsunout, nebo ji alespoň částečně potlačit správnou životosprávou a úpravou jídelníčku.
Více než 90 % seniorských diabetiků je obézních. K odbourání nadváhy se doporučuje spolu s tělesnou aktivitou pestrá strava chudá na kalorie. Devadesát procent diabetiků by si zhubnutím mohlo vyléčit cukrovku, popřípadě vrátit do normálu hladinu krevního cukru.
Diabetici 2. typu počítají kalorie, ne chlebové jednotky. A nejsou zpravidla odkázáni na dodržování doplňkových dávek jídla mezi hlavními pokrmy. Přísun kalorií k dosažení pomalého a úspěšného úbytku tělesné hmotnosti je v rozmezí 1 200 a 1 800 kalorií při třech až čtyřech jídlech denně.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
Ranní glykemie
Glykemie nalačno se provádí nejlépe ráno před prvním jídlem. Doporučené hodnoty glykemie nalačno u zdravého člověka by měly být 5,5 mmol/l. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako usp
