EB VIRUS PŘÍZNAKY V DOSPĚLOSTI a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Pásový opar je nepříjemné onemocnění, které postihuje častěji osoby nad 50 let. Vzniká novou aktivací virů planých neštovic uložených v nervových gangliích, po vakcinaci nebo prodělaném onemocnění. Spouštěcím mechanismem bývá také často šok, stres, úraz či porucha výživy. Pásový opar je tedy druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu nevrací. Platí pro něj tedy pravidlo dvakrát a dost.
Jak je to u dětí
Herpetický virus Varicella zoster, který je původcem pásového oparu, rovněž způsobuje plané neštovice.
Plané neštovice (latinsky Varicella) jsou virové infekční onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae, jehož výhradním hostitelem je člověk. Virus se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s nemocným a charakteristickým projevem této infekce je vyrážka provázená horečkou. Plané neštovice mají obvykle mírný průběh a do dvou týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení. Virus poté zůstává ukryt v některém senzitivním gangliu a při jeho reaktivaci vzniká takzvaný pásový opar. Primoinfekce u adolescentů a dospělých mívají těžší průběh. Nákaza je nebezpečná pro těhotné, zejména v pokročilém stupni těhotenství.
Plané neštovice jsou v České republice nejčastějším infekčním onemocněním. Planými neštovicemi nejčastěji onemocní děti od 3 do 10 let věku, později už má většina lidí protilátky, i když onemocnět může v podstatě kdokoliv. Epidemie planých neštovic se vyskytují nejčastěji v zimě a brzy zjara, a to obvykle ve dvou až čtyřletých cyklech, kdy doroste nová generace vnímavých dětí. Nemoc se šíří velmi snadno, virus se uvolňuje v sekretu neštoviček a je také v dýchacích cestách, šíří se tedy vzduchem. Po kontaktu s infikovanou osobou v uzavřeném prostoru onemocní až 90 % lidí (pokud nemají protilátky). Jedinci s planými neštovicemi jsou nakažliví pravděpodobně jeden nebo dva dny před výsevem vyrážky a až šest dní po prvním výskytu. Infekce se přenáší kapénkami, vznikajícími při mluvení, kašli nebo kýchání, z nakaženého člověka na vnímavé jedince v okolí (údajně až na vzdálenost 10 metrů).
Inkubační doba
Inkubační doba planých neštovic je 14 až 23 dní, tedy průměrně 14 dní. Poté se mohou objevit první nespecifické příznaky, takzvané prodromy, které ohlašují příchod onemocnění. U malých dětí obvykle nejsou, jsou výraznější u dětí starších 10 let a u dospělých mohou být i závažnější. Je pravděpodobné, že za závažnějším průběhem u starších pacientů stojí vyšší infekční dávka. Zatímco mladší děti se většinou nakazí rychlým kontaktem (návštěva, školka, jesle), starší pacienti (sourozenci, rodiče) se nakazí od člena rodiny, který infekci přinesl. Příznaky zahrnují horečku, zimnici, žaludeční potíže nebo průjem, svědění nebo bolest kůže v místech, kde se později objeví vyrážka.
Prodromální příznaky předcházejí příznaky klinické o 3 až 4 dny. Bolesti hlavy a horečka každopádně ohlásí příchod neštovic zhruba za 24 až 36 hodin před výskytem první neštovičky – a v této chvíli začíná být pacient infekční. Pro plané neštovice je ty
Ve svém příspěvku GENITÁLNÍ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sue.
Jsem Puteri Sue z Malajsie, jsem tu, abych vám dal skvělé zprávy. Tolik lidí věřilo, že neexistuje žádný lék na herpes virus, ale dnes mnoho lidí, kteří přicházejí do kontaktu s Dr. Dibou Sagbem, nyní věřilo, že existuje lék. Herpes Virus lze vyléčit pomocí jeho africké bylinné medicíny. Doktor Diba Sagbo našel lék na herpes virus všeho druhu, mnozí se vyléčili pomocí jeho bylinného léku. Když už byla léčba nalezena, už nemusíte být smutní nebo sdílet sdílené slzy. Mluvím ze zkušeností právě tady v Malajsii, on i můj manžel vyléčili z této smrtelné nemoci Genital Herpes. Poradím vám všem, abyste neztráceli čas tím, že se s ním dnes spojíte.
Budete se divit, ale nejlepším a jednoduchým způsobem, který bezpečně zničí virus Sars-CoV-2, který způsobuje onemocnění CoVid-19, je obyčejné mýdlo. Proč? Virus je závislý na mastném prostředí kolem sebe a mýdlo rozpouští tuto mastnotu. Když se virus dostane do styku s mýdlovou vodou, tak se rozloží jeho struktura, která drží pohromadě díky tukům a virus následkem toho umírá. Aby se stačily rozložit veškeré tuky kolem tohoto viru, tak je zapotřebí, aby mýdlová voda na virus působila alespoň 40 sekund. V případě, že nemáte k dispozici mýdlo a vodu, tak můžete virus z pokožky odstranit pomocí lihu a nebo dalších desinfekcí, na které se podíváme dále.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nguyenová Ngoc Anh.
Dobrý den,
Trápí mě již 4. den seskupení vodových puchýřku na zadní hýždí, jsou svědivé a citlivé na dotek, počet puchýřku se už nezvětšuje ale samotné puchýřky se zvětšují a plní vodou, některé se i spojí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Herpes gladiatorum je kožní infekce způsobená virem herpes simplex typu 1. Herpes gladiatorum je také známý jako chmatový herpes, protože se nejčastěji vyskytuje u zápasníků. Tento virus také způsobuje opary nebo puchýře na rtech.
Infekce herpes gladiatorum jsou běžné u sportovců, kteří provozují kontaktní sporty. Jakmile se člověk nakazí virem herpes simplex 1, zůstane nakažen po celý život. Člověk pak může zažívat „vzplanutí“ příznaků, které může vyvolat stres nebo nemoc.
Prvotní infekce se může objevit kdekoli na kůži, ale u sportovců se nejčastěji vyskytuje na hlavě, krku a trupu.
Neexistuje žádný lék na herpes gladiatorum. Jakmile jednou dostanete tento virus, budete ho mít na celý život. V začátku aktivní fáze mohou být podávány antivirové léky, aby pomohly zmírnit příznaky. Účinné jsou zejména během prvních hodin výskytu oparu, kdy výrazně zkracují délku případů, kdy má osoba epizodu. Začátek léčby v pozdějších stádiích po 4. dni a déle již nemá uspokojivý účinek.
Antivirové léky:
- acyklovir, který se užívá v dávce 800 mg každé 4 hodiny s noční pauzou vynechání dávky,
- valacyklovir, který se užívá v dávce 1g kazdých 8 hodin.
Bez léčby se epizoda spontánně ztratí do třech týdnů.
Pásový opar nastane, když se virus způsobující plané neštovice, který „dřímal“ ve vašem těle, znovu aktivuje. Virus planých neštovic je uschován v nervových kořenech. U některých lidí může zůstat neaktivní po celý život, aniž by jevil nějaké příznaky. Naopak u jiných lidí dojde k jeho „probuzení“, příčinou bývá například nemoc, stres nebo stárnutí, tedy faktory, které oslabují imunitní systém. Rovněž některé léky mohou virus reaktivovat. Není objasněno, proč virus znovu nezpůsobí neštovice, ale pásový opar. Ten není nakažlivý, i když existuje nepatrná šance, že člověk s pásovým oparem může šířit virus na osoby, které nikdy neměly plané neštovice nebo nikdy nedostaly vakcínu proti planým neštovicím.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR A POUŽITÍ HŘEBÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Sukup.
Jak použitelný je Hřebíček při Pásovém oparu?
Žena jej chce použít na první Pásový opar v životě starý 72 hod.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pásový opar je projevem manifestace viru Varicella zoster, který způsobuje plané neštovice. Po primární nákaze se virus uloží do nervových ganglií, kde přežívá bez jakýchkoliv projevů. Probudí se při stresových situacích. Stresovou situací může být onemocnění, reakce na vakcínu, psychické trauma a podobně. Virus se po takovém probuzení přemnoží a vypukne na povrch pokožky ve formě vyrážky. Tato vyrážka jde korigovat pouze včas podaným antivirotickým lékem. Tento lék je k dostání pouze na lékařský předpis. Nic jiného na pásový opar neúčinkuje. Lze pouze zmírnit projevy mazáním postiženého místa krémem. Opar trvá deset dní, a během prvních sedmi dnů může být doprovázen bolestí. Bolest lze tlumit volně prodejnými prostředky na bolest, jako je Paralen, Brufen, Voltaren. Po desátém dni se vše zklidní a na kůži zůstane stopa, která do měsíce zmizí.
Nejmenší organismy na Zemi představují bakterie. Jsou to jednobuněčné organismy, čili jejich tělo tvoří pouze jedna jediná buňka. Viry jsou ještě mnohem menší. Dosahují polovinu až tisícinu velikosti nejmenších bakterií. Ani jeden virus není prospěšný zdraví. Všechny způsobují nemoci včetně rýmy. Virus je parazit, který se nemůže sám rozmnožovat. Proto vnikne do zdravé buňky člověka, použije materiál této buňky na svou reprodukci a tím ji zničí. Viry se rozmnožují velmi rychle. Za ideálních podmínek se virus může dělit každých dvacet minut, což znamená, že za čtyřiadvacet hodin může mít jeden virus šestnásťmiliónové potomstvo. Proto když zápasíte s virovou infekcí, a o tu při rýmě jde, čas bohužel není na vaší straně. Virus se při infekci stává součástí lidské buňky. Proto se velmi těžko hledá lék, který by ho usmrtil, a přitom nezabil hostitelskou buňku. Situaci ještě ztěžuje fakt, že viry mají velké nadání rychle se měnit. To obrazně znamená, že lék, který by byl proti viru účinný dnes, by mu zítra už třeba neublížil. Z těchto důvodů je cílená léčba virových infekcí velkým problémem, proto je lepší spolehnout se při boji s viry na vlastní obranyschopnost. Efektivní léčba rýmy není známa, proto je třeba se zaměřit na její prevenci.
V naší poradně s názvem LIDSKÉ OKO NAPADENÍ CIZOPASNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kesslerová.
Potřebuji vědět jaký cizopasník mě mohl napadnout oko , mám zastřené vidění na levém oku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oko vám mohl zasáhnout například virus herpes simplex, který způsobuje opary na rtu. Typické příznaky viru v oku jsou pocit cizího předmětu v oku, četné červené žilky, škubání, rozostřené vidění. Léčba bývá pomocí antivirotiky a je k dostání v lékárně na předpis. Zastřené vidění může mít ještě mnoho dalších příčin. Blíže vám k tomu řekne oční lékař po vyšetření rohovky. Neodkládejte vyšetření, ať se toho co nejdříve zbavíte.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Ve svém příspěvku ALOE A CHLORELLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím o radu,užívám chlorellu. Můžu k ní přidat 100% šťávu z aloe vera? Mám silné akné v dospělosti a četla jsem,že je to výborná kombinace. Chci trochu pomoct ozdravit organizmus.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být člověk doma, pak 2–4 měsíce ještě držet dietu, následně se musí ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Podle průběhu nemoci ale některá stadia mohou trvat kratší dobu, za velmi příznivých podmínek tedy může být mononukleóza vyléčena již například za 3 měsíce. 3 měsíce jsou také doba, po jejímž uplynutí se povoluje vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži.
Zhruba po půl roce diety a fyzického klidu je možné se vrátit k běžnému režimu. Vir mononukleózy v těle zůstává a pro případného příjemce krve je nežádoucí. Mononukleóza by se ale dala v jednom svém rysu označit jako dětská nemoc – imunita je doživotní, mononukleózu byste neměli dostat více než jednou v životě. EB virus sice v těle přežívá, ale už jsou proti němu vytvořeny protilátky, pouze při snížené imunitě může mononukleóza znovu propuknout (takzvaná reaktivovaná mononukleóza), a to i vícekrát, ale nikdy už v takové síle jako poprvé.
V naší poradně s názvem TESTOSTERON ZVÝŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Chtěl bych se zeptat jestli to pomáhá i v období puberty, když mi je 15 let :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, tyhle recepty fungují i v době dospívání. Ovšem, jestli máš pocit, že máš málo testosteronu, například neobvyklý hlas, žádné ochlupení, slabé osvalení nebo malá varlata, tak by se mohlo jednat o poruchu v tvorbě testosteronu. Taková porucha se dá velmi dobře léčit náhradním dodáváním testosteronu do organismu, čímž se zajistí zdravý a silný vývoj. Zkus se nejdřív porovnat s klukama ve škole a když budeš přesvědčen, že něco není v pořádku, tak nasbírej odvahu a poraď se o tom se svým dorostovým lékařem. Léčba testosteronem musí probíhat pod dohledem lékaře, bez toho to prostě nejde. V sázce je hodně. Když se zanedbají vady v dospívání, tak se pak v dospělosti sbírají už jen nepříjemné následky, bez možnosti nápravy. Mysli na to!
Mononukleóza se řadí k virovým onemocněním, které postihují vnitřní žlázy, hlavně tedy játra a slezinu. Mononuklóza se projevuje podobně jako angina, takže se od ní těžko rozeznává, jedinou jistotou jsou testy. Na této nemoci jsou vážné hlavně případné komplikace, které mohou mononukleózu provázet. Toto onemocnění způsobuje EB vir, který je také zvaný jako virus Epsteina a Baarové.
Ve svém příspěvku TESTOSTERON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Horák.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak poznat poruchu tvorby testosteronu, hledal sem hodně na internetu, moc jsem toho nenašel, je mi 17 lel a nezazmenávám na sobš od svých 15 let žádné změny, jen jsem vyrostl, prosím poraďte co dál. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Ahoj, nejlíp uděláš, když se svěříš své praktické lékařce. Ta ti pak může udělat krevní testy, ze kterých zjistí přesně hladiny hormonů. :) Není to nic, kvůli čemu by ses musel stydět a pokud máš testosteronu skutečně podprůměrně, mohl bys v dospělosti mít následky. Překonej to a zajdi si tam, však je to vyšetření na pár minut. :)
Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.
Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.
Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).
Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).
Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.
Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.
V naší poradně s názvem ANEMIE U NEDONOSENYCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocourkova Lucie.
Dobry den chtela jsem se zeptat jako dite jsem se narodila nedonosena ve 32tt. Mam v papirech napsano az do utleho detstvi Anemia u nedonoseneho ditete. Je mpzne ze.jsem i v dospelosti chudokrevna? Trpim nizkym tlakem a buseni srdce ryvhleho dychani kdy mi lekari sdelili ze je to hyperventilacni tetanie. Myslim si ze je to spis tou chudokrevnosti nez li psychyckeho puvodu. Mam lupenku a kazi se mi zuby. Prosim jake odběry se delaji aby se zjistilo zda mam chudokrevnost anemii i nadale? Dekuji je mi 28let. Popripade odpovedi a rady na email: LUCKAKOCOURKOVA19@SEZNAM.CZ DEKUJI MOC
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anémie se vyšetřuje z krve, zároveň i další ukazatele, které by mohly objasnit i ty další problémy, které zmiňujete. Žádanku na laboratorní vyšetření krve vám poskytne praktický lékař, popřípadě lékař internista. Anémie se pak léčí potravinovými doplňky s obsahem železa. Zároveň se zkoumá, zdali nedochází k únikům krve (silná menstruace, žaludeční vředy, GERD).
K přenosu viru opičích neštovic dochází, když člověk přijde do kontaktu s virem od zvířete, člověka nebo materiálů kontaminovaných virem. Virus se do lidského těla dostává přes porušenou kůži (i když není vidět), dýchací cesty nebo sliznice (oči, nos nebo ústa). K přenosu ze zvířete na člověka může dojít kousnutím nebo poškrábáním, přípravou masa z divokých zvířat, přímým kontaktem s tělními tekutinami nebo materiálem lézí nebo nepřímým kontaktem s materiálem lézí, například prostřednictvím kontaminované podestýlky. Předpokládá se, že k přenosu z člověka na člověka dochází především velkými respiračními kapénkami. Respirační kapky obecně nemohou cestovat více než 1,5 metru, takže je nutný dlouhodobý kontakt tváří v tvář. Mezi další způsoby přenosu z člověka na člověka patří přímý kontakt s tělesnými tekutinami nebo materiálem lézí a nepřímý kontakt s materiálem lézí.
Rezervoárový hostitel (hlavní přenašeč onemocnění) opičích neštovic je stále neznámý, ačkoli se předpokládá, že se na přenosu podílejí afričtí hlodavci. Virus, který způsobuje opičí neštovice, byl ze zvířete v přírodě získán (izolován) pouze dvakrát. V prvním případě (1985) byl virus získán od zjevně nemocného afrického hlodavce (provazové veverky) v oblasti Equateur v Demokratické republice Kongo. Ve druhém (2012) byl virus získán z mrtvého mláděte mangabey nalezeného v národním parku Tai na Pobřeží slonoviny.
Ve svém příspěvku :/ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nany.
Rozhodně to může být projev alergie! Nezávidím teda :(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ella.
Klidně to alergie být může...A na věku nezáleží... Já mám alergii taky až od dospělosti, ale moje sestra ji třeba měla jako malá a teď ji nemá vůbec...
HPV (Human Papilloma Virus) je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, což umožňuje, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž okolo 40 se šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou takzvané onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakoviny děložního čípku a prekancerózním lézím na povrchu děložního čípku. Další, takzvané nízkorizikové typy, mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18, které stojí za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku. Každé ženě hrozí riziko, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, který je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečně účinným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Ale stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložního čípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v takzvaných screeningových programech. V zemích, kde byly tyto programy úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakoviny děložního čípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložního čípku nevymizela. Úspěšnost screeningových programů závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, jednak také na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.
V naší poradně s názvem LÉČENÍ HYDROKÉLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav somr.
Nikde jsem se nedozvěděl, jak ošetřovat hydrokélu v případě, že mně lékaři odmítli operovat. Nedostal jsem ani radu, jakému jídlu se vyhýbat nebo co preferovat. Prosím o zaslání rady či zkušenosti, jak se s tímto problémem vyrovnat. Dík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vodní kýla není nic nebezpečného, a když se objeví v dospělosti, tak často se nechá být a jenom se sleduje, jestli se nějak mění. Normálně žijte jako do teď, protože stravou si v tomto případě nijak nepomůžete. Takže jeste co máte rád a přestaňte myslet na hydrokélu. Dvakrát do roka si nechte na urologii zkontrolovat šourek a varlata.
HPV test se většinou provádí u žen se zhoršenou onkologickou cytologií. Tady se provádí test pouze na HPV typy s vysokým rizikem (takzvané HR HPV). Lehké změny na čípku mohou být však vyvolány typy HPV virů s nízkým rizikem (takzvané LR HPV), na které se ne vždy dělá test. Doporučuje se provádět až u žen starších 30–35 let. Pokud je žena v tomto věku HPV pozitivní, tak to znamená, že pravděpodobně již virus má dlouhou dobu a je tudíž větší riziko přednádorových změn. U žen mladších 30 let nemá testování význam, protože v této věkové kategorii je HPV pozitivních až 30 % a imunita většiny žen se v průběhu několika měsíců dokáže zbavit viru bez následků. Pro provádění HPV testů se v současné době odbornými společnostmi doporučuje test jedině metodou HYBRID CAPTURE II (test je buď pozitivní – je prokázána přítomnost některého HPV ze skupiny HIGH RISK kmenů, nebo je negativní – rizikový virus není přítomen). Testy metodou PCR (to jsou ty, které vám ukážou jednotlivé typy HPV virů) nejsou pro vysokou falešnou pozitivitu momentálně doporučovány.
Ve svém příspěvku OČNÍ KLINIKA HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Ja jsem byl na této operaci minulý rok v dubnu, měl jsem -5 a -6, na klinice v Horních Počernicích, a jsem spokojený, i přes ty kritické tři dny po operaci by jsme neváhal na to jít znovu, kdybych se měl rozhodnout. Měl jsem na jednom oku poměrně vysoký astigmatismus a tak jsem měl ještě pár týdnů trochu problém se zaostřováním na to oko, hlavně při práci na PC, ale i to se upravilo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna V..
Od mala mám na nose brýle a taky se jich chci od té doby zbavit…. Tak jsem si v dospělosti začala šetřit a zaplatila jsem si za laserovou operaci. Byla jsem taky na klinice v Horních Počernicích a jsem spokojená..:)
Lidský papilomavirus (zkratka HPV pochází z anglického označení human papilloma virus) patří mezi viry, které napadají buňky lidské pokožky a sliznic. Bylo identifikováno nejméně 100 typů HPV virů. HPV viry se dělí dle rizika vyvolání přednádorových změn v postižené tkáni na:
HPV typy s nízkým rizikem vyvolání přednádorových a nádorových změn – většinou vyvolávají tvorbu kondylomů (například typ 6 a 11);
HPV typy s vysokým rizikem vyvolání přednádorových a nádorových změn – jsou zodpovědné za přednádorové změny na děložním čípku (například typ 16 a 18).
HPV – human papilloma virus – vyvolává vznik genitálních bradavic (takzvaných kondylomů) u mužů i žen a je zodpovědný za přednádorové změny na děložním čípku a za rakovinu děložního čípku. HPV infekce dále může být přítomna v nádorech vulvy (zevních rodidel) a vaginy, karcinomu konečníku, karcinomu penisu, karcinom krku (především tonzil).
Nejčastěji se mononukleózou nakazí děti a mladiství, u starších lidí se vyskytuje poměrně ojediněle. Z hlediska nejrizikovější skupiny jedinců, kteří mohou chorobu přenášet, jsou to lidé často střídající partnery. U většiny dětí probíhá bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Ve většině případů odezní onemocnění samo, a to i bez léčby. Je možné, že se klinicky neprojeví vůbec. Proběhlé onemocnění lze potvrdit na základě zjištění hladiny protilátek, která se v těle vytvoří po setkání s infekcí či po jejím prodělání. Hladina protilátek zůstává u 90 % naší populace prokazatelná.
Mononukleóza je infekční onemocnění, které vyvolává EBV (virus Epstein-Barrové). Tento virus se vyskytuje v lidských slinách a patří mezi nejčastější lidské viry. U většiny dětí probíhá infekce bez typických příznaků nebo jako běžné onemocnění horních cest dýchacích. Příznaky u dětí jsou často zastřené.
Virus mononukleózy se mimo jiné přenáší i infikovanými předměty, jako je zubní kartáček nebo špatně umyté nádobí, či kolující skleničky a lahve mezi více lidmi, kolující cigareta, ale i „krajíc chleba“. Nemoc lze tedy dostat i na veřejně přístupných místech (bary, restaurace, diskotéky, společenské akce). Mononukleóza postihuje hlavně žlázy s vnitřní sekrecí. Samotný průběh onemocnění není ani tak nebezpečný jako případné možné komplikace. V případě onemocnění u starších jedinců hrozí mnohem vyšší riziko případných komplikací než u mladší populace.
Příznaky při nástupu onemocnění:
únava
nechutenství
zimnice
zvýšená teplota
pocení
bolesti hlavy
bolesti ve svalech
Prvním příznakem bývá nejčastěji únava. Nejedná se však o únavu, jakou známe například po namáhavé práci či po sportu. Tento typ únavy lze přirovnat k takzvanému únavovému syndromu a může jedince zcela vyřadit na dlouhou dobu z normálního života.
Další příznaky jsou velmi často zpočátku přisuzovány méně nebezpečným chorobám, které mají podobné projevy (angína, těžší průběh chřipky).
Příznaky při rozvinuté nemoci:
vysoká horečka (38–40 °C) – rychlý vzestup až ke 40 °C, často bývá i dlouhotrvající
zarudnutí a bolest v krku, povlak na mandlích (jako u angíny – knedlík v krku, špatné polykání); někdy se na horním patře mohou objevit zarudlé mapy, které jsou vodítkem k odhalení nemoci
zduření lymfatických uzlin – postižená může být kterákoliv oblast lymfatických uzlin, pravidlem jsou ale přední a zadní uzliny na krku; velmi důležité je, že zvětšení je zjevné a symetrické na obou stranách těla
tlak v pravém podžebří způsobený zvětšujícími se játry
Ve svém příspěvku AUTISMUS V DOSPĚLOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubos Stetka.
Dobry den zjisti me autizmus na CTmozku mam priznaky ktere tomu nasvedcuji napriklad cely zivot jsem sam nikdy jsem se nedokazal seznamit je mi58let vsechno si musim zapisovat mluvim sam ze sebou kdyz nekam jdu apak prijdu domu tak si musim promitnout v hlave jak jsem vysel z domu jestli pravou nebo levou nohou jestli jsem neslapnul na praskly obrubnik jakou rukou jsem otevrel dvere pocitam kolik lidi by lo v kramu jak jsem daval rohliky do sacku lak jsem platil jestli pravou nebo levou rukou jakou rukou jsem otevrel dvere u kramu a v jake ruce jsem pri tom mel pitlik no a kdyz prijdu domu tak si to vsechno musim rict a promitnout v hlave jinak nejsem schopen zadne dalsi cinosti a tak to mam se vsim co delam je to normalni? Nejlepe se citim doma akdyz dlouho nikam nemusim porad se citim unaveny hodne spim doktorce se to stydim vysvetlovat poradite mi co mam delat dekuji Stetka lubos
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otok krku může mít mnoho příčin. Otok se může projevovat zvenku nebo zevnitř. Vždy záleží na konkrétní příčině.
Možné příčiny
Nachlazení: Otok v krku může doprovázet běžná nachlazení a rýmy. Nejčastěji se jedná o virózy, typicky přicházející v jarních a podzimních měsících. Doprovodnými příznaky bývají zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, rýma. Obvykle se nejedná o závažné onemocnění a není zapotřebí antibiotik.
Angína: Otok v krku je typickým příznakem zánětu mandlí (angíny). Hrdlo bývá rudé, oteklé, na mandlích se mohou objevit bílé hnisavé čepy. Bolest se vyskytuje zejména při polykání. Angíny mohou být způsobeny jak bakteriemi (nejčastěji streptokoky), tak viry. Mohou mít i mykotický původ. Aby lékař rozhodl, co je skutečně původcem onemocnění a zda je vhodné nasadit antibiotika, většinou provede takzvaný CRP test z kapky krve, který mu pomůže odlišit bakteriální infekci od ostatních. V případě podezření na streptokokovou angínu je možné ještě vyšetření doplnit mikrobiologickým vyšetřením, výtěrem z krku či takzvaným streptestem.
Laryngitida: Zánět hrtanu se projevuje silným škrabáním v krku, štěkavým kašlem, chrapotem až ztrátou hlasu a otokem.
Faryngitida: Zánět hltanu se projevuje intenzivní bolestí a otokem v krku zejména při polykání.
Alergie: K otoku v krku dochází následkem otoku sliznic a zvýšené tvorby hlenu.
Infekční mononukleóza: Infekční mononukleóza neboli EB viróza může mít stejné projevy jako angína, tedy otok a bolest. Diagnostikuje se krevními testy.
Refluxní choroba: Při nemoci zvané gastroezofageální reflux se kyselý obsah žaludku (natrávená potrava a šťávy) vrací zpět do jícnu. Může přitom nepříznivě působit na sliznici jícnu, poškozovat ji a způsobovat v ní zánět a následný otok. K příznakům tohoto onemocnění patří především pálení žáhy i v období mezi jídly, ke kterému se může přidat bolest při polykání.
Zvětšená štítná žláza: Příčinou otoku v krku bývá rovněž zvětšená štítná žláza neboli struma. Zvětšení štítné žlázy může být projevem jak zvýšení její činnosti, tak i snížení.
Záškrt: I toto onemocnění se může projevovat otokem krku; v našich zemích je proti této nemoci povinné očkování.
Nádorové onemocnění: Nádory v oblasti krku (rakovina hrtanu, rakovina jícnu) se mohou projevovat otokem v krku. Bolesti se objevují většinou až v pozdější fázi nádoru. Nádory se mohou projevovat pocity knedlíku v krku, krví ve slinách či hlenu nebo dlouhotrvajícím chrapotem.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se
