Téma: 

erysipel přenos


Facebook Twitter Pinterest email tisk

POUŽITÍ ČERNÉ MASTI S ICHTYOLEM

Ichtoxyl obsahuje léčivou látku ichthammolum 2.7 g ve 30 g černé masti. Ichtoxyl je mast pro zevní použití na kůži k léčbě infekčních a hnisavých kožních onemocnění, při drobných infikovaných poraněních a plísňových onemocněních, u omrzlin, proleženin, u počínajícího nežitu a při trudovině (akné) a také při léčbě zánětlivého erysipelu. Ichtoxyl mast obsahuje jako hlavní účinnou látku léčebný dehet ichthamol. Ichthamol působí protisvědivě, protizánětlivě, snižuje tvorbu mazu, tedy působí antiseboroicky, má mírný dezinfekční účinek a zvyšuje kožní prokrvení. Pomocné látky v černé masti, jako je perboritan sodný, oxid vápenatý a síran hlinito-draselný působí mírně dezinfekčně, protisvědivě a mají mírný stahující účinek.

Zdroj: Použití černé masti s ichtyolem
Zveřejněno: 19.4.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: ichtamol mast

Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: www.zbozi.cz/?q=vi%C… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.

Zdroj: diskuze Ichtamol mast
Odesláno: 22.9.2013 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ERISYPEL ALIAS RŮŽE

Rizikové faktory růže

Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny představují riziko především pro oslabené jedince, tedy lidi s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením dolních končetin, onemocnění žil, hlavně bércové vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.

Detail odstavce: Rizikové faktory růže
Zdroj: Erisypel alias růže
Zveřejněno: 26.11.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: onemocnění dědičnost

Samo onemocnění erysipel dědičné není, ale cesty, které k němu vedou, mohou být dědičné. Jde o způsob života, množství zdravého pohybu, způsob stravování, atd. Tyto všechny věci opakujeme po svých předcích a díky tomu máme i podobné nemoci.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Onemocnění dědičnost
Odesláno: 27.4.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ERISYPEL ALIAS RŮŽE

Příznaky růže

Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.

Detail odstavce: Příznaky růže
Zdroj: Erisypel alias růže
Zveřejněno: 26.11.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: ichtamol mast

Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.

Zdroj: diskuze Ichtamol mast
Odesláno: 22.9.2013 uživatelem Alen
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RŮŽE - NEMOC KŮŽE

Je nemoc růže přenos

Růže neboli erysipel je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které postihnou zánětem kůži a podkoží, většinou na dolních končetinách. Onemocnění je kontaktem přenosné vzácně a při léčbě antibiotiky se pacient pro své okolí stává brzy neinfekční, takže nakažlivost je minimální.

Detail odstavce: Je nemoc růže přenosná
Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno: 23.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: hpv virus u mužů

Viry HPV včetně typu 16 jsou hojně rozšířeny v celé dospělé populaci. Přenos začíná s prvními pohlavními styky v raném mládí. Pro přenos není důležitý úplný pohlavní styk, ale stačí jen dotyk pokožky genitálií. Přenos z WC nebo v sauně bez těsného kontaktu s nakaženým není možný. HPV nosíme v sobě bez zjevných příznaků. Mohl jste ho mít vy i vaše manželka již z doby prvních lásek.
HPV 16 u žen může způsobit rakovinu děložního čípku a u mužů zase rakovinu penisu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Hpv virus u mužů
Odesláno: 23.12.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MYKOPLAZMOVÝ ZÁPAL PLIC

Přenos

Tato nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Může se vyskytnout epidemie onemocnění, které se však díky 10–14denní inkubační době šíří pomalu. Často postihuje rodinné příslušníky nebo uzavřené populace ve školách a v armádě.

Detail odstavce: Přenos
Zdroj: Mykoplazmový zápal plic
Zveřejněno: 29.12.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Nemoc růže

Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nemoc růže
Odesláno: 31.1.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ČERVENÉ NOHY

Bolestivé červené fleky na nohou

Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.

Příčiny

Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.

Co s tím dělat

Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech pacientů dochází k opakovaným recidivám erysipelu, a to proto, že stále přetrvávají rizikové faktory, jako je onemocnění žil dolních končetin. Jiným důvodem je to, že samotná nemoc může způsobit poškození lymfatických cév v oblasti poškozené kůže, a to je základním předpokladem dalších ataků. U takovýchto rizikových pacientů se musí zvážit dlouhodobé preventivní podávání penicilinu. Mnohdy dochází k extrémnímu otoku nohou. Může se přistoupit i k aplikaci hyaluronidázy v podobě obstřiků, čímž se umožňuje lepší odtok lymfy, léčí se poškozená tkáň a ztěžuje se přežívání jistých forem streptokoků v nemocné tkáni. Většinou tyto obstřiky coby prevence vzplanutí atak fungují, nicméně někdy ani ty nestačí a pacient může trpět až dvaceti opakujícími se atakami.

Detail odstavce: Bolestivé červené fleky na nohou
Zdroj: Červené nohy
Zveřejněno: 14.11.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: ichtamol mast

Dobry den . Ichtiolovou mast muzu jenom doporucit. Erysipel (ruzi) mam na leve noze od kotniku az po koleno a nenasla jsem nic jineho co by mi tak pomahalo jak ichtiolova mast. Dobre dostupna i uzivam ji dvakrat denne rano a vecer. Pouzivam ji 10-ty den a myslim, ze za par dni budu mit pokoj. Kdyz byla noha hodne opuchnuta a cervena pomahal mi kefir (dostala jsem od kamaradky tibetskou kefirovou houbu) a poctive to i piju kazdy vecer . Na tu opuchlou nohu mi to pomohlo vyborne.

Zdroj: diskuze Ichtamol mast
Odesláno: 6.10.2014 uživatelem Eva
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KONDYLOMATA

Přenos kondylomat

Kondylomata jsou přenášena pohlavním stykem. Riziko nákazy je značné jak při genitálním, tak při análním styku. Menší riziko je při orálním sexu. Onemocnění se přenáší jen intenzivním přímým stykem s infikovaným jedincem. Ochrana před tímto sexuálně přenosným onemocněním neexistuje. Hlavním rizikem je promiskuita, někdy zanedbaná hygiena.

Detail odstavce: Přenos kondylomat
Zdroj: Kondylomata
Zveřejněno: 29.4.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

URETRITIDA

Přenos

Onemocnění se přenáší sexuální stykem na základě velkého počtu sexuálních partnerů, nechráněného pohlavního styku, prostituce. V prevenci se uplatňuje používání prezervativů a doporučuje se omezit počet sexuálních partnerů. Pokud zpozorujete jakékoli varovné příznaky spojené s pohlavním stykem, vyhledejte kožního lékaře, snaha o samoléčbu je beznadějná a díky komplikacím i nebezpečná. Nutné je vždy vyšetřit všechny sexuální partnery. V léčbě kapavčité uretritidy se užívají antibiotika po dobu šesti měsíců. Pacient je opakovaně sledován a je vyšetřen také na ostatní pohlavní choroby, jako je syfilis a HIV.

Detail odstavce: Přenos
Zdroj: Uretritida
Zveřejněno: 7.11.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SALMONELA A JEJÍ PROJEVY

Přenos

Pro přenos salmonely je riziková konzumace syrových či nedostatečně vařených vajec (volské oko, vejce naměkko, na hniličku) či masa (salámy, sekaná, uzené). Dále se může bakterie uchytit například i na noži, kterým bylo maso krájeno, a je-li později tímto nožem krájena potravina, která neprojde tepelnou úpravou (například zelenina na salát), může se salmonela dostat do těla i touto cestou. Stejně tak může posloužit jiné nádobí (prkénko, obracečka).

Rizikovým obdobím pro onemocnění salmonelózou jsou letní měsíce. Jednak kvůli zvýšené kazivosti potravin v teplém počasí, jednak kvůli grilování, kterému lidé holdují především v teplých obdobích, a v neposlední řadě kvůli turistice, která souvisí s ochutnáváním jiných (často právě rizikových) pokrmů a také s nižší hygienou při přípravě stravy (tábory, kempování). Uchycení bakterie v těle nahrávají také stavy, při nichž na přijímanou potravu působí málo kyselých žaludečních šťáv – chronický zánět žaludku (gastritida), stav po odstranění žaludku (gastrektomii) nebo při užívání antacid (prostředků pro neutralizaci kyselých žaludečních šťáv).

K přenosu někdy mohou posloužit mouchy či hlodavci. Jelikož se salmonely vyskytují ve stolici nemocného, stačí, aby moucha usedla na takovýto exkrement a pak na jídlo, které již nebude tepelně upravováno. Bakterie se mohou ukrývat ve žlučníku jedince, který se tak stává trvalým přenašečem choroby.

Detail odstavce: Přenos
Zdroj: Salmonela a její projevy
Zveřejněno: 4.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SEXUÁLNĚ PŘENOSNÉ CHLAMYDIE

Přenos chlamydií

Chlamydie se přenášejí zejména pohlavním stykem, mohou se však přenášet i přímým kontaktem se spermatem či poševním sekretem, orálním stykem nebo prostřednictvím znečištěného prádla, ručníků apod. Dále při akutní prvonákaze. Přestože se tedy toto onemocnění řadí k sexuálně přenosným chorobám, tvrdit, že chlamydie byly získány pouze při pohlavním styku, je nesmysl. I když nákaza chlamydiemi může začít jako respirační infekce, může zasáhnout i další části těla a napadnout mnoho dalších tkání (včetně nervové tkáně), mozek, svaly, výstelku krevních cév a pohlavní orgány.

Detail odstavce: Přenos chlamydií
Zdroj: Sexuálně přenosné chlamydie
Zveřejněno: 1.4.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: život kardiaka

Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.

Zdroj: diskuze Re: život kardiaka
Odesláno: 27.2.2008 uživatelem Hynek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POZOR NA NEBEZPEČNÉ CHLAMYDIE

Přenos chlamydií

Hlavní cestou přenosu je pohlavní styk, přesto se ale chlamydie mohou přenášet i přímým kontaktem se spermatem či poševním sekretem, orálním stykem nebo prostřednictvím znečištěného prádla, ručníků apod., a dále také při akutní prvonákaze. Onemocnění chlamydií se sice řadí k sexuálně přenosným onemocněním, ale tvrdit, že chlamydie mohly být získány pouze sexuálním přenosem, je vyložený nesmysl. I když nákaza chlamydiemi může začít jako respirační infekce, nemoc může být dále roznesena – tedy do dalších částí těla – a napadnout mnoho dalších tkání včetně nervové, mozku, svalů, výstelky krevních cév a pohlavních orgánů.

Detail odstavce: Přenos chlamydií
Zdroj: Pozor na nebezpečné chlamydie
Zveřejněno: 20.4.2015

CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY

Léčba

Při potvrzení infekce chlamydiemi je nutné okamžitě nasadit antibiotika. Samotná antibiotika infekci úplně nevymýtí, ale zničí a utlumí většinu zárodků a usnadní tak organismu boj s nimi. Je důležité brát antibiotika správně, a hlavně je celé dobrat.

U 95 % případů dochází k úspěšnému vyléčení chlamydií. U neúspěšných, nedostatečně léčených nebo vracejících se infekcí je léčba dlouhodobá a únavná.

Po léčbě by se mělo provést kontrolní vyšetření po 1–2 týdnech od vyléčení infekce.

Neléčená chlamydiová infekce může u žen způsobit zánět orgánů malé pánve, cysty na vaječnících, předčasný porod, nákazu plodu během těhotenství a přenos zánětu na oči či plíce plodu. Chronický zánět může vést až k neplodnosti, a to nejen u žen, ale i u mužů!

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Chlamydie příznaky a projevy
Zveřejněno: 7.4.2017

CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY

Co jsou to chlamydie

Chlamydie jsou bakterie, které napadají buňky organismu, ve kterých se dále množí, až nakonec napadené buňky odumřou. Chlamydie mohou být stejně velké či menší než viry, a tak s nimi byly dříve i zaměňovány. Mají kulovitý tvar a v závislosti na stadiu vývojového cyklu dosahují velikosti 0,2–1,5 μm. U člověka mohou tyto bakterie způsobit řadu onemocnění, například záněty spojivek, močopohlavního ústrojí nebo plic. Chlamydiové nákazy, hlavně pohlavní, patří dnes mezi jedny z nejčastějších nákaz vůbec. Původce chlamydiové infekce genitálu je takzvaná chlamydia trachomatis. Chlamydie se může dostat do našeho organismu pohlavním stykem, ale je možný i přenos kapénkami nebo z matky na plod během porodu. U očních forem onemocnění je možná nákaza například i prostřednictvím ložního prádla či ručníků sdílených s nakaženou osobou. Kromě chlamydie trachomatis rozeznáváme ještě další druhy chlamydií, například chlamydia psittaci nebo chlamydia pneumonieae.

Detail odstavce: Co jsou to chlamydie
Zdroj: Chlamydie příznaky a projevy
Zveřejněno: 7.4.2017

ZÁKOŽKA SVRABOVÁ PRVNÍ PŘÍZNAKY

Co se děje po přenosu svrabu

Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.

Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži můžeme pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na koncích chodbičky je drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývá postižení dlaní, plosek, obličeje a krku. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin mohou nastat z důvodu škrábání.

Detail odstavce: Co se děje po přenosu svrabu
Zdroj: Zákožka svrabová první příznaky
Zveřejněno: 9.4.2019

RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

Přenos rakoviny děložního čípku

HPV je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, to znamená, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž se okolo 40 šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou tzv. onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakoviny děložního čípku a prekancerózním lézím na povrchu děložního čípku. Další, tzv. nízkorizikové typy mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18 stojící za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku. Každé ženě hrozí riziko, že jí onemocní. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, jenž je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložního čípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v tzv. screeningových programech. V zemích, kde byly úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakoviny děložního čípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložního čípku nevymizela. Jejich úspěšnost závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, ale rovněž i na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.

Detail odstavce: Přenos rakoviny děložního čípku
Zdroj: Rakovina děložního čípku
Zveřejněno: 13.6.2014

HPV VIRUS

HPV virus přenos

HPV (Human Papilloma Virus) je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, což umožňuje, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž okolo 40 se šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou takzvané onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakoviny děložního čípku a prekancerózním lézím na povrchu děložního čípku. Další, takzvané nízkorizikové typy, mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18, které stojí za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku. Každé ženě hrozí riziko, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, který je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečně účinným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Ale stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložního čípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v takzvaných screeningových programech. V zemích, kde byly tyto programy úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakoviny děložního čípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložního čípku nevymizela. Úspěšnost screeningových programů závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, jednak také na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.

Detail odstavce: HPV virus přenos
Zdroj: HPV virus
Zveřejněno: 19.12.2014

CO JE TO SVRAB

Svrab na Wiki

Wikipedie uvádí, že svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.

U člověka je původcem zákožka Sarcoptes scabiei var. hominis (podle jiných autorů Sarcoptes scabiei). To, že je příčinou svrabu parazit, objevil vídeňský lékař moravského původu (rodák z Brna) Ferdinand von Hebra (1816–1880).

Přítomnost parazita se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice je onemocnění v současné době (po roce 2000, statistika ÚZIS) dost rozšířené. Je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.

Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, a poté při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.

Detail odstavce: Svrab na Wiki
Zdroj: Co je to svrab
Zveřejněno: 29.11.2018

SVRAB

Jak se přenáší svrab

Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.

Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.

Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.

Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.

Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje otoky na tlapkách a jejich podráždění. Nejhorší projevy jsou v oblasti lůžka drápu a často jsou doprovázené druhotnou infekcí.

Případy sarkoptického svrabu vyžadují péči veterináře urgentněji než případy demodektického svrabu. Kvůli neustálému úmornému svědění se pes cítí mizerně, a co je závažnější, neléčené onemocnění může vyvolat jiné zdravotní potíže. Včasná diagnóza a léčba jsou tedy nezbytné. Výjimkou jsou případy lokalizovaného demodektického svrabu. Protože obvykle odezní sám od sebe, není vždy potřeba vyhledat veterináře, avšak pro klid v duši možná budete chtít i tento druh svrabu konzultovat s odborníkem, aby nemoc potvrdil a vyloučil jiná onemocnění.

Paraziti způsobující demodektický svrab nejsou přenosní na člověka na rozdíl od sarkoptického svrabu, u kterého je tento přenos možný.

Svrab u morčat se projevuje na těle morčat, a to nejčastěji na trupu, nohách a břiše. Zde vznikají holá místa se strupy. Napadené morče má matnou a lámavou srst a drbe se tak intenzivně, že jeho pohyb připomíná točení v kruhu; často se také obrací na záda a otírá se o předměty. Příčinou onemocnění u morčat je podestýlka, která je nejčastějším zdrojem infekce. Nejčastěji se svrab u morčat léčí injekčně lékem Ivomec, kdy postižené morče dostává tři léčebné dávky v rozmezí 7–10 dnů. Dále se používá k léčbě Stronghold, který se nakape na kůži a krk. U ušního svrabu je léčba doplněna kapkami do uší (Chronicin). Po diagnostikování svrabu je důležité ubikaci a vybavení pro morče vydezinfikovat, podestýlku po dobu nemoci nahradit papírovými utěrkami, které jsou měkké a morče nedráždí. V případě přenosu na člověka, což je velmi ojedinělé, se svrab nemnoží, neklade vajíčka a samovolně vymizí do 4 týdnů.

Původce onemocnění:

Původcem je asi půl milimetru velký roztoč zákožka svrabová z čeledi Sarcoptidae. Jde o obligátního lidského parazita. Přenos tímto druhem je možný jen u lidí. Samička si ve svrchních vrstvách kůže vrtá chodbičky, obvykle v místech, kde je pokožka velmi jemná. Ve slepých koncích chodbiček klade 40 až 50 vajíček, z nichž se později líhnou larvy. Po dvou až třech týdnech se z larev vyvinou dospělí jedinci, ale dospělosti se dožívá jen desetina z nakladených vajíček. Délka života jedné zákožky je až pět týdnů, během několika měsíců se v příznivých podmínkách může z jedné zákožky vyvinout až několik set jedinců. Zákožky tráví celý život na hostiteli, mimo pokožku přežívají přibližně tři dny. Na přímém slunečním svitu, v suchu a v teplotách pod bodem mrazu zákožky umírají.

Svrab podléhá přísným epidemiologickým pravidlům a dermatologové mají zákonnou povinnost všechny případy hlásit na hygienickou stanici. V Česku je svrab nejčastějším parazitárním onemocněním. Obvykle postihuje jedince nad 75 let a děti do 15 let.

Detail odstavce: Jak se přenáší svrab
Zdroj: Svrab
Zveřejněno: 2.11.2016

CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY

Chlamydie v krku

Pokud se domníváte, že se s chlamydiovými infekcemi setkáte pouze u gynekologa, tak se pletete. Máte bolesti v krku, pokašláváte a potíte se? Pak můžete trpět chlamydiemi, přesněji chlamydophilou pneumoniae, což je malá bakterie, která byla zpočátku považována za vir a byla objevena teprve roku 1989, název dostala o celých deset let později. Nakazíte se kapénkovou infekcí nebo při přímém kontaktu s nemocnou osobou. Je to velmi zákeřná bakterie, kterou není radno podceňovat.

S tímto typem bakterie se za svůj život setká až osmdesát procent populace, vážné potíže má pak asi dvacet procent lidí. Dosud není objasněno, proč u někoho onemocnění propukne a u někoho ne. Záleží na odolnosti imunitního systému daného jedince a určitou roli hrají i dědičné dispozice. Velmi často se objevuje u lidí, kteří trpí nějakým onemocněním imunitního systému. Přestože je nyní lékařská veřejnost s chlamydiovými infekcemi seznámena, stále se vyšetření na jejich přítomnost neprovádí standardně. Mnoho pacientů je tak označeno za hypochondry, popřípadě odesláno do ordinace psychiatra s diagnózou deprese. Pokud se léčíte neúspěšně už několik týdnů třeba pro bolesti krku, požádejte lékaře o provedení testu na chlamydie.

Příznaky

Bohužel nejsou příliš specifické, podobné příznaky se projevují i u jiných onemocnění. Mezi ty nejtypičtější patří zejména:

  • úporné bolesti v krku
  • opakované infekty horních a dolních cest dýchacích
  • chronická únava: několik týdnů a déle nejste schopni ani vstát z postele, nezvládáte pracovní tempo ani domácnost, usínáte častěji i během dne, kdykoli se posadíte
  • bolesti kloubů
  • dlouhodobě zvýšená teplota
  • chronický kašel a zadýchávání se
  • deprese – jako důsledek snížené životní výkonnosti
  • neurologické problémy (bolesti hlavy, mlhavé vidění, závratě, stavy opilosti, výpadky zorného pole)

Přenos a nakažlivost

Chlamydiová infekce se v těle hostitele šíří tak, že mikroorganismy vniknou do buňky a přetvoří ji ke svému přežití a množení. To trvá tak dlouho, až buňka praskne, a tak se bakterie šíří dále do těla. Bakterie často v buňce přebývají a projeví se teprve, když je oslaben imunitní systém člověka. Zákeřnost infekce spočívá v zaměnitelnosti příznaků s méně závažnými onemocněními.

Chlamydiová infekce napadá ve většině případů pohlavní orgány a většinou se řadí mezi pohlavně přenosné choroby. Primárně se skutečně přenáší pohlavním stykem při nechráněném sexu. Ohroženi jsou tedy především promiskuitní lidé. U chlamydií trachomatis (CTR) může dojít k nákaze i sekundárním způsobem, tedy používáním společného prádla (ručníků, povlečení) nebo v místech společně užívaných prostor (sauna, bazén, sprchy, posilovna, toalety).

Detail odstavce: Chlamydie v krku
Zdroj: Chlamydie příznaky a projevy
Zveřejněno: 7.4.2017

SVRAB

Co je to svrab

U člověka je původcem zákožka svrabová. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3 až 0,4 mm dlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.

Onemocnění se přenáší nákazou nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech), avšak rozhodně ne pouhým podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Onemocnění se léčí používáním masti InfectoScab 5 %, přičemž léčivou látkou je zde permethrin, nebo masti s obsahem síry.

Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro jistotu zajet do sirných lázní nebo do sauny – doporučuje se však až třetí den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám okolo 60 °C, také nejsou schopny přežít. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není. Infekci napomáhá snížená imunita.

Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U vážných nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou – takzvaný svrab norský. Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel.

Základním příznakem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení u některých lidí přetrvává svědění i dva měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.

Klasickým příznakem svrabu je svědění, které se stupňuje v noci na lůžku a při zahřátí těla například při sportu. Na kůži je viditelná vyrážka. Jedná se o chodbičky zákožek, které jsou dlouhé několik milimetrů až několik centimetrů a jsou našedlé nebo narůžovělé. Lehce vyvýšené nitkovité stopy mají perleťově zbarvenou, 2 až 3 mm velkou kupku na konci. Nejčastěji postiženými místy jsou meziprstní prostory, okolí genitálu a prsních bradavek, hýždě, zápěstí, záhyby loketního a kolenního kloubu, podbřišek a místa, kde přiléhá prádlo. U dětí také dlaně, plosky nohou, obličej a záda.

Detail odstavce: Co je to svrab
Zdroj: Svrab
Zveřejněno: 2.11.2016