Klinické testy neprokázaly toxicitu rostliny Tribulus terrestris ani vedlejší účinky a to i při podání velmi vysokých dávek. Byl popsán pouze jeden případ mladého muže v říjnu 2004, u kterého se kvůli užívání Tribulusu objevila gynekomastie, což je zvětšená prsní žláza u mužů.
Možným nepřímým nežádoucím účinkem by tak mohly být jen následky zvýšené hladiny testosteronu. Mezi ně patří zvýšená agresivita, sexuální náruživost, akné a rakovina prostaty.
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhóza jater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
Verospiron může u mužů způsobit zvětšení prsou, což se označuje jako gynekomastie. Kromě toho může Verospiron v kombinaci s jinými léky (například ACE-inhibitory) zvýšit příliš hladinu draslíku a vyvolat hyperkalémii. Riziko je vyšší u pacientů se selháváním ledvin.
Gynekomastie je zvětšení prsu u muže. Rozlišujeme gynekomastii pravou a nepravou. Pravou gynekomastií nazýváme zvětšení mléčné žlázy. Je charakterizovaná epiteliální hyperplazií a hyperplazií fibroblastů periduktálního stromatu prsní žlázy. Při dlouhodobém průběhu dochází k fibrózní (vazivové) přestavbě tkáně, která je již trvalá. Nepravou gynekomastií rozumíme zduření podkožní oblasti mužské mammy jiným procesem. Nejčastěji se jedná o tuková depozita, záněty nebo nádory.
Dnes se nejvíce v léčbě těchto problémů používá tamoxifen, který má přímý vliv na funkci estrogenního receptoru v prsu a vede ke zlepšení steroidogeneze cestou ovlivnění hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy. Doporučované léčebné schéma tamoxifenem je alternativní podání, kdy pacienti užívají 1. měsíc, 2. měsíc vynechají a 3. měsíc opět užívají. Principem léčby je zlepšení endogenní steroidogeneze v gonádách, čehož se v tomto intervalu dosáhne, a lokální vliv antiestrogenní léčby je dostatečně dlouhý k blokádě estrogenního receptoru v prsu k dosažení redukce velikosti gynekomastie a ústupu mastodynie. Léčba nemá komplikace, estrogenní vlastnosti tamoxifenu se u mužů negativně neuplatňují. U starších mužů se zavedenou léčbou hyperplazie prostaty je tamoxifen lékem první volby. Recidivy v pubertě nebývají časté, vždy se pátrá po genetické odchylce nebo toxické příčině (marihuana).
Vzhledem k uložení varlat v šourku jsou varlata snadno přístupná zraku a pohmatu. Je proto velmi důležité, aby všichni mladí muži znali příznaky, které by mohly znamenat nádor varlete:
jakákoliv změna velikosti a objemu varlete, většinou zvětšení varlete (někdy se může varle i zmenšit!);
hmatná bulka, hrbolek či nepravidelnosti povrchu varlete nebo ztvrdnutí varlete;
ze začátku je nádor varlete nebolestivý, postupně se může přidat tupá bolest, pocit tíhy v šourku (náhlá prudká bolest většinou znamená jinou příčinu obtíží (zánět, infarkt varlete, torzi = náhlé otočení varlete kolem své osy, „zaškrcení“ cév a nedokrvení varlete).
Pokud tyto příznaky nevymizí v průběhu 2 týdnů, je nutno vyhledat lékaře. Kromě těchto symptomů se někdy může objevit i zduření prsních žláz (gynekomastie) s pocitem napětí či zvýšené citlivosti bradavek. Někdy patří mezi první klinické příznaky bolesti břicha či bolesti zad, převážně v bederní oblasti. Většinou jsou již příznakem postižení lymfatických uzlin v břichu metastázami.
Steroidní saponiny stimulují tvorbu androgenních a estrogenních hormonů (testosteron, estrogeny) a přitom nezvyšují hladinu progesteronu a kortikosteroidních látek. Zároveň nedochází k toxicitě organismu. Obsažené steroidní saponiny mají vliv na vyplavení LH (luteinizačního hormonu). Luteinizační hormon je hypofyzární hormon stimulující gonády. U žen je LH důležitý pro produkci estrogenu, u mužů je nezbytný pro vývoj a zrání spermií a pro produkci testosteronu. V ojedinělých případech u některých jedinců citlivých na zvýšenou hladinu estradiolu může dojít ke zhoršení gynekomastie, což je zvětšení prsních žláz u mužů. Výše zmíněné látky mají výrazný vliv na zvýšení hladiny testosteronu u mužů, v některých případech až o 30 %. U žen dochází ke zvýšení hladiny folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a estradiolu. U obou pohlaví lze očekávat narůst libida, zlepšení nálady a sebedůvěry. Kotvičník zemní získal díky těmto vlastnostem pověst bulharské rostlinné viagry. K výraznějšímu nárůstu svalové hmoty dochází spíše u mužů. Ženám pomáhá efektivně snižovat negativní projevy menopauzy – náhrada syntetického estrogenu za přírodní kotvičník zemní měla stejný efekt, ale bez nežádoucích účinků na psychiku a chování.
Nádor varlete představuje asi 1 % všech nádorů mužů. Hlavním příznakem nádoru je nebolestivé, někdy i mnohonásobné zvětšení varlete. Může dojít i k silným bolestem v bedrech. Hlavním rizikem je nesestoupení varlat do šourku a jejich setrvání v břiše. Tento stav je označován jako kryptorchismus. Léčba nádoru varlete je kombinací chirurgické léčby, radioterapie neboli ozáření a podle rozšíření nádoru též chemoterapie neboli agresivní protinádorové léčby. V dnešní době je léčba zhoubných nádorů varlat na velmi vysoké úrovni a mnoho pacientů má šanci na trvalé vyléčení. Kritický je zde čas – pokud muž s návštěvou lékaře otálí, může nechat maligní proces růst a metastazovat, a tím se vystavuje zbytečnému riziku.
Testikulární nádory se projevují tak, že dochází ke vzniku tuhého zduření varlete. To je základní příznak. Při postižení pobřišnice dochází k silné bolesti v bedrech. Dále jsou to poruchy vylučování (při útisku močovodů dochází ke sníženému množství moči – oligourie) nebo poruchy střevní pasáže. Při postižení v dutině hrudní to může být kašel, dušnost a podobně. Může dojít ke vzniku gynekomastie, což je nárůst prsou u mužů, protože nádorové buňky mohou produkovat beta-podjednotky lidského choriového gonadotropinu, který růst prsou stimuluje.
Při diagnóze testikulárního (testis – varle) nádoru se u 1–2 % mužů objeví nádor na druhé straně. Toto číslo reprezentuje 500násobný vzestup incidence ve srovnání se zdravou mužskou populací.
U těchto nádorů žádná specifická prevence neexistuje.
Testikulární selhání znamená, že varlata nemohou produkovat spermie nebo mužské hormony.
Mezi hlavní příčiny patří: některé léky, včetně glukokortikoidů a opioidů, problémy s chromozomy, nemoci, které mají vliv na samotná varlata, včetně příušnic a rakoviny varlat, poranění varlat, testikulární torze. Dále činnosti, které mohou způsobit zranění šourku, například jízda na motocyklu, časté a intenzivní užívání marihuany, nesestouplá varlata při narození a podobně.
Příznaky: zvětšená prsa (gynekomastie), neplodnost, nedostatek svalové hmoty, nedostatek sexuální touhy (libida), ztráta ochlupení podpaží a na ohanbí, pomalý vývoj nebo absence sekundárních mužských pohlavních znaků (růst vlasů, zvětšený šourek, změny hlasu), muži si mohou všimnout, že se nemusí tak často holit.
Fyzikální vyšetření může ukázat: abnormálně malá varlata, tumor, nízkou kostní denzitu a zlomeniny. Krevní testy mohou zjistit nízké hladiny testosteronu a vysoké hladiny prolaktinu, FSH a LH. Selhání varlat a nízkou hladinu testosteronu je obtížné diagnostikovat u starších mužů, protože hladina testosteronu obvykle klesá s věkem.
Léčba: některé formy selhání varlat je možno léčit doplňky mužských pohlavních hormonů. Muže, kteří podstupují testosteronovou substituční terapii, musí pečlivě sledovat lékař. Testosteron může způsobit nadměrný růst prostaty a abnormální zvýšení počtu červených krvinek. Mnoho forem testikulárních poruch nelze zvrátit. Hormonální substituční terapie může zvrátit symptomy, ale nemusí obnovit plodnost. Testikulární selhání, které začíná před pubertou, se zastaví během normálního růstu těla. Jako prevence se doporučuje eliminace rizikové činnosti. K léčbě se používá přípravek Undestor.
Lék Verospiron se podává jako přídatná léčba u srdečního selhání a arteriální hypertenze. Dále jako léčba ascitesu a edémů při jaterní cirhóze. Při primárním hyperaldosteronismu (diagnóza a léčba), edému při nefrotickém syndromu, ascitesu při maligním nádoru.
Vedlejší účinky Verospironu
Poruchy krve a lymfatického systému: agranulocytóza, eosinofilie, trombocytopenie.
Poruchy imunitního systému: hypersenzitivita.
Endokrinní poruchy – velmi vzácné: hirsutismus.
Poruchy metabolismu a výživy – velmi časté: hyperkalemie (u pacientů s renálním selháním a u pacientů se současně podávanými přípravky s obsahem draslíku). Časté: hyperkalemie (u starších pacientů, u diabetiků a pacientů užívajících ACE inhibitory). Vzácné: hyponatremie, dehydratace, porfyrie.
Poruchy nervového systému – méně časté: zmatenost, somnolence (u pacientů s jaterní cirhózou), bolest hlavy. Velmi vzácné: paralýza, paraplegie způsobená hyperkalemií.
Srdeční poruchy – velmi časté: arytmie způsobené hyperkalemií (u pacientů s renálním selháním a u pacientů, kteří zároveň užívají přípravky s obsahem draslíku).
Cévní poruchy – velmi vzácné: vaskulitida. Četnost neznámá: hypotenze.
Gastrointestinální poruchy – časté: nauzea, zvracení. Vzácné: gastritida, žaludeční vřed, duodenální vřed, gastrointestinální krvácení, bolest břicha, průjem.
Poruchy jater a žlučových cest – velmi vzácné: hepatitida.
Poruchy kůže a podkožní tkáně – vzácné: vyrážka, kopřivka. Velmi vzácné: alopecie, ekzém, erythema annulare, systémový lupus erythematodes.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně – velmi vzácné: osteomalacie.
Poruchy ledvin a močových cest – velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu – velmi časté: snížení libida, erektilní dysfunkce, gynekomastie (u mužů); napětí v prsou, zvětšení prsou, poruchy menstruace (u žen). Časté: infertilita v případě užívání vysokých dávek (450 mg/den).
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace – méně časté: astenie, únava.
Clomiphene citral slouží k vyvolání ovulace u žen, které mají problémy s otěhotněním, k léčení specifických poruch funkce vaječníků, k léčbě mužské sterility.
Clomiphene citral byl vyvinut především k léčbě žen. Patří mezi HCG produkty. Muži, dopingoví hříšníci, jej užívají kvůli schopnosti účinně působit na zvyšování endogenní produkce testosteronu, přičemž zvlášť účinný bývá tento přípravek ve spojení se steroidy. Údajně již za 10–14 dní dokáže zcela normalizovat testosteronovou produkci silně narušenou právě užíváním steroidů. Proto je jasné, že jeho čas přichází právě na konci steroidového cyklu nebo krátce po jejich vysazení, nejčastěji v napojení na HCG.
Vedlejší účinky jsou odrazující – dochází k silným poruchám zraku, bolestem žaludku, zvracení, zvyšování hmotnosti, návalům horka, nejsou vyloučeny ani poruchy jater. Z dostupných informací vyplývá, že denní dávka by se měla pohybovat v rozsahu 50–100 mg, přičemž maximum se používá nejvýše 5 dnů, s následným poklesem dávky a úplným vysazením přípravku. V žádném případě by se přípravek neměl užívat déle než 10–14 dnů.
Clomiphene citral jsou tablety o obsahu 25 mg nebo 50 mg.
Cyclofenil
Cyclofenil je velmi slabý estrogen, který, laicky řečeno, brání receptorům estrogenů spojit se se silnými estrogeny. Tyto účinky jsou údajně pro některé dopingové hříšníky tak pozitivní, že ho v klidu užívají během cyklů jako antiestrogen, což způsobí ve výsledku nižší vodní retenci a nižší nebo žádný stupeň gynekomastie. Antiestrogenové účinky však zcela zastiňuje schopnost účinně zvyšovat endogenní hladinu testosteronu, a to dokonce v takové míře, že je srovnatelný s účinky známého HCG, používaného na obnovení produkce testosteronu, která byla snížena užíváním anabolicko-androgenních steroidů. Zvýšení produkce testosteronu tímto prostředkem využívají i někteří soutěžící, kteří odmítají anabolicko-androgenní steroidy kvůli jejich extrémně škodlivým vedlejším vlastnostem. V jejich případě je při aplikaci zaznamenán nárůst síly i svalové hmoty.
Vedlejší účinky tohoto prostředku jsou charakterizovány jako velmi mírné. Vzácně je to lehké akné, případně návaly a zvýšený sexuální zájem. Mimochodem, v minulých letech se na trhu se suplementárními doplňky objevily i výrobky obsahující právě cyclofenil.
Denní dávka by se měla pohybovat maximálně v rozsahu 100–200 mg na den po dobu 4–6 týdnů. Po uplynutí této doby se účinnost tohoto prostředku snižuje. Dopingoví hříšníci udávají, že nejlepších výsledků dosahovali, pokud užívali přípravek ve dvou dávkách – ráno na lačno a těsně před spaním. Cyclofenil bývá zneužíván nejčastěji během anabolicko-androgenních cyklů, nebo na jejich konci, nebo při přípravě na soutěže.
Cyclofenil jsou tablety s obsahem 100 mg nebo 200 mg.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Dyspnoe méně časté až časté.
Rinitida méně časté až velmi vzácné.
Kašel velmi vzácné.
Bronchospasmus méně časté.
Eosinofilní pneumonie velmi vzácné.
Gastrointestinální poruchy
Hyperplazie dásní velmi vzácné.
Bolest břicha a nevolnost jsou časté.
Zvracení méně časté až časté.
Dyspepsie méně časté až časté.
Změna chování střev méně časté.
Sucho v ústech méně časté.
Porucha chuti časté.
Změna chuti méně časté.
Průjem a zácpa časté.
Pankreatitida velmi vzácné.
Gastritida velmi vzácné.
Poruchy jater a žlučových cest
Hepatitida, cholestatická žloutenka jsou velmi vzácné.
Hepatitida buď cytolytická nebo cholestatická velmi vzácné.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Quinckeho edém velmi vzácné.
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny anebo hrtanu jsou méně časté.
Erythema multiforme velmi vzácné.
Alopecie méně časté.
Purpura méně časté.
Změna zbarvení kůže méně časté.
Zvýšené pocení méně časté.
Pocení méně časté.
Pruritus méně časté až časté.
Vyrážka méně časté až časté.
Stevensův-Johnsonův syndrom velmi vzácné.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie, myalgie jsou méně časté.
Svalové křeče méně časté až časté.
Bolest v zádech méně časté.
Poruchy močení
Poruchy močení, nokturie, zvýšená frekvence močení jsou méně časté.
Zhoršení funkce ledvin je méně časté.
Akutní renální selhání je velmi vzácné.
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Impotence méně časté.
Gynekomastie méně časté.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Edém, periferní edém se objevuje často.
Únava často.
Bolest na hrudníku méně časté.
Astenie méně časté až časté.
Bolest méně časté.
Celková nevolnost méně časté.
Zkreslení vyšetření
Zvýšení jaterních enzymů: ALT, AST (většinou konzistentně s cholestázou) se objevuje jen velmi vzácně.
Vzrůsty bilirubinu a jaterních enzymů v séru jsou vzácné.
Vzrůsty močoviny v krvi a kreatininu v krevním séru, hyperkalemie není známo.
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Je však důležité, abyste věděli, které nežádoucí účinky to mohou být. Jsou obvykle mírné a vymizí v průběhu krátké doby. Ukončete léčbu přípravkem Rosucard a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u vás dostaví alergická reakce:
obtížné dýchání, někdy doprovázené otokem obličeje, rtů, jazyka a/nebo hrdla;
otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo hrdla, obtížné polykání. silné svědění kůže (s vystouplými boulemi).
Přestaňte také užívat ROSUCARD a ihned informujte svého lékaře, pokud budete pociťovat neobvyklou bolest ve svalech, která trvá nezvykle dlouho. Svalové příznaky jsou častější u dětí a dospívajících než u dospělých. Podobně jako u ostatních statinů se u malého počtu osob mohou objevit nepříjemné svalové příznaky, které se vzácně mohou prohlubovat a vést až k potenciálně život ohrožujícímu svalovému poškození známému jako rabdomyolýza. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v souvislosti s léčbou rosuvastatinem (léčivá látka přípravku Rosucard).
Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 pacienta z 10):
bolest hlavy;
bolest břicha;
zácpa;
pocit na zvracení;
bolest svalů;
slabost;
závratě.
zvýšení hladiny bílkoviny v moči – obvykle dochází k normalizaci bez nutnosti přerušit léčbu přípravkem Rosucard (pouze Rosucard 40 mg);
cukrovka (diabetes mellitus) – obvykle u pacientů s hladinou cukru v krvi na horní hranici „normálních hodnot“.
Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 pacienta ze 100):
vyrážka, svědění kůže a jiné kožní reakce;
zvýšení hladiny bílkoviny v moči – obvykle dochází k normalizaci bez nutnosti přerušit léčbu přípravkem Rosucard (pouze Rosucard 10 mg a 20 mg).
Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 pacienta z 1 000):
těžká alergická reakce – příznaky zahrnují otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, potíže s polykáním a dýcháním, silné svědění kůže (s vystouplými boulemi), pokud se taková reakce u vás dostaví, okamžitě přestaňte užívat Rosucard a volejte lékařskou pomoc;
poškození svalů – přestaňte užívat Rosucard a informujte lékaře okamžitě, jakmile zjistíte neobvyklou bolest nebo křeče svalů, která trvá déle, než jste čekal/a;
silná bolest břicha (zánět slinivky břišní) zvýšení hodnot jaterních enzymů v krvi;
bolest kloubů.
Velmi vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 pacienta z 10 000):
žloutenka (zežloutnutí kůže a očí);
zánět jater stopy krve v moči;
poškození nervů rukou a nohou (pocit necitlivosti);
ztráta paměti;
gynekomastie (zvětšení prsů u mužů).
Nežádoucí účinky vyskytující se s neznámou frekvencí (z dostupných dat nelze frekvenci stanovit), mohou zahrnovat:
průjem;
Stevens-Johnsonův syndrom (závažné puchýřovité onemocnění kůže, úst, očí a pohlavních orgánů);
kašel;
dušnost;
edémy (otoky).
Jiné možné nežádoucí účinky:
poruchy spánku včetně nespavosti a nočních můr;
ztráta paměti;
sexuální potíže;
deprese;
dýchací potíže, mezi které patří přetrvávající kašel a/nebo dušnost nebo horečka;
diabetes – pravděpodobnější, pokud máte vysokou hladinu cukrů a tuků v krvi, jste obézní a máte vysoký krevní tlak.
Pokud se u vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
