Plod v děloze matky nemá plně vyvinutý imunitní systém, protože ho za normálních okolností ani nepotřebuje. Patogenní mikroorganismy se k plodu většinou ani nedostanou, a pokud ano, je plod vybaven pouze bazální hladinou protilátek třídy IgG, které se k němu dostávají transplacentární cestou (prochází z matčina organismu přes placentu). V okamžiku porodu je novorozenec vybaven stejným množstvím protilátek IgG jako jeho matka, pokud se v krvi dítěte nalézají protilátky třídy IgM, jedná se nejspíše o reakci na infekci během těhotenství, tedy o takzvanou intrauterinní infekci (což je pravděpodobně nejčastější příčina předčasných porodů). Buněčná imunita rovněž vykazuje určité zvláštnosti vzhledem k poměrům u dospělých. Množství a v některých případech i aktivita buněk imunitního systému (jedná se o různé typy bílých krvinek) jsou snížené. Z tohoto faktu vyplývá, že imunitní systém vykazuje sníženou schopnost usmrcovat některé bakterie, například Escherichia coli. Novorozenec je tedy ohrožen nákazou i za normálních okolností poměrně neškodnými bakteriemi (míněno pro zdravého dospělého). Pro novorozence představují nebezpečí zejména ty mikroby, které osídlují porodní cesty a při porodu se drobnými oděrkami či sliznicí dostávají do organismu dítěte. Zde narazí pouze na slabý odpor málo vyvinutého imunitního systému, a tak mohou způsobovat těžká onemocnění typu sepse, zánětu mozkových blan a další. Problémem však nejsou jen bakterie, hrozí i nákaza herpetickými viry, virem žloutenky typu B nebo dokonce virem HIV.
Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte v prvním roce života vrcholí v období 3. až 6. měsíce. V této době výrazně klesá hladina mateřských protilátek, nová tvorba vlastních protilátek je ještě nedostatečná a specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní a zastoupené v dostatečné míře. Proto je novorozenec vystaven zvýšenému riziku ohrožení jakékoli nákazy. Mateřské mléko jako přírodní zdroj scházejících složek imunitního systému kompenzuje oslabenou imunitu novorozence. V mléce se nacházejí jak obranné bílé krvinky, tak všechny typy protilátek, a navíc další pomocné látky imunitního systému. Zvýšená přítomnost protilátek, které chrání především sliznice trávicího a dýchacího ústrojí, pomáhá zabránit uchycení respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka hrají důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňují proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.
V diskuzi RAGLAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,prosím pletu od spodku navrch .Takže od průramku přidavát po jednom oku a jeto stejny jak př.dil i zad.dil a rukávy? Nikdy jsem raglan nepletla pletu na novorozence.Mnohokrát děkují
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
JAK SE POSTUPUJE U RAGLANU.PLETU PRO NOVOROZENCE A RADU PRO HLOUPE.PŘIDÁVAT V KAŽDE ŘADĚ PO PO 1 OČKU?
V užším slova smyslu znamená termín „imunita“ naprostou odolnost organismu proti chorobě. Imunita se v živočišné říši sice rozvíjela velice pozvolna, ale i u organismů, které nemají žádné bílé krvinky, se do jisté míry vyvinul imunitní systém schopný rozlišovat cizí od svého. Jestliže bílé krvinky bezobratlí mají, jedná se o tzv. fagocytující buňky, jež se pohybují uvnitř těla živočichů (v cévách, tkáních ad.) a zajišťují tzv. nespecifickou (vrozenou) imunitu. V tom představují předky lidských makrofágů. Byly nalezeny u většiny živočichů, od primitivních houbovců přes hmyz až po obratlovce.
V diskuzi RAGLAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,prosím pletu od spodku navrch .Takže od průramku přidavát po jednom oku a jeto stejny jak př.dil i zad.dil a rukávy? Nikdy jsem raglan nepletla pletu na novorozence.Mnohokrát děkují
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den ,začinam plest raglan a nikdy jsem nepletla raglan.Mám dotaz přidávat v každe řadě jeto pro novorozence.Rada musi byt pro nechapajici děkuji moc a nashledanou
Imunitní systém novorozence při porodu císařským řezem
Děti, které neprojdou porodními cestami matky, mají horší poporodní adaptaci. Tvrdí se, že jsou náchylnější k astmatu, alergiím i ekzémům. Novorozencův trávicí trakt je nevyvinutý a slizovitá membrána, která pokrývá vnitřek střeva, je tenká a nesouvislá. Až po přijetí prvních bakterií v průběhu porodu a následně z potravy se mu začne membrána zacelovat a stává se i silnější. Tato membrána slouží jako brnění a ochraňuje střevní buňky od toho, aby se k nim nedostaly střevní bakterie blízko a následně nepronikly do krevního oběhu a nevyvolaly infekci. Naprosto rozdílnou mikroflóru mají děti porozené přirozeně oproti dětem narozeným císařským řezem. Dítě narozené přirozeně získá od matky zdravou dávku bakterií z její pochvy a řitního otvoru.
Děti narozené císařským řezem získávají první bakterie z kůže a také z povrchu v nemocnici a od lékařského personálu. Tato mikroflóra není tak pestrá a neobsahuje tolik důležitých bakterií zejména z rodu Lactobacillus. Někteří odborníci doporučují, aby dětem po císaři byla pusinka a další části těla pomazány stěrem z matčiny pochvy. Novorozenec by tak dostal správnou mikroflóru, kterou příroda zamýšlela předat z matky na dítě. Bohužel na tento způsob není veřejnost připravena.
V naší poradně s názvem VZNIK PIGMENTOVÉ SKVRNY U NOVOROZENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evík.
Chtěla jsem se zeptat, zda má na pigmentové skvrny u novorozence vliv stres a fyzické týrání matky ve vysokém stádiu těhotenství...
Můj přítel mě bil přes holé nohy měla jsem na obou nohách zarudlé bolavé fleky. Po porodu se mému synovi v těch samých místech objevili modřinky stejného tvaru a ve stejných místech a ty se během pár dnů změnily v pigmentové skvrny. ( tmavě hnědé fleky )
Je to možné, že by se to přenášelo z matky na plod? Nebo je to jen náhoda a babská povídačka...
Má s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Evíku, co takhle vyměnit manžela??? Přenos zevních ran a pohmožděnin z matky na plod před porodem je vyloučený. Vyloučena ale není recidiva Vašeho manžela, který by stejné postupy fyzického násilí mohl aplikovat i na Vaše miminko. Buďte opatrná a raději si popovídejte se svou dětskou lékařkou, která fleky u Vašeho miminka může vidět a lépe je diagnostikovat.
Při oslabené imunitě jdete často doslova z nemoci do nemoci − angína střídá angínu, chřipka chřipku. Oslabenou imunitu mívají především děti, jejichž imunitní systém ještě není plně rozvinut, a senioři, kteří mají imunitu už do jisté míry „opotřebovanou“. Prodělání zmíněných nemocí imunitu dále oslabuje, zvláště pokud nedodržujeme rady lékaře a snažíme se nemoc „přechodit“. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy oslabená imunita je příčinou nemoci, která imunitu ještě více oslabuje. Nemoc se opakovaně vrací a přináší další, čím dál tím závažnější rizika a komplikace. Imunitní systém dozoruje a likviduje nádorové buňky. V každém z nás vznikají denně miliony karcinogenních buněk, s nimiž si však zdravý imunitní systém dovede poradit.
Protilátky se začínají vytvářet již v plodu těhotné matky, a to zhruba od 20. až 30. týdne. Jejich množství však bývá tak malé, že je nelze považovat za ochranné. Novorozenec po porodu je však chráněn takzvanými mateřskými protilátkami, které se do malého děťátka dostávají přes placentu. Jejich množství je někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a proto dostatečně kvalitně chrání novorozence vůči cizorodým látkám a infekčním mikrobům. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, přetrvávají totiž v těle novorozence zhruba 3 až 12 měsíců. Již po 2 měsících po narození jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany, neboť jsou metabolicky rozkládány a vylučovány z těla dítěte. Po porodu se v těle nového človíčka začínají vytvářet také vlastní protilátky, jejich množství je však zpočátku velmi malé a teprve s postupem věku se jejich tvorba zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že v prvním roce života se tvoří zhruba 50 % všech protilátek ve srovnání s dospělým člověkem. Teprve kolem 10. roku si dítě vytváří takové množství protilátek, které odpovídá dospělému člověku.
První bílé krvinky se pozorují již v období žloutkového vaku, později hrají významnou roli při zánětlivých reakcích. Typické obranné bílé krvinky, které se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině, se objevují v plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství zpočátku nepatrné, ale postupně, jak plod roste, jejich množství stoupá. Mimo jiné vznikají další druhy těchto obranných buněk a zvyšuje se rovněž jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk bývají po porodu u novorozeného děťátka plně funkční. V období zrání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky od látek cizorodých. To přispívá ke správné funkci imunitního systému, který nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky, tkáň a další biologické látky vlastní člověku. Stejně jako protilátek nemá novorozenec také dostatek těchto specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělých lidí.
Kolostrum je jedním z významných faktorů, které ovlivní imunitu novorozence celoživotně. Obsahuje množství vitamínů, minerálů, stopových prvků a také významné bílkoviny, růstové faktory a inhibitory proteáz, hrající velmi výraznou roli v imunitním systému. Dále obsahuje protilátky, které mají přímé účinky proti bakteriím, virům a plísním. V kolostru se vyskytuje též laktoferrin, bioaktivní glykol-protein, který u zdravých jedinců pomáhá zabezpečit imunitu proti chřipkám, nachlazením, parazitům a infekčním bakteriím, uplatňuje se při omezování růstu metastáz, pomáhá redukovat plísně a omezuje produkci volných radikálů. Jedním z hlavních příznivých účinků lactoferrinu je jeho schopnost redukovat záněty prostřednictvím regulace zánětlivých cytokinů, jakými jsou například Interleukin-1, Interleukin-6 a faktor nekrózy tumorů (TNF). Každá jejich složka působí na zvláštní skupinu buněk. I přesto, že jsou za jistých okolností potřebné, platí, že příliš velké množství může škodit. V kolostru najdeme také důležitou skupinu molekul nazývanou PRPs (Proline-Rich-Polypeptides), která pracuje jako výkonný regulátor imunitního systému. Bylo dokázáno, že v odpovědi humorální složky imunitního systému stimulovaly PRPs nízkou, nebo naopak utlumovaly vysokou imunitní odpověď. PRPs rovněž ukázaly prospěšné účinky ve zrání tymocytů a tvorbě T-supresorových buněk. Tento proces nesporně přináší rovnováhu v tělových imunitních reakcích a do budoucna ukazuje cestu řešení autoimunních onemocnění. Růstové faktory obsažené v kolostru mají vliv na hojení ran, na vytváření svalové hmoty, na zlepšení nervového systému a na zvyšování výdrže a vitality. Všechny látky obsažené v kolostru pomáhají novorozenci přežít dny, kdy se ocitá v novém prostředí.
U nekojících matek je možné kolostrum přidávat po konzultaci s pediatrem i uměle živeným dětem.
Látky obsažené v kapkách Vilcacora mají na náš organismus příznivé účinky, napomáhají jeho správné činnosti, zmírňují následky špatné skladby stravy, nezdravého životního stylu a prostředí.
V diskuzi IMUNITA A PROBIOTIKA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
Probiotika mi pomáhají zklidnit žaludek při užívání antibiotik a taky při různých střevních potížích. Také jsou skvělá na imunitu. Já beru Probilact a jsem spokojená.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johča.
Probiotika nám moc pomáhají. Užíváme Probiolact při střevních potížích a při oslabené imunitě.
Moučnivka se u kojenců projevuje bělavými povlaky v ústech, a to na jazyku, tvářích, dásních nebo na patře. Puchýřky vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh a nejdou jednoduše setřít. Někdy bývá moučnivka u kojenců doprovázena také mokvajícími puchýřky v okolí konečníku.
Moučnivka u kojenců se léčí 0,5–1% genciánovou violetí, fialovým protiplísňovým roztokem. Genciána je v lékárnách běžně dostupná. Nanáší se na postižená místa. K aplikaci můžete použít vlastní prst ovázaný kouskem obvazu. Pokud moučnivka nezmizí do 3 až 4 dnů, navštivte lékaře. Na moučnivku lze použít také výplachy dutiny ústní roztokem tea tree oleje, zeleného jílu nebo aloe vera. Před jejich použitím se však u dětí poraďte s lékařem. Zároveň je nutné všechny dudlíky, které dítě používá, vyvářet nejlépe ve vodě s trochou octa.
V naší poradně s názvem IMUNITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruš.
Co by ste mi doporučili jako přírodní na posílení střevní mikroflory a tím i imunity? Existuje něco přírodního? Probiotika ale nechci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako náhrada probiotik v tabletách mohou dobře pomoci jogurty, kefír, tvaroh a nepečené obilí ve formě vloček, ovoce a jen občas maso. K tomu zdravý pohyb a dobrou náladu.
Se zvýšenou hladinou bilirubinu se pravidelně lékaři setkávají u novorozenců, u nichž dochází zcela normálně po porodu ke snížení počtu červených krvinek (mají jich více než dospělí) a k uvolnění většího množství bilirubinu – hovoří se o novorozenecké žloutence. Po odbourání bilirubinu žloutenka mizí. Stanovení bilirubinu u novorozenců je standardní vyšetření, novorozenec je zcela v pořádku.
Bilirubin u novorozence může být v rozmezí 24 až 149 mmol/l. Druhý den života může být normou rozmezí 58–197 mmol/l. Třetí den až pátý den bilirubin může být od 26 do 205 mmol/l. U kojenců je tento ukazatel obvykle normalizován do dvou týdnů (někdy do měsíce) jeho věku. Nicméně v případech, kdy se hladina bilirubinu zvyšuje, je nutné provést aktivní léčbu až po náhradní transfuzi krve. Navzdory skutečnosti, že tento postup má určité riziko, pomáhá předejít toxickému poškození mozku a vzniku výrazného neurologického deficitu.
U novorozenců se vzorek krve získává vpichem do patičky.
Klyzma je výplach střev. Aplikuje se v první době porodní. Porodní asistentka uloží rodičku na lůžko na bok (nohy jsou skrčené) a do konečníku zavede rektální rourku. Tou do střev pustí vlažnou vodu (asi 0,5–1 litr). Během aplikace je nutné uvolnění svalů a hluboké dýchání. Při klyzmatu dochází k nepříjemnému pocitu plnosti, ale důležité je v sobě tekutinu udržet minimálně 10–15 minut (aby voda mohla stolici rozpustit). Vyprázdnit se můžete najednou, ale také je možné, že půjdete během půlhodinky víckrát. A hlavně, pokud nejste při porodu sama a stydíte se před partnerem, pošlete ho chvilku za dveře.
Klyzma má pro rodičku řadu výhod: Pomůže vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo, čímž uvolní cestu plodu do pánve (mechanický účinek) a mamince samotné uleví, pokud celé těhotenství trpěla zácpou. Teplota aplikované vody zvýší děložní kontrakce (nervový účinek). Zabrání nechtěnému úniku stolice při porodu, což může pro ženu představovat psychicky negativní handicap, který často zhoršuje její spolupráci a hygienicky představuje i riziko pro novorozence.
Alternativou očistného klyzmatu je přípravek Yal, který si můžete aplikovat sama. Předepíše vám ho gynekolog (stojí okolo 200 Kč). Použití je velmi jednoduché. Lahvičku s roztokem protřepete. Až se objeví pěna, lahvičku zavedete do konečníku až na doraz a stlačíte ji tak, abyste ji celou vyprázdnili. Stejně jako u klyzmatu i zde musíte čekat minimálně 10–15minut, než se půjdete vyprázdnit. Nevýhodou Yal přípravku je, že je dražší a chybí efekt teplého nálevu na děložní kontrakce.
Klyzma má nesporně mnoho výhod. Porodníci ho hlavně považují za metodu, která usnadní porod. Nutné však není. Pokud žena odmítá vyprázdnění stolice před porodem, mělo by být povinností zdravotnického personálu této žádosti vyhovět. Ale zkuste si nejdřív o daném problému promluvit se sestřičkami, popřípadě s lékařem. Uvědomte si, že právě bakterie obsažené ve stolici mohou znamenat pro vaše miminko nebezpečí infekce. Pokud rodíte do vody, klyzmatu se nevyhnete.
Jak již bylo napsáno, mateřské mléko hraje důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňuje proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie. Při narození přichází dítě na svět s mnoha mechanismy, které ho mají chránit před vnějším světem. V embryonálním vývoji dochází k vytvoření fyziologické obranné bariéry a vrozené imunity, které jsou dány genetickým vybavením a množstvím protilátek, jež dítě získalo přestupem z organismu matky přes placentu (mateřské protilátky IgG). Složka specifické imunity je v embryonálním období vytvořena jen částečně. K jejímu dalšímu vývoji a dozrávání dochází během prvních týdnů až měsíců života na základě promoření mikroorganismy a získaných protilátek z mateřského mléka. Na této složce imunity se zásadní měrou podílí i prebiotika, která jsou základem správného fungování střevních bakterií a která dítě taktéž získává z mateřského mléka. Z pohledu zdraví kojence má tedy kojení zásadní místo ve vytváření správně fungujícího imunitního systému. Mateřské mléko je významným zdrojem ochranných protilátek a prebiotik. Všechny tyto složky mateřského mléka jsou pro dítě v prvních měsících zásadní. V prvních týdnech až měsících života je kromě toho dítě chráněno protilátkami získanými z organismu matky. Tyto mechanismy jsou schopny dítě v prvních měsících ochránit a zároveň u něj stimulují správný vývoj imunitního systému.
Součástí mateřského mléka je kolostrum, takzvané prvotní mléko. Kolostrum (colostrum) je nažloutlá tekutina, která vzniká několik málo dní po narození dítěte během prvního kojení. Příroda zařídila, aby právě prostřednictvím kolostra získávaly děti silný základ pro svou imunitu, obranyschopnost organismu prosti nejrůznějším onemocněním. Kolostrum neboli česky mlezivo obsahuje potřebné živiny včetně nezbytných růstových faktorů, tuky, oligosacharidy, antimikrobiální látky, cytokiny a nukleosidy. Mlezivo je také bohaté na imunoglobuliny, což jsou určité typy bílkovin zapojující se do podpory imunitního systému a boje s mikroby. Kolostrum po porodu zajišťuje u dětí přirozeně pasivní imunitu, tedy příjem hotových protilátek od matky, které novorozence chrání v prvních týdnech života před infekcemi ze zevního prostředí, když ještě není schopen imunitní reakce a produkce vlastních protilátek.
Imunita sídlí ve střevech. Střevo není hladká trubice, jíž by procházelo natrávené jídlo (tzv. trávenina), ale je plné vychlípenin, kterým se říká klky. Klky zvětšují povrch střeva a umožňují tak větší vstřebatelnost živin z tráveniny. Živiny se vstřebávají skrz vlásečnice, jimiž jsou klky hustě protkány, do krve a krví jsou rozváděny po celém těle. Problém nastává tehdy, když máme střevo zanesené a zalepené nastřádaným balastem z potravy. V takovém případě se do těla dostávají toxiny a živiny projdou nezužitkovány ven, protože se přes balast k vlásečnicím vůbec nedostanou. Střevo obsahuje 1,5 kg mikrobů. Receptem na zdravé střevo, i když se to možná zdá nesrozumitelné či zvláštní, je přirozený porod, kojení a nově fekální transplantace. Fekální transplantace je prastará metoda, kdy se transplantuje zdravá stolice do postiženého střeva. Co se týče postupu, nejprve se získá stolice od zdravého dárce (zpravidla od člena rodiny), poté se získaný biologický materiál upraví a nakonec se uskuteční vlastní transplantační krok, a sice vpravení upravených výkalů do zažívacího traktu (obvykle tlustého střeva) nemocného. Léčba fekální transplantací představuje efektivní a zároveň bezpečnou metodu.
Vyskytují se v trávicím traktu, který osidlují a brání jiným bakteriím v jejich nežádoucím přemnožení. Výsledkem správného fungování a rovnováhy našeho trávicího ústrojí je posílená imunita a odolnost vůči nejrůznějším onemocněním a infekcím, neboť tenké střevo je nejdůležitějším zdrojem buněk lidského organismu podílejících se na imunitních reakcích. Pravidelný přísun probiotik snižuje výskyt infekcí, zánětů a také alergií či jiných onemocnění.
Imunitní systém se vyvíjí již v prenatálním období (od 3. měsíce), po narození dítěte se imunitní systém vyvíjí ještě 1/2 roku. Důležité pro posílení imunity je otužování od raného věku dítěte a „přiměřená špína“, tj. dítě není izolováno od běžných vlivů prostředí. Běžné prostředí totiž představuje zdroj podnětů, na které může dítě, respektive jeho imunitní systém reagovat. Čím více dítě izolujeme od vnějších vlivů (zvířat, potravin atd.), tím více dítě znevýhodňujeme a bráníme zdravému vývoji jeho imunitního systému.
