Jak už bylo uvedeno, ječnézrno není závažné onemocnění, a proto jej lze léčit doma. Léčba spočívá v trpělivosti. Ječnézrno musí dozrát a pak prasknout, přičemž se vyplaví hnis. Poté samovolně odeznívá. Zrání ječného zrna jde uspíšit teplými obklady, které se přikládají na nemocné oko. Pokud se přidá intenzivnější svědění oka, je možné použít antibiotickou oční mast či kapky (jsou k dostání v lékárně bez lékařského předpisu). V době onemocnění ječným zrnem se nedoporučuje vkládat kontaktní čočky, je lépe se oka příliš nedotýkat a v žádném případě by se neměl nanášet make-up. Léčba trvá zhruba 5–7 dní, pokud se nějak významně prodlouží nebo se ječnézrno vrací, je zapotřebí vyhledat lékaře. K podpůrné léčbě je možné používat doplňky stravy na přírodní bázi, které působí přímo na zrak nebo posilují obranyschopnost.
Vhodnost léčby závisí na typu a lokalizaci postižené žlázky a dále na stadiu zánětu, proto je dobré poradit se s lékařem. Značné procento se hojí samo a léčbu nevyžaduje.
Zpočátku jsou doporučovány teplé obklady (jak u akutní, tak i chronické formy), které někdy mohou urychlit zkapalnění obsahu ječného zrna s následným vytvořením drobného ohraničeného abscesu (přirovnejme k malému měchýřku naplněnému hnisem), případně i vést ke spontánnímu vyprázdnění a vstřebání.
Po vytvoření abscesu je vhodný drobný chirurgický zákrok – naříznutí a šetrné odstranění zhnisaného obsahu žlázky. Následuje aplikace antibiotické masti několikrát denně do spojivkového vaku.
U chronických forem přetrvávajících déle než 6–8 týdnů je vhodná malá operace při místním znecitlivění, kdy se ječnézrno nařízne několikamilimetrovým řezem a jeho obsah se odstraní.
Někdy lze použít i injekci speciálního léku ze skupiny kortikoidů přímo do ječného zrna, u nás je tento postup méně častý.
Při opakujících se ječných zrnech někdy stav zlepší preventivní podávání tetracyklinových antibiotik. V těchto případech se nevyužívá tolik antibiotického efektu léku, ale především jeho vlivu na formování a kvalitu mazu produkovaného mazovými žlázkami.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT JEČNÉ ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Jelečková.
Dobrý den,chtěla jsem poprosit o radu,manželovi se udělalo na oku ječnézrno,podstoupil ambulantní zákrok,kde mu ječnézrno vyřízli,ale bohužel na víčku sponím má pořád červenou hrčku,nebolí ho a dokonce se mu zanítil i nos má ho celý červený a na vršku se mu dělají boláky,dostal i antibiotika,mastičky,momentálně mu vařím odvar z heřmánku ale je to nedostatečné,můžete mě prosím poradit jak mu pomoci.Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Jak vyléčit ječnézrno,které se nemůže vyloupnout už asi měsíc,jedná se asi o vlčí zrno.Oční lékař doporučil antibitickou mast a teplé obklady,.ale nic se nemění.Děkuji za odpověď.
V naší poradně s názvem JAK LÉČIT JEČNÉ ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Jelečková.
Dobrý den,chtěla jsem poprosit o radu,manželovi se udělalo na oku ječnézrno,podstoupil ambulantní zákrok,kde mu ječnézrno vyřízli,ale bohužel na víčku sponím má pořád červenou hrčku,nebolí ho a dokonce se mu zanítil i nos má ho celý červený a na vršku se mu dělají boláky,dostal i antibiotika,mastičky,momentálně mu vařím odvar z heřmánku ale je to nedostatečné,můžete mě prosím poradit jak mu pomoci.Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vašeho popisu to vypadá jako rozsáhlejší kožní nákaza a nejen jako banální ječnézrno. Bude nejlepší, když zůstanete v péči kožního lékaře. Bude potřeba odebrat výpotek z pupínků a nechat ho laboratorně vyšetřit. Tak se dá nejrychleji zjistit jaký druh nákazy to je a podle toho aplikovat vhodné léky.
Ječnézrno (hordeolum) je zánět mazové žlázky některé z řas, které obklopují oko, aby jej chránily. Vzhledem k velikosti řas jsou i jejich mazové žlázky drobounké, v normálním stavu mají za úkol řasy zvlhčovat. Pokud se však z nějakého důvodu zanítí, jejich velikost se začne zvětšovat, uvnitř se začnou množit bakterie, případně i hnis, a ječnézrno je na světě. U oka vyroste nehezký váček (absces) ve velikosti, a mnohdy i barvě, zralého zrna ječmene. Původcem infekce způsobující ječnézrno je stafylokok, zánětlivá bakterie.
Hlavní příčinou vzniku ječného zrna je ucpání vývodu mazové žlázky určité řasy. V uzavřeném prostoru se hromadí maz, kde se skvěle daří bakteriím, které se ihned začnou množit a způsobí tak zánět.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT JEČNÉ ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Jelečková.
Dobrý den,chtěla jsem poprosit o radu,manželovi se udělalo na oku ječnézrno,podstoupil ambulantní zákrok,kde mu ječnézrno vyřízli,ale bohužel na víčku sponím má pořád červenou hrčku,nebolí ho a dokonce se mu zanítil i nos má ho celý červený a na vršku se mu dělají boláky,dostal i antibiotika,mastičky,momentálně mu vařím odvar z heřmánku ale je to nedostatečné,můžete mě prosím poradit jak mu pomoci.Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rothova zdeňka.
Dobrý večer , mám ječnézrno které mě trapí už 14dní a né stále uzrát mám cukrovku a hygienu dodržuji.Ráda bych byla kdyby měl někdo radu která by pomohla na dpoktora nemám čas.Děkuji za přispěvky Zdeňka.
I když můžete mít silné nutkání zmáčknout nebo propíchnout ječnézrno, je lepší ho nechat samovolně prasknout, protože vymáčknutí ječného zrna může způsobit závažnou infekci oka.
Navštivte svého lékaře, pokud máte ječnézrno déle než dva týdny, přestože jste ho léčili pomocí teplých obkladů, nebo je stále velmi bolestivé.
Abyste zabránili případné infekci, měli byste se rovněž vyhnout nošení kontaktních čoček nebo používání make-upu, dokud není ječnézrno zcela vyléčené.
Ve svém příspěvku AKNÉ V OČÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
dobry den je mi 15 let sem v pubertě a nečekaně se mi udělalo akné vedle spojivek puvodně jsem si myslel že mám zanět spojivej ale postupně se mi vytvořil v dolním vičku vaček...=/ poradte mi prosím vas co stím už si nevím rady a mám to už asi 4 den je to opuchlé a palí to =(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča.
To asi nebude akné ale ječnézrno,to je zánět řasových žláz. Bohužel se toho zbavíš jen zákrokem,který je bolestivý,sama mám zrno taky často.Ale zákroku se bojím
K nejčastějším komplikacím patří rozšíření zánětu (zánět slzné žlázy, zánět očnice), opakované navracení zánětu, dlouhé trvání zrání zrna. Jinou možnou komplikací nemoci je vlastně nemoc jiná, a to vlčí zrno. Tyto dvě nemoci od sebe často nejsou širokou veřejností rozlišovány. Ječné a vlčí zrno se liší typem žlázy, kterou postihují (vlčí postihuje hlubší) a vlčí zrno není na rozdíl od ječného infekční. Vlčí zrno je malé, nebolestivé zatvrdnutí, často bývá chronické a nemá tendenci samo prasknout. Téměř vždy se musí řešit lékařským zákrokem – vyškrábnutím.
V naší poradně s názvem JAK LECIT JECNE ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda-li má někdo stejný potíže s ječným zrnem.V dubnu se mi udělal 3 krát do měsíce v pravém oku . A už ho mam opět v pravém oku. Něco jsem si o tom přečetla,,hygienu mám dostatečnou,každý den se odličuji,na obličej si nedává žádné krémy ani make-up.Ječnézrno je bolestivé,tečou mi slzy,v oku cítím strašné štípaní a občasné píchaní občas vidím mlhavě a nevím co s tím.Jestli někdo máte stejné potíže nebo podobné uvítám každou radu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste vyměnit ve svých šminkách vše, co přichází do kontaktu s očima. To znamená oční stíny, štětečky, řasenky, konturovací tužky, atd. Je pravděpodobné, že něco z toho bude infikované a při každém použití si zanášíte do oka opakovaně infekci. Od akutních problémů vám pomůže výplach oka borovou vodou, kterou běžně koupíte v lékárně. Kdyby problémy neustaly, tak budete zřejmě potřebovat antibiotika, které vám může předepsat jen oční lékař, takže zvažte už teď jeho návštěvu.
Čím déle je ječnézrno na víčku, tím větší je pravděpodobnost, že se opět objeví. Ječnézrno blokuje mazové žlázy, které se mohou dále infikovat. Ječnézrno obvykle způsobuje bolest a zánět, stejně jako tvrdá bulka na víčku (tzv. vlčí zrno). Oční lékař vám může např. nabídnout steroidní injekci ke snížení otoku.
Ve svém příspěvku JAK LECIT JECNE ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda-li má někdo stejný potíže s ječným zrnem.V dubnu se mi udělal 3 krát do měsíce v pravém oku . A už ho mam opět v pravém oku. Něco jsem si o tom přečetla,,hygienu mám dostatečnou,každý den se odličuji,na obličej si nedává žádné krémy ani make-up.Ječnézrno je bolestivé,tečou mi slzy,v oku cítím strašné štípaní a občasné píchaní občas vidím mlhavě a nevím co s tím.Jestli někdo máte stejné potíže nebo podobné uvítám každou radu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil keller.
Ječnézrno, odborně hordeolum, je bakteriální hnisavý zánět očních žláz, často se vyskytující v místě úponu řasy. Projevuje se menším otokem, svěděním a později se vyklube ječnézrno, což je vlastně drobná dutinka vyplněná hnisem. Obvykle dojde během několika dní k samovolnému vyprázdnění hnisu a uzdravení.
Vlčí zrno, jinak také chalazion, je bakteriální zánět Meibomovy žlázy. Výraznější je bolestivost, otok a zarudnutí v místě zánětu. Pokud není léčeno, přechází vlčí zrno po 3–4 týdnech do chronického stadia a v jeho místě pak nahmatáme dobře ohraničenou tvrdou bulku.
Zánět odvodných slzných cest, latinsky kanalikulitida, často vypadá jako ječnézrno. Kromě toho dochází k výraznému slzení a zánětu spojivek.
Akutní zánět slzné žlázy vzniká obvykle v důsledku poranění a zanesení infekce. Typické je bolestivé zduření horního víčka v jeho zevní třetině, takže má víčko esovitý tvar.
Virový opar, takzvaný herpes simplex palpebrae, a pásový opar, tedy herpes zoster ophtalmicus, vedou ke zduření víčka následovanému výsevem typických puchýřků, které se pokrývají krustou. Vzhledem k lokalizaci je při větším výsevu vhodné navštívit lékaře.
Zarudlá oční víčka u dětí jsou nejčastěji způsobena zánětem spojivek.
Léčba
Léčba je vždy individuální a souvisí s příčinou onemocnění. Zrak je nejdůležitějším lidským smyslem, takže váhat s návštěvou odborníka není na místě.
V naší poradně s názvem AUTOLOGNÍ LÉČBA SY SUCHÉHO OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Karešová.
Dobrý den, chci se zeptat, zda je pro mě vhodná autologní léčba sy suchého oka. Jsem 2 roky po transplantaci kostní dřeně pro AML a bojím se, že se to bude zhoršovat.
Schimer OP 6, OL 3 mm, fluoresc OPL 0, beng.č. OPL 0
Děkuji za odpověď Jana Karešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Autologní sérum na syndrom suchého oka by mohlo pomoci i ve vašem případě. Léčbu nedostanete hned, ale až po pečlivém vyšetření očním lékařem, takže můžete mít jistotu, že jste zvolila správně. U metody autologních sér se používá upravený biologický materiál pocházející z vaší krve. Tím jsou prakticky vyloučeny alergie nebo překrvení oka prorůstajícími cévami. Zeptejte se na možnost této léčby suchého oka svého očního lékaře. Když nebude k tomu ochotný, tak zkuste jiné oční ve větším městě.
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječnézrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječnézrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
V naší poradně s názvem AFT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Udělalo se mi něco v jednom oku v koutku, manžel říká, že to připomíná aft. Je to možné a jak to léčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bude nejspíše ječnézrno. Nejrychlejší léčba ječného zrna je pomocí léku Maxitrol, který tyto obtíže vyléčí do tří až čtyřech dnů. Maxitrol je účinný kombinovaný lék, ve kterém jsou zároveň antibiotika i kortikosteroid a je na lékařský předpis, takže bude nezbytná návštěva očního lékaře, což v tomto vašem případě jedině prospěje.
Kuří oko je hyperkeratotická léze s centrálním jádrem obsahujícím keratin, způsobující bolest a zánět. Kuželové jádro kuřího oka jev podstatě ochranný účinek organismu, který je vyvolán mechanickým traumatem. Kuří oka se dělí na dva typy. Prvním typem jsou tvrdá kuří oka a druhým měkká kuří oka.
Tvrdá kuří oka
Tvrdá kuří oka jsou nejběžnějším typem, jsou suchá a zrohovatělá. Vyskytují se nejčastěji na pátém prstu nebo na hřbetu menších prstních kloubů.
Měkká kuří oka
Měkká kuří oka jsou způsobená absorpcí extrémního množství vlhkosti, které je zapříčiněné pocením. Tento druh je známý svým charakteristickým macerovaným vzhledem. Jedná se o velmi bolestivé zranění, které může postihnout všechny prsty na noze. Nejčastěji se objevuje mezi čtvrtým a pátým prstem.
Častou příčinou vzniku měkkého i tvrdého kuřího oka je deformita chodidla. Úspěšná léčba závisí na závažnosti deformity. Mladí lidé trpí často již statickou deformitou. Pro dosažení lepších výsledků u léčby deformity je potřeba konzervativních opatření. Jiný druh deformity je léčen změnami podložky umístěné v žlábku mezi prsty. Tato podložka snižuje deformitu, jelikož dochází k narovnání prstů.
Použití konzervativní léčby u starších pacientů s různými stupni statické deformity není vhodné. Léčba touto metodou způsobuje pocity nepohodlí u těchto pacientů. Pokud kuří oka nereagují na zvolenou léčbu, měla by být léčena operativně.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Optik.
Dobry den, Nikol, kontaktni cocky zrejme Vasemu problemu neprizpeji, vysadte je a navstivte co nejdrive lekare. Puvodcem muze byt infekce, ktera se do oka dostala jinou cestou nez kontaktni cockou. Take je mozne, ze Vam cocky "nesedi", jsou proste lidi, kteri je nesnesou. Je nutna pravidelna prohlidka zda cocka nedeformuje vrchni vrtstvu oka. V kazdem pripade Vas problem je nutne co nejdrive resit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vaclav.
dobry den potreboval bych poradit mam po dlanich a po prstech takove byle pupence a nevim co to je
Když máte ječnézrno, můžete trpět slzením očí, bolestí, svěděním, oko je podrážděné, zarudlé a citlivé na světlo. Také si můžete všimnout rudé bulky na víčku. Často se objevuje vnitřní hordeolum, tj. akutní hnisavý zánět folikul řas. Hnis, který se vytváří v ječném zrnu, může způsobit nažloutlá místa, která vypadají podobně jako pupínek. Pokud je ječnézrno bolestivé, uleví se vám, jakmile bulka praskne a hnis vyteče.
V naší poradně s názvem BÍLÉ TEČKY V KOUTKU OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, před několika dny jsem objevil bílé tečky v koutku oka, v té červené části.Tak se chci zeptat, z čeho to asi může být ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Petře, tohle vypadá na nějaké polypy. Doporučuji zajít v Kroměříži na oční, aby se ti na to mrkli. Obvykle to spraví antibiotické kapky - nejčastěji Maxitrol. Recept na Maxitrol dostaneš od očního.
Kuří oka se obvykle projeví jako následek nevhodné obuvi. Odstranění chirurgickou cestou je docela dobře možné, zato náplasti na kuří oka mohou u citlivých osob způsobit poškození kůže, které si nezadá s poleptáním žíravinou. Také homeopaticky lze kuří oka odstranit celkem snadno.
Mozoly – vrstva odumřelých a ztvrdlých kožních buněk – jsou tvořeny opakovaným tlakem na jedno místo, což podněcuje zrychlenou tvorbu kožních buněk. Obecně řečeno jsou kuří oka a mozoly podobným ztvrdnutím kůže v důsledku tlaku či tření. Hlavním rozdílem je, že kuří oka jsou hlubším, více ohraničeným ztvrdnutím kůže a mozoly pokrývají spíše širší oblast povrchu kůže a nejsou tak hluboké jako kuří oka. Obvykle se mozoly objevují na bříškách chodidel a pat a mají žlutohnědé zabarvení. Jsou způsobeny vysokými podpatky, dlouhým stáním či obezitou. Ve své podstatě jsou mozoly neškodné, avšak mohou být velmi bolestivé a vést k dalším komplikacím.
Doprovodné nepříjemné příznaky onemocnění, tedy svědění a bolest, někdy nutí pacienta k mnutí či škrábání oka. To ale zvyšuje riziko zanesení další infekce do oka z nesterilních rukou (dříve se proto alespoň doporučovalo neprovádět toto mnutí prsty, nýbrž hřbetem ruky, u kterého se předpokládá, že je čistější). Lepší úlevou od těchto potíží a zároveň pomocí k urychlení zrání zrna je přikládání teplých obkladů. Jednou možností jsou mokré (lépe spíše jen vlhké) bylinné obklady (kapesník namočený do horkého heřmánkového vývaru či borové vody), jinou alternativou jsou suché teplé obklady (kapesník přežehlený žehličkou). Dále se také doporučuje (ač někteří jeho vliv na ječnézrno vyvrací) užívání vitamínu řady B (B-komplex).
