Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.
Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.
Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.
Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z uvedeného vyplývá, že cholesterol a homocystein jsou nebezpeční „partneři“, poněvadž zapříčiňují různá onemocnění a dřívější stárnutí. Snižování množství homocysteinu má proto velký význam při zjištění zvýšené hladiny špatného cholesterolu.
Česnek má širokou škálu pozitivních vlivů na srdce a cévy, a to zejména díky obsahu sloučenin síry (allicin a jeho metabolity). Výzkum prokázal, že česneková suplementace snižuje hladinu celkového cholesterolu a zlepšuje poměr mezi HDL a LDL. Dále se objevily důkazy o schopnosti česneku snižovat krevní tlak. To je spojeno s vlastností rostlin redukovat shlukování krevních destiček.
Beta-glukan je polysacharid získávaný z buněčných stěn pekařských kvasinek, ovsa, ječmene a z mnoha medicinálních hub (například maitake). Beta-glukany snižují hladinu cholesterolu a podporují imunitu. Aby došlo k poklesu hladiny cholesterolu, používalo se v klinických testech 2 900 až 15 000 mg beta-glukanu denně. Pro zlepšení funkcí imunitního systému nebyla zatím vědecky stanovena doporučená denní dávka. Výrobci beta-glukanů obvykle doporučují 50 až 1 000 mg přípravku denně (na lačno).
Vitamín E neutralizuje hydroperoxidové radikály, jež oxidují LDL (špatný) cholesterol a krevní tuky a tím zvyšují riziko aterosklerózy a onemocnění srdce a cév. Tento vitamín současně zvyšuje hladinu HDL (dobrého) cholesterolu, je-li nízká, dále zlepšuje odbourávání LDL a fibrinu (protein účastnící se tvorby krevních uzávěrů), zabraňuje srážení krevních destiček a vytváření trombů (cévních uzávěrů) a pomáhá obnovovat normální srdeční rytmus (reguluje odpověď srdečního svalu na vápník). Mnoho studií potvrdilo, že vitamín E představuje značnou prevenci onemocnění srdce a cév.
Černý čaj je skutečným zázrakem, shodli se američtí odborníci, kteří lahodnému nápoji přiřkli plus i v otázce regulace cholesterolu. Popíjení černého čaje totiž podle jejich zjištění dokáže vyrovnat zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Jeden šálek denně navíc také ochrání tělo před srdečními chorobami a možným infarktem. Lidem, kteří popíjeli černý čaj po dobu alespoň tří týdnů, poklesla v krvi hladina lipoproteinu (špatný cholesterol) o sedm až jedenáct procent, což je výborný výsledek.
Zelený čaj snižuje celkový cholesterol a zlepšuje cholesterolový profil (to jest snížení zlého LDL cholesterolu a zvýšení dobrého HDL cholesterolu). Zelený čaj chrání též srdečně-cévní systém tím, že snižuje shlukování krevních destiček. Ochraňuje rovněž LDL cholesterol před poškozením oxidací. Zelený čaj zvyšuje antioxidační aktivitu krve.
Rybí tuk, v němž se nacházejí omega-3 mastné kyseliny, taktéž snižuje hladinu cholesterolu. Brání usazování tuku v cévách. Ačkoli se obvykle upřednostňují čerstvé potraviny, v tomto případě jsou vhodnější potravinové doplňky. Kapsle s rybím tukem totiž na rozdíl od čerstvých ryb neobsahují olovo, rtuť, kadmium a jiné těžké kovy. Užíváme-li léky, jež snižují vysoký cholesterol, měli bychom se také poohlédnout po potravinových doplňcích s koenzymem Q10, jelikož léky na vysoký cholesterol často negativně ovlivňují hladinu tohoto důležitého koenzymu.
Lecitin má schopnost navázat na sebe cholesterol a následně jej rozpustit. Pomáhá tak při transportu tuků v těle a rozpouští již vytvořené cholesterolové usazeniny. Mimo jiné je také dobrým pomocníkem při snižování hmotnosti a při optimalizaci krevního tlaku. Lecitin najdeme v játrech, vaječných žloutcích či arašídech a sójových bobech. Na našem trhu je lecitin k dostání i v kapslích pro ty, kteří uvedené potraviny nekonzumují v dostatečném množství.
Alkaloidy vilkakory (mitrafylin, rhynchofylin a hirsutin) snižují krevní tlak a mají vasodilatační účinek (rozšiřují cévy). Rhynchofylin dále zabraňuje shlukování krevních destiček, pomáhá předcházet trombóze (ucpání cév), snižuje srdeční frekvenci a krevní cholesterol.
Kurkuma je lepší ve srovnání s lékem Atorvastatin, jenž snižuje hladinu cholesterolu.
Aloe vera může podpořit snižování hladin sérového cholesterolu, sérových triglyceridů a sérových fosfolipidů, když jsou zvýšené. Tyto látky totiž zřejmě akcelerují ukládání tukových substancí ve velkých a středních tepnách, včetně věnčitých tepen srdce.
Nejprospěšnější dávkování:
vitamín C – 2 gramy denně;
vitamín E (suchá forma) – 400 IU denně;
beta-karoten – 25 000 IU denně.
Lidé, kteří užívají oba vitamíny i beta-karoten ve zmíněných dávkách současně, nezaznamenávají žádné vedlejší účinky. Tyto tři látky jsou netoxické i při vyšším dávkování. To však neplatí pro ostatní vitamíny.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Hodnoty cholesterolu zvyšuje strava bohatá na nasycené tuky, které najdeme především v živočišných potravinách (hovězí, vepřové a telecí maso, mléko, vejce, máslo a sýry). Nasycené tuky se ukrývají také v průmyslově zpracovaných potravinách, jež obsahují kokosový nebo palmový olej a kakaové máslo. Změna stravovacích návyků může pomoci snížit hladinu cholesterolu. Červené maso zkuste nahradit rybami a jezte stravu bohatou na vlákninu, tedy celozrnné potraviny, zeleninu a ovoce.
Nadváha
Nadváha a obezita představují celosvětový problém, neboť zapříčiňují řadu obtíží a chorob. Kromě jiného významně přispívají ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Nadváhu většinou způsobují špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu, ale existují i další příčiny, a sice poruchy metabolismu, užívání některých léků, psychické faktory nebo hormonální vlivy.
Nedostatek pohybu
Nedostatek fyzické aktivity může zvyšovat hladinu špatného cholesterolu (LDL) a naopak snižovat hladinu prospěšného cholesterolu (HDL). Chcete-li udržet hodnoty cholesterolu v normě, nezapomínejte na pravidelný tělesný pohyb (chůze, běh, plavání nebo jízda na kole). Ideální je v podstatě jakýkoli aerobní pohyb trvající alespoň 30 minut nejméně 3krát týdně.
Věk a pohlaví
Čas nezastavíme a pohlaví také (většinou) nezměníme. Proto je dobré vědět, že už po dvacátém roce života se hladiny cholesterolu začínají přirozeně zvyšovat. Obecně u mužů se hladiny cholesterolu stabilizují po padesátce, u žen zůstávají poměrně nízké až do přechodu, poté se zvyšují zhruba na stejnou úroveň jako u mužů.
Celkové zdraví
Pravidelné lékařské prohlídky zahrnující odběry krve a měření hodnot cholesterolu vám mohou zachránit život. Existují také nemoci, které se podílejí na zvýšené hladině cholesterolu, například cukrovka, snížená funkce štítné žlázy, onemocnění jater či ledvin nebo chronické onemocnění slinivky. Koncentraci cholesterolu mohou zvyšovat i některé léky (gestageny, diuretika, betablokátory nebo kortikoidy).
Rodinná historie
Určitou roli v otázce množství cholesterolu může hrát i dědičnost. Jestli se tedy objevily vysoké hladiny cholesterolu ve vaší rodinné historii, riziko vyššího cholesterolu hrozí i vám. V případě genetické příčiny je většinou zapotřebí užívat léky na snížení hladin cholesterolu, změna stravovacích návyků či zvýšená tělesná aktivita totiž obvykle nestačí.
Kouření a alkohol
Kromě toho, že vás kouření může zabít, snižuje také hodnoty dobrého cholesterolu. To je další důvod, proč by měl člověk přestat kouřit. Ke zvyšování hladin cholesterolu v krvi rovněž přispívá nadměrná konzumace alkoholu.
V naší poradně s názvem PROBLÉMY S PRÁŠKY NA SNÍŽENÍ HLADINY CHOLESTEROLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Bešťák.
Manželka (1945) má po zjištění při preventivní prohlídce nyní na počátku října hladinu cholesterolu asi 5,5. Po určitou dobu bere už druhé prášky, tentokrát Mertenil.
Průvodním jevem jsou úporné průjmy, znemožňující svým způsobem normální pobyt mimo domov. Toto se projevilo již na jaře při jiném druhu léku. - Zajímavé je, že jsme o víkendu byli po 3 dny v Praze, de fakto po celé dny ve městě, prášky vysadila a vše bylo zcela v pořádku. Nyní ráno cca 5 x na toaletě, "špinavá voda".
Některé z výše uvedených negativních účinků se projevují rovněž. Příbalový leták ovšem hovoří spíše o průjmech, než o zácpě.
Prosíme o bližší komentář, případně radu, zkušenost. - jsou úporné průjmy běžnou negativní reakcí? Zdá se, že nepomáhá ani výměna léku. - Je nutné ho brát?
Zaznamenal jsem i názor, že hladina "špatného" cholesterolu byla dříve stanovena výše a že byla snížena na hodnotu cca 5, mj. i z důvodu prospěchu farmateutických firem.
Děkujeme za odpověď.
Manželé Bešťákovi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol jde snížit i bez léků a to dietou a vhodnými doplňky. Tělo si cholesterol samo nevyrobí, takže když ho nedostane ve stravě, tak se neobjeví ani v krvi. U žen také velmi dobře snižuje hladinu cholesterolu červené víno podávané v pravidelných dávkách 2 dcl denně. Poraďte se se svým lékařem o vysazení léků způsobujících průjmy a dohodněte se na jiném řešení.
Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterol způsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.
Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.
Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.
Léčba
Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).
Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odstranění všech faktorů, které mohou hladinu cholesterolu zvyšovat. Změna, která pacienta čeká, musí být ale dlouhodobá, protože krátkodobá úprava životosprávy nepomůže. Hodnoty cholesterolu klesají velmi pomalu. To znamená, že pacientovi je doporučeno přestat pít alkohol a kouřit, je mu doporoučená zdravá výživa (se sníženým příjmem cholesterolu) a vyšší pohybová aktivita, hlídání váhy a hodnot krevního tlaku. Pokud by změna životosprávy nepomohla, přidávají se léky statiny (lovastatin, pravastatin, simvastatin, fluvastatin, atd.), ezetimib, kyselina nikotinová, fibráty a pryskyřice (léky cholestyramin a colestipol).
Statiny blokují syntézu cholesterolu přímo v játrech. Tyto léky jsou na snížení cholesterolu předepisovány asi nejčastěji. Jejich účinek je sice zaručený, ale při dlouhodobém užívání začne obvykle lidské tělo hledat kompenzaci na sníženou tvorbu cholesterolu v játrech. V takovém případě pak lékař předepíše další lék. Samozřejmě jako každý lék, tak i statiny mohou mít nežádoucí účinky, nejčastějším účinkem je bolest svalů. Jejich úspěšnost je ale celkem vysoká, zhruba ve 40 % sníží výskyt všech nožných infarktů, cévních a mozkových příhod.
Dalším lékem, který se k léčbě vysokého cholesterolu využívá je ezetimib, který bývá užíván obvykle spolu se statiny, protože reaguje na vstřebávání cholesterolu ze zažívacího ústrojí. Obvykle se nepoužívá samostatně.
Další látkou využívanou k léčbě vysokého cholesterolu je pryskyřice, která způsobuje, že se zvyšuje syntéza žlučových kyselin v játrech, a tím zvyšují LDL přenašeče, které vázáním cholesterolu snižují jeho hladinu v krvi.
Ve velmi výjimečných případech se používá i kyselina nikotinová, která má ale velké množství nežádoucích účinků. Tato kyselina dokáže snížit syntézu triglyceridů a tím i sekreci LDL proteinů.
Poslední skupinou látek, která se k léčbě tohoto onemocnění využívá, jsou fibráty, které fungují podobně jako kyselina nikotinová s tím, že ale naopak ještě zvyšují hladinu HDL cholesterolu.
V naší poradně s názvem MŮŽE SE POUŽÍVAT ZÁZVOR PŘI VYSOKÉM KREVNÍM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
může se používat zázvor při vysokém krevním tlaku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte vysoký krevní tlak a jste léčena léky, jako jsou antikoagulancia (warfarin) a blokátory kalciových kanálů, neberte zázvor bez porady s lékařem. Existují jiné a bezpečnější doplňkové terapie na vysoký krevní tlak, které si můžete vyzkoušet. Jde o diety na vysoký krevní tlak zde: http://www.ceskaordinace.cz… nebo DASH dieta, která má nízký obsah soli, tuku a rafinovaných sacharidů a upřednostňuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, ryby, libové maso a nízko-mléčné potraviny. Zde je návod na dietu DASH https://www.ceskenemoci.cz/…
Také byste měla pravidelně cvičit po většinu dní v týdnu poté, co jste k tomu dostala svolení od svého lékaře.
Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši), výjimečně i u dalších organismů (například u některých jednoduchých hub nebo u mykobakterií, v menším zastoupení i u rostlin. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je rovněž důležitý při tvorbě buněčných membrán. Potřeba je i pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, a to především onemocnění srdce.
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu je stejně jako jeho denní potřeba do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována jako zvýšená. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
Zvýšený cholesterol je naměřen celkově, ale také je důležité znát hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí svou pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují právě hladinu LDL cholesterolu v krvi.
V naší poradně s názvem PROBLÉMY S PRÁŠKY NA SNÍŽENÍ HLADINY CHOLESTEROLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Cholesterol jde snížit i bez léků a to dietou a vhodnými doplňky. Tělo si cholesterol samo nevyrobí, takže když ho nedostane ve stravě, tak se neobjeví ani v krvi. U žen také velmi dobře snižuje hladinu cholesterolu červené víno podávané v pravidelných dávkách 2 dcl denně. Poraďte se se svým lékařem o vysazení léků způsobujících průjmy a dohodněte se na jiném řešení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindřich Bešťák.
Děkuji za odpověď panu Cempírkovi, zvláště, pokud je to bývalý pracovní kolega z ČB.
Odpověď je jistě svým způsobem relevantní, ovšem vždy je nějaké další ale... - Zkušený lékař manželce řekl, že se problému úplně nezbaví, protože tu hrají roli jisté dědičné dispozice v chemismu těla, kdy i při střídmém a vcelku snad zdravém stravování si organizmus vytváří mnohem více cholesterolu, než organizmus jiný, tedy, když někdo, pojídající ve zvýšené míře tučná masa a jiná, má cholesterol nižší, než jiní, kteří jsou daleko střídmější. - Uvítali bychom jistě řešení bez prášků, je třeba hledat individuální možnosti.
Děkujeme ale za konzultaci, zdravím.
Existuje celá řada faktorů ovlivňujících hladinu cholesterolu:
Strava – může zvýšit hladiny cholesterolu v krvi. Snížení množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Naopak konzumace velkého množství cukru a sacharidů způsobuje zvýšení.
Váha – rizikový faktor pro srdeční choroby, nadváha zvyšuje hladiny cholesterolu. Hubnutí napomáhá snížení hladiny LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů stejně jako zvýšení HDL cholesterolu.
Cvičení – pravidelný pohyb snižuje hladiny LDL cholesterolu a zvyšuje tak HDL cholesterol. Je velmi důležité věnovat fyzické aktivitě alespoň 30 minut denně.
Věk a pohlaví – mají výrazný vliv na hladiny cholesterolu. Se stárnutím dochází ke změnám hladin cholesterolu. Naopak u žen před menopauzou dochází k tendenci snižování hladiny celkového cholesterolu. Ale po menopauze opět dochází k nárůstu LDL cholesterolu.
Dědičnost – určuje částečně, kolik cholesterolu tělo produkuje. Vysoká hladina cholesterolu může být v rodinách dědičným jevem.
Zdravotní stav – může způsobit zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Může to být zapříčiněno hypotyreózou (sníženou funkcí štítné žlázy), onemocněním jater nebo ledvin.
Léky nebo některé látky, jako jsou steroidy a progestiny, zvyšují špatný LDL cholesterol a snižují dobrý HDL cholesterol.
V naší poradně s názvem DOTAZ K PRÁŠKU ROSUMOP 20. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pelesny.
Prosím o radu zda mohu prášek Rosumop 20 užívat vždy ráno každý den s ostatními léky? Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rosumop se používá na snížení vysokého cholesterolu. Při používání léku Rosumop je nutné vždy informovat předepisujícího lékaře o všech lécích, které užíváte, protože může mít závažné interakce s některými léky.
Jedná se o tyto léčivé látky:
- cyklosporin (užívaný např. po transplantaci orgánů);
- warfarin nebo klopidogrel (TROMBEX, ZYLLT) nebo jiná léčiva používaná ke snížení srážlivosti krve;
- fibráty nebo jiné léky ke snížení hladiny lipidů v krvi (např. gemfibrozil, fenofibrát);
- jiné léky ke snížení hladiny cholesterolu v krvi (např. ezetimib);
- léky k léčbě poruch trávení (antacida k neutralizaci kyselin v žaludku);
- erytromycin (antibiotikum);
- kyselina fusidová (antibiotikum);
- perorální antikoncepce nebo hormonální substituční léčby;
- regorafenib (užívá se k léčbě nádorů);
- kterýkoli z následujících léčivých přípravků k léčbě virových infekcí, včetně HIV infekce nebo infekčního zánětu jater typu C, samotný nebo v kombinaci: ritonavir, lopinavir, atazanavir, simeprevir, ombitasvir, paritaprevir, dasabuvir, velpatasvir, grazoprevir, elbasvir, glekaprevir, pibrentasvir.
Ve vašem dotazu neuvádíte léky, které užíváte, ale píšete, že máte nejasnosti v tom, kdy užívat lék Rosumop. Proto bude nejlepší, když si sepíšete seznam všech léků a doplňků stravy a bylin, které užíváte a obrátíte se na svého lékaře, který vede léčbu lékem Rosumop. Lékař vám pak jasně sdělí postup v užívání vašich léků, aby pro vás byla léčba bezpečná.
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit hladinu testosteronu a u žen zase estrogenu v krvi. Není ale vhodná pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti.
Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté scedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.
Lněné semínko: Lněné semínko je nejen skvělou zdravou svačinkou, ale také obsahuje prospěšné látky, především kyselinu linolenovou, která pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete zobat mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj.
Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát 1,5 hodiny. Poté vypijeme.
Pampeliška: Kořen smetanky lékařské podporuje látkovou výměnu, snižuje hladinu cholesterolu a díky obsahu inulinu působí příznivě i při cukrovce. Pražený pampeliškový kořen se dá také použít jako náhražka kávy, podobně jako čekanka.
Čaj z kořene smetanky: 2 lžičky usušeného a nařezaného kořene zalijeme šálkem vody, 2 minuty povaříme, 15 minut louhujeme a scedíme. Pijeme vždy čerstvý čaj, a to 2x až 4x denně.
Pohanka: Pohanka má úžasné účinky na cévy a krevní oběh. Obsahuje rutin (vitamín P), účinný třeba při křečových žilách, a další vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny i mastné kyseliny. Právě mastné kyseliny hrají v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu.
Pohanková kaše: 70 gramů pohanky lámanky zalijeme půllitrem vody a přivedeme k varu, vaříme asi 8 minut bez míchání, pozor na vzkypění. Poté promícháme a ještě chvíli povaříme. Přidáme 20 gramů sušeného sójového nápoje, pokrájené datle, špetku skořice a dosladíme javorovým sirupem.
Přeslička rolní: Přeslička obsahuje křemík, který se podílí na zlepšení stavu nehtů, pokožky a vlasů. Také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má příznivý vliv na krevní oběh. Přeslička bývá součástí čajů snižujících cholesterol, koupíme ji i ve formě extraktu nebo kapek. Nevhodná je v těhotenství nebo ve vysokých dávkách.
Čaj z přesličky: 1 lžičku přesličkové natě vaříme 5 minut ve čtvrtlitru vody. Necháme louhovat 15 minut a scedíme. Čaj je hořký, proto je dobré po něm vypít i sklenici vody.
Psyllium: Psyllium je přírodní rozpustná vláknina, která se vyrábí z jitrocele indického. Doplňuje denní potřebu vlákniny, je výborná i při redukčních dietách a také pomáhá snížit hladinu cholesterolu. Psyllium se dá přidávat do jídla i pití, nemá žádnou chuť, a proto není problém s jeho konzumací.
Pýr plazivý: Pýr bývá považován za obtížný plevel, ale jde přitom o léčivou rostlinu. Sbírá se jeho kořen a oddenek. Pomáhá při detoxikaci, odplavuje usazeniny a toxiny z těla. Také čistí ledviny a močové cesty. Nás však zajímá látka inositol, která se v pýru nachází. Právě inositol pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.
Odvar z pýru: 2 lžičky sušeného pýru zalijeme čtvrtlitrem studené vody, přivedeme k varu a povaříme 10 minut. Slijeme a několikrát denně popíjíme. Odvar z pýru je vhodné užívat pravidelně a dlouhodoběji.
Rozrazil lékařský: Rozrazil nejen že snižuje hladinu cholesterolu v krvi, ale také je silně močopudný, čistí krev a pomáhá i při kašli nebo trávicích potížích.
Čaj: Čajová směs na snížení cholesterolu obsahuje stejný díl natě rozrazilu, kopřivy, sporýše a přesličky. Tento čaj má rovněž antisklerotické účinky a zlepšuje paměť.
Slunečnice: Slunečnicová semena a slunečnicový olej jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty a zdravé tuky. Fytosteroly se podílejí na udržení zdravé hladiny cholesterolu v krvi. Slunečnicová semínka by se měla v našem jídelníčku objevit co nejčastěji, můžeme si jich dopřát až 2 polévkové lžíce denně, buď samostatně, nebo třeba jako součást pečiva. Podobně prospěšná jsou i semínka dýňová, konopná nebo sezamová. Užitečná je i konzumace slunečnicového oleje. Nejlépe za studena, třeba v zeleninových salátech. Přepalování totiž ničí prospěšné látky a vznikají škodlivé. Olej vybíráme v bio kvalitě a za studena lisovaný.
Sója: Sója je skvělá, jelikož obsahuje lecitin. Ten krevní cholesterol rozptyluje na drobné částečky, které se pak méně usazují v cévách. Najdete ho ve všech sójových výrobcích, ale vhodný je i lecitin v tobolkách. Hodně lecitinu se nachází také ve lněném semínku a pivovarském droždí. Sójový lecitin pro snížení cholesterolu můžete užívat v příhodných tabletách.
Jablka: Denně bychom měli sníst 1 až 2 jablka pro naše zdraví. Toto ovoce má příznivý vliv na trávení, hubnutí i pročištění těla, je zdrojem vitaminů a minerálů, pomáhá k dobrému stavu cév a oběhového systému. Dokáže stabilizovat hladinu cukru v krvi a také snižuje LDL cholesterol. Nejlepší jsou samozřejmě jablka z vlastní zahrady nebo od ekologicky hospodařících farmářů. Chemicky ošetřené jablko je potřeba nejprve omýt horkou vodou, a následně ještě studenou. Malým dětem je lepší taková jablka oloupat.
V naší poradně s názvem ŠKODÍ LECITÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli mi může nějak uškodit, když budu brát lecitín?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lecitin je hojně využíván v potravinářství, v lékárensvtí a i v kosmetice. Lecitín je přírodní a bezpečná látka. Do potravin je lecitin přidáván jako emulgátor a umožňuje lépe smísit vodu s tuky, což bez lecitinu jde velmi špatně. Pokud je lecitin takto použitý v potravinách, tak je nejčastěji označen jako sójový lecitin a nebo jako E322. Jako doplněk stravy je používán nejčastěji lecitin sójový a užívá se ve formě velkých gelových kapslí.
Účinky lecitinu jsou:
- Lecitin je se svými nenasycenými kyselinami významným odpůrcem cholesterolu; cca 60% mastných kyselin v lecitinu je tvořeno kyselinou linolovou.
- Lecitin pomáhá stabilizovat rovnovážný poměr mezi LDL a HDL.
- Lecitin podporuje díky svým lipotropním komponentám, jako jsou cholin a inosit, léčbu nemocných jater.
- Harmonická rovnováha lecitinu, kyseliny žlučové a cholesterolu v žluči je nutným předpokladem pro to, aby se zabránilo vzniku žlučových kamenů.
- Díky své schopnosti pročišťovat cévy, snižovat krevní tlak, je důležitý jako prevence proti mozkovým příhodám.
- Poruchy látkové výměny acetylcholinu jsou příčinou řady mentálních nemocí. Lecitin se tak účastní jako pozitivní pomocný prostředek na hojivém procesu.
- Lecitin se s úspěchem ujal v geriatrii. Podporuje dobrý zdravotní stav starších lidí.
- U sportovců účinkuje lecitin jako energetický zdroj pro svaly a mozek. Doba zotavení po tělesné námaze se díky němu zkrátí.
- Fosfatidylcholin je důležitou složkou hlenové vrstvy v tlustém střevu. Tento hlen vytváří ochrannou vrstvu, která chrání stěnu velkého střeva před útokem kolonií komenzálních baktérií. Pacienti trpící ulcerózní kolitidou mají narušenou ochrannou vrstvu a hlen, který ji tvoří, má nižší hladinu fosfatidylcholinu než je tomu u zdravých osob.
Lecitin je tělu velmi prospěšný a doporučuje se ho brát zejména ve starším věku.
Čekanka patří k nejúčinnějším bylinkám, jelikož působí léčivě na mnoho civilizačních chorob. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla dříve, než se stihnou uložit. Čekanka představuje i výbornou prevenci rakoviny tlustého střeva. Dále zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle, stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky a působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Borůvky jsou výborné ovoce, také však pomáhají snižovat množství cholesterolu a cukru v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se borůvky řadí k nejhodnotnějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak borůvky naše, tak borůvky kanadské. Podobné účinky mají i brusinky. Pakliže chcete z borůvek získat maximum, zamrazte je.
Cibule je tradiční zelenina, jež obsahuje mnoho cenných látek. V kuchyni je opravdu nedocenitelná, stejně jako při snižování cholesterolu. Cibulový nápoj: Šťávu z 300 gramů cibule smícháme s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer si pak dopřejeme jednu skleničku tohoto nápoje.
Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Kromě jiného dokáže snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže zvýšit hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen. Kotvičník není vhodný pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti. Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté přecedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.
Lněné semínko představuje jednak skvělou zdravou svačinku, jednak zdroj tělu prospěšných látek, především kyseliny linolenové, jež pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete „zobat“ mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj. Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát hodinu a půl. Poté vypijeme.
Česnek lze opravdu považovat za všelék. Co se týče cholesterolu, česnek dokáže snížit hladinu špatného cholesterolu, zvýšit hladinu dobrého cholesterolu a zlepšit stav cév. Jako prevence by se měly jíst 1–2 stroužky denně, přičemž česnek je třeba prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty však zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Pohanka má úžasný vliv na cévy a krevní oběh. Obsahuje rutin neboli vitamín P (účinný například při křečových žilách), další vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny i mastné kyseliny. A právě mastné kyseliny mají v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu. Pohanková kaše: 70 gramů pohanky lámanky zalijeme půllitrem vody a přivedeme k varu. Vaříme asi 8 minut bez míchání (pozor na vzkypění), poté promícháme a ještě chvíli povaříme. Přidáme 20 gramů sušeného sójového nápoje, pokrájené datle, špetku skořice a dosladíme javorovým sirupem.
Přeslička rolní obsahuje křemík, který se podílí na zlepšování stavu nehtů, pokožky a vlasů. Křemík také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má příznivý vliv na krevní oběh. Přeslička bývá součástí čajů snižujících cholesterol, ale koupíme ji i ve formě extraktu nebo kapek. Nevhodná je v těhotenství nebo ve vysokých dávkách. Čaj z přesličky: 1 lžičku přesličkové natě vaříme 5 minut ve čtvrtlitru vody. Pak necháme louhovat 15 minut a scedíme. Čaj má hořkou chuť, proto je dobré po jeho konzumaci vypít i sklenici vody.
Pýr bývá považován za obtížný plevel, přitom se však jedná o léčivou rostlinu. Sbírá se jeho kořen a oddenek. Pomáhá při detoxikaci (odplavuje usazeniny a toxiny z těla), čistí ledviny a močové cesty. Nás však zajímá látka inositol, jež se v pýru nachází, protože právě ona pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Odvar z pýru: 2 lžičky sušeného pýru zalijeme čtvrtlitrem studené vody, přivedeme k varu a povaříme 10 minut. Slijeme a několikrát denně popíjíme. Odvar z pýru by se měl užívat pravidelně a dlouhodoběji.
Psyllium je přírodní rozpustná vláknina, která se získává z jitrocele indického. Psyllium pomáhá doplnit denní potřebu vlákniny, je výborné i při redukčních dietách a taktéž pomáhá snížit hladinu cholesterolu. Psyllium lze přidat do jídla i pití. Nemá žádnou chuť, proto není problém s jeho konzumací.
Aby člověk snížil hladinu cholesterolu v krvi, tak by měl nejprve respektovat určité zásady (tyto zásady mohou sloužit i jako prevence před vznikem vysokého cholesterolu). Rozhodně sem tedy patří správné stravování, při němž je třeba hlídat si příjem tuků a cholesterolu (cholesterolu by člověk měl přijmout maximálně 200 mg za den, jinak je to ale u sportovců, kteří logicky potřebují vyšší energetický příjem, a tím tedy musí přijmout větší množství cholesterolu), jíst více vlákniny, ovoce, zeleniny a ryb. Při stravování omezit solení. Také by se měl vyvarovat přílišnému pití alkoholu a kouření (to ideálně zcela vyloučit). Důležitý je také pohyb, při kterém dochází ke zrychlení dýchání, pocení a ke zrychlení srdeční frekvence, (ideálně alespoň 2 a půl hodiny týdně intenzivnějšího pohybu; u takového pohybuje třeba dobré si hlídat tepovou frekvenci, ideální totiž je, aby se pohybovala maximálně v hodnotě 220 tepů mínus věk člověka; to znamená, že třicetiletý člověk by neměl mít při pohybu vyšší tep než je 190) a hlídat si hmotnost (pokud je člověk obézní, měl by se snažit svoji váhu snížit a tím i snížit hladinu cholesterolu ve svém těle).
Co se týká jídelníčku, je dobré také omezit přípravu jídel formou smažení a pečení. Pro snížení cholesterolu je lepší potraviny připravovat vařením, dušením, vařením v páře. Vhodné je také přidat do jídelníčku potraviny, které mají prokázaný vliv na snižování cholesterolu (vláknina, cibule, citrusy, česnek, fazole, houby, jablka, mandle, oves, ryby, rýže, vlašské ořechy, mandle, kešu ořechy, avokádo, dýňová a slunečnicová semínka) a omezit (není nutné vždy zcela vynechat) potraviny, které naopak hladinu cholesterolu v těle zvyšují, jakou jsou potraviny s nasycenými mastnými kyselinami (tučné maso, uzeniny, slanina, máslo, smetana, tvrdé sýry, sušenky, koláče, potraviny s kokosovým a palmovým olejem).
Ke snížení cholesterolu bez léků kromě změny životosprávy napomáhá i zvýšený přísun hořčíků (denně alespoň 300 mg), vitamínu E a vitamínu B 6. Hořčík se nachází ve špenátu, mandlích, droždí, luštěninách. Ke snížení cholesterolu řada lidí využívá také česnek (alespoň 60 gramů denně po dobu čtvrt roku).
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Při vysokémcholesterolu je úprava jídelníčku zcela nezbytná. Při cholesterolové dietě je důležité si hlídat obsahu a druh tuků v potravinách, protože denní příjem cholesterolu by neměl překročit 200 – 300 mg (v závislosti i na váze člověka).
Ve stravování je vhodné omezit (a některé druhy zcela vynechat) tuky živočišného původu, které mají velmi vysoký obsah cholesterolu.
Naopak lepší je přijímat tuky rostlinné a některá druhy masa nahradit raději rybami (losos, tuňák), které obsahují mnoho omega-6 kyselin.
Důležitý je také příjem vlákniny, kterou obsahuje ovoce a zelenina.
Při výběru potravin by se také měly upřednostňovat pečiva z celozrnné mouky, než z bílé mouky, která obsahuje vyšší množství jednoduchých cukrů.
Do jídelníčku je třeba také zařadit luštěniny, zelí, mrkev, cibuli, brokolici pomeranče, jablka, hrušky, sóju a různé ořechy a semínka, které sami hladinu cholesterolu snižují.
Ukázka jídelníčku
Snídaně:
Ke snídani jsou vhodné různé pomazánky s celozrnným pečivem, případně kvalitní dietní kuřecí šunka, nebo ovesné vločky s ovocem. Možné je snídat i jogurt, ale zde je třeba sledovat množství tuku a cholesterolu v něm.
Svačiny:
Svačinu by měla tvořit zelenina, nebo ovoce. Je vhodné udělat si různé zeleninové saláty, nebo posvačit jeden kus nějakého ovoce.
Oběd a večeře:
K těmto jídlům se doporučuje mít alespoň dvakrát týdně rybu (vařenou, pečenou), která se může podávat s fazolkami i bramborami ve slupce. Vhodné je také například krůtí maso třeba s rýží, jáhlové rizoto se zeleninou a kuřecím masem, nebo i různé druhy zeleninových salátů, případně zapečená zelenina (například květák, brokolice). Z polévek jsou vhodné zeleninové polévky a netučné vývary.
Vysoká hladina cholesterolu u dětí představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku. Některé děti se rodí s vysokou hladinou cholesterolu, jejíž příčinou jsou dědičné poruchy, které brání tělu cholesterol adekvátně zpracovat, jiné děti mají vysokou hladinu cholesterolu způsobenou konzumací velkého množství stravy bohaté na nasycené tuky a cholesterol, například tmavého masa, vajec, plnotučného mléka nebo sýrů. Příčinou vysoké hladiny cholesterolu u dětí mohou být také některé nemoci ovlivňují vstřebávání tuků, například cukrovka.
Cholesterol a tuky se pohybují v krevním toku dítěte jako částice zvané lipoproteiny. Některé z nich – lipoproteiny o vysoké hustotě neboli HDL – chrání před srdečním onemocněním, zatímco jiné – lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL – jsou škodlivé. Vysoký podíl LDL v krvi dítěte zvyšuje nebezpečí srdečního onemocnění.
Známkou odchylky cholesterolu u dětí je vysoká hladina cholesterolu v krvi. Srdeční onemocnění se obvykle rozvine až v dospělosti. V krevních cévách dítěte se může vytvořit vysoká hladina cholesterolu, která představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku.
Jak snížit cholesterol u dětí
Má-li vaše dítě v krvi vysokou hladinu cholesterolu a vysokou hladinu LDL, nařídí mu lékař dietu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu. Jestliže má nadváhu, doporučí mu lékař nízkokalorickou dietu. Změna stravy je účinná u dětí starších 2 let, mladším dětem se však nedoporučuje. Pokud se změnou stravy nepodaří snížit hladinu cholesterolu v krvi do doby, než dítě dosáhne 10 let, předepíše mu lékař léky na snížení cholesterolu.
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
Je-li v dospělosti hladina krevního cholesterolu v normě (méně než 5,00 mmol/l), je z preventivních důvodů prozíravé konzumovat pestrou stravu s optimálním množstvím živin, vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dostatkem vhodných tekutin. Samozřejmostí by měl být pravidelný dostatečný pohyb, nekouřit a omezit příjem soli.
Doporučený denní příjem cholesterolu v potravě je do 300 mg. V případě zvýšené hladiny cholesterolu v krvi se snažíme výběrem vhodných potravin denní příjem cholesterolu snížit (do 200 mg) a zařazením potravin s obsahem nenasycených mastných kyselin (olejová linolová, alfa-linolenová) a vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 upravit hladinu krevního cholesterolu. Nenasycené mastné kyseliny snižují obsah cholesterolu a působí protizánětlivě, vícenenasycené mastné kyseliny významně snižují tvorbu krevních sraženin a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Totéž platí v případě vysoké hladiny krevního cholesterolu. Lékař doporučí a předepíše léky na snížení cholesterolu, ale samozřejmostí je dodržování vhodné nízkocholesterolové stravy.
Koncentrace celkového cholesterolu 5,0–6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už za vysokou.
Co znamená hodnota cholesterolu 7
Tuky v krvi škodí tělu tím, že se usazují do cév a časem je mohou ucpávat. Je to jeden z rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, ale i cévních mozkových příhod a podobně. Hodnota cholesterolu 7 je již vysokým rizikem.
Co znamená cholesterol 8
Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomny, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro optimální hodnoty tuků a cukru v krvi.
Záleží na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři, který je posoudí podle konkrétní situace. Nicméně určitou orientaci podává doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. Snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. Takže hodnota cholesterolu 8 je vysoká a záleží na posouzení lékaře.
Je několik věcí, které můžeme pro úpravu (snížení) hladiny cholesterolu sami udělat. Tím zároveň učiníme i maximu pro naše cévy a srdce. Začít můžeme konzumací ovoce a zeleniny, což jsou vynikající potraviny pro srdce i mozek. Obsahují totiž vlákninu, jež pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Stejný účinek mají i celozrnné potraviny.
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny se nacházejí v mnoha potravinách. Nejvíce nám prospěje jejich konzumace ve formě ryb. Losos a tuňák (a to i konzervovaný) představují ideální zdroj těchto kyselin. Ryby bychom měli obecně konzumovat dvakrát až třikrát týdně. Omega-3 mastné kyseliny nalezneme také v sójových bobech, ve vlašských ořeších a ve lněném semínku. Pozor si musíme dávat na příjem rybího tuku ve formě potravinových doplňků, poněvadž ty mohou způsobit problémy se srážlivostí krve. Jejich užívání je tudíž vhodné konzultovat s lékařem. Konzumace ořechů (především vlašských ořechů a mandlí) má pozitivní účinek na snižování hladiny cholesterolu. Protože ale obsahují velké množství tuků, doporučuje se maximálně hrst oříšků denně.
Rovněž dostatek pohybu pomůže snížit LDL cholesterol, a to až o 10 %. Postačí svižná procházka každý den, nemusíte chodit do fitcentra. Podstatné je, aby byl pohyb pravidelný. Pro snížení cholesterolu je dále důležité nekouřit. Střídmé pití alkoholu (ženy jednu skleničku denně, muži až dvě skleničky) může v boji proti vysoké hladině cholesterolu také pomoci. Stejně tak pití zeleného čaje účinkuje při redukci cholesterolu.
Za základ snižování hladiny cholesterolu lze považovat vyhýbání se nasyceným tukům. To však neznamená vyhýbat se vajíčkům a jiným na cholesterol bohatým potravinám. Tyto potraviny totiž ve skutečnosti radikálně nenavyšují náš cholesterol. Opravdovým problémem je nasycený tuk, proto vyměňte máslo za margarín, klasický rostlinný olej nahraďte olejem olivovým, jezte bílé maso a ryby a podobně.
Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1 mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.
