KONČETINY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Brala jsem léky Lexaurin a Mabron léta. Po náhlém vysazení (lékařka) se u mě projevily bolesti, ztuhlé končetiny a mravenčení, zpomalená činnost, zhoršení paměti, vidění. Byla jsem na psychiatrii, kde mě byla ordinována medikace Trittico a Neurontin a Novalgin. Šla jsem na vl. žádost domů, stav je horší a horší. Vyšetření v nemocnici mě nikdo nenabídl. Už jsem nešťastná, nemůžu nic dělat a to málo jen s nejvyšším nasazením. Prosím, nechce se mě už ani žít, manžel má se mnou svatou trpělivost, ale nevím, jak to dlouho vydrží. Je mě 68 let a prý na to nevypadám, ale pozoruju, jak jsem za ty skoro 3 měsíce sešla. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Jarmilo,úplně vám rozumím,mám to stejné.Lékaři si nevědí rady.Také je podezření,že by to mohly dělat ledviny,to ještě nemám vyšetřeno.Je mě 70 let a jsem úplně vyřízená,kdyby aspoň nebyly ty hrozné bolesti.Do nemocnice na vyšetření mě nikdo nevzal,nevím co budu dělat.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem RAYNAUDOVA NEMOC SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirosla sinkora.
trpim nekolik let nateklymi prsty zejmena v zimne jsou docervena natekle a bolestive byt se o ne jenom trochu uhodim,na internetu se pise ze podobne problemy souvisi s tzv. raynaudovou nemoci ci syndromem ja vsak mam ruce permanentne cervene v zime podstatne vice v letnim obdobi mene zato konecky prstu mam studene i v letnich mesicich nikdy mi nezbelaji a v teplem obdobi roku jsou mene zarudle ale zato obcas ledove studene,o teto nemoci se pise ze muze hrozit amputace prstu kde by bylo neadekvatnejsi vysetreni na interne v nemocnici nebo krevni testy u praktickeho lekare,v pripade systemoveho lupusu erythematosus asi by bylo lepsi vysetreni na nefrologii dekuji telefon 728919052
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší vyšetření těchto problémů můžete získat na oddělení cévní interna - kardiologie, pak také i neurolog by k tomu mohl něco zjistit, ale i ortopéd by mohl zjistit příčinu. Váš problém souvisí s vadným prokrvováním periferií. Jako domácí lék na tyto problémy by bylo možné aplikovat koupel rukou střídavě v teplé a studené vodě a pak chvíli nechat celé horní končetiny vztyčené vzhůru, aby se z nich uvolnila přebytečná krev. Také procvičování úchopových svalů s nataženými horními končetinami nad hlavou by bylo prospěšné. Slouží k tomu takové gumové kolečko, které se střídavě stiskne a uvolní. Až budete po vyšetření lékařem, tak sem dejte vědět co vám zjistili.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem GILENYA DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Brzáková.
Dobrý den, užívám tabletu Gilenya 5 týdnů a začaly mi otékat nohy, hlavně kolem kotníků. Dá se s tím něco dělat ? Nikdy jsem na to netrpěla.
Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék gilenya je nový lék na roztroušenou sklerózu a nežádoucí účinky se teprve shromažďují. V každém případě je nezbytné, abyste o otoku kotníků informovala lékaře, který vám gilenyi předepsal. Gilenya je velice účinný přípravek, ale bohužel s vážnými vedlejšími účinky zvláště na srdce. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi. Místo gilenye je možné případně použít lék interferon beta.
Na omezení otoků je vhodné nosit kompresní punčochy, střídavě ochlazovat dolní končetiny a také zvedání nohou vzhůru v leže s oporou o stěnu.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolní končetiny.
V naší poradně s názvem ZNECITLIVĚLOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
mám problém ohledně malíčku na levé ruce, během 3 týdnů mi postupně znecitlivěl od konečku prstu na celý prst a dnes jsem zjistil že i část dlaně. Nedá se říct znecitllivěl ale zdřevěněl.
Stačí třeba promasírovat prst a dlaň nebo je nutné navštívit doktora?
S díky, Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Příčinu necitlivého malíčku bude třeba hledat na celé nervové dráze levé horní končetiny. Někde na této cestě dochází k útisku nervu a to se pak projevuje necitlivostí a zdřevěněním. Masáž je bez pochyby prospěšná. Je ale třeba masírovat celou dráhu, včetně předloktí, paže, ramen, zad a krku. Určitě by bylo vhodné navštívit neurologa a nebo také ortopéda, aby se vyloučila závažná onemocnění. Také se zamyslete, jak spíte. Spánek na boku a na stále stejném boku také může způsobit tyto komplikace.
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Ve svém příspěvku ZNECITLIVELE HORNI KONCETINY- OD LOKTU DOLU(PO ALKOHOLU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, můj kamarád pil alkohol a přehnal to a ztratil vědomí, musel jsem se o něj starat, blil a byl jak mrtvý. Už 3 dny po té, co se ráno zotavil, necítí horní končetiny od loktu dolů. Myslíte, že je to vážné? Popř. Pokud ano, co je za potíž.
Děkuji, Petr.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Lokální léčba je obvykle první léčbou používanou u mírné až středně těžké lupénky. Jedná se o krémy a masti, které se aplikují na postižená místa.
Někteří lidé zjišťují, že lokální léčba je vše, co potřebují ke kontrole svého stavu, i když může trvat až 6 týdnů, než se dostaví znatelný účinek.
Pokud máte psoriázu pokožky hlavy, může být doporučena kombinace šamponu a masti.
Změkčovadla
Takzvané emolienty jsou hydratační krémy aplikované přímo na pokožku, aby ji pokryly ochranným filmem a snížily ztráty vody. Pokud máte mírnou psoriázu, je změkčovadlo pravděpodobně první léčbou, kterou vám lékař navrhne.
Hlavním přínosem změkčovadel je zvlhčení pokožky a snížení svědění a šupinatění. Také je známo, že některá další lokální ošetření fungují lépe na zvlhčené pokožce. Po změkčovadle počkejte alespoň 30 minut před aplikací dalšího lokálního ošetření.
Změkčovadla jsou k dispozici jako široká škála produktů a lze je zakoupit volně v lékárně nebo je předepíše váš praktický lékař.
Steroidní krémy nebo masti
Steroidní krémy nebo masti (lokální kortikosteroidy) se běžně používají k léčbě mírné až středně těžké lupénky na většině oblastí těla. Léčba funguje tak, že snižuje zánět. To zpomaluje tvorbu kožních buněk a snižuje svědění.
Lokální kortikosteroidy se pohybují v síle od mírné po velmi silnou. Používejte je přesně podle doporučení lékaře.
Váš lékař může předepsat silnější topické kortikosteroidy, které by měly být použity pouze na malé oblasti kůže nebo na zvláště silné skvrny. Nadměrné užívání topických kortikosteroidů může vést ke ztenčení kůže.
Analogy vitaminu D
Krémy s analogem vitaminu D se běžně používají spolu se steroidními krémy nebo místo nich u mírné až středně těžké lupénky postihující oblasti, jako jsou končetiny, trup nebo pokožku hlavy. Fungují tak, že zpomalují produkci kožních buněk. Mají také protizánětlivý účinek.
Příklady analogů vitaminu D jsou kalcipotriol, kalcitriol a takalcitol. Existuje jen velmi málo vedlejších účinků, pokud nepoužíváte více než doporučené množství.
Inhibitory kalcineurinu
Inhibitory kalcineurinu, jako je takrolimus a pimekrolimus, jsou masti nebo krémy, které snižují aktivitu imunitního systému a pomáhají snižovat zánět. Někdy se používají k léčbě psoriázy postihující citlivé oblasti, jako je obličej, genitálie a záhyby na kůži, pokud steroidní krémy nejsou účinné.
Tyto léky mohou na začátku léčby způsobit podráždění kůže nebo pocit pálení a svědění, ale obvykle se to do týdne zlepší.
Uhelný dehet
Černouhelný dehet je hustý, těžký olej a je pravděpodobně nejstarší léčbou lupénky. Jak to funguje, není přesně známo, ale dokáže to omezit šupiny, zánět a svědění.
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Fous.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat a vědět co to znamená. Moje přítelkyně má 8 let RS. včas se ta nemoc podchytila,léčí se. A proto bych chtěl vědět že ze začátku ušla bez problémů 4km dnes po 8 letech neujde 200m. Po chvilce chůze jí vynechá pravá noha ( přestane fungovat) po chvilce odpočinku může zase jít. Nemyslíte si že by mohlo jít o něco jiného co s RS. nesouvisí. Jestli nemá třeba navštívit neurologa. Díky za odpověd A. Fous
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vynechání funkčnosti dolní končetiny při chůzi nejspíše souvisí s rozvojem roztroušené sklerózy. Určitě by bylo vhodné stav konzultovat s neurologem. Roztroušenou sklerózou zatím neumíme vyléčit, ale jen dokážeme zpomalit její devastační účinky. Proto neodkládejte návštěvu lékaře.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolní končetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolní končetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Věruško, cítím s Vámi. Je to hrozný stav. Moje lékařka mě sdělila, že se jedná o neuropatii, která se těžko léčí, také by mě měli poslat na MR. Objednala jsem se na neurologii, snad mě lékař na tu magnetickou rezonanci doporučí. Chodím k psychiatričce, ale je to nepříjemná osoba, celou skoro hodinu mě spílala,ale nezeptala se na příčinu, proč jsem léky brala. Jdu tam zítra, jsem zvědavá na její reakci, že k ní už nechci chodit. Po psychické stránce jsem v pořádku, ale po té fyzické ne. Tobě Věruško přeji, aby se ten tvůj stav vyšetřil, co je příčinou tvých bolestí, které mám rovněž.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Jarmilko,moc mě potěšilo,že jste mě odpověděla.Já jsem včera měla strašné bolesti v celém těle,kůže,klouby.Dnes jsem byla u obvod.lékaře,nedalo se to vydržet,dostala jsem inj.Dolmina a ještě jednu,ale nepamatuji si název.Je mě líp,ale to neřeší léčení.Řekla jsem lékaři,že jsem četla tady na diskuzi,jedné paní se to jevilo jako nám a přišlo se na to,že jsou to ledviny.Žluč ze žluči se čistí v ledvinách a když jsou špatné,tak to jde do krve a štípe to atd.jak to známe.Doktor to vzal a odebral mě krev na několik rozborů i na chlamydie a když mě zkoušel ledviny,tak jsem doslova zaječela jak to bolelo.Uvidím,jestli to něco ukáže.Konečně bych chtěla vědět co za potvůrky mě tak trápí.Jestli vám to trochu pomůže co jsem napsala budu ráda.Přeji vám uzdravení.
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (například Heparoid). Pomoci může i užívání Aspirinu nebo Ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat Heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu Warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti. Vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu se přikládají studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Riziko komplikací je velmi malé.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stadia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě Warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A GS CONDRO DIAMANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den , prosím o radu. Mohu společně užívat warfarin a GS condro diamant ? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin je prokazatelně prospěšný pro správnou výživu chrupavek, kloubních vazů, menisků a šlach. I aescin má své prokazatelné účinky na dolní končetiny. Bohužel však společné užívání glukosaminu s warfarinem je nebezpečné a hrozí zvýšené riziko krvácení. Užívání však možné je, ale musí se snížit dávka warfarinu. Přesnou dávku warfarinu je třeba určit laboratorním vyšetřením krve, o které požádáte svého lékaře, od něhož dostáváte recept na warfarin a zároveň ho i informujete o svém záměru užívat GS condro diamant. Pak je možné společné užívání i trvale. Vlastní neodborná úprava v dávkování warfarinu může přivodit i náhlou smrt.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
U cévních obtížích je dobré navštívit specializovaná centra pro „diabetickou nohu“, většinou se zde nález konzultuje s angiologem (odborníkem na cévy), případně chirurgem (je-li nutné lokální odstranění již odumřelé tkáně).
Nejčastější příčinou tmavnutí nohou je diabetická noha. Diabetická noha vzniká poruchou prokrvení dolních končetin, což je velice negativně ovlivňuje vývoj chorobných procesů – vředů. Kvůli dlouhodobě a špatně vyživované tkáni se tvoří defekt neboli gangréna, při níž tyto tkáně odumírají. Právě tento defekt vede mnohdy k amputaci končetiny.
Jestliže nejsou tkáně dolních končetin dostatečně prokrvené, může se objevit i známé černání prstů nebo jiné části nohy – gangréna. Tento stav je velice nebezpečný a mnohdy i zbytečný. Lékaři ve většině případů své pacienty dobře poučí o riziku diabetické nohy, nicméně samotní pacienti si rady lékařů neberou příliš k srdci. Každý diabetik by měl již od počátku být seznámen s riziky svého onemocnění a měl by být také poučen o určitém denním režimu, který je nutné naprosto přesně dodržovat. Všichni diabetici by si měli pravidelně kontrolovat glykemii a samozřejmě by měli přestat kouřit, aby si tak zcela vědomě a úmyslně nesnižovali průchodnost cév v dolních končetinách. Právě amputace dolní končetiny děsí většinu diabetických pacientů. A ano, tohle riziko zde skutečně je. Lze mu však aktivně předcházet. Každý pacient s cukrovkou by měl spolupracovat se svým lékařem a také by měl svým končetinám dopřávat pravidelnou péči. Léčba diabetické nohy není nijak jednoduchá, je dlouhodobá a poměrně komplikovaná. Pro léčbu diabetické nohy je nutné obnovit průtok krve končetinou, což bylo možné dříve pouze za pomocí chirurgického bypassu. V dnešní době se však lékaři přiklání k angioplastice, díky níž je možné zprůchodnit zúžené či uzavřené bércové tepny pomocí balónkového katétru. Při tomto zákroku je možné obnovit průtok v několika cévách najednou a cévy se nijak neporuší. Díky vstříknuté kontrastní látce tak může radiolog pečlivě sledovat kudy krev proudí, kde jsou cévy ucpané a tenkým balonkovým katétrem je může pomalu zprůchodňovat. Celá procedura klade mnohem menší nároky na pacientův organismus, je bezpečnější a pacient se po ní rychle zotaví. Tento zákrok v mnoha případech předchází obávané komplikaci – amputaci končetiny. Tímto však léčba nekončí. Je nutné i nadále sledovat pečlivě stav pacienta, potlačit možnou infekci, odlehčit končetinu vhodnou protetickou pomůckou, je nutné i nadále měřit glykemii a krevní tuky, srážlivost krve a podobně.
Černý odstín pod nehtem je často sražená krev, která prosákla z poškozených cév vlivem úrazu. Tato vrstvička krve oddělí nehet od nehtové ploténky a nehet už drží jen u svého kořínku, odkud ho asi do měsíce vytlačí nový nehet. Tím dojde k samovolnému oddělení nehtu od prstu. Rozhodně nehet násilím neoddělujte, protože hrozí infekce houbami a bakteriemi. Nový nehet doroste asi tak za 6 až 8 měsíců. Vždy je dobrá konzultace s lékařem.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Oteklé nohy a červené fleky mohou signalizovat bércový vřed. Bércový vřed je chronické poškození kůže následované rozpadem a úplným odumřením tkáně. Projevuje se otokem a červenými fleky v oblasti dolních končetin.
Příčiny
Bércové vředy vznikají ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Kvůli tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, případně jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopnosti hojení ran. Drobná poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojila, tak pro pacienta představují značné riziko, jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé červené rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, a to podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou, a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Co s tím dělat
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v počátečních stadiích onemocnění, které mohou pacienta ochránit před vznikem mnohých komplikací. Cílem léčby je především odstranění příčin bércového vředu. Dále je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či která naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Rovněž je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Užívají se jako krycí materiály v různých stadiích hojení. Je třeba mít na paměti, že se jedná o chronické onemocnění, a tak je i léčba bércového vředu dlouhodobá.
Periferní neuropatii charakterizují pálivé, řezavé a palčivé bolesti nohou. Tato neuropatie se projevuje pocitem neklidu v nohou, někdy mravenčením prstů. Bolesti jsou většinou v klidovém stavu a při zátěži se mírní. Často vyžadují léčbu analgetiky a hypnotiky a výrazně snižují kvalitu života. Přidává se svalová slabost a zhoršená kloubní pohyblivost nohou, ale i dalších tělesných partií.
Dalším projevem neuropatie je ztráta citlivosti v nohou. Diabetik necítí tlakovou bolest ani bolest při vznikajícím zánětu. Je ohrožen rozvojem hlubokých akutních zánětů až odumíráním tkání. V závažných případech může lékař přikročit i k amputaci končetiny.
Periferní neuropatie:
Postihuje hlavně dolní končetiny, méně často ruce.
Projevuje se mravenčením a sníženou citlivostí prstů či celých končetin, k večeru a v noci se může objevovat pocit pálení a bolest.
Hlavní hrozbou jsou poranění, ta se totiž kvůli současné přítomnosti diabetické angiopatie často špatně hojí, komplikují se infekcemi a mohou vést až k amputacím končetiny.
Je důležité pravidelně si prohlížet nohy, nosit pohodlné boty a dávat pozor při pedikúře.
