KRALICI MOR je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Blechy jsou řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného ektoparazitického hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech na celém světě dosahuje přes 2 200, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky, může naklást 50 vajíček denně, vajíčka blech měří 1 mm a jsou bílá.
Blecha obecná
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokona
Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
Ve svém příspěvku 16.MESICNI DCERKA A ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Misa.
Dobry den,jelikoz moje dcera delsi dobu spate spala,caste buzeni brekem,hodne vypiteho mleka,bolesti briska,nadymani,a posledni dobou dost tuha stolice-jako kralici bobky,po dlouhem dumani,a rady s doktorkou,jsme dosli k zaveru zkusit odparazitovat,jelikoz mame psa.Prvni pulku Vermoxu mela 14.9.,v ten den mela i ockovani do rucicky,tabletu jsem si vzala i ja,me to prohnalo,bylo mi nekolik dni zle,ted je lepe,dcerka ridsi stolici jednou,jinak porad tuha,noce se zhorsily,nyni 2 noce zvysena teplota,to bych priradila k ockovani,dnes ridci stolice a rekla bych hodne cerviku,mam pockat na druhou tabletku na cas 2tydnu?je mozne zhorseni zdrav.stavu behem lecby?jsem uz zoufala,prijde mi,ze se toho nezbavime.Dekuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věr.
Proč bychom chodili na jaterní testy?Vy si myslíte, že by si někdo dovolil PRO ZVÍŘATA vyrobit něco s vedlejším účinky, jak se to běžně dělá pro lidi? To by si rozmysleli! Majitel drahého výstavního psa nebo dostihového koně, u kterých by se projevilo něco jiného než uzdravení nebo velká úleva, by určitě nemlčel, tak jako musíme mlčet my lidé a věřit, že to, čím nás zdravotnická loby cpe, nám pomůže. Jo, tak leda do hrobu. Jsme jenom prostředky pro jejich větší a větší zisky. Nemocné z lidí vyrábějí, pacienty si udržují, pořád jenom léčí léčí léčí. Ale vyléčilo naše zdravotnictví=pohřebářství vůbec někoho za posledních 30 sametových roků? Jsme jenom pokusní králíci a dárci orgánů za živa. A jsou tak bezohlední, že se tím ani netají!!!!!!! Léků pro zvířata se bát nemusíme, dokud nevyjde najevo, že čím dál víc lidí jim věří a dá jim přednost. Pak teprve se můžou majitelé drahých zvířat začít bát...Vy jste asi fanda našeho zdravotnictví nebo přímo pan dochtor uplácený farm.výrobci, že ano?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Ještě klidně přidám svoji zkušenost, i když před více roky.Po těžkém úrazu jsem špatná na nohy strašně dlouho. Jako by to nestačilo, přidala se artroza všech kloubů, zejména pravé koleno už bylo "údajně" na výměnu. Asi 6 r. jsem 2x ročně chodila na nepříjemmné serie injekcí hyaluronu do toho kolene. Pomohlo to vždycky na cca 3 měsíce, ale víc prý než 2x ročně injekce dostat nemůžu, přestože jsem si je velmi draze PLATILA! V našem údajně bezplatném zdravotnictví.Co by člověk neudělal kvůli hrozné bolesti kolene? Když jsem začala chodit se starší fenou na kliniku kvůli jejím bolavým kloubům (viditelně trpěla - jako já), doporučili mi pro ni alavis. Asi po 4 měs. začala běhat jako za mlada, kdežto já trpěla píchance do kolene a belhala se bolestivě pořád o berlích. BOHUŽEL nemůžu vám napsat přesně, který alavis jsem si opakovaně koupila pro sebe, vím, že to bylo s nějakým MSM a stálo to pod 700Kč. Strašná úleva, narok jsem si to zjara koupila znova : Je to dost roků, co už mi OBČAS stačí jen na noc masážní gel s konopím, s berlemi sice chodím kvůli stabilitě (po 3 zpackaných ortop.operacích), ale koleno, které bylo údajně na "výměnu" - super. Na žaludek jsem si s alavisem stěžovat nemohla, přestože mi doktoři předtím prášky téměř zničili celé zažívání, léčila jsem pak u léčitele i játra! a k dr. jsem chodila pro jistotu jen na rozbor krve. S prášky a všemi injekcemiod bolestí jsem zkrátka musela skončit. Nějaký čas jsem moc trpěla, ale léčitel a bylinky pomohli. Nakonec jsem ještě si sama přidala ten alavis - a tvrdím, že v žádné jeho vedlejší účinky na játra nevěřím. Je to ale už dost roků, takže nevím, jestli ho už nějak "nevylepšili", aby tak moc dobře neléčil a museli ho lidi pro zvířata i pro sebe kupovat velké množství atd.atd...Ještě mám mnoho roků přístroj BIOMAC, dřív se to jmenovalo jinak, ale jsou oba na stejném principu. Před cca 15ti lety me to stálo asi 6000Kč, teď to stojí přes 20 000, jaké má výsledky, nevím. Ten můj starý mi po cca 2x hodinovém ozáření nějakého kloubu zajistí pokaždé jeho naprostou a dlouhodobou pohyblivost a bezbolestnost, proto už na alavis už ani nevzpomínám. Upozorňuju, že to ale není žádná reklama na ten přístroj, jen vlastní zkušenost.
Svrab u králíků je onemocnění parazitární a způsobuje je roztoč z čeledi Acaridae nebo Psoroptidae. Pokud chovatel tuto nemoc nepostřehne v začátku, rychle se rozmnoží. Zákožky se přenášejí při připouštění cizích zvířat nebo dotykem s infikovaným nářadím, případně pobytem ve výstavních klecích, kde bylo dříve vystaveno zvíře napadené svrabem. Svrabem jsou častěji postižena starší zvířata, u mláďat se onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Dochází k tvorbě lupů či stroupků v různé velikosti, a to nejčastěji na hlavě, uších (úšní svrab u králíků), nosu a při silném výskytu na celém těle. Tím, že se králíci škrábou, se onemocnění přenáší i na končetiny. Zvířata jsou neklidná, mívají nižší příjem potravy. Králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný.
Ve svém příspěvku DĚLÁ MI DOBŘE SLINIVKÁŘOVA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sládková.
Dělá mi dobře rostlinná strava na slinivkar cz. Má tam i masové recepty, ale jím je jenom když na mě přijde masová chuť. Myslíte, že maso zatěžuje trávením slinivku hodně? Děkuji Sládková (po akutním zánětu, 2 měsíce)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.
Dobrý den,
táta akutní zánět slinivky prodělal a vím, že relativně dlouhou dobu musel "konzumovat" jen vařené maso (ve vodě), pokud možno drůbeží nebo králičí.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolik konzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm, patřící do řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se živí výhradně krví, mohou být blechy několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, do skulin. Vajíčka kladou dále i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se do okolí. Obvykle za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínající červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blechy jsou nejen velmi obtížný hmyz, ale kromě toho mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že má blecha jako přenašeč moru v žaludku bakterie moru, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha také přenašečem lymské boreliózy. Blecha bývá i mezičlánkem, přenašečem tasemnice. Není dobré proto výskyt blech podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty ji prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani rozmáčknout ji nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, například do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a máte klid.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Ještě více rozšířeným druhem je blecha psí či blecha kočičí, které také mohou napadat člověka.
V naší poradně s názvem KRÁLIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Kafková.
Dobrý den, mám dotaz, je možné konzumovat králičí maso když má svrab. Je to už starší kus. Děkuji Marta Kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je výlučně kožní onemocnění. Po zabití králíka se celá kůže stáhne a zůstane jen obnažené maso, které nemá žádné stopy po svrabu. Je tedy vhodné k obvyklé konzumaci.
