KRÁLIČÍ NEMOC UŠÍ

Příběh

Ve svém příspěvku ZALEHNUTÍ UŠÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hany.

Zdroj: příběh Zalehnutí uší

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.

Zdroj: příběh Dá se sníst králík kde je králičí mor?

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.

Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.

Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.

Zdroj: článek Jakobova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem PROC SVEDI USI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Proc svedi usi

Léčba

Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.

Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).

Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).

Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.

Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem KRÁLIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Kafková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Králičí svrab

Co dělat při pálení uší

Většina ušních infekcí, u kterých bývá i pocit pálení uší, se dá buď řešit domácí léčbou anebo léčbou s antibiotiky. Ovšem některé stavy, při kterých také dochází k pálení uší, tak vyžadují okamžitou lékařskou péči, protože mohou ukazovat na závažnou infekci kostí za uchem nebo třeba na prasklý ušní bubínek, což již není žádná banalita, kterou vyléčíme nastrouhaným bramborem. Ušní pálení může být také příznakem anafylaxe, život ohrožující alergická reakce (anafylaktický šok). Proto, máte-li pálení uší s těmito závažnými příznaky, nebo pokud máte společně s pálením uší i nějaké další závažné příznaky včetně otoku hrdla nebo obtížného dýchání, či vysokou horečku (vyšší než 38,3 stupňů Celsia), nebo když se s pálením uší objevuje také silná bolest celé hlavy, otok a zarudnutí kůže kolem ucha, nebo je-li bolest pulzující nebo se objevuje bolestivost kosti za uchem, tak neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc zavoláním na telefonní číslo 112. Lékařskou pomoc vyhledejte také, pokud máte nějaké další pálení uší, které vám působí obavy.

Zdroj: článek Co znamená pálení uší nebo pálení v uchu?

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc foto

PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.

Příznaky a průběh

Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.

Příušnice bez teploty

Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.

Obrázky a fotografie příušnic

Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.

Léčba

U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).

Příušnice u dospělých

Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.

Příušnice v těhotenství

Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.

Očkování na příušnice

Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Nemoc sloní noha

Délka dožití

Nemoc motýlích křídel je nemoc zasahující téměř celý organismus. Jedná se o komplexní postižení, které může končit smrtí pacienta ve velmi mladém věku. Nemoc motýlích křídel nepostihuje intelekt. Lidé s touto nemocí jsou často nadprůměrně inteligentní, velmi vnímaví a bystří. Onemocnění se dá léčit jen symptomaticky, má velice náročnou péči. Než namažete a ošetříte všechny puchýře, může se péče protáhnout až na 3–4 hodiny denně. U těžších forem trvá péče i 3 hodiny na jedné končetině. Největším strašákem je infekce, proto je velice důležité sterilně krýt všechny puchýře. Nezbytná je správná výživa, a to nejlépe mixovaná dobře stravitelná strava, dostatek pohybu a rehabilitace. Účinná prevence vzniku této nemoci zatím neexistuje, pokud máte podezření, že by se ve vaší rodině mohla tato nemoc vyskytnout, můžete se nechat otestovat ještě předtím, než počnete takto nemocné dítě.

Děti s nemocí motýlích křídel potřebují téměř nepřetržitou péči.

Zdroj: článek Nemoc motýlích křídel

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána Kopčilová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena Mazancova.

Zdroj: příběh Kuskus obsah purinů

Je nemoc růže přenosná?

Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.

Rekapitulace:

• Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
• Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
• Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.

Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!

Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.

Zdroj: článek Růže je nakažlivá nemoc

Diagnostika cystické fibrózy, jak nemoc zjistit

U dítěte, které cystickou fibrózu má, je nejdůležitější co nejdříve nemoc odhalit, aby ji bylo možné začít léčit dříve, než zanechá na orgánech vážné následky. Optimální tedy je, když se nemoc podaří diagnostikovat během několika týdnů po narození. Proto se provádí levný preventivní test na nemoc cystické fibrózy u všech novorozenců 2 dny starých. Zkoumá se u nich zvýšená koncentrace sodíku a/nebo chlóru v jejich potu. Koncentrace chloridu v potu novorozence vyšší než 60 mmol/litr potvrzuje diagnózu onemocnění cystickou fibrózou.
Pacient s cystickou fibrózou má nejlepší prognózu, tedy lepší naději na délku a kvalitu života v případě, že je tato nemoc u něho diagnostikována do dvou měsíců jeho věku. To prakticky nelze bez novorozeneckého screeningu. Novorozenecký screening (skrýnyng) se provádí u všech novorozenců, na kterých se provádí testy na 13 vybraných chorob. Cystická fibróza mezi ně patří od roku 2009. 
 

Zdroj: článek Co je cystická fibróza?

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc

Co na bolest ucha při rýmě

Na bolest uší jsou vhodná i homeopatika. Pokud se bolesti uší objeví náhle okolo půlnoci, doporučuje se homeopatický lék první pomoci Aconitum 9CH v dávkování 5 granulí po půlhodině až do vymizení bolesti.

Pokud se jedná o dítě, snažte se udržet jej v klidu, zvýšený průtok krve bolest zhoršuje. Prokapejte nos nosními kapkami.

Vykapejte uši, například lihovými kapkami do uší, které jsou volně prodejné, s obsahem kyseliny borité a lihu. Před aplikací se doporučuje ohřát je na pokojovou teplotu. Ze začátku vykapávejte ucho přibližně každou půlhodinu asi 3–4x, následně 4–5x denně.

K léčbě počínajícího zánětu můžete použít tato homeopatika:

• Ferrum phosphoricum 15CH – když bolest ucha nastupuje pozvolna, teplota do 38 stupňů Celsia
• Belladona 15 CH – na náhlé bolesti uší pulzujícího charakteru, červený horký obličej, vysokou teplotu
• Chamomilla 15 CH – vhodná pro děti, které jsou velice přecitlivělé na bolest, snadno se podráždí, mívají záchvaty zlosti, při potížích je nic neuklidní, pořád se něčeho dožadují
• Capsicum anuum 15CH – vhodné na pálivou bolest ucha

Dávkování: Rozpustit 10 granulí homeopatického léku v malé PET lahvi v čisté vodě a odpíjet každých 15 minut, se zlepšením intervaly prodlužujte. Léky lze i kombinovat.

V ideálním případě je možné přidat Aviaire 1x denně 5 granulí, tento homeopatický lék je však na lékařský předpis. Kliničtí homeopaté jej předepisují svým pacientům i preventivně 1–2x měsíčně v zimním období.

V rámci léčby můžete vyzkoušet rovněž Kneippovu metodu, což je obklad z hořčičné moučky. Jde o starý domácí prostředek užívaný na lehký zánět uší, který dobře snášejí i děti.

Postup: Z trochy hořčičné moučky a trochy horké vody umíchejte řídkou kaši. Pak ji natřete na šátek nebo kapesník a na 15 minut přiložte na zanícené ucho.

Pokud bolesti uší nebo vysoké horečky i přesto přetrvávají a do několika hodin nevymizí, je nutno navštívit lékaře! Hnisavý zánět středního ucha je nutné léčit antibiotiky.

Když lékař usoudí, že je nutné ucho propíchnout, případně bubínek praskne sám, následné hojení se pomocí homeopatických léků urychlí.

Zdroj: článek Bolest ucha

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.

Zdroj: příběh Nové léky na parkinsonovu nemoc

Jak se přenáší svrab

Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.

Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.

Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.

Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.

Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Svrab

Příběh

Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.

Zdroj: příběh Vnitřní pásový opar

Co způsobuje svědění v uších?

Svědění uší vás může trápit na vnitřní straně zvukovodu, anebo na vnější straně ucha. Zde je několik důvodů, které mohou způsobit svědění v uchu.

• Svědění uvnitř ucha může být způsobeno hromaděním nadměrného ušního mazu. Nadměrné vylučování mazu může blokovat ušní kanál a způsobit podráždění a svědění v uších.
• Pokud dojde ke snížení mazu, kůže zvukovodu vysychá, což může být právě příčinou svědění uší.
• Plísňová infekce ucha je jednou z běžných příčin svědění uší. Zejména pokud je uvnitř ucha hodně vlhkosti, začíná se plíseň množit. Tyto problémy mají nejčastěji plavci a lidé, jejichž uši jsou často vystaveny vodě.
• Svědění v uchu může být dále způsobeno nejen štípnutím hmyzem, ale také lupénkou nebo ekzémem.
• Pokud nosíte náušnice či jiné ozdoby měli byste kontaktovat alergologa. Za problém je často zodpovědný nikl, který používají šperkařství.
• Svrab, neštovice, spalničky, pásový opar jsou dalšími důvody způsobujícími svědění uší.
• Někdy i potravinová alergie vede ke svědění uší.
• Infekce horních cest dýchacích může způsobit svědění v uších spolu s dalšími příznaky, jako je rýma a slzení očí.

Zdroj: článek Svědění v uších

Poradna

V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Svědění v uchu

Peyronieho choroba

Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.

Příčiny

Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.

Projevy

Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.

Diagnostika

Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.

Léčba

U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.

Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.

Foto

Peyronieho choroby foto

Zdroj: článek Nemoci penisu

Poradna

V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ V UŠÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Svědění v uších

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Parkinsonova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Parkinsonovu chorobu.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.

Zdroj: příběh Uši

Mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je termín, jenž představuje skupinu chronických onemocnění charakteristických poruchou centrální kontroly hybnosti. Pojem dětská značí období, ve kterém se nemoc začne projevovat, označení mozková určuje místo, kde dochází k poruše, a termín obrna vyjadřuje, že tato nemoc působí problémy s hybností těla. DMO postihuje pouze mozek, to znamená, že nezahrnuje poruchy hybnosti, které byly způsobeny onemocněním periferních nervů či svalů. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, což má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení (posturu) trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, ale zpravidla se s rostoucím věkem již nezhoršuje.

Léčba

Tato nemoc se bohužel vyléčit nedá. Ale léčba může přinést pozitivní výsledky a může přívětivě ovlivnit kvalitu života nemocného. Je dokázáno, že děti, u kterých byla včas zahájena správná léčba, mohou vést normální běžný život. Tato nemoc je komplikovaná také v tom, že neexistuje žádná její standardní léčba. Každé dítě má své individuální neurologické poruchy a z nich plynoucí specifické potřeby, které lékař musí rozpoznat a brát v potaz.

Zdroj: článek Nemoci mozku

Co je celostní medicína

Podle celostní medicíny jde o vnitřní konflikt mezi tělem a duší. Všeobecně jsme zvyklí nahlížet na svou nemoc z pozice klasické medicíny. Máme svůj problém, svou nemoc, navštěvujeme svého praktického lékaře, dostáváme na bolesti různé léky, absolvujeme vyšetření, navštěvujeme specializovaná pracoviště, kliniky a zjišťujeme, že nemoc neustupuje. Naopak problémy se stupňují, nemoc přechází do chronického stadia. Dříve nebo později si začínáme uvědomovat, že to asi není v pořádku, zabýváme se tím sami, pouštíme se do makrobiotiky, jógy, čteme spoustu literatury, kupujeme si různé přípravky, vracíme se k bylinkám, navštěvujeme léčitele, dáváme přednost přírodním léčebným metodám. Tomuto trendu se přizpůsobují lékaři – léčitelé. Moderní doba přinesla internet a s ním nové možnosti. Lékař může konzultovat s trpícím člověkem a není přitom omezován vzdáleností, časem ani jazykovou bariérou. Může radit, kontrolovat průběh léčení, doporučovat přírodní metody, kterými si pacient může pomoci. Je odstraněn stud pacienta, jenž se může zeptat lékaře na takovou věc, na níž by se v ordinaci nezeptal. Může se poučit o své nemoci a přitom je doma a nemusí do ordinace plné jiných pacientů.

Zdroj: článek Celostní medicína