Svrab neboli sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou, postihující člověka i zvířata. Latinský název je scabie a vznikl z latinského scabere, což v překladu znamená drbat se. Svrab je často považován za dávno vymýcené onemocnění. Jenže to je omyl. Svrabem se můžete nakazit snadno i dnes a je to velmi nepříjemná nemoc. V České republice je onemocnění v současné době dost rozšířené. Je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.
Jak se přenáší svrab
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
V naší poradně s názvem DĚTSKÝ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, mé dceři se udělali pupínky po těle, navštívily jsme doktorku a ta nam dala mastičku Locoid Crelo. Druhý den se objevili další, tak nás poslala na kožní s tím že je to pravděpodobně dětský svrab. Jenže kožní má všude dovolenou. Pupínky jsou malinkaté a některé zakončené bílou špičkou. Dceři je 6 let. Je možné že to je svrab a mohu já jít v pondělí do práce když dělám se syrovým masem?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Locoid Crelo 0,1% je určen k léčbě povrchových dermatóz, které nejsou mikrobiálního původu a které reagují na terapii kortikoidy. Locoid se používá k léčbě těch kožních reakcí, u kterých aplikace slaběji účinných kortikosteroidů nevede k dostatečné odpovědi na terapii. Přípravek je relativně bezpečný a mohou ho užívat jak dospělí, tak i mladiství a děti, nejdéle však jeden měsíc a maximálně 8 gramů přípravku denně. Lék Locoid Crelo 0,1% svrab nevyléčí a ani nijak při nákaze svrabem nepomůže. Ve vašem případě, podle toho co píšete, se nejspíše o svrab nejedná, ale nejde to takto určit přesně, protože informací od vás je velmi málo. Pro svrab je charakteristický výsev červených pupínků často ve dvojici, vzdálených od sebe přibližně 1 až 3 centimetry. Červené pupínky od svrabu také výrazně svědí a jsou prakticky vždy rozškrábané, takže se žádné bílé špičky u nich nestačí vytvořit a ani se obvykle nedělají.
Určitě je ale nezbytné vyhledat kožního lékaře, který svrab definitivně vyloučí vyšetřením vašeho dítka. Pokud by se svrab prokázal, tak se bude jisté desinfekšní omezení týkat i vás a ostatních členů rodiny, o kterých je psáno v našem článku a, o kterých vás také bude případně informovat ošetřující lékař, který svrab diagnostikuje. Svrab se nedělí na dětský a dospělý, svrab je jen jeden a napadá všechny, lidi i zvířata.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Mám ještě dotaz,co se týká nových pupínků po léčbě infectoscabem,jak asi dlouho se ještě mohou tvořit a zda je možné že by svěděly tak intenzivně skoro jako při svrabu před léčbou a jestli se tvoří i na místech kde jsem před léčbou svrab nepozorovala.Mám příznaky jakokdyby se mi to vrátilo.Předem děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nové pupínky způsobují ty rozkládající se mrtvolky zákožky a pokožka, tím jak je odbourává, tak zčervená a svědí úplně stejně jako když odbourávala jen hovínka zákožky. Zkuste na ta svědivá místa použít kalciovou mast a jednou nebo dvakrát denně to omyjte borovou vodou. To by mělo urychlit hojení a zbavit vás i toho svědění.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
V naší poradně s názvem RADA HŘEBÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdaléna.
Dobrý den, koupila jsem si hřebíčkový olej, protože mám podezření, že jsem se nakazila svrabem. Svědění se vyskytuje pouze v oblasti dekoltu, a v loketních jamkách s drobnými pupínky někdy až k zápěstí, ale intenzivní noční svědění se téměř nevyskytuje, tudíž se možná jedná pouze o planý poplach, ale bohužel v nejbližších dnech se kvůli zahraniční cestě nedostanu k lékaři, který by mi tu tuto skutečnost případně potvrdil nebo vyvrátil. Ráda bych alespoň prvotně předešla dalším komplikacím právě použitím hřebíčku. Prosím o zodpovězení několika otázek než začnu s aplikací ... V jakém cca poměru naředit hřebíčkem s rostlinným olejem, aby směs příliš nepodráždila pokožku? V oblasti genitálií nepociťuji žádné svědění, je přesto vhodné lehce nanést olej i do těchto míst? Mohu se tímto olejem namazat i na čele a spáncích? Je lepší ošetření provádět několik dnů po sobě? Děkuji za cenné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U hřebíčkového oleje nejprve ověřte doporučení výrobce, co uvádí na etiketě obalu. Pokud by tam bylo uvedeno, že je výrobek připraven pro zevní užití, tak už to neřeďte. V každém případě před samotnou aplikací vyzkoušejte test snášenlivosti a to tím, že nanesete malé množství oleje za ucho a po hodině zkontrolujete reakci kůže. Olej můžete aplikovat na pokožku na celém těle. Opakované natření zvyšuje účinnost. Důležité je vědět, že i když se vám podaří svrab olejem zahubit, tak bude svědit dál minimálně ještě týden. Je to proto, že zákožky zůstanou v kůži ležet mrtvé a tam se rozkládají, což způsobuje to vleklé svědění i po úspěšném zahubení zákožky. Pozor! Olej nezahubí larvy, které se normálně vylíhnou, proto je dobré používat hřebíčkový olej dlouhodobě - dokud jsou patrné červené pupínky na kůži. Po celou dobu je nutné vyvarovat se drbání a rozškrábání svědivých pupínků. Pokud již rozškrábané jsou, tak doporučuji omývat heřmánkovým odvarem na střídačku s odvarem řepíku - 3 krát denně.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
V únoru jsem chytil svrab, byli jsme na nákupech v Praze. Kožní řekl máte dvojpupínky je to svrab. Hrůza nejsem špína, psychika špatná. Dostal jsem dvě mastičky infectoscabu, dva dny po sobě použil. Paráda, ale svědění nepřestávalo, ostříhal nehty, manřelka prala vše na 90 ,potahy z auta prostě vše. Je polovina dubna a já cítím ty samé příznaky jako v únoru. Natírám se sirnou mastí 20%, ale nic moc, v sauně 3x za sebou. Je možné, že se to vrátilo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab se může kdykoli vrátit. Stačí když pár jedinců zákožkysvrabové někde přežije a znovu se rozmnoží. Je potřeba, abyste znovu navštívil kožního lékaře a ten aby to zkusil rozpoznat. Nemějte zbytečně předsudky, protože svrab postihuje všechny lidi, bez ohledu na jejich hygienické návyky. Lékaři to dobře vědí, takže bez obav běžte znovu na kontrolu.
Svrab je další nepříjemná záležitost. Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou postihující člověka i zvířata. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může zapříčinit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice jde v současné době o dost rozšířeného parazita.
Zákožka svrabová vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička pak klade 2–3 vajíčka, asi 0,3–0,4 mm velká, v slepých koncích těchto chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu, například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivou látkou je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší než 10 minut teplotám alespoň 60 °C, nepřežije to. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí, kde se tento parazit nevyskytuje. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí, například AIDS, hematologické choroby, může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou. Příznaky se objevují 3 až 8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to zách
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nika.
Dobrý den, jak dlouho má být člověk se svrabem doma? A když je 4 dny po namazání InfectoScab tak kdy může do kontaktu s blízkými osobami? A jak dlouho trvá než se úplně ztratí ta vyrážka? A co doporučujete za mast na to aby to nesvědělo? Děkuji předem za odpověď.
Nika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak dlouho se má člověk držet dál od ostatních, když má svrab? Dospělí a děti ve věku 5 let a starší se mohou vrátit do práce nebo do školy/školky, jakmile zahájí léčbu. Prvních 24 hodin je ale důležité vyhýbat se úzkému kontaktu s ostatními lidmi.
Vyrážka se vytrácí pomalu a bohužel také dlouho svědí. Může to trvat až měsíc od namazání mastí Infectoscab. Následná vyrážka, která vzniká i ve dnech po namazání souvisí s uhynulými jedinci zákožkysvrabové, kteří zemřeli hluboko v kůži, kde dochází k jejich rozkladu a to dráždí pokožku, jenž v těch místech zarudne a svědí. Celé to skončí, až se obmění celá pokožka, což trvá 28 dnů.
Možnosti úlevy od svědění:
- Tea Tree Oil: Pro použití naneste na postiženou pokožku mast obsahující méně než 5 % tea tree oleje (můžete to udělat smícháním několika kapek oleje s pleťovou vodou nebo kokosovým olejem). Aplikujte denně při pociťování příznaků.
- Koupele z ovesných vloček: Jedná se o skvělý způsob, jak zklidnit svědivou pokožku snížením zánětu. Ovesné koupele mohou pomoci zmírnit svědění spojené se svrabem.
- Koupele z jedlé sody: Jako alternativu k ovesným vločkám vyzkoušejte studenou koupel s 60 gramy jedlé sody. To může pomoci zklidnit pokožku a zmírnit svědění.
- Studené obklady: Přiložením studeného obkladu na kůži můžete snížit svědění. Vyzkoušejte ledový obklad nebo chladnou vlhkou žínku na oblasti těla, které obzvláště svědí.
- Ocet: Možná jste slyšela, že svrab a svědění můžete léčit nanesením octa na kůži a po několika minutách opláchnout. Neexistuje však žádný důkaz, že to funguje a mohlo by to podráždit vaši pokožku.
- Vyhněte se mýdlu: Mýdlo může dále dráždit pokožku, když máte svrab. Umyjte se vodou a vyhněte se mýdlu nebo vonným mlékům, když máte zanícenou pokožku.
Svrab se vyznačuje nočním svěděním, typickými chodbičkami a výskytem na specifických místech těla. Alergie obvykle reaguje na antihistaminika, svrab nikoli.
Jak dlouho trvá, než se objeví příznaky svrabu?
Při prvním nakažení obvykle 2–6 týdnů, při opakovaném napadení jen několik dnů.
Může být svrab ve vlasech?
U dospělých vzácně, u kojenců a malých dětí se může objevit i na hlavě.
Je svrab vždy viditelný?
Ne. V počáteční fázi může být přítomno pouze svědění bez výrazných kožních změn.
Jak moc je svrab nakažlivý?
Velmi. Přenáší se přímým kontaktem kůže na kůži i sdílením textilií.
Zmizí svrab sám bez léčby?
Ne. Bez cílené léčby se roztoči množí a onemocnění se zhoršuje.
Může se svrab vrátit?
Ano, při opětovném kontaktu s nakaženou osobou nebo nedostatečné léčbě celé domácnosti.
V naší poradně s názvem SULFOTHION se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heilly.
prodelala jsem proti svrabovou kuru,ale stale mam pocit,ze se mi to uplne nevylecilo...jsem z toho zoufala...muzu pouzivat zasyp Sulfotion,ktery obsahuje siru...nebo zajit opet k lekari...dekuji Heilly
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Heilly, při nákaze svrabem vznikají v kůži kanálky, které se zanítí díky zbytkům trusu od zákožkysvrabové a nějakou dobu to trvá, než se zahojí. Po dobu hojení to ještě obvykle svědí, ale svrab už může být mrtvý díky předchozí léčbě. V této fázi je důležité si to nerozškrábat a být trpělivá. Pokud chcete mít 100% jistotu, že svrab ve vás již nežije, tak běžte za svým lékařem, aby znovu vaši kůži prohlédl.
Používání jemného zásypu Sulfothion s koloidní sírou určitě v době hojení po svrabu pravidelně používejte, jak je napsáno v jeho návodu. Tento jemný sýrový zásyp totiž mírní svědění, podporuje odlučování svrabem poškozené pokožky a také podněcuje vytváření pokožky nové a zdravé. Solfothion vám pomůže být po svrabu dříve fit.
Svrab se u člověka i zvířete projevuje nepříjemný svěděním a kožními změnami v podobě různých pupínků, skvrn i oděrek. V případě, že si člověk/ zvíře kůži škrábe, může si způsobit nepříjemné škrábance. Nepříjemné svědění je nejsilnější večer, a proto se doporučuje jít na večer ven na čerstvý vzduch, který trochu uleví od svědění. V noci je totiž pod peřinou teplo, které parazitům zcela vyhovuje a venkovní vzduch je chladnější, tím se aktivita zákožek zmírní. Stejně silně se svědění často projevuje po sportovní aktivitě, protože se kůže zahřívá. Svědění bývá často tak silné, že člověk kvůli tomu nedokáže usnout. Pro svrab je typické, že se na kůži objevují našedlé nebo narůžovělé stopy s perleťově zbarveným 2 – 3 mm velkým pupínkem nebo puchýřkem. Jedná se obvykle o dvojice pupínků vyskytující se na místech, kde je kůže tenčí. V některých případech ale nejsou kožní projevy zřetelné a svrab se pozná jen podle svědivého pocitu. Tyto stopy na kůži se nejčastěji vyskytují v oblasti mezi prsty, v okolí genitálií a prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketních a kolenních kloubů, v podbřišku a celkově v místech, kde těsněji přiléhá prádlo. U dětí jsou také častěji postižené navíc i dlaně, plosky nohou, záda i obličej. U dospělých osob ale naopak svrab nepostihuje krk a hlavu. Svědění bývá tak silné, že i když se člověk snaží ovládat, obvykle se nedokáže přestat škrábat, a tak si způsobuje na kůži navíc i oděrky, do nichž si může zavléct i další infekce. Pocit svědění může i při řádné léčbě trvat několik týdnů, přestože už jsou třeba pupínky na kůži zcela zahojené (ke zmírnění svědění se i nadále využívají různé masti), pokud by se z nějakého důvodu člověk rozhodl toto onemocnění neléčit, nejenže ho i nadále šíří do svého okolí, ale zároveň se může stát, že projevy svrabu u něj odezní až za několik let.
Svrab se ve většině případů dá tedy poznat na první pohled, příklady jeho kožních projevů jsou k dispozici i na tomto odkazu na obrázky svrab fotogalerie.
Typy svrabu
Scabies mytých lidí
Pro tento typ svrabu je typické silné noční svědění, které ale nedoprovází výrazné kožní problémy. Obvykle se vyskytuje u lidí s vysokými hygienickými návyky.
Scabies nodularis
U tohoto druhu svrabu se již objevují silné kožní projevy, které dokonce mohou vézt ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži v důsledku vystupňované imunologické reakce organismu.
Scabies norvegica (svrab norský)
I při této variantě svrabu se na kůži objevují obrovské pupeny, zároveň se kůže také odlupuje. Tyto nepříjemné kožní problémy způsobuje velké množství parazitů (až miliony), kterým se u člověka daří, protože ten obvykle trpí poruchou imunity. Nebo jsou to jedinci, kteří svědění neřeší (například proto, že mají sníženou vnímavost ke svědění). Tento typ svrabu i u dospělého postihuje oblast hlavy, krku i nehtů.
Ve svém příspěvku HŘEBÍČEK NA SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janice1973.
Taky jsem měla svrab.nepomohl mi infestoskab,ale možna ta sirova mast,ale po tydnu mi nemizely ty vyražky co jsem měla a svědělo mě pořad tělo.ale našla jsem si obchod s bylinkami.a koupila jsem si hřebičkovy olej.nepouživa se čisty protože draždi kuži,ale stači par kapek do oleje co mate doma slunečnicovy nebo olivovy.a do tydne se zbavite nejen zakožky,ale i jinych parazitu.a to vždy řikam na přirodu jedině přirodou.ta je nejlepši.sirovou masti se musite mazat 3 dni a nekoupat.a po hřebičkovem oleji zakožka umira do 15 minut.takže nejdřive okoupat pak namazat a denně měnit ložni pradlo a do necelyho tydne mate klid.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jároslává.
dobry večer chci se zeptát ...ják dlouho jste se mázálá hrebickovym olejem náredenym ?já se mázu stále á porád to svedi nemám to ná tele áni vyrázku jen konecnik mi svedi á kdyz se myji horkou vodo ták se musim drbát á obcás citim ják mi tám neco lehtá pod kuži ...roupy to nejsou uz jsem bylá u lekáre á vzálá leky .....roupy nemám
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Ve svém příspěvku JAK RYCHLE SE ŠÍŘÍ SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den. Udělalo se mi několik ohnisek vyrážky po těle, vypadá to na svrab (zdvojené pupínky, svědění atd), i když ne v místech typických pro svrab. Mám to na rameni, v oblasti kostrče a na podbřišku, také na jednom kotníku. Teď je víkend, ihned v pondělí se chystám k lékaři. Některé vyrážky už mám delší dobu a nenapadlo mne, že by to mohl být svrab, protože se to nešíří moc rychle. Nevíte někdo, jak rychle se svrab po těle rozšiřuje? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přesné údaje o počtu nemocných neexistují, protože nemocní se většinou za svrab stydí a nejdou k lékaři. Nejedná se o nemoc nemytých jedinců, jako tomu bylo dříve. Svrab si můžete přivést i z luxusní dovolené.
Pojďme se podívat, jak taková nákaza svrabem probíhá u lidí: Oplodněná samička vyvrtává kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožkysvrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže. Ale než člověk infekci zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů – předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity a že se vyvine až po určité době. Chodbičky jsou překryty kožními změnami, které vznikly škrábáním a sekundární infekcí. Na kůži se objevují kopřivkové pupínky, ekzém i hnisavé pupínky a vřídky. Pro ilustraci přikládáme obrázky, jak vypadá takový svrab.
Onemocnění svrabem nesouvisí s nedostatečnou osobní hygienou. Svrab se přenáší dvěma způsoby. Buď během přímého kontaktu kůže s nakaženou osobou, nebo cestou nepřímou, to znamená kontaktem s ložním prádlem nebo ošacením, které bylo předtím používáno nakaženou osobou. K přenosu infekce stačí jedna oplodněná samička zákožky. Do kůže se je schopna zavrtat se za několik minut. Je možné se nakazit i během pohlavního styku.
U svrabu je důležité, aby pacient pochopil, že se jedná o nakažlivou nemoc. Když jsou mu vysvětleny způsoby přenosu infekce, sníží se i jeho obavy z ní. Při dodržení všech opatření se dá svrab vyléčit v průběhu několika dní.
V naší poradně s názvem JAK POZNAT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.
Dobrý den, existuje nějaký test, který určí, zda se jedná o svrab?
Několik kožních lékařů diagnostikuje odlišné onemocnění. Jak dále postupovat prosím?
Děkuji
Olga Smutná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žádný test na svrab neexistuje. Svrab se diagnostikuje podle jeho příznaků a léčí se mastí Infectoscab. Ta svrab spolehlivě zabije a do tří týdnů zmizí příznaky. Pokud příznaky nezmizí po správném použití léku, tak nešlo o svrab.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
V naší poradně s názvem LÉČBA SVRABU OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Pomůže to ?A na jak dlouho?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet dokáže zabít svrab, který se právě pohybuje na pokožce. Ovšem svrab je po většinu času zalezlý v komůrkách hluboko v kůži a tam se ocet nedostane a svrab se tak vůbec pomocí octa nevyléčí. Ocet je na svrab nedostatečně účinný. Jediný osvědčený lék na svrab je sírová mast, infektoscab a nebo pak orálně podávaná antiparazitika.
Jsou to velmi neobvyklé a vzácné případy, a dermatologové jsou schopni je rozpoznat. Správná diagnostika je zde velmi důležitá. Může být zaměněna se stavy, jako je ekzém, svrab nebo alergická reakce na léky. Jakmile je známa správná diagnóza, pak se lépe volí vhodná léčebná strategie.
Lidé se mohou nakazit psím svrabem u psů z přímého kontaktu se zvířaty, jako jsou kočky, psi, lišky, krávy, prasata a další savci.
U zvířat je tento stav známý jako sarkoptický svrab. Původcem je roztoč, zvaný Sarcoptes scabiei var canis, což v překladu znamená sarcoptes = rod bělavých roztočů, scabiei = svrab, var = druh, canis = psí.
Lidé nejsou pro tyto roztoče přirozeným hostitelem a po přenosu roztoči mohou přežít maximálně 21 dní. Naštěstí se psí svrab mezi lidmi nepřenáší a organismus se na člověku nemnoží.
Příznaky u psů
Vývoj zákožky od vajíčka až po pohlavně zralého jedince trvá u samečků dva týdny a u samiček tři týdny. K přenosu dochází většinou tělesným kontaktem, při němž se přenášejí larvy pohybující se po pokožce napadeného jedince. Zákožky přednostně osídlují řídce ochlupená místa na spodní straně těla, ale také ušní boltce, okolí loketního a hlezenního kloubu a oháňku. Při generalizovaném průběhu onemocnění se zákožkami vyvolané změny mohou vyskytovat po celém povrchu těla nemocného zvířete. V pokročilém stadiu dochází k plošnému prořídnutí až vypadávání srsti. Objevují se oděrky a dochází k povrchovému krvácení. Postupně dochází ke ztluštění kůže, zvýšení sekrece lymfy, vznikají zánětlivá ložiska (papuly) s následnou tvorbou strupů. Průvodním znakem onemocnění je vysoká svědivost, zvířata se snaží postižená místa škrabat, olizovat či vykusovat. Nemocní psi hubnou a po několika měsících hynou. Často bývá vidět, jak si pes vykusuje srst. Zde jsou vidět psi postižení psím svrabem.
Ve svém příspěvku JAK SE VYLÉČIT ZE ZÁKOŽKY SVRABOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan nový.
dobrý den může mi někdo poradit kožní lékařka mi zjistila že mám svrab předepsala mi infectoscab tak jsem se namazal dle návodu ale stále mě všechno svědí a ještě se mám mazat 2 krát denně beloderm cr.+ambiderman.je to hrozný kdo mi poradí.díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svrab nejčastěji postihuje lidi se sníženou imunitou a děti, které si toto onemocnění na sebe přenáší při dětských hrách. Problém může být, pokud svrab postihne člověka s těžkými nemocemi typu AIDS, protože u takového člověka může vyvolat extrémní zrohovatění kůže. Často tímto onemocněním trpí také lidé bez domova a lidé žijící ve větších komunitách, ve společných prostorách (léčebny, nemocnice). Většina lidí ani netuší, že svrab se přenáší i při pohlavním styku. Dříve se věřilo, že svrab je důsledkem špatné hygieny, prý se neobjevuje u „mytých“ lidí, ve skutečnosti to ale není pravda. Špatná hygiena svrab nezpůsobuje, ale může stav zhoršovat. I přehnaná hygiena může onemocnění komplikovat, hlavně v diagnostice onemocnění. Inkubační doba tohoto onemocnění je měsíc – měsíc a půl.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vanesa.
Dobry den,minuly tyden jsem zjistila,ze mam svrab..Dostala jsem mast ze siry,kterou jsem se mazala 3dny..ale svedeni neprestalo,je mozne ze mi svrab zmizek,ale nejaky cas svedeni zustane??Predem dekuji za odpoved..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění u svrabu přetrvá ještě několik dní po usmrcení zákožkysvrabové. Používejte mast podle doporučení svého lékaře a vydržte ještě týden být trpělivá. Pak by to mělo přestat. Držím Vám palce.
Svrab u morčete je onemocnění, které lze ve většině případů rozpoznat již při pečlivém pozorování chování a stavu kůže. Typickým znakem je, že morče má strupy, lysiny a reaguje extrémně citlivě na dotyk.
Nejčastější projevy zahrnují:
intenzivní svědění a neustálé drbání
holá místa se strupy na břiše, zádech, nohách nebo hlavě
matnou, lámavou srst v okolí postižených míst
křečovité reakce při pohlazení nebo manipulaci
neklid, otáčení se, odírání o předměty v kleci
Pokud se morče při dotyku prudce stáčí, „kope“ zadními končetinami nebo dokonce upadá do křečí, může se jednat o pokročilé celotělové postižení. V takovém případě je nutný okamžitý zásah veterináře.
U morčat rozlišujeme tři hlavní formy svrabu:
sarkoptový svrab (Trixacarus caviae) – nejzávažnější, postihuje celé tělo
ušní svrab (Psoroptes cuniculi) – postižení zvukovodu a ušních boltců
notoedrový svrab – postihuje hlavu a oblast uší
Sarkoptový svrab je pro morče extrémně bolestivý a bez léčby může vést až k úhynu.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Myslel jsem, že neštovice a svrab jsme již vymýtili. Nebo se snad svrab ještě v Evropě běžně mezi lidmi vysktuje?
Máte nebo měli jste svrab?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Misa.
Svrab jsme meli cela rodina. Sestra ho privezla z Madarska. Nikdo z lekaru nam nebyl schopny ricT,ze je to svrab. Vsichni nas lecili na AE. Nakonec to poznal jeden lekar a predepsal cele rodine sirovou mast. Fuj,urputne to smrdelo. Meli jsme to vsichni v rodine.
Svrab se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Můžete se setkat se psím svrabem, i když ne tak často jako s ušním svrabem u koček. U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná, na rozdíl od svrabu psího. U psa se svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání jsou typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví v dolních partiích zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab u psů obtížně diagnostikuje. Svrabem mohou trpět i hospodářská zvířata, jako například prasata, králíci nebo ovce. Jako prevence je dobré se vyvarovat kontaktu s cizími neznámými zvířaty a zejména s toulavými psy. A kontrolovat svá zvířata zvláště na místech méně ochlupených, okolo uší, slabin, okolo ocasu a konečníku.
Prvními příznaky jsou malé, zato velmi svědivé léze. Zvíře si je přirozeně začne zuřivě drbat nebo lízat. Jak už to ale bývá, právě tímto konáním si onemocnění roznáší víc a víc. Vzniknout z toho může hluboký zánět kůže. Je-li zvíře alergické, příznaky jsou samozřejmě ještě horší. Nakonec se může stát, že zvíře začne o srst pomalu ale jistě přicházet. A to opravdu velmi trýznivým způsobem. Svrab byl dříve považován za nemoc špíny, ale není tomu tak. Ohrožené je každé zvíře, ať žije v sebevětším pohodlí a čistotě. Čím je ale více špíny, tím větší pravděpodobnost nákazy. A pozor! Zákožka si skutečně nevybírá. Ze zvířete klidně přeskočí na člověka.
Parazity je nutné usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-onů neboli pipet, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad. Tedy na místo, ze kterého si zvíře léčivou látku neslízá. Někdy se musí aplikace zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamektin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate.
Pozor! U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.
Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy. V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.
Nutná je léčba všech zvířat, které jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné.
Parazité se mohou přenášet také chovatelskými pomůckami, jako jsou hřebeny, kartáče a podobně. Tyto předměty je nutno řádně vyčistit. Zákožky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Doporučuji nestýkat se s ředitelkou z intru!!! :-)
Nyní vážně, pokud Vás nic nesvědí a netvoří se Vám v meziprstí červené svědivé podráždění, tak svrab nemáte a není třeba se znepokojovat. K přenosu svrabu dojde jen těsným stykem s napadenou pokožkou. Svou dceru si lépe hlídejte a prohlédněte ji, zda-li skutečně má příznaky nákazy svrabem a podle tohoto výsledku případně zahajte léčbu. V případě, že se svrab prokáže, tak použité oblečení a povlečení je třeba desinfikovat buď chlórem, hypermanganem nebo vysokou teplotou nad 70*C. Na ostatních věcech bez přístupu živin z kůže svrab rychle hyne, takže není třeba větších čistících manévrů s vybavením své domácnosti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lensika.
Děkuji za odpověď. Dcera to prý chytila od nějaké kamarádky půjčováním oblečení. To bohužel neumím ovlivnit. Tak snad si dá příště pozor a dostane z toho ponaučení.
K léčbě se používají masti a krémy s obsahem látek, které zákožky zlikvidují. Je však nutná aplikace na celé tělo, mimo hlavy přes krk dolů k prstům nohou a rukou. Přípravek působí na zákožky kontaktně, proto v místě, kde mast není nanesena, mohou roztoči dále přežívat. Léčebnou kúru proti svrabu je nutno podstoupit opakovaně, protože jedna aplikace nestačí. Po každé kúře je nutné všechno prádlo nechat přemrznout nebo vyvařit. Dle pokynů lékaře je potřeba současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, i když zatím nemají klinické obtíže.
I když jsou zákožky zničeny a nové chodbičky si nevrtají, příznaky mohou přetrvávat i několik týdnů po ukončení léčby. Je to proto, že svrab, který byl usmrcen úspěšnou aplikací masti proti svrabu, tak zemřel pod kůží, nikoliv venku, kde je možné ho smýt. Pod kůží se mrtvý svrab začne rozkládat a působí zde stejné příznaky, jako svrab živý, tedy svědění a zarudnutí kůže. Než se kůže obmění a mrtvý svrab vypadne, tak to může trvat přibližně jeden měsíc.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
