Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:
karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:
střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémie, viz obsah železa;
kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5 až 8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Termín khaki pochází z hindského slova, které znamená: zemitá, prašná. Jedná se o barvu, která se používá zejména pro maskování, a to nejčastěji v armádě. Poprvé byla použita roku 1848 v Indii. Vzniká mísením zelené a hnědé barvy.
Ve svém příspěvku DCERA MA ROUPI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobry den,rada bych se zeptala...? Dcera ma roupi,koupili jsme prasky Vermophyt...bere je treti den... Jenze mi neji,nepije a stale zvraci...ikdyz nema vlastne co....,? Zvraci uz jen stavy..nevim co mam delat... Prosim o radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Vernikabon je vysoce účinný bylinný produkt na roupy, vhodný pro děti od dvou let. Složení je dle starého klášterního receptu.
Jedná se o doplněk stravy - je tedy volně prodejný.
Může se brát opakovaně - bez omezení, při projevech problémů.
Nesmí se používat v těhotenství.
Spí vám špatně děti, svědí je a mají červený zadeček.., mají zácpy nebo průjmy, jsou nervózní a roztěkané, mají až nepochopitelná kombinace jídel - zkuste se zaměřit na možný problém - roupy.
Dostupnost - podle skladových zásob. Odeslání do tří dnů od objednávky na dobírku.
Kaki churma je velmi dobrým zdrojem vitamínu A, obsahuje také vitamín C a samozřejmě v něm najdeme i vlákninu, kterou náš trávicí systém potřebuje pro správné fungování. Má relativně vysoký obsah sacharidů. Také zde můžeme najít různé antioxidanty, které působí v organismu jako prevence proti rakovině. Výtažky z této rostliny se dokonce používají ve farmaceutickém průmyslu, kde jsou součástí některých léků omezujících rozvoj leukémie. Pravidelná konzumace ovoce snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A zajímavostí je i fakt, že v tradiční čínské medicíně se využívá nejen léčivá síla ovoce, ale také jeho listí - to u nás bohužel de facto není dostupné. Listové odvary by měly snižovat tlak a srážlivost krve a obklady se používají na podrážděnou pokožku nebo hadí kousnutí.
Kaki obsahuje tyto vitamíny a stopové prvky: vitamín C, betakaroten, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan. Dále vlákninu, fenoly, lykopen a jiné.
Ve svém příspěvku PSÍ ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
vnučce jsem dnes objevila roupy, múže to mít od psa?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Vernikabon je vysoce účinný bylinný produkt na roupy, vhodný pro děti od dvou let. Složení je dle starého klášterního receptu.
Jedná se o doplněk stravy - je tedy volně prodejný.
Může se brát opakovaně - bez omezení, při projevech problémů.
Nesmí se používat v těhotenství.
Spí vám špatně děti, svědí je a mají červený zadeček.., mají zácpy nebo průjmy, jsou nervózní a roztěkané, mají až nepochopitelná kombinace jídel - zkuste se zaměřit na možný problém - roupy.
Dostupnost - podle skladových zásob. Odeslání do tří dnů od objednávky na dobírku.
O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu, což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky. Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na více faktorech.
Zdravé vlasy
Velmi kudrnaté vlasy potřebují ošetřovat silně zvláčňujícími prostředky, aby se udržela jejich elasticita. Na tento typ vlasů vždy používáme hřeben se širokými zuby, nikdy ne kartáč, který vlasy „zkrepatí“. Pro kudrnaté vlasy jsou vhodné kondicionéry, které se nesplachují, protože pomáhají kudrny oddělovat. Kudrny znovu oživíme, když je navlhčíme vodou a rukama promačkáme.
Etnické rozdíly
Skandinávci mají obvykle slabé, rovné, velmi jemné vlasy, Středoevropané nemají vlasy ani příliš jemné, ani příliš hrubé. Lidé indického původu mají hrubé kadeře, zatímco obyvatelé Středního východu mají vlasy silné. Všeobecně platí, že čím dále na východ cestujeme, tím hrubší vlasy lidé mají. Číňané a Japonci mají vlasy velmi rovné, románské a severoafrické národy mají vlasy velmi kudrnaté a husté.
O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky. Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na dvou věcech: na jeho tvaru, když vyrůstá z folikulu, a na rozložení buněk produkujících keratin u kořínků. Při pohledu na průřez vlasu mají rovné vlasy tendenci být kulaté, vlnité vlasy oválné a kudrnaté vlasy mají ledvinovitý tvar. Rovné vlasy mají kořínky, které tvoří stejné množství keratinových buněk po celém folikulu. U kudrnatých vlasů je však produkce keratinových buněk nerovnoměrná, takže v každém okamžiku je na jedné straně oválného folikulu více buněk než na straně druhé. Produkce nadměrného množství buněk navíc kolísá mezi oběma stranami. To způsobuje, že vyvíjející se vlas roste nejdříve jedním směrem a pak druhým. Výsledkem je vlas kudrnatý.
Charakter také ovlivňuje přirozená barva vlasů. Přírodní blondýni mají jemnější vlasy než bruneti, zatímco zrzaví lidé mají vlasy nejhustší. Celkové můžeme vlasy rozdělit do tří kategorií: jemné, středné jemné a hrubé husté. Jemné vlasy mohou být slabé i silné, ale díky svému charakteru mají všechny jemné vlasy stejnou vlastnost – postrádají objem. Jak už název naznačuje, středně jemné vlasy nejsou ani příliš husté, ani příliš řídké a jsou silné a elastické. Husté a hrubé vlasy jsou bohaté a těžké a mají tendenci růst všemi směry. Často postrádají pružnost a bývají „zkrepatělé“.
Na jedné hlavě mohou růst vlasy několika různých typů. Nejjemnější vlasy najdeme například na spáncích, nad čelem a na týlu, zatímco charakter vlasů na zbytku hlavy může být středně jemný, nebo dokonce i pevný.
Ve svém příspěvku JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Kloboučníková.
Dobrý den, syna svědí zadeček, jak přijdu na to, že má roupy? Asi je jen tak neuvitím, že? Děkuji za radu.
S přáním příjemného dne
MK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotec.
Spí vám špatně děti, svědí je a mají červený zadeček.., mají zácpy nebo průjmy, jsou nervózní a roztěkané, mají až nepochopitelná kombinace jídel - zkuste se zaměřit na možný problém - roupy.
Vernikabon je vysoce účinný bylinný produkt na roupy, vhodný pro děti od dvou let. Složení je dle starého klášterního receptu.
Jedná se o doplněk stravy - je tedy volně prodejný.
Může se brát opakovaně - bez omezení, při projevech problémů.
Nesmí se používat v těhotenství.
objednávky na e-m: vernikaboncz@seznam.cz
Dostupnost - podle skladových zásob. Odeslání do tří dnů od objednávky na dobírku.
O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu, což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky. Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na několika faktorech.
Skandinávci mají obvykle slabé, rovné, velmi jemné vlasy, Středoevropané nemají vlasy ani příliš jemné, ani příliš hrubé, lidé indického původu mají hrubé kadeře, zatímco obyvatelé Středního východu mají vlasy silné. Všeobecně platí, že čím dále na východ cestujeme, tím hrubší vlasy lidé mají. Číňané a Japonci mají vlasy velmi rovné, románské a severoafrické národy mají vlasy velmi kudrnaté a husté. O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu, což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky.
Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na jeho tvaru, když vyrůstá z folikulu, a na rozložení buněk produkujících keratin u kořínků. Při pohledu na průřez vlasu mají rovné vlasy tendenci být kulaté, vlnité vlasy oválné a kudrnaté vlasy mají ledvinovitý tvar. Rovné vlasy mají kořínky, které tvoří stejné množství keratinových buněk po celém folikulu. U kudrnatých vlasů je však produkce keratinových buněk nerovnoměrná, takže v každém okamžiku je na jedné straně oválného folikulu více buněk než na straně druhé. Produkce nadměrného množství buněk navíc kolísá mezi oběma stranami. To způsobuje, že vyvíjející se vlas roste nejdříve jedním směrem a pak druhým. Výsledkem je vlas kudrnatý. Charakter také ovlivňuje přirozená barva vlasů. Přírodní blondýni mají jemnější vlasy než bruneti, zatímco zrzaví lidé mají vlasy nejhustší.
Celkově se vlasy dají rozdělit do tří základních kategorií: jemné, středné jemné a hrubé a husté. Jemné vlasy mohou být slabé i silné, ale díky svému charakteru mají všechny jemné vlasy stejnou vlastnost, a to, že postrádají objem. Jak už název naznačuje, středně jemné vlasy nejsou ani příliš husté, ani příliš řídké a jsou silné a elastické. Husté a hrubé vlasy jsou bohaté a těžké a mají tendenci růst všemi směry. Často postrádají pružnost a bývají zkrepatělé. Na jedné hlavě mohou růst vlasy několika různých typů. Nejjemnější vlasy najdeme například na spáncích, nad čelem a na týlu, zatímco charakter vlasů na zbytku hlavy může být středně jemný, nebo dokonce i pevný.
Zdravý vlas je elastický, a pokud nepraskne, může se natáhnout o 20 až 30 procent. Lidský vlas je silnější než měděný drát stejné tloušťky. Vlasy na lidské hlavě by dokázaly unést tíhu rovnající se hmotnosti 99 lidí!
V případě jemných vlasů jde o dědičnou záležitost, a tudíž není možné doufat v trvalou změnu. Průměr vlasu je geneticky dán. Jemný vlas má asi o 25–30 % menší průměr, proto mu chybí objem, pevnost a elasticita. Průměr normálního vlasu je okolo 80 mikronů, zatímco průměr jemných vlasů je okolo 60 mikronů. Vlasy jsou pak nepoddajné, choulostivé, nedrží tvar a chybí jim objem. Jemné vlasy často také elektrizují a vypadají ochable a bez lesku. Většinou se i nadměrně mastí u kořínků, což způsobuje jejich ztěžknutí, a tudíž další plihnutí.
Jemné vlasy vzhledem ke svému průměru nemají dostatek síly k tomu, aby účes držel tvar. Mnohých chyb se dopouštíme i sami, když používáme nevhodné přípravky, které vlasy zatěžují. Jemné vlasy vyžadují péči a kvalitní přípravky, které je posílí, stabilizují jejich strukturu a chrání je před dalším poškozením.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínu K a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínu K.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínu K.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínu K, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínu K.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínu K. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínu K a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také problémy související s nervy, jako například vysoký krevní tlak, neklid nebo těžké obličejové křeče.
Účinky pavoučího kousnutí se mění v závislosti na několika faktorech, včetně množství jedu, velikosti a věku kousnuté osoby. Obzvláště náchylné jsou děti a starší lidé.
Pavoučí vlákno produkují snovací žlázy, které ústí ve snovacích bradavkách. Snovací bradavky vznikly přeměnou zadečkových končetin předků dnešních pavouků. Nacházejí se na břišní straně zadečku. Jejich počet kolísá od dvou do čtyř párů. Snovací žlázy produkují tekutý sekret, který ještě než opustí snovací bradavky tuhne a tvoří se z něj vlákno. Hlavní složkou je bílkovina nazývaná fibroin. Protože tvorba této bílkoviny je energeticky náročná, pavouci málokdy budují zcela novou pavučinu, spíše se ji snaží neustále opravovat.
Sklípkan největší je největším pavoukem na světě. V rozpětí nohou může mít až 30 cm a v těle může měřit až 12 cm. Loví žáby, ještěrky, myši, a dokonce i malé hady a mláďata.
Nejmenším pavoukem na světě je patu marplesi. Je tak malý, že na špičku tužky by se jich vlezlo 10.
Mezi nejsmrtelnější pavouky patří černá vdova, sklípkanec jedovatý a koutník jedovatý. Jeden z nejobávanějších pavouků na světě, tarantule, má ve skutečnosti překvapivě slabý jed i kousnutí, které připomíná spíše vosí bodnutí.
Nejjedovatějším pavoukem na světě je palovčík brazilský, často nazývaný také banánový pavouk. Tito agresivní pavouci putují po zemi v lesích Střední a Jižní Ameriky a hledají jídlo. I malé množství jedu tohoto pavouka dokáže zabít člověka. Z banánů k nám dovezených se ve vzácných případech může objevit i u nás.
Kousnutí koutníka jedovatého, který žije na jihovýchodě Spojených států, je obzvláště nebezpečné, protože je ze začátku bezbolestné. Osoba, kterou pavouk kousne, si toho zpočátku ani nemusí všimnout, ale po chvíli začne rána otékat a neuvěřitelně bolet. Pokud se kousnutí neléčí, může i zabít.
Arachnofobie je strach z pavouků. Je to jedna z nejčastějších fobií v Severní Americe a Evropě. Arachnofobie je paradoxně méně častá v tropických místech, kde se vyskytují obří a chlupatí pavouci.
Zatímco lidé mají svaly na vnější straně kostry, pavouci mají svaly na vnitřní straně. Pavoučí kostra tak pokrývá a chrání pavoučí svaly.
Někteří pavouci, například ti domácí, jsou schopni se spustit po zdi, protože jejich nohy jsou pokryty drobnými chloupky, které mohou přilnout k povrchu. Na druhou stranu se ale nemohou dostat například ven z vany, protože je její povrch příliš kluzký. Jiní pavouci, například ti zahradní, nemohou chodit po zdech, protože jejich nohy končí drápky, které jim pomáhají uchopit nitě.
V tropických oblastech existují pavouci, kteří si vytvářejí hedvábnou síť, kterou poté vrhají na svou kořist.
Sklípkanec jedovatý je agresivní pavouk, který utočí na lidi a kouše je. Jeho jed dokáže člověka zabít za pouhých 15 minut. Naštěstí existuje protijed. Úmrtí na kousnutí tohoto pavouka je tak dnes poměrně vzácné.
Pavouci nemají zuby, takže nemohou žvýkat potravu. Místo toho vstřikují do své potravy trávicí šťávy a pak ji vysávají.
Většina pavouků žije sama a občas se setkává se svými pavoučími kamarády. Několik druhů pavouků je společenských a žije ve skupinách. Například v Africe žijí kolonie pavouků druhu Stegodyphus, které pokrývají celé stromy.
Snovačka jedovatá nebo také černá vdova je dlouhonohý pavoukovec s velkým zadečkem a výrazně menší hlavohrudí. Samice jsou podobně jako u jiných pavouků výrazně větší než samci (bez končetin jsou až 3 cm dlouhé, s končetinami 4–5 cm) a mají leskle černé tělo s oranžově až červeně zbarvenou skvrnou na zadečku připomínající tvar přesýpacích hodin. Samci jsou až o polovinu menší než samice. Nápadné zbarvení na zadečku samic černých vdov slouží jako výstraha pro masožravé živočichy. Případy, kdy nějaký větší živočich snovačku napadne a zkonzumuje, nejčastěji končí úmrtím nebo vážnými zdravotními potížemi. Snovačka jedovatá se množí pohlavně. Samice před spářením vypouští zvláštní výměšek, který přitahuje samce žijící v okolí. Po spáření samce zabije, díky čemuž dostala i svůj alternativní název černá vdova. Svá vejce ukládá do kulovitého útvaru z jemných vláken, kde jsou dobře zamaskována a chráněna před vnějšími podmínkami. Během jednoho léta může naklást čtyři až devět snůšek, přičemž může každá obsahovat i více než 200 vajíček. Samice černé vdovy potřebuje samce k páření pouze jednou za život. Poté, co se jednou spářila, dokáže produkovat vajíčka po celý zbytek svého života, což jsou pouhé 2 roky. Jed černé vdovy je 15krát silnější než jed chřestýše.
Některé druhy pavouků rodu skákavkovitých vidí světelná spektra, které lidé nemohou vidět. Někteří z nich například vidí i UVA a UVB světlo.
Pavouci nejsou hmyz. Jsou to pavoukovci, což je skupina bezobratlých živočichů z podkmene klepítkatců. Kromě pavouků k nim patří například i sekáči, štíři nebo roztoči. Mají 8 nohou a 2 hlavní části těla – hlavohruď a zadeček. Oproti tomu hmyz má jen šest nohou a tři hlavní části těl – hlavu, hruď a zadeček.
Většina pavouků má 8 očí, které jsou posazeny velmi blízko sebe. Mají také drobné chloupky na nohou, pomocí kterých slyší a cítí. Různé chemické látky mohou ovlivňovat, jak pavouci předou své pavučiny. Například pavouci na LSD předou krásné pavučiny, zatímco pavučiny pavouků na kofeinu jsou strašné. Vědci se domnívají, že zkoumání tvaru pavučiny může pomoci odhalit přítomnost chemikálií a znečisťujících látek ve vzduchu.
Nejznámější metodou lovu kořisti je její chycení do lepkavé pavučiny. Různá umístění pavučiny umožňují různým druhům pavouků v jedné oblasti chytat odlišné druhy hmyzu, například horizontálně umístěné sítě zachycují hmyz, který vzlétá z rostlin pod nimi, zatímco vertikálně umístěné sítě zachycují hmyz v horizontálním letu. Pavouci, kteří budují pavučiny, mají špatný zrak, ale jsou velmi citliví na vibrace.
Tarantule může zkapalnit tělo myši za 2 dny. Zanechá za sebou jen hromádku kostí a kůže. Některé tarantule se dožívají více než 20 let.
Tvrzení, že člověk během spánku spolkne průměrně 4 pavouky, je mýtus. Je vysoce nepravděpodobné, že by pavouk zalezl do úst spícího člověka.
Vaření sklípkani představují pro Kambodžany a pro indiány kmene Piaroa z jižní Venezuely pochoutku.
Pavouci žijící na našem území, kteří jsou větších rozměrů nebo jsou to druhy nápadné svým zbarvením, jsou:
Pokoutník – pokoutníci jsou poměrně velcí pavouci, kteří si v přírodě tkají sítě na skalách, v dutých stromech, pod vývraty. V našich obydlích pak tkají sítě na podobných místech – ve sklepích, garážích, v šachtách, ve vzduchotechnice, za skříněmi, prostě „po koutech“; odtud jejich jméno. Když pavouka opatrně vezmete do dlaní, je jako peříčko. Nejjednodušší je přiklopit ho sklenicí, podsunout pod něj pohlednici, obrátit, aby do sklenice spadl, a pak jej vyhodit ven.
Zápřednice – zápřednice jsou velcí pavouci, kteří vás mohou i kousnout. Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu (Polabí, střední a středozápadní Čechy, jižní Morava), a to nejčastěji na loukách. Zapřádá si pavučinové hnízdo v klasech trav. Kousnutí zápřednicí jedovatou je bolestivé a místo kolem vpichu opuchne. Ke kousnutí ovšem dochází opravdu výjimečně, pavouk kousne, jen když jej někdo zmáčkne. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí (a vzhledem k tomu že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo). Kousnutí může být vzácně doprovázeno i zvýšenou teplotou, zrychleným tepem a podobně. Je ovšem těžké odlišit faktický účinek kousnutí od psychického stresu z obav, které člověk v takovém případě zažívá. Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní v ČR každoročně někdo zemře, ale na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel.
Meta temnostní – tento pavouk je dost velký a tká hodně řídké sítě, takže v nich nápadně visí, zvlášť když je pavouků více pohromadě.
Křižák pruhovaný – v Čechách byl nalezen prvně ve vojenském újezdu Mladá u Milovic v roce 1990. Nebezpečný být nemůže.
Křižák obecný – vyskytuje se úplně všude, v řídkých lesích na keřích, na lesních okrajích, na vysokých bylinách, ve starých kolnách. Křižáci si tkají nádherné kolové sítě.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několik týdnů až měsíců. Některé pojišťovny dokonce přispívají na ozdravné pobyty alergikům a atopikům.
Takže Tomáši, nejdříve změnte kožního, navštivte alergologa, omezte konzumaci hlavních alergenů (kravské mléko, vejce, čokoláda, vlašské ořechy, citrusové plody nebo lepek), snažte se nestresovat a proti svědění si nechte napsat lék Claritine.
Spánek je důležitou součástí denního režimu každého dítěte. Slouží k tomu, aby dětský mozek regeneroval a vyrovnal se s událostmi, které dítě prožije ve dne. Pokud váš potomek křičí ze spaní, je náměsíčný, budí se s panickou hrůzou a bušením srdce, může to být začátek problému, který ovlivní nejen kvalitu jeho i našeho spánku, ale i celého života dítěte.
Poruchy spánku jsou u dětí a dospívajících poměrně časté, podle výzkumů se vyskytují u každého třetího. Některé studie uvádějí, že poruchou trpí dokonce každé druhé dítě, a tento trend má stoupající tendenci. Předpokladem úspěšné léčby je podrobná diagnostika, určení příčiny poruchy spánku a spolupráce rodiny. Lékaři dávají před léky přednost psychoterapeutickému způsobu léčby, při níž se dítěti upraví spánkový režim a je kladen důraz na dodržování spánkové hygieny. Pokud se potíže objeví čtyřikrát a častěji v měsíci, doporučují vedle úpravy režimu i léčbu medikamenty. Léky může dítě užívat jen krátkodobě. Je nezbytně důležité dítě důkladně vyšetřit, aby se vyloučilo, že poruchy spánku mají organickou příčinu nebo že se u dítěte rozvíjí psychiatrické onemocnění.
Při léčbě je důležité, aby byla do problému zasvěcena celá rodina, aby měli všichni její členové zájem o jeho vyřešení a aby dodržovali domluvené postupy. Když své dítě uložíte ke spánku, nemělo by si v posteli hrát nebo se z ní dívat na televizi. Místnost musí být vyvětraná a tichá. Pokud vaše dítě požaduje osvětlení, mělo by být tlumené. Váš potomek by také měl mít jistotu, že jste nablízku pro případ, že by vás potřeboval. Pokud se v noci probudí, zjistěte, co potřebuje, a pouze v nezbytně nutných případech mu vyhovte – nedávejte mu však jíst, a pokud má žízeň, dejte mu jen malé množství neslazené vody. Nezačínejte si s ním hrát nebo povídat. Důležité je, aby dítě opět klidně ulehlo do postele. Pokud však vaše dítě není ochotné upravit si svůj denní a noční režim a dlouhodobě se jím řídit, nepomohou mu ani léky. Při dlouhodobém ponocování dochází k chronické spánkové deprivaci, při níž je negativně ovlivněna činnost mozku.
Žádné léky ani potravinové doplňky v současnosti nedokážou přirozený spánek nahradit a nepředpokládá se, že by to někdy vůbec bylo možné. Skutečný význam spánku tkví především v regeneraci centrálního nervového systému. Rušení nebo neumožnění spánku po delší dobu vede k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné.
Doba spánku
Potřebná doba spánku je 14–15 hodin u kojenců, 12–14 hodin u batolat, 11–13 hodin u předškolních dětí a u školáků a dospívajících by měla být přibližně 8–11 hodin denně. Nedostatek spánku může mít celou řadu nežádoucích konsekvencí, nejdůležitější z nich jsou problémy s učením anebo například problémy s hyperaktivitou.
Homeopatické léky na problémy s dětským spánkem
Argentum nitricum – je vhodným lékem pro děti, které nedokážou spát v příliš teplém pokoji, kromě toho bývají neklidné, když mají jít do postýlky. U větších dětí to může být lék na nespavost související s trémou či školními povinnostmi.
Belladonna – je lék především novorozenců či dětí po odstavení, které probouzí noční můry při usínání. Ve spaní vykřikují, skřípou zuby, vrtí hlavou ze strany na stranu. Při probuzení mají zarudlý obličej a rozšířené zorničky. Další příčinou nespavosti u nich může být zvýšená teplota. Často je to vhodný lék pro robustní děti odpovídající homeopatickému typu Calcarea carbonica.
Borax – je lékem pro děti, které nesnáší pohyb shora dolů a rozpláčou se vždy, když se je rodiče pokusí uložit do postýlky. Jejich spánek bývá neklidný a přerušovaný výkřiky.
Calcarea carbonica – lék vhodný pro děti, které mají problémy s usínáním a které si stěžují na noční můry. Problémy se objevují nejvíce po zhlédnutí strašidelných filmů či pohádek anebo po „postrašení“ jinými dětmi.
Causticum – příčinou nespavosti je zde často pomočení na začátku noci. Je to lék dětí přecitlivělých, plačtivých, majících strach ze tmy.
Coffea cruda – je nejdůležitější lék nadměrné stimulace či vzrušení. Děti špatně usínají a brzo se probouzejí, mění se jim cyklus spánek–bdění, v noci se probudí a chtějí si hrát. Příčinou může být přemíra čokolády či kofein předaný mateřským mlékem.
Chamomilla – je to hlavní přípravek na nespavost kojenců a batolat. Heřmánek je známý jako lék na problémy při prořezávání zubů, ale i prostředek na přemíru rozrušení, kdy se miminka nedovedou uvolnit z mnoha vzrušujících událostí, které se přes den udály. Na tento lék je potřeba myslet vždy, když je dítě extrémně podrážděné a neutišitelné. Je to dáno velkou přecitlivělostí všech smyslů, především ale přecitlivělostí na bolest, zvuky a podobně. To vede k tomu, že dítě neustále křičí, pořád něco chce, a jakmile to dostane, tak to zahodí. Uklidní se pouze chováním či jízdou v autě.
Nux vomica – lék velmi citlivých dětí, které mají zejména problémy se zažíváním, při každém stresu dostanou koliku. Často se tyto problémy mohou objevit také po zátěži například antibiotiky či léky na horečku. Případně to může být i následek léků podaných matce během porodu. Vhodný i pro miminka, která se budí mezi 3. až 4. hodinou ranní a pak už nechtějí spát.
Stramonium – přípravek pro děti, které mají děs ze tmy a strach ze samoty, trpí na noční můry. V noci se budí s pláčem, ale i v té chvíli pořád spí. U věších dětí se s podobnou situací můžeme setkat například po zhlédnutí násilí doma či v televizi.
Lék, který nejvíce odpovídá typu nespavosti dítěte, podávejte každý den večer v ředění 9–15 CH, u malých dětí nejlépe 5 granulí rozpuštěných v troše vody. Pokud v průběhu týdne nedojde ke změně, zvolte jiný lék anebo vyhledejte lékaře-homeopata.
Ve svém příspěvku SEBOROICKÁ POKOŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,mám raké problém s pokožkou vlasů-už zhruba 8 měsíců.Začalo to přecitlivělou,bolavou,drsnou kůží hlavy plus drsné vlasy na dotek.Pak začaly vlasy více vypadávat a pokožka vlasů byla čím dál více sušší a vlasy také, a začaly se tvořit pevně držící tuhé větší lupy.Vypadávající vlasy měly u kjořínku jakousi vrstvu kůže či mazu.Byla jsem u tří kožních lékařů,gynekologa a svého lékaře na vyšetření krve a moči.První kožní nepoznal,co to je a dal mi kortikoidy,ty jsem brala jen 4 dny.Druhý kožní řekl seborrhoická dermatitida,ale dal m i jenobyčejnou mastičku se slunečnicovým olejem,recept od něj,bez léčiv,která mi alespoň ulevila od suchosti pkožky i vlasů.Třetí lékař řekl také SD a předepsal mi salycilovou mast a dehtový šampon.Dehtový š. již používám asi 2 měsíce jednou týdně(nejprve se umyji 2krát dětským šamponem a nakonec dám ten dehtový,nechám chviličku působit a smyju a už nic)Občas používám už asi 3 měsíce střídavě odvar z kořenwe kopřivy a odvar z řepíku,což mi pomohlo také,ale po delší době se mi zdá,že to pokožku opět více vysušuje,takže teď raději vysazuji..Pokožka se zlepšila,ale stále je velmi citlivá,suchá,vlasy také a v občasných intervalech více vypadávají.Nevím si s tím rady.krev mám v pořádku(měla jsem zvýšené eozynofyly,ale alergické vyšetření negativní,druhý odběr krve již ok),gynekolog mi dal HA Diane 35,ačkoli to má omezovat tvorbu mazu a jáí mám kůži spíše suchou..A výše zmínění kožní to považují za hotovou věc.Já však věřím,že problém mohu odstranit.Příčiny vidím i ve velkém stresu a horší výživě za uplynulý rok(přestěhovala jsem se do Prahy,stres s hledáním zaměstnání,v rodině..)a také příliš nejím maso,jen občas..Možná byly příčiny i v používání příliš vlasové kosmetiky a fénování vlasů(to jsem již obojí vypustila...)Budu velmi ráda,pokud byste mi v něčem mohl poradit.Děkuji moc předem:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Moje dcera i syn (dospělí lidé) mají stejnou diagnozu.
Oběma stoprocentně a vždy , okamžitě, pomáhá mast-GEL od BIODERMY. Prodává se v lékárnách. Nevím přesně jak se jmenuje, musela bych se optat. Ale na vlastní oči jsem viděla, po prvním vetření a umytí užasný výsledek. . Zmizí po pár aplikacích. Stojí 350 Kč v lekárně kde mají zastoupení Biodermy. ,jinde je dražší.
Albinismus je poměrně vzácná geneticky zděděná vada skupiny genů, která je příčinou snížení nebo úplného nedostatku pigmentu (barvy) kůže, vlasů a očí. To může mít za následek bledou pokožku, která se snadno na slunci spálí, téměř bílé vlasy, silnou slabozrakost a světloplachost (závažná přecitlivělost na světlo). Lidé, kteří jsou albíny, poznáme většinou na první pohled. Mají světlé až bílé vlasy, lehce narůžovělou pleť a světle modré nebo šedé oči. Je možné, že oči budou lehce načervenalé, protože pigment nezakrývá červené kapiláry a ty se stávají viditelnými. Ale nemusí to tak být pokaždé, záleží na míře zasažení a také na typu, který se u kterého člověka objeví. Co se kůže týče, je citlivější na slunce a snadno se spálí. Kůže albínů se opalovat nemůže. Rychleji stárne a je na částech více vystavených slunci náchylnější k tvorbě rakovinového bujení.
Existují dva typy albinismu, ten, který má vliv na kůži, vlasy a oči (oculo-kožní albinismus), a ten, který ovlivňuje jen oči (oční albinismus). Nejběžnějším typem je oculo-kožní albinismus. Existuje několik odlišných typů albinismu, které jsou spojeny s různými geny. To, do jaké míry jsou ti, kteří mají albinismus, postiženi, závisí na tom, jaká je jejich schopnost produkovat pigment melanin. Tělo produkuje melanin přes složitý chemický proces zahrnující mimo jiné chemické látky enzymu tyrosinázy. Pro ty, kteří mají oculo-kožní albinismus, tělo vyrábí jen malé množství enzymu, který je známý jako tyrosináza pozitivní, nebo OCA1B, ale u některých takto postižených tělo neprodukuje žádný enzym tyrosinázy, to pak mluvíme o tyrosináze negativní nebo OCA1A.
Lidé s negativní tyrosinázou mají bílé vlasy a pleť, zatímco ti s tyrosinázou pozitivní už mají tendenci být o něco tmavší, se slámově zbarvenými vlasy a jejich oční vada může být o něco mírnější.
Druhý hlavní typ je oční albinismus. Zde je kůže normálně pigmentovaná, ale všechny oční problémy jsou totožné s prvním typem.
Ve svém příspěvku JEDNORÁZOVÉ PLEŤOVÉ MASKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luciáš.
Já ujíždím na pleťových maskách. Jsou výborné jak na čištění pleti - uvolňují ucpané póry, na hydrataci, lifting či relax. Nedávno jsem objevila obchod, kde mají nepřeberné množství masek! Konečně si je nemusím vozit z ciziny. Krémových masek je na trhu dost, ale tady mají úžasné vychytávky jako jsou buničité masky, hydrogelové, 3D masky, dokonce Zlatou masku. Taky masky na dekolt, oči, ruce, nohy, vlasy.... no prostě PARÁDA!
A nejstojí moc.jukněte na salondoma.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivís.
Luciáši, poraď mi, jaké masky máš vyzkoušené a jsou dobré na čištění pleti a popř. i ramen a dekoltu. Je jich tam fakt hodně. Díky.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata):Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).
Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.
Při dně jsou na houbách nejdůležitější jejich léčivé schopnosti. Mají analgetický a okamžitý i preventivní protizánětlivý účinek. Zejména houby shiitake se ukázaly jako účinné při prevenci a léčbě onemocnění kloubů, jako je dna. Pokud váš lékař potvrdí, že vaše hladina kyseliny močové je příliš vysoká, měli byste jíst často houby na místo masa, abyste zajistili, že bolest zmizí nebo se vůbec neobjeví.
Kromě účinků na dnu mají houby i tyto další prospěšné účinky:
čistí krev,
mají antioxidační účinek,
zachycují volné radikály,
snižují hladinu krevního tuku a cukru v krvi,
ulevují kardiovaskulárnímu systému a metabolismu,
mohou snížit poškození jater, srdce a ledvin související s věkem,
stimulují ledviny, které se pak stávají výkonnějšími a dokážou spolehlivě transportovat přebytečnou kyselinu močovou z těla ven.
Houby při dně stojí za to hned ve dvou ohledech: za prvé, mnoho druhů hub poskytuje nesrovnatelnou chuť, která dokáže zjemnit mnohá jídla, a za druhé, zdravotní účinky hub nejsou zanedbatelné. Jelikož jedlé houby obsahují hodně vody a málo tuku, mají velmi nízký obsah kalorií. Houby jsou dobrým zdrojem bílkovin. Obsahují především esenciální aminokyseliny, které si naše tělo neumí samo vyrobit.
Houby se také vyznačují vysokým obsahem vitamínu B1, B2, vitamínu C a niacinu. Ke zdraví přispívají i minerály draslík, fosfor a hořčík.
Pozitivně působí i houbový chitin, který je obtížně stravitelný a jako balastní látka podporuje činnost střev a podporuje detoxikační funkci. Houby navíc posilují imunitní systém.
To vše činí houby vhodnou náhražkou masa pro lidi trpící dnou, ale i pro ty, kteří z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou konzumovat maso.
S technologickým pokrokem se vyvíjejí i čočky brýlí. V minulosti byly brýlové čočky vyrobeny pouze ze skla. V současné době se moderní brýlové čočky vyrábějí z plastů, jsou tenčí, lehčí, odolnější proti poškrábání a tak snadno se nerozbijí. Současné čočky rovněž obsahují UV ochranné filtry a mohou mít různé zabarvení.
Polykarbonátové čočky
Polykarbonátové čočky jsou odolné proti nárazu a jsou dobrou volbou pro lidi, kteří se pravidelně účastní sportovních aktivit, také jsou vhodné do rizikového pracovního prostředí. Jsou ideální volbou pro děti. Polykarbonátové čočky mají ultrafialovou ochranu.
Trivex čočky
Trivex čočky jsou vyrobeny z novějších typů plastů a mají podobné vlastnosti jako polykarbonátové čočky. Jsou lehké, tenké a mrazuvzdorné. Dokonce při korekci zraku pomáhají některým lidem lépe než polykarbonátové čočky.
Vysokoindexové plastové čočky
Vysokoindexový materiál je pružnější, což pomáhá čočce vydržet i mechanické namáhání, a je odolnější vůči vyštípání a lámání. Tyto čočky jsou určené pro lidi s vyššími dioptriemi, mohou být totiž tenčí, jsou i lehčí.
Asférické čočky
Asférické čočky mají různé stupně zakřivení povrchu, díky čemuž může být objektiv tenčí a plošší než u ostatních čoček. Asférické čočky mají rovněž mnohem větší využitelnou část než standardní čočky.
Samozabarvovací čočky
Tyto čočky jsou vyrobené buď ze skla, nebo z plastů a své zbarvení mění dle intenzity slunečního světla. Díky tomu je eliminována potřeba slunečních brýlí. Nevýhoda těchto čoček se projeví při řízení auta, protože čelní sklo blokuje sluneční světlo, a tak může dojít k tomu, že se čočky samy nezbarví.
Polarizované sluneční čočky
Světlo, které se odráží od vody nebo rovných povrchů způsobuje nežádoucí odrazy. Polarizační čočky dokážou snížit takovéto oslnění, takže jsou využívány zejména pro sport a řízení automobilů. Nevýhodou polarizačních čoček je, že si neporadí s displeji z tekutých krystalů. které se objevují na některých palubních deskách automobilů.
K určitým typům čoček se přiřazuje i tvar brýlí. Například konkávní objektiv, který má vnitřní křivky, slouží ke korekci krátkozrakosti, zatímco konvexní objektiv má vnější křivky a slouží ke korekci dalekozrakosti. Pro korekci astigmatismu (narušení tvaru rohovky) se užívají válcovité čočky. Čočka objektivu je nástroj sloužící k zostření světla na sítnici.
S albinismem se setkáváme i ve zvířecí říši, a to dokonce častěji. Avšak ne každé zvíře s bílou srstí můžeme hned považovat za albína. Zvířecí albíni se vyznačují bílou kůží, ale i bílou srstí a červenýma očima, čili zvíře s tmavším zabarvením duhovky již není albín. Tento jev se například vyskytuje u bílých tygrů, kteří jsou jen světlou odrůdou tygrů bengálských žijících v Indii. Ti se pouze zdají být větší díky oranžovo-černému zbarvení, jež jim opticky přidává na velikosti. Je ale pravda, že tygři bengálští váží někdy i značně více než tygři bílí. Tito tygři trpí pouhou formou albinismu nazývající se leucismus. Samozřejmě však existují i „praví“ albínští tygři, u nichž zcela vymizely černé pruhy a jejich oči na rozdíl od bílých tygrů, kteří je mají modré, jsou červené. Tygří albíni jsou však velice vzácní.
Život albínů ve volné přírodě je opravdu těžký. Často jsou vystrkováni ze smečky, tím pádem nemají velkou šanci na reprodukci. Taktéž (pokud je albín masožravec) mají velký problém s lovením kořisti. Kvůli jejich bílému zbarvení jsou totiž snadno postřehnutelní a kořist si jich ve většině případů všimne dřív, než lovec stihne zaútočit. Častokrát jsou oni sami snadnou kořistí. Mají také o hodně slabší tělesnou stavbu a jsou obecně (stejně jako lidé) velmi náchylní k různým nemocem, mezi které samozřejmě také patří zrakové vady. Zvířecí albíni se všeobecně dožívají velmi nízkého věku, ale existují i výjimky, které se dožívají normální nebo výjimečně i nadprůměrné délky života.
Albinismus se objevuje převážně a nejvíce u savců. Je mnoho zvířecích druhů, u kterých se vyskytuje riziko albinismu, například úplně nejnovějším objevem je albín dikobraza. Dále pak můžeme narazit na albíny medvídka koaly, lva, tygra (viz výše), delfína, kteří mají mimochodem barvu jemně narůžovělou až sytě růžovou, někdy trošku do fialova, a mnoho dalších druhů. Ale albíni nejsou pouze savci, jsou rozšířeni napříč všemi třídami. Kupříkladu ptáci – určitě znáte bílé pávy nebo se vyskytují i bílí kosi, hlavně samice. Také existují albínské ryby nebo hmyz, ale v obou případech se druhy dožívají velmi nízkého věku. Zajímaví jsou bílí hadi. V jejich případě se totiž nejedná o chybu, nýbrž o přirozený albinismus. Projevuje se u nich z toho důvodu, že se ve většině případů vyskytují převážně v temných jeskyních bez slunečního svitu. Díky kůži s absencí pigmentace a velmi citlivým očím jsou tak opravdu dobře vybaveni na život ve tmě.
Závisí na místě nádoru v nadledvinách (kůra x dřeň) a na tom, zda je nádor hormonálně aktivní nebo němý, zda produkuje hormony nebo ne. Od toho se odvíjejí i klinické příznaky.
Nezhoubné nádory kůry nadledvin
Adenom: Nejčastější nádor, který v nadledvinách nacházíme. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život kvůli poruchám srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, tedy diabetes mellitus, neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu. Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů (je velmi vzácný), tak častěji androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo)puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle stejné rozložení ochlupení jako u mužů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Lidé se špatným zrakem často potřebují brýle s multifokálními čočkami. Multifokální čočky jsou brýlové čočky, které mají dvě nebo více zrakových dioptrií. V minulosti byly multifokální čočky odděleny, ale v dnešní době vypadají přirozeně, takže jsou stěží rozeznatelné od normálních čoček.
Bifokální čočky
Bifokální čočky jsou nejčastějším typem multifokálních čoček. Čočka objektivu je rozdělena do dvou částí. Horní část je pro vidění na dálku, spodní část pro vidění nablízko. Tyto čočky se většinou předepisují lidem nad 40 let, protože jejich zraková schopnost klesla kvůli presbyopii, což je věkem zapříčiněná fyziologická ztráta akomodace, tedy schopnosti zaostřovat do blízka.
Trifokální čočky
Jedná se o bifokální čočky, které mají ještě třetí část. Tyto čočky používají lidé, kteří mají potíže s viděním objektů, které jsou na dosah ruky. Tento dodatečný segment je nad bifokální částí objektivu a používá se pro prohlížení věcí v mezilehlé zóně, například při pohledu na obrazovku počítače.
Jestliže potřebujete nové brýle, vybírejte je samozřejmě po poradě se svým očním lékařem. Měl by vám vybrat ty, které nejlépe odpovídají nejen vaší potřebě vidění, ale i vašemu životnímu stylu.
I kdybychom si vlasy vůbec nestříhali, nenarostly by nám až na zem. Každý vlas prodělává tři období růstu. Po jistou dobu roste, pak vypadne, pak zase vyroste. Proto každý zdravý člověk může najít na kartáči vypadané vlasy. Naštěstí se nejedná o trvalou ztrátu. Tyto vlasy zase znova narostou.
Fáze růstu:
První fáze se nazývá růstová a trvá od dvou do sedmi let. Rozdíly v délce jsou vrozené nebo záleží na životním prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. V růstové fázi to vypadá tak, že ve vlasové cibulce se nachází nakupení buněk nazývané zárodečná vrstva. Buňky se neustále dělí, tím se zvyšuje jejich počet. Nově vzniklé buňky jsou postupně vytlačovány nahoru a rohovatí. Tímto způsobem vlas roste, denně o 0,3 až 0,4 mm. Právě doba trvání růstové fáze rozhoduje o tom, jak dlouhé vlasy nám vůbec mohou narůst. V růstové fázi se najednou nachází asi osmdesát až devadesát procent vlasů.
Druhá fáze je takzvaná přechodová. Tvoří ji asi jedno procento vlasů a trvá zhruba tři až čtyři týdny. V této fázi přestávají cévy zásobovat potřebnými látkami vlasový kořínek, vlasová cibulka se ztlušťuje a vlas odumírá.
Třetí fáze je klidová, zde se vlas pomalu sune vzhůru, až vypadne. Klidová fáze trvá asi čtyři měsíce a týká se asi čtrnácti procent vlasů. Za den může přirozeným způsobem vypadnout až sto vlasů. Během klidové fáze se vytváří nová cibulka, nová papila a celý cyklus se opakuje.
Každý člověk má geneticky danou fázi růstu vlasů. Z toho důvodu někomu narostou vlasy jen po ramena a dál už nedorostou a jiní mohou mít vlasy dlouhé až do pasu, nebo dokonce delší. Fázi růstu vlasů nelze ovlivnit.
Druhy vlasů
Vlasy dělíme na několik základních skupin, které v tomto článku přiblížíme. Vlasy rozeznáváme podle tvaru anebo vlastností vlasové pokožky, ale také podle jejich vzhledu. Druhy vlasů bývají typické pro určité národy či kontinenty.
Druhy podle tvaru:
Rovné vlasy jsou na průřezu kulaté a vyrůstají z rovných vlasových pochev. Mohou být značně dlouhé.
Vlnité vlasy jsou na průřezu oválné, vyrůstají také z rovných vlasových pochev a také mohou dorůstat značné délky.
Kudrnaté vlasy jsou na průřezu velmi oválné až ledvinovité. Vyrůstají ze zahnutých vlasových pochev. Tento typ vlasů převažuje u černošské populace.
Pepřovité vlasy mají tvar kudrnatých vlasů, ledvinovitý průřez a vyrůstají ze zahnutých vlasových pochev v chomáčích a trsech.
Spirálovité vlasy vyrůstají ze zahnutých vlasových pochev, mají oválný průřez a místo dřeně dutinu, takže mají vzhled jemných, dlouhých trubiček.
Druhy vlasů podle vlastností:
Mastné vlasy – k pochvám vlasů jsou připojené mazové žlázy a jejich vývody ústí právě do vlasové pochvy. Tak se tento maz (sebum) dostává na vlasy a na povrch kůže. Kolik se vyprodukuje mazu, je vrozená záležitost. Pokud se jej produkuje více, než by bylo třeba, vznikají mastné vlasy, které působí nehygienickým dojmem, vytváří pramínky a špatně se češou. Samotná větší produkce však vlasu či pokožce neškodí. Jedná se více o problém kosmetický než zdravotní.
Suché vlasy znamenají případ opačný, kdy je tvorba kožního mazu příliš nízká. Jde opět o vrozenou záležitost. Suché vlasy jsou na dotek drsné, lámavé a bez lesku.
