Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy se suší česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušicí rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé palice, ihned je vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.
Další možností je sušení česneku v sušičce. Sušený česnek patří mezi základní potraviny v mnoha kuchyních po celém světě a připravíte s ním mnoho velmi chutných jídel. Sušený česnek je přesně tím, co dodá tu pravou chuť každému vašemu jídlu. Sušení česneku v sušičce potravin není vůbec složité. Díky množství táců si pohodlně a velmi rychle usušíte potřebné množství a vytvoříte si tak zásoby na dlouhou dobu. Již nebudete muset složitě shánět česnek do připravovaného pokrmu. Poctivý česnek se dnes velmi těžko shání. Uchovejte si ho proto v sušené formě pro každý případ. Vaše pochutiny získají díky sušenému česneku naprosto novou chuť. Vyzkoušejte sami, co všechno dokáže přidání jedné poctivé suroviny do jídla. Ten rozdíl zaručeně poznáte!
Sušený česnek je výborný pomocník v kuchyni, který je stále po ruce. Nemusíte ho loupat ani drtit. Sušený česnek je nakrájený na plátky a nachystaný přímo k použití. Přitom si zachovává svou původní vůni, sílu a čerstvou chuť.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Mateřídouška (Thymus) je prastará léčivá rostlina známá víc než 4000 let. Nejrozšířenějším druhem je Tymián obecný (lat. Thymus vulgaris). Jednotlivé druhy (známých je asi 50 druhu tymiánu) se liší složením a obsahem účinných látek: 3,5% silice obsahující thymol, cymol, karvakrol, a-pinen, linalol, borneol, cineol, 10% tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny, flavonoidy a další látky.
Tymián je považován za přírodní antibiotikum, má silné antiseptické vlastnosti, působí proti plísním, bakteriím a střevním parazitům. Používá se k místní léčbě zánětů, uvolňuje dýchací cesty.
Na zevní použití je vhodné aplikovat tymiánovou mast nebo tymiánový krém, obklady, koupele či inhalace. Uplatní se při kožních obtížích (nečistoty, akné), zanícené rány, vředy, léčí dýchací potíže. Tymián významně pomáhá při chřipkách a nachlazeních, akutních bronchitidách, laryngitidách, bolestech v krku či problémech s hlasivkami. Přítomné esenciální oleje zvyšují prokrvení tkání v oblasti hrudníku, a tím zvyšují sekreci hlenu a usnadňují vykašlávání. Krém snadno prostupuje přes kožní bariéru a rovněž uvolňuje křeče při plynatosti. Navozuje dobrý spánek, zmírňuje bolesti hlavy a celkově zklidňuje. Je vhodný i při zánětech kloubů a revmatismu.
Pro vnitřní použití je vhodný čaj, který podporuje zažívání, omezuje nadýmání, zmírňuje průjmy parazitárního původu, působí proti nespavosti a duševnímu neklidu, je velmi účinný při dýchacích potížích, kašli a nachlazení.
V naší poradně s názvem HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hřebíček ve větším množství může mít negativní účinky. Může za to éterický olej Eugenol, který dává hřebíčku jeho vůni i jeho zdravotní účinky. 10 ml Eugenolu je smrtelná dávka pro dvouleté dítě. Takové množství Eugenolu by se dalo získat z přibližně jednoho kilogramu čerstvých hřebíčků (sebraných ze stromu). Z toho je jasné, že při použití hřebíčku jako koření, není třeba se obávat, neboť většina Eugenolu vyprchá v průběhu sušení a sníst pokrm s tolika hřebíčky je nemožné. Důležité je dát si pozor na hřebíčkový olej, kde je potřeba vědět kolik obsahuje Eugenolu. Hřebíčkový olej se používá na bolest zubů a zde hrozí riziko spolknutí.
Mateřídouška je souhrnné označení pro všechny druhy, které se na našem území nacházejí. Je to z toho důvodu, že si jsou velice podobné, dochází k jejich v vzájemnému křížení, a tak bývá někdy velmi obtížné určit správný druh.
Mateřídouška se k nám dostala ze Středozemí v 11. století. Je to vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, která ke svému růstu potřebuje dostatek světla a tepla. Její květy jsou nachové až červenofialové, z nichž se především za poledního slunce šíří aromatická vůně lákající hmyz a včely. Je pěstována nejen pro okrasu, na záhonech a skalkách vytváří krásné bohaté polštáře, ale i pro své léčivé účinky (viz odstavec níže).
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Mateřídouška (Thymus serpyllum) versus tymián (Thymus vulgaris)
Obě rostlinky jsou blízkými příbuznými a svým vzhledem se velmi podobají. Jsou z čeledi hluchavkovitých, obsahují stejné látky a mají i podobné užití. Tymián se ale více využívá jako koření v kuchyni, zatímco z mateřídoušky se nejvíce vaří čaj při nachlazení. Další rozdíl je, že tymián kvete na přelomu května a června (o měsíc dříve než mateřídouška), má bílé nebo lehce fialové květy a tvoří 30 až 40 cm vysoké dřevnaté keříky. Mateřídouška je menšího vzrůstu, plazivá, barva květů je sytěji do růžova až fialova.
Hlavní léčivou složkou mateřídoušky jsou silice. Ty se v rostlince vytvářejí tím více, čím více slunce ke svému růstu mateřídouška má. Kromě silic obsahuje i flavonoidy, třísloviny, hořčiny, minerální látky a organické kyseliny.
Mateřídouška má na organismus posilující, protizánětlivé a hojivé účinky. Její využití je opravdu mnohostranné, a to jak vnitřní (v podobě čaje nebo sirupu), tak vnější (inhalace, koupele, obklady, bylinné polštářky). Blahodárně působí zejména na trávicí a nervovou soustavu. Používá se proto při nespavosti, bolestech hlavy, závratích, podrážděnosti, tělesné a duševní slabosti. Je výborná při nachlazení, kašli, zánětu průdušek a mandlí, při astmatických nemocech. Dále zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání, katary a průjmy, pomáhá při žaludečních a střevních kolikách. Působí také proti střevním parazitům a některým infekčním onemocněním střev. Zevně ji lze použít na špatně hojitelné rány, vředy, spáleniny od slunce, ošetření míst při bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů nebo svalů.
Mateřídouška je trvalka, která vám na jednom stanovišti vydrží až 5 let. Poté dřevnatí a je třeba ji obnovovat. Pěstovat ji můžete nejen na zahradě a skalce, ale i v truhlících na balkoně anebo v květináči doma v bytě. Její pěstování není nikterak složité, základem je ale kvalitní osivo. Nejlépe se jí daří na místech s písčitou dobře propustnou půdou, která je mírně alkalická. Miluje slunce, sucho a teplo. Místo by také mělo být chráněné před větrem. Semena mateřídoušky můžete vyset přímo na povrch půdy (nemusíte předpěstovat) a lehce je zatlačte. Vysévejte ji v březnu až dubnu. Hodí se také do skalek a na vyplnění míst mezi kameny, kdy následně vytváří barevné voňavé polštáře.
Mateřídoušku si ale můžete namnožit i přímo z přírody. Nastříhejte lodyhy (pokud mají květy, tak je ostříhejte) a pod úhlem cca 30 až 40 cm je zapíchněte přímo do půdy a zahrňte. Horní třetinu nechte vyčnívat. Hojně zalévejte, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Za rok vám již mateřídouška obrazí a bude vytvářet okrasné trsy. Pokud ji budete 2x ročně sestříhávat – v létě při sběru a na podzim po odkvětu – prodloužíte její životnost.
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a&
Mateřídouška kvete v období od května do září. Její nať sbíráme za plného květu, nejlépe za slunečných dní, mezi polednem a druhou hodinou. Seřezáváme ji cca 5 cm nad zemí. Sušíme ji buď v malých svazcích, nebo rozloženou na sítu. Důležitý je stín a dobře větraná místnost. Na uchování sušené mateřídoušky použijte dobře uzavíratelné, nejlépe skleněné, nádoby.
Používání kvalitních barev na vlasy nebo trvalá ondulace nemají žádný vliv na vypadávání vlasů. Ale příliš horké sušení a kartáčování vlasů může na vlasové kořínky působit nepříznivě, takže se tomu raději vyhněte. Doporučuje se pečlivé mytí vlasů. Nedoporučuje se příliš agresivní sušení vlasů, ale jen jemné mačkání rukama. Obzvláště se nedoporučuje vázání copánků, dredy a Rasta účesy.
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběr a sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Vysoušeče vlasů urychlují proces sušení vlasů a foukají vzduch, který se obvykle zahřívá. Tento horký vzduch vysušuje vlasy tím, že urychluje odpařování vody. Nadměrné teplo však může zvýšit poškození vlasů. Vysoušeče se také používají jako pomůcky k tvarování účesů.
Jemné vlasy potřebují péči, a to mnohem větší než jiné typy vlasů. Nejen vnější, ale i vnitřní. Prvním krokem za lepšími vlasy by proto měla být strava. Tím se nemyslí pouze doplňky výživy ve formě tablet (jakékoli značky, složení se nijak radikálně neliší), ale celková úprava jídelníčku. Výborná jsou dýňová semena, obsahující hodně zinku, vlašské ořechy (a ořechy celkově), lněné semínko, oves či bobulovité ovoce, jejichž účinky jsou všeobecně známy. Méně se ví, že vlasům prospívá i pití zeleného čaje, ovšem ve větším množství, jeden hrneček denně nestačí. Způsob stravování pro krásnější vlasy je ovšem téma natolik široké, že by si zasloužilo samostatný článek – snad tedy příště. Tablety si pořiďte také, ať už levné, nebo drahé, vlasům prospívají. Ale pozor, podpoří i růst ostatního ochlupení těla! U řas či obočí jev pozitivní, v případě zarostlých nohou už méně.
Účesy pro jemné vlasy
Bohužel ne každý byl obdařen nádhernými hustými vlasy. Důležité pro jemné vlasy je nabuzení objemového dojmu vlasů. Díky tomu vlasy vypadají tlustší a hustší, než ve skutečnosti jsou.
Výběr kvalitního hřebenu
S jemnými vlasy je třeba zacházet opatrně. Pokud máte vlasy barvené nebo pokud dbáte zvláštní péče při jejich čištění, musíte dávat pozor, aby nedošlo k poškození vlasů. Proto je velmi důležité investovat do kvalitních hřebenů. Zejména hřebenů s přírodními štětinami. Kvalitní vlasová péče je velmi nákladná, ale dalo by se říci, že se jedná o dobrou investici, zejména pak u jemných vlasů, které mají tendenci k maštění, což následně způsobuje pocity svědění nebo poškození vlasů. Pro zlepšení vzhledu jemných vlasů se doporučuje jejich časté rozčesávání, které by mělo být velmi opatrné a citlivé.
Mytí vlasů
Jemné vlasy musí být čisté a svěží každý den, protože by jinak nedošlo k rozvoji kořenového vztlaku, který má vliv na objem vlasů. Doporučujeme vám používat šampony pro barvené vlasy, které dodají vašim vlasům ochranu a sametovou hebkost. Dalším vhodným prostředkem jsou šampony určené pro každodenní šamponování.
Sušení vlasů
Jemné vlasy jsou vždy náchylnější k poškození, takže je důležité dbát zvýšené opatrnosti i při jejich vysoušení. Namísto silného mnutí vlasů, je lepší jemné sušení. Důležité je, aby došlo k odstranění přebytečné vlhkosti. To vám pomůže eliminovat vypadávání vlasů a jejich poškozování. Poté, co odstraníte co nejvíce vlhkosti, je možné používat sp
Chlorella pyrenoidosa se nejčastěji pěstuje na Tchaj-wanu. Právě tam jsou pro její růst ideální klimatické podmínky, protože chlorela potřebuje pro získání své síly (kterou z ní posléze čerpáme my, lidé) teplo a sluníčko. Chlorela se následně velmi citlivě zpracovává, aby v ní zůstalo zachováno maximální množství účinných látek a zároveň aby tyto látky byly v co největší možné míře organismem vstřebatelné a organismu přístupné. Řasy chlorely se suší metodou STEAM, což je nová metoda sprejového sušení. Největší předností tohoto způsobu sušení je nejen vysoká vstřebatelnost výsledné potraviny, ale i šetrnost k látkám obsaženým v řase. Při zpracovávání chlorely se nepoužívá žádný způsob konzervace, k výrobě tablet se používá pouze 100% chlorelový prášek bez jakýchkoli přídavných látek. Tablety se lisují opět velmi šetrným způsobem bez přidávání plniv, pojiv a barviv. Chlorelu (stejně jako všechny zelené potraviny) je potřeba uchovávat na tmavém místě a nádobu, v níž ji skladujeme, velmi pečlivě uzavírat. Jedině tak se totiž zabrání oxidaci chlorofylu, který chlorela ve velkém množství obsahuje. Co se týče skladování, nejvhodnější je keramická dóza se šroubovacím nebo kónusovým (kuželovitým) uzávěrem.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
