Nejprve si větvičky smrku nasekáme a smrkové pupeny rozpůlíme. Všechny suroviny se pak vloží do hrnce a pomalu se na mírném ohni ohřívají tak dlouho, dokud se pryskyřice zcela nerozpustí. Poté se vše důkladně zamíchá a hrnec se na dvacet minut odstaví. Mezitím si připravíme čisté a vyvařené sklenice, do nichž pak mast přelijeme, zavíčkujeme a uskladníme.
Ingredience jsou stejné jako u předchozího receptu. Jen se nejprve kokosový olej ohřeje na teplotu vyšší než je dvacet pět stupňů Celsia, tím se přivede do tekutého stavu. Pryskyřici pak do kokosového oleje co nejjemněji rozdrobíme. Poté si větvičky smrku nakrájíme a pupeny rozpůlíme. Větvičky a pupeny pak vložíme do velké sklenice a vše zalijeme olejem. Mast se nechá stát 14 dní někde v teple. Nesmí se na ni ale zapomenout, je třeba ji totiž každý den řádně protřepat. Pokud by se stalo, že kokosový olej zatuhne, stačí nádobu ohřát ve vodní lázni, tak aby se nevařilo, ale jen ohřála, kokosový olej v ní by se měl znovu rozpustit. Po čtrnácti dnech je smrková mast hotová, jen je potřeba přecedit a rozlít do připravených skleniček, nebo mističek.
V diskuzi NEMOCE KANADSKÉHO SMRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Endal.
máme na zahradě v obci Tehovec-Říčansko skupinu kanadských smrků stříbrných,mno let starých. Jeden krajní nám začal usychat a vypadá to,že letos uschne úplně. Letos bylo extrémní sucho. Strom dostával malé zálivky a nechal jsem k němu vytékat přepad ze sudu z okapu. Taky moc vody to nebylo. Zřžejmě ale jde o nějakou chorobu, a co s tím? Škoda ho. díky za reakci. Endal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi STŘÍBRNÝ SMRK VÝROBA SIRUPU Z VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boža Něm..
DOTAZ. - JE MOŽNÉ UDĚLAT SIRUP I ZE STŘÍBRNÉHO SMRKU, KTERÝ MÁM DOMA NA ZAHRADĚ. Prosím , máte někdo zkušenost. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Swemo.
Je to mozne. Ale moc dobte to nie je. Rozdiel ako medzi lesnymi jahodami a domacimi. Aj o uconnych latkach obsiahnutych v striebornom smreku by som pochyboval. Urcite bude aj nizsi obsah silic.
Už celá staletí zná lidstvo lékařské účinky masti vyrobené z pryskyřice smrku. Vědělo se o jejích léčivých účincích při problémech s vyrážkami, plísněmi, bolestmi kloubů a při hojení nejrůznějších drobných ranek. Středověcí lékaři, babi kořenářky a všichni další, kteří léčitelství alespoň trochu rozuměli, ji ale užívali i při léčbě uštknutí zmije. A někteří se jí dokonce snažili vrátit slabomyslným rozum.
Použití pryskyřice
Léčivé účinky pryskyřice (z různých druhů stromů, nejen ze smrku) i kůry stromů jsou známé již dlouhá staletí. Indiánské národy kůru stromů používaly při léčbě ran, vředů, řezů, kožní vyrážky, modřin a dalších zranění. Pryskyřici pak užívali na léčbu zánětů a abscesů.
Mýdla z různých pryskyřic se používaly i při odstraňování nečistot a dezinfikování ran.
Smrková mast se dá v dnešní době snadno získat dvěma způsoby. Buď se dá koupit, anebo se dá i vyrobit.
Jak smrková mast působí na nehty
Smrková mast vrací nehtům zdravější vzhled. Je třeba ji ale nanášet často.
V diskuzi SMRKOVÉ VYHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda nevadí když na med zesmrku vaříme nejen mladé výhonky, ale i jehličí, a musí se to jehličí a výhonky oddělit z toho stonku, nebo nevadí když se to vaří i s ním?
Moc děkuji za odpověď. Jana R.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den, jen celé nové výhonky ze smrku, to jsou ty světle zelené, jdou krásně odštípnout. Z tmavého jehličí - větví se to nedělá.
K výrobě likéru se využívají výhonky smrku ztepilého a kromě 2 hrstí těchto mladých výhonků potřebujeme tyto ingredience: 8 kuliček jalovce, 1/2 lžičky puškvorce, 500 ml alkoholu (80% konzumní líh), 5 lžic medu, 500 g cukru. Likér se připraví tak, že do nádoby dáme výhonky, jalovec, puškvorec a vše zalijeme alkoholem. Takto připravené necháme 2 měsíce louhovat. Poté se přecedí a přidá 500 g cukru rozpuštěného v 750 ml vody a přidá se ještě 5 lžic medu. Vše se důkladně promíchá, slije se do lahví a může se podávat nebo uskladnit.
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
Jak poznat ty správné výhonky, jak a kdy je sbírat, to vše je velmi důležité. Všeobecně se doporučuje smrkové výhonky sbírat do 15. května. Správná chvíle na sběr se však v různých částech naší republiky liší podle intenzity slunečního svitu a výšky teploty, nikoliv smrků. Stříhejte vždy jen mladé výhonky, které mají jehličky ještě jemné a nepichlavé. Jejich barva je dokonale „šťavnatě“ zelená. Případné nečistoty ze smrkových výhonků vytřeste a poté jen propláchněte studenou vodou. Je možné si větve den předen pro jistotu osprchovat ještě přímo na stromě a druhý den je s klidem nastříhat a už nečistit. To jde ovšem jen v tom případě, že máte mladé smrčiny na své zahradě, eventuálně na té sousední, a to ještě po domluvě.
V diskuzi PLÍSEŇ NEHTU U PALCE NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana z Brna.
Ahoj, vyrábím domácí mast ze smrku, která je na plíseň na nehtech velmi účinná. Mimo jiné bezvadně funguje na bolavé klouby, bolesti hlavy, ucpaný noc či uvolnění hlenů při nachlazení. Pokud máš zájem, ozvi se mi na E-mail: ivana.uhrova@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina Anischova.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat,jestli ještě mate uvedenou masticku ze smrku? Mám na protikuřácká asi plíseň nehtů na noze. Místa a je černá,místa a zelená. Myslíte,ze by to pomohlo? Dekuji za odpověď. Anischova
Ingredience: mladé smrkové výhonky do délky 5 cm, třtinový cukr, citrony
Postup: Výhonky dobře umyjeme, necháme okapat. Plníme velkou 5litrovou láhev tak, že vložíme vrstvu výhonků asi 5 cm vysokou, prosypeme třtinovým cukrem, položíme 2 kolečka citronu a opakujeme, dokud není láhev plná. Jemně přitlačíme. Láhev převážeme celofánem a postavíme na okno na slunné místo. Necháme stát 2–3 týdny. Začne se tvořit hustá šťáva, kterou pak přes plátýnko přecedíme, slijeme do láhví a uložíme na chladné místo. Užíváme jako prevenci i léčbu kašle 1 lžíci každé ráno nebo k ochucení čaje či nápoje. Sirup má velmi příjemnou chuť a ocení jej i děti.
Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem Vánoc, ale dříve byl i „ochráncem“ před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie. Všichni také známe smrkové májky, vyrobené z vysokého otesaného kmene a ozdobené pentlemi. Samozřejmě nelze opomenout hospodářský význam smrkového dřeva, které je u nás jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu.
Léčivé vlastnosti tohoto stromu byly pro naše předky přinejmenším stejně významné, jako jeho rituální použití. Smrková pryskyřice byla lékem mnohého využití, byla lehce dostupná pro každého a sloužila k léčbě vnitřních i vnějších potíží.
Smrk sivý (Picea glauca) je kuželovitě rostoucí smrk zelené barvy, který dorůstá do výšky 3 m. Dnes je známo mnoho kultivarů, jež se liší barvou jehlic, tvarem a výškou. Smrk sivý vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Pro svůj pomalý růst (ročně povyroste o 3–5 cm) se stal velmi oblíbeným. Hodí se jak do nádob a na skalky, tak i do záhonových výsadeb.
Jedná se o krásný a elegantní kultivar, který má uhlazený kuželovitý tvar, a to bez nutnosti střihu. Objeven byl v roce 1905 v kanadských horách. Jehlice smrku jsou jasně zelené, středně dlouhé a měkké. Dospělá rostlina může při šířce 1,5 m dosahovat výšky až 3 m. Strom je plně mrazuvzdorný do minus 30 °C.
Smrku sivému se daří nejlépe v hlubokých živných půdách s optimálním množstvím vláhy. Nemá rád přílišné mokro ani sucho. Potřebuje tedy pravidelnou zálivku a dobrý odtok vody. Půdní reakce by měla být neutrální, až mírně kyselá. Volíme slunné či polostinné stanoviště (pokud možno mimo úpal). Během vegetace používáme pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny. V tomto případě řez není zapotřebí. Vzhledem k pomalému a pravidelnému růstu se doporučuje vysadit ho jako solitéru.
Strom je mrazuvzdorný, během zimy potřebuje občas zalít (pokud nemrzne).
V diskuzi SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
jaké další recepty jsou na využití smrkových výhonků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stachiv.
Dobrý den při výrobě sirupu se mi po 2 tydnechi ve vrchní vrstvě která nebyla natocena ke slunci objevila nějaká bílá hmota(nebyla tam zanesena, sklenice byly vytvářené , výhonky z hor, sklenic bylo víc a bylo to ve všech) nejsem si jist zda to nebyla plisen. Sirup jsem slil necedeny přes plátno je jemně zelené zakalený po odstáti se na hladině objeví pěna....je sirup k požívání nebo na vylití? Děkuji předem za radu
Řada chovatelů přidává králíkům do jídelníčku také řadu dřevin. Větvičky obsahují rostlinné i minerální látky. Větvičky dřevin mají i řadu dalších výhod, v kleci se králíci často nudí (obzvlášť ti mladí, kteří ocení jakékoliv ukrácení času), tak se můžou zabavit okusováním větví, zároveň si u toho obrousí své zoubky. I u dřevin ale platí, že některé dřeviny jsou pro králíka doporučovány, některé může králík okusovat v menším množství a jiné jsou úplně nevhodné. Jednou za čas může chovatel králíkovi ke stravě přidat i větvičku borovice, borůvky, břízy, buku, granátovníku, habru, hlohu, hrušně, jabloně, jasanu, javoru, jilmu, jedle, lísky, lípy, maliníku, olivovníku, olše, ostružníku, třešně, švestky, platanu, rybízu, smrku, topolu a vrby. Zároveň ale větve borovice, břízy, buku, jedle, lípy, olše, švestky, smrku, topolu a vrby doporučují jen v malém množství. U habru je třeba zase zkontrolovat, jestli strom není chycený plísní, která by byla pro králíka nebezpečná. Z jasanu se králíkovi nesmí podat plody ani pupeny, stejně tak i u javoru. Jádra ze švestky jsou zase jedovatá. Pro králíky nevhodné a často i jedovaté jsou větve z bezu, cedru, citrusových dřevin, dubu, durmanu, fíkovníku smokvoně, jalovce, jírovce maďala, oleandru, ořešáku královského, pámelníku bílého, pižmovky mošusové, ptačího zobu obecného, rododendronu, svídy, škumpy, šeříku, tisu černého, trnovníku akátu, tůje, zimolezu, zimostrázu obecného, zlatého deště.
Tato tatarská omáčka je skvělá pomazánka na sendviče se slaninou salátem a rajčaty, taky jako dip na grilované (nebo dušené) artyčoky nebo krevety, dále je dobrá do bramborovém salátu nebo v jakémkoli receptu, kde je potřeba ochucená majonéza.
Ingredience
1 hrnek majonézy
1/4 hrnku mletých výhonků ze smrku
2 lžičky citronové šťávy
Postup
Důkladně promíchejte všechny ingredience. Před podáváním nechte směs uležet nejméně 1 hodinu.
Použití
Grilované artyčoky se smrkovou majonézou
Důkladně omyjte artyčoky ve slané vodě, nakrájejte je na polovinu nebo čtvrtinu, vyčistěte z nich dřeň, potřete solí a olivovým olejem a grilujte na středně silném ohni. Podávejte přelité se smrkovou majonézou.
Krevety se smrkovou majonézou
Použijte nejlépe krevety s postranním pruhem, to jsou druhy krevet ze studených vod, které zůstanou po vaření vláčné a jemné. Přiveďte k varu velký hrnec slané vody, vyhoďte do něj krevety, vypněte teplo a nechte krevety ve vodě asi 2 až 3 minuty. Podávejte přelité se smrkovou majonézou.
Sendvič se smrkovou majonézou
Plátky slaniny nakrájejte na polovinu a smažte, dokud nejsou křupavé, ale ne příliš hnědé. Natřete smrkovou majonézu na toastový chléb, poklaďte s plátky rajčete, křupavou slaninou a křupavým salátem. Přiklopte s dalším plátkem chutného toustového chleba namazaného smrkovou majonézou.
Smrk ztepilý (Picea abies) je stálezelený jehličnatý strom s šupinovitou borkou a s větvemi vyrůstajícími v přeslenech. Jako každá dřevina s velkým areálem rozšíření vyniká i smrk velkou morfologickou proměnlivostí. Strom dorůstá do výšky až 50 m. Pupeny jsou úzce kuželovité, nepryskyřičnaté, s přitisklými šupinami. Jehlice vyrůstají ve šroubovici, jsou 1–2 cm dlouhé, tuhé, tmavozelené, na průřezu čtyřhranné, na spodní i svrchní straně s jemným proužkem.
Smrk kvete od dubna do června. Samčí a samičí květy se rodí v oddělených chomáčcích na téže rostlině. Samčí květní šištice jsou stopkaté, červené, při otevření žlutavé, samičí jsou přisedlé, červené.
Plodem je hnědá válcovitá šiška, která měří až 15 cm a visí z větve.
Za domov smrku se považuje severní a střední Evropa. V Japonsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2000 m nad mořem a tvoří horní hranici lesa. Smrk se vyskytuje i v Severní Americe, v Austrálii se pak pěstuje jako okrasný strom.
Smrk roste v kyselých půdách, středně až silně vlhkých. V horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové lesy. Smrkové porosty (smrčiny) se objevují i v polohách s vysokou hladinou spodní vody (podmáčené smrčiny). Od 19. století je smrk vysazován do kulturních lesů jako hlavní dřevina.
Mezi faktory, jež mají vliv na věk stromu, patří i výživa. Na místech podobných přirozenému prostředí, kde se v půdě nachází dostatek humusu, se jehličnanům i jejich semenům daří velmi dobře. Obtížnější to mají zahrádkáři, kteří k pěstování využívají půdu navezenou. Ideálním hnojivem a podpůrným produktem je rohovina (organika) nebo agrabiomin (organominerální).
V průběhu růstu smrku se můžete setkat s fyziologickými poruchami, například s hnědnutím jehličí. Jestliže prosychá uvnitř stromu, nepanikařte, jedná se totiž o přirozený jev související s životností (jehličí vydrží 3–5 let). Pokud ale jehličí osychá i zvnějšku, může být problém v nedostatečné zálivce či ve psí moči. Některé jehličnany se zbarvují do rezavé barvy zcela přirozeně: připravují se tak na podzimní a zimní období.
Smrk představuje nejcennější surovinu papírenského průmyslu. Kromě toho se z jeho pryskyřice získává bednářská smůla, kalafuna a terpentýn. Mladé výhonky lze použít k výrobě čaje, který má díky většímu množství pryskyřice příznivé účinky na průdušky (zejména je-li přislazen medem).
Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.
Nahosemenné rostliny se rozmnožují pohlavně (pomocí semen), kdy nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk (gamet), které pocházejí ze dvou rodičovských organismů. Pohlavní proces je velmi důležitý z hlediska dědičnosti a evoluce daného druhu. V potomstvu rodičovského páru se totiž uplatňují v různých kombinacích vlastnosti obou rodičů.
Svůj název dostaly nahosemenné rostliny podle společného znaku: vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku jako u krytosemenných), tudíž nejsou dostatečně chráněna. Tato vajíčka dozrávají v semena.
U jehličnanů, nejznámějších zástupců nahosemenných rostlin, jsou tyčinky (samčí výtrusné listy) i plodolisty neboli semenné šupiny (samičí výtrusné listy) uspořádány v oddělených jednopohlavních šišticích. Ploché semenné šupiny nesou obvykle dvě vajíčka. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu. Semena bývají zpravidla křídlatá a jsou rozšiřována větrem (opylování jehličnanů zajišťuje téměř vždy vítr), vzácně se na jejich rozšiřování podílejí živočichové. Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí. Tvar a velikost šišek jsou (vedle jehlic) významnými určovacími znaky. V době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají, semena se uvolňují a celé šišky opadávají. U některých rodů (jedle) se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává zdřevnatělé vřeteno.
Smrk lze množit řízkováním v druhé polovině léta, ale řízky dlouho zakořeňují.
Připravíme si směs z 2 dl koprového semínka, 2 lžic mletého kozlíku lékařského a 4 dl medu. Směs dáme do dvoulitrové termosky a dolijeme vroucí vodou. Necháme 24 hodin louhovat. Pije se 1 lžíce půl hodiny před každým jídlem až do vyčerpání celé dávky. I zde je dobré dodržovat zásadu lehké stravy, spojenou s důkladnou očistou střev.
Rada č. 2
Ze sušených léčivých rostlin, jako je heřmánek, třezalka, suchokvět a březové pupeny, odsypeme vždy 100 g do třílitrové sklenice, promícháme a pevně uzavřeme. 1/2 litru vody přivedeme k varu, přidáme 1 lžíci směsi, necháme 30 minut odstát a přecedíme přes husté plátno. Do 250 g nálevu přidáme lžičku medu a vypijeme před uložením k spánku. Druhou půlku ráno ohřejeme a vypijeme s medem. Celou proceduru opakujeme po 5 letech.
Rada č. 3
K očistě cév a ledvin je i tento levný recept: Rozemeleme 3 lžíce plodu šípku, 5 lžic rozmělněného chvojí borovice nebo smrku a 2 lžíce slupek z cibule. To vše se zalije čtyřmi sklenicemi vroucí vody (8 dl), 10 minut povaří a půl hodiny nechá louhovat. Nakonec se odvar scedí přes gázu a užívá se 3x denně před jídlem a na noc jedna sklenice po dobu tří dnů.
Rada č. 4
Na jaře můžeme použít květy kaštanů. Tři květy zalijeme 1 l vroucí vody a necháme 20 minut ustát. Pijeme během dne po třech doušcích po dobu 2 až 3 týdnů. Na podzim použijeme nadrobno nakrájené slupky z plodů kaštanu – 2 lžíce na 1 litr vroucí vody. Tento odvar pijeme stejně jako odvar z květů po dobu 2–3 týdnů.
