Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Dotaz Mirena a menopauza v sobě většinou skrývá tři různé otázky najednou: zda Mirena pomáhá v přechodu, zda je bezpečná po menopauze a zda žena díky ní pozná, že už menstruace definitivně skončila. Z praxe vím, že právě tady vzniká mnoho nejistoty. Žena má tělísko, menstruace se ztratí nebo jen špiní, návaly se objeví kolem padesátky a ona neví, jestli je ještě plodná, zda může dostat estrogeny, nebo jestli by se tělísko mělo vytáhnout.
Mirena je nitroděložní systém s levonorgestrelem. Hormon působí hlavně v děloze: zahušťuje hlen v děložním hrdle, tlumí růst děložní sliznice a u mnoha žen výrazně zmenší krvácení. Klinicky to znamená, že žena může mít slabší menstruaci, jen hnědé špinění, nebo vůbec žádné krvácení. Praktický dopad je příjemný, pokud žena dříve trpěla silným krvácením, únavou a nízkým železem, ale zároveň matoucí, protože nepřítomnost menstruace při Mireně nemusí automaticky znamenat menopauzu.
Důležité praktické pravidlo: pokud má žena Mirenu a nekrvácí, menopauzu nelze bezpečně určit jen podle kalendáře krvácení. Rozhoduje věk, příznaky, datum zavedení, důvod zavedení a někdy i vyšetření u gynekologa.
První typický klinický scénář je žena kolem 47 let, která dostala Mirenu kvůli velmi silné menstruaci. Po zavedení se krvácení zklidnilo, přestala být vyčerpaná a na diskuzích by podobná žena často napsala: „Konečně nefunguji podle vložek a náhradního oblečení.“ Odborně to odpovídá tomu, že levonorgestrel ztenčí děložní sliznici. Prakticky to zlepší kvalitu života, ale žena musí vědět, že antikoncepční a léčebná role tělíska má časové hranice.
Druhý scénář je žena ve 49 letech, která začne mít návaly, bušení srdce, horší spánek a podrážděnost. Mirena jí může dál chránit před otěhotněním a při vhodném posouzení lékařem může být součástí hormonální léčby, kdy se estrogen podává například přes kůži a Mirena dodává progestagenní ochranu děložní sliznice. Praktický dopad: žena nemusí nutně dostat tabletový progestagen, pokud je pro ni vhodnější lokální nitroděložní řešení.
Třetí scénář je žena po padesátce, která roky nekrvácela a najednou začne špinit. V diskuzích se často objevuje vzorec: „Asi je to jen přechod, počkám.“ Tady bych jako sestra zpozorněla. Ne každé špinění je nebezpečné, ale nové krvácení po delší pauze vyžaduje gynekologické zhodnocení, zvlášť pokud je žena již po menopauze. K vizuálně pozorovatelným projevům může patřit krvácení po menopauze – fotografie, ale samotný pohled nikdy nenahradí vyšetření.
Čtvrtý scénář je žena, která má Mirenu zavedenou dlouho a neví přesné datum. Pacientky často říkají: „Myslela jsem, že když nic nebolí, může tam zůstat.“ Jenže u tělíska je důležité znát indikaci. Jiná pravidla platí pro antikoncepci, jiná pro léčbu silného krvácení a jiná pro ochranu sliznice při hormonální léčbě. Prakticky doporučuji mít datum zavedení napsané v telefonu, v kartě gynekologa i doma mezi zdravotními dokumenty.
V diskuzích se opakují tři vzorce. První: ženy si pletou amenoreu po Mireně s jistou menopauzou. Druhý: obávají se, že Mirena „oddaluje menopauzu“, což není přesné; ona spíše mění krvácivý obraz, nikoli stárnutí vaječníků. Třetí: ženy se bojí hormonů obecně a neodlišují lokální levonorgestrel v děloze od systémového estrogenu nebo tabletových progestinů. Typická formulace z pacientských diskuzí bývá: „Nevím, jestli mám návaly z přechodu, nebo z Mireny.“ Klinicky je pravděpodobnější, že návaly souvisejí s kolísáním a poklesem estrogenů v perimenopauze.
Zkušenosti pacientek se dají shrnout takto: jedna žena oceňuje menší krvácení a návrat energie; druhá je nervózní z nepravidelného špinění v prvních měsících; třetí řeší, zda při návalech může mít k Mireně ještě estrogen. Odborný fakt je, že Mirena může chránit děložní sliznici a omezit krvácení. Reálná zkušenost pacientek ukazuje, že nejvíc pomáhá dobré vysvětlení: co Mirena dělá, co nedělá a kdy už čekání není rozumné.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč se Mirena používá kolem menopauzy a co může způsobovat změny krvácení
V období perimenopauzy začínají vaječníky pracovat nepravidelně. Hladiny estrogenů mohou kolísat, ovulace se vynechává a děložní sliznice někdy roste nevyrovnaně. Prakticky se to projeví silnější menstruací, špiněním, zkracováním nebo prodlužováním cyklu. Mirena do tohoto děje vstupuje tím, že lokálně uvolňuje levonorgestrel a brzdí růst sliznice. Proto může být u ženy, která má před menopauzou silné krvácení, velmi užitečná.
Největší praktický přínos Mireny v přechodu: často zmenší menstruační ztráty, chrání před otěhotněním a u vhodně vybraných žen může sloužit jako progestagenní část hormonální léčby.
Častější a méně nebezpečné důvody potíží
- Nepravidelné špinění po zavedení: v prvních měsících může sliznice reagovat nestabilně. Žena může mít hnědé špinění, slabé krvácení nebo pocit, že se cyklus „rozpadl“. Prakticky je důležité sledovat intenzitu, zápach, bolest a délku trvání.
- Ztenčení děložní sliznice: Mirena může způsobit velmi slabou menstruaci nebo její vymizení. To je často očekávaný účinek, ne automaticky nemoc. Příklad: žena, která dříve krvácela sedm dní, má po roce jen dvoudenní špinění.
- Perimenopauzální kolísání hormonů: návaly, pocení, horší spánek a změny nálady obvykle souvisejí spíše s přechodem než s tím, že by Mirena „vyráběla menopauzu“.
Vážnější důvody, které se nesmí přehlédnout
- Nové silné nebo dlouhé krvácení: pokud se krvácení po období klidu zhorší, je potřeba ověřit polypy, myomy, změny sliznice nebo jiné gynekologické příčiny. Vizuálně může být nápadné silné krvácení se sraženinami – fotografie.
- Bolest v podbřišku a teplota: může jít o infekci, zánět nebo jiný akutní stav. Prakticky to znamená nečekat týdny, ale kontaktovat gynekologa.
- Krvácení po menopauze: jakékoli nové krvácení po potvrzené menopauze má být vyšetřeno, i když žena má Mirenu. Důvodem je ochrana před přehlédnutím onemocnění děložní sliznice.
- Nejisté uložení tělíska: pokud žena necítí vlákna, má bolesti po styku nebo neobvyklé krvácení, je vhodné zkontrolovat polohu ultrazvukem.
Z praktického hlediska doporučuji ženám vést si jednoduchý záznam: kdy byla Mirena zavedena, proč byla zavedena, jaké je krvácení a jaké jsou přechodové příznaky. Tři řádky v kalendáři často lékaři pomohou víc než dlouhé vzpomínání v ordinaci. Příklad: „Mirena 2022 kvůli silné menstruaci, od 2024 návaly, od března 2026 nové špinění.“ To už je informace, podle které se dá bezpečně rozhodovat.
Doporučuji také podívat se na článek Mirena.
Kdy s Mirenou v menopauze raději ke gynekologovi
U Mireny v období přechodu platí, že menší změny krvácení mohou být běžné, ale některé příznaky už patří k lékaři. Jako sestra jsem opakovaně viděla, že ženy vydrží zbytečně dlouho, protože si řeknou: „To je věkem.“ Jenže menopauza není univerzální omluva pro každé krvácení, bolest nebo výtok. Praktický dopad je jasný: nový, silný, bolestivý nebo neobvyklý příznak má být vyhodnocen.
Nečekejte na pravidelnou kontrolu, pokud se objeví krvácení po menopauze, silná bolest, horečka, zapáchající výtok, podezření na těhotenství nebo náhlé výrazné zhoršení krvácení.
Ke gynekologovi je vhodné jít, pokud žena s Mirenou začne po delší době bez krvácení znovu špinit nebo krvácet. Klinicky je potřeba odlišit neškodné hormonální kolísání od polypu, myomu, zbytnění sliznice nebo jiných příčin. Praktický příklad: žena ve 52 letech dva roky nekrvácí, pak se objeví opakované špinění po styku. I když má Mirenu, nejde to vyřešit jen radou „počkejte“. Je vhodné vyšetření čípku, dělohy a sliznice.
Okamžitější řešení vyžaduje bolest v podbřišku spojená s teplotou, zimnicí, celkovou schváceností nebo zapáchajícím výtokem. Takový obraz může ukazovat na zánět. Vizuálně může být patrný neobvyklý vaginální výtok – fotografie, ale vzhled výtoku sám o sobě nestačí k diagnóze. Prakticky je důležité nezkoušet dlouhodobě samoléčbu výplachy nebo volně prodejné přípravky, pokud jsou přítomné bolesti a teplota.
Kontrolu si zaslouží také situace, kdy žena neví, jak dlouho má Mirenu zavedenou. To je velmi časté. V ordinacích lidé přesně vědí, kdy měnili telefon, ale ne vždy vědí, kdy jim bylo zavedeno tělísko. Přitom datum rozhoduje o tom, zda je Mirena ještě vhodná jako antikoncepce, zda stačí pro ochranu sliznice při estrogenové léčbě, nebo zda je třeba výměna. Praktický příklad: žena má návaly a dostane estrogen, ale Mirena je starší, než je vhodné pro endometriální ochranu. Tady je nutné léčbu přehodnotit.
Ke kontrole patří i podezření na vypuzení nebo posun tělíska. Může se projevit bolestí, změnou vláken, krvácením, křečemi nebo pocitem tlaku. Vizuálně někdy žena vidí jen změnu v délce vláken, ale polohu spolehlivě potvrdí až gynekologické vyšetření a ultrazvuk. Praktický dopad: pokud tělísko neleží správně, nemusí plnit svou antikoncepční ani léčebnou funkci.
- Objednat se v nejbližší době: opakované špinění, nejisté datum zavedení, nové bolesti, změna krvácení, plánování hormonální léčby.
- Řešit rychleji: silná bolest, horečka, zapáchající výtok, velmi silné krvácení, pozitivní těhotenský test, krvácení po menopauze.
- Neodkládat preventivní péči: cytologie, HPV prevence, ultrazvuk podle doporučení lékaře a kontrola při rizikových faktorech.
Z pohledu důvěryhodné péče je lepší jedna zbytečná kontrola než měsíce nejistoty. Žena nemá poznat sama doma, zda je sliznice v pořádku. Od toho je vyšetření. Domácí pozorování pomáhá, ale nenahrazuje gynekologa.
Za přečtení také stojí článek Antikoncepce nad 40 let.
Jak se zjišťuje menopauza a stav dělohy, když má žena Mirenu
Diagnostika menopauzy u ženy s Mirenou je trochu složitější než u ženy bez hormonální antikoncepce. Klasicky se menopauza potvrzuje zpětně: žena po určitém věku nemá menstruaci 12 měsíců. Jenže Mirena může krvácení ztišit nebo zastavit i před menopauzou. Prakticky to znamená, že samotná věta „rok jsem nekrvácela“ nemusí u Mireny stačit. Lékař proto hodnotí věk, příznaky, anamnézu, typ tělíska, datum zavedení a důvod, proč bylo zavedeno.
První krok je rozhovor. Gynekolog se ptá na datum zavedení, předchozí krvácení, současné špinění, bolesti, výtok, návaly, spánek, náladu, migrény, trombózy v rodině, kouření, hmotnost a užívané léky. Klinicky to není zvědavost, ale třídění rizik. Praktický příklad: žena s Mirenou, vysokým tlakem a novým krvácením potřebuje jiné zhodnocení než zdravá žena s občasným špiněním tři měsíce po zavedení.
Druhý krok bývá gynekologické vyšetření. Lékař zkontroluje pochvu, čípek, viditelná vlákna tělíska a případné známky zánětu nebo krvácení. K vizuálně hodnotitelným nálezům patří například polyp děložního čípku – fotografie. Praktický dopad je zásadní: některé příčiny špinění se najdou už při vyšetření v zrcadlech, jiné vyžadují ultrazvuk nebo odběr.
Třetí krok je ultrazvuk. Ten pomáhá ověřit polohu Mireny, vzhled dělohy, myomy, polypy, vaječníky a tloušťku děložní sliznice. Klinicky je důležité, zda sliznice odpovídá věku, hormonální situaci a léčbě. Praktický příklad: žena po menopauze s krvácením a zesílenou sliznicí bude vyšetřována jinak než žena krátce po zavedení Mireny se slabým špiněním a klidným nálezem.
Někdy se řeší krevní testy, například FSH, ale u hormonální antikoncepce a v perimenopauze mohou být hodnoty hůře interpretovatelné. Hormony kolísají a jedno číslo nemusí vystihnout celý stav. Prakticky proto nemá smysl vytrhávat jeden laboratorní výsledek z kontextu. V praxi je mnohem užitečnější spojit věk, příznaky, krvácivý vzorec, nález na ultrazvuku a potřebu antikoncepce.
| Co se hodnotí | Proč je to důležité | Praktický dopad |
|---|---|---|
| Datum zavedení Mireny | Určuje možnou délku použití podle indikace | Rozhoduje o ponechání, výměně nebo odstranění |
| Krvácení a špinění | Může být běžné, ale také varovné | Pomáhá určit naléhavost kontroly |
| Ultrazvuk dělohy | Ukáže polohu tělíska a stav sliznice | Rozlišuje klidný nález od nálezu k došetření |
| Příznaky menopauzy | Návaly a spánek ukazují na pokles estrogenů | Pomáhají rozhodnout o léčbě přechodu |
Žena by měla před kontrolou vědět tři věci: kdy byla Mirena zavedena, jak se změnilo krvácení a zda užívá nebo zvažuje estrogenovou léčbu. Když přijde připravená, vyšetření bývá rychlejší a rozhodnutí přesnější. Z mé zkušenosti pacientkám nejvíc pomáhá jednoduchý papír: datum zavedení, poslední krvácení, potíže, léky a otázky pro lékaře.
Článek Druhy antikoncepce by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Léčba a praktické možnosti: ponechat Mirenu, vyměnit ji, nebo odstranit
Léčba u tématu Mirena a menopauza neznamená vždy „něco léčit“. Často jde o správné rozhodnutí, zda tělísko ponechat, vyměnit, využít jako součást hormonální léčby, nebo odstranit. Klinicky se postup odvíjí od věku ženy, data zavedení, důvodu zavedení, krvácení, příznaků menopauzy a toho, zda žena má dělohu a užívá estrogen. Praktický dopad je velký: špatně pochopená role Mireny může vést buď ke zbytečnému strachu, nebo naopak k podcenění krvácení.
Domácí opatření a sledování
Doma má smysl sledovat krvácení, ne panikařit nad každým špiněním. Doporučuji zapisovat počet dní krvácení, intenzitu, bolest, výtok, teplotu, návaly a spánek. Praktický příklad: „špinění dva dny po styku“ je jiná informace než „krvácím třetí týden a mám sraženiny“. U žen se silnějším krvácením je rozumné sledovat únavu, dušnost při námaze, bledost a výsledky železa, pokud je lékař kontroluje. Vizuálně může být nápadná bledost při chudokrevnosti – fotografie, ale anémii potvrzuje až krevní obraz.
- Mějte zapsané datum zavedení: bez něj se špatně posuzuje bezpečná délka použití.
- Nespoléhejte jen na to, že nekrvácíte: Mirena může menstruaci zastavit i bez definitivní menopauzy.
- Nepřidávejte si sama hormonální přípravky: systémová estrogenová léčba u ženy s dělohou musí mít vyřešenou ochranu sliznice.
- Neřešte nové krvácení dlouhodobě jen doplňky: čaje ani byliny nenahradí ultrazvuk a gynekologické vyšetření.
Lékařské možnosti
Pokud Mirena dobře funguje, je správně uložená a je v časovém limitu podle konkrétní indikace, lékař může doporučit její ponechání. Pokud je zavedena kvůli antikoncepci a žena je ve věku, kdy ještě může otěhotnět, řeší se pokračování antikoncepční ochrany. Pokud se používá jako součást hormonální léčby s estrogenem, hlídá se, zda stále poskytuje odpovídající progestagenní ochranu děložní sliznice. Praktický příklad: žena má výrazné návaly a Mirenu zavedenou poměrně nedávno; gynekolog může posoudit, zda je vhodné přidat estrogen a Mirenu využít jako ochranu endometria.
Výměna přichází v úvahu, pokud tělísko dosáhlo konce vhodné doby použití pro daný účel, pokud žena potřebuje pokračovat v antikoncepci nebo pokud je Mirena součástí hormonální léčby a ochrana sliznice už časově nestačí. Odstranění se řeší, když už není potřeba antikoncepce ani endometriální ochrana, když jsou potíže, nesnášenlivost, špatná poloha, infekční komplikace nebo jiné důvody. Prakticky by žena neměla rozhodovat sama podle pocitu „už jsem asi po přechodu“.
Pokud se objeví krvácení po menopauze, léčba nezačíná naslepo. Nejprve se hledá příčina. Může být potřeba ultrazvuk, odběr z děložní sliznice, hysteroskopie nebo léčba zjištěného nálezu. To zní nepříjemně, ale smyslem je bezpečnost. Zkušenost pacientek bývá, že nejhorší je nejistota před vyšetřením; po jasném výsledku se většině žen uleví, i když je třeba další postup.
Nejdůležitější praktická věta zní: Mirena může být v přechodu velmi užitečná, ale musí být zasazená do správného léčebného plánu. Není to důkaz menopauzy, není to univerzální léčba návalů a není to důvod ignorovat nové krvácení. Je to nástroj, který může výborně sloužit, pokud se používá ve správný čas, ze správného důvodu a pod pravidelným dohledem gynekologa.
Podívejte se také na článek Dlouhá menstruace v přechodu, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k tomu, jak Mirena souvisí s menopauzou
U Mireny v období přechodu je největší chybou dívat se na ni jen jako na „antikoncepční tělísko“. V praxi domácí péče jsem opakovaně viděla ženy, které měly tělísko zavedené kvůli silné menstruaci, pak se dostaly do perimenopauzy a najednou nevěděly, zda ještě potřebují antikoncepci, zda už jsou v menopauze, jestli mohou mít estrogenovou léčbu a co znamená nepravidelné krvácení. Proto jsou zde vybrané zdroje, které řeší právě antikoncepci po čtyřicítce, endometriální ochranu při hormonální léčbě, krvácení a bezpečné rozhodování.
NICE k hormonální léčbě menopauzy a nitroděložnímu levonorgestrelovému systému je praktický zdroj proto, že vysvětluje, jak lze levonorgestrelový nitroděložní systém použít jako místní progestagenní složku při léčbě estrogenem. Pro běžnou ženu je důležité pochopit jednoduchý princip: estrogen může u žen s dělohou stimulovat děložní sliznici, proto je nutná ochrana progestagenem. Mirena tuto ochranu poskytuje převážně lokálně v děloze, což může být výhodné u žen, které špatně snášejí některé tabletové progestiny.
FSRH guideline pro antikoncepci u žen nad 40 let jsem vybrala kvůli otázce, která se v ordinacích i diskuzích stále vrací: „Když už nemám menstruaci, můžu Mirenu vyndat?“ Dokument připomíná, že u 52mg levonorgestrelového tělíska zavedeného ve vyšším věku lze za určitých podmínek uvažovat o delším použití pro antikoncepci do 55 let, pokud se nepoužívá jako progestagenní složka hormonální léčby. Praktický přínos je veliký: absence krvácení při Mireně sama o sobě nemusí spolehlivě dokazovat menopauzu.
FSRH klinické doporučení pro nitroděložní antikoncepci doplňuje technické a klinické souvislosti: délku použití, rozdíly mezi měděnými a hormonálními tělísky, vyhodnocení krvácení a význam věku při zavedení. Pro laika je cenné hlavně to, že z tělíska nedělá magický předmět, ale přesně popisuje jeho limity. Když žena krvácí neobvykle, má bolesti, výtok nebo nové potíže, nejde vše automaticky svést na „hormony v přechodu“.
British Menopause Society k progestagenům a ochraně děložní sliznice je důležitá pro ženy, které mají Mirenu a současně zvažují estrogenovou léčbu návalů, pocení, nespavosti nebo vaginálních potíží. Zdroj vysvětluje, proč se při zachované děloze nesmí podávat systémový estrogen bez dostatečné progestagenní ochrany. V praxi to znamená, že Mirena může být součástí léčebného plánu, ale musí se hlídat doba zavedení, indikace a krvácivý vzorec.
Odborný článek o progestagenech a endometriální ochraně při HRT je vhodný jako odbornější opora, protože rozebírá různé způsoby podávání progestagenu a význam ochrany endometria. Pro běžnou ženu je největší přínos v pochopení, že při menopauzální léčbě nejde jen o úlevu od návalů. Lékař musí zároveň myslet na děložní sliznici, krvácení, rizikové faktory a pravidelné přehodnocení léčby.
Společné ponaučení ze zdrojů je jednoduché: Mirena může v období přechodu plnit více rolí, ale každá role má jiná pravidla. Jinak se posuzuje antikoncepce, jinak silné krvácení a jinak ochrana děložní sliznice při estrogenové léčbě. Žena by proto měla znát datum zavedení, důvod zavedení a změny krvácení, protože právě tyto tři údaje často rozhodují, zda je vše v pořádku, nebo zda je vhodná kontrola u gynekologa.
FAQ k tématu Mirena a menopauza
Jak poznám menopauzu, když mám Mirenu a nemenstruuji?
Menopauzu při Mireně nemusíte poznat jen podle chybějící menstruace, protože Mirena může krvácení výrazně zeslabit nebo zastavit i před skutečnou menopauzou. Důležitý je věk, přechodové příznaky, datum zavedení a posouzení gynekologem.
V praxi se hodnotí hlavně celkový kontext. Pokud je ženě přes padesát, má návaly, poruchy spánku a dlouhodobě nekrvácí, může být pravděpodobnost menopauzy vyšší, ale u Mireny se nedoporučuje spoléhat jen na kalendář. Lékař může podle situace zohlednit anamnézu, vyšetření, ultrazvuk a někdy laboratorní hodnoty. Zároveň se řeší, zda žena ještě potřebuje antikoncepci nebo ochranu sliznice při hormonální léčbě.
Může Mirena pomoci při přechodu?
Mirena může pomoci hlavně se silným nebo nepravidelným krvácením v perimenopauze a u vhodných žen může sloužit jako progestagenní ochrana děložní sliznice při estrogenové léčbě. Sama ale obvykle neřeší návaly, pocení ani nespavost.
Návaly a noční pocení souvisejí především s poklesem a kolísáním estrogenů. Mirena uvolňuje levonorgestrel hlavně lokálně v děloze, proto je její hlavní přínos jiný: tlumení růstu děložní sliznice, menší krvácení a antikoncepce. Pokud ženu trápí výrazné menopauzální příznaky, gynekolog může posoudit, zda je vhodná hormonální léčba estrogenem a zda Mirena může bezpečně plnit roli progestagenní složky.
Je krvácení s Mirenou v menopauze nebezpečné?
Slabé špinění může být u Mireny někdy neškodné, zejména po zavedení, ale nové krvácení po menopauze nebo po dlouhé době bez krvácení má vždy posoudit gynekolog. Není správné automaticky ho svádět na přechod.
Lékař potřebuje vyloučit běžnější i vážnější příčiny, například polyp, myom, zánět, změny čípku nebo změny děložní sliznice. Prakticky je důležité sledovat intenzitu krvácení, bolest, výtok, teplotu a souvislost se stykem. Pokud je krvácení silné, opakované, bolestivé nebo se objeví po potvrzené menopauze, objednání ke gynekologovi neodkládejte. Vyšetření často přinese klid a jasný plán.
Kdy se má Mirena po menopauze odstranit?
Odstranění Mireny po menopauze závisí na tom, proč byla zavedena a jak dlouho je zavedená. Jinak se postupuje u antikoncepce, jinak u silného krvácení a jinak u ochrany sliznice při estrogenové léčbě.
Žena by měla znát datum zavedení a důvod zavedení. Pokud už nepotřebuje antikoncepci ani hormonální ochranu děložní sliznice, může gynekolog doporučit odstranění. Pokud ale užívá systémový estrogen a má dělohu, musí být ochrana sliznice vyřešena jinak nebo musí být Mirena v odpovídající době použitelnosti. Proto není ideální nechat si tělísko odstranit bez domluvy, pokud současně běží menopauzální hormonální léčba.