K léčbě se dají použít i pudry, masti a krémy obsahující hydroxid draselný, kyselinu trichloroctovou a další, což však nemívá valný efekt.
Molusan je preparát, který sice nevoní, ale je účinný a hlavně nebolí. Právě nevonící česnekový olej v kompozici s ostatními éterickými oleji se velice osvědčil.
Složení: bambucké máslo, lanolin, éterické oleje, například česnekový, růžový, šalvějový, ze saturejky horské, hřebíčkový, niaouliový.
Použití: Díky dobré přilnavosti Molusanu k pokožce jím překryjeme molusky samotné včetně nejbližšího okolí. Ošetřená místa přelepte náplastí, aby preparát zůstal přímo na moluskách a také aby se neznečistil oděv. Ošetření provádějte minimálně 2x denně během 3 dnů až jednoho týdne. V tomto období by se měly molusky ztrácet. Vzhledem k tomu, že jsou molusky infekční choroba, doporučuje se k Molusanu užívat i prostředky k posílení imunity, aby nedošlo k recidivě.
Kožní onemocnění Molluscum contagiosum, mezi lidmi známé jako moluska nebo molusky, je způsobeno infekcí velkými viry ze skupiny poxvirů po několikatýdenní až měsíční inkubační době. Molusky se vyskytují velmi často u dětí, zvláště u dětí s projevy atopického ekzému. U těchto pacientů dochází k šíření charakteristických projevů většinou škrábáním na různé části těla. Molusky se u dětí často vyskytují ve větším počtu, prakticky kdekoliv na kožním povrchu: na obličeji, krku, horní polovině trupu a na horních končetinách, v podpaží, v okolí genitálu a konečníku. Někdy se mohou zanítit; pak svědí a škrábáním se infekce roznáší na okolní kůži. Jestliže se objeví u dítěte nebo u kteréhokoliv jiného člena domácnosti, je třeba navštívit lékaře, aby zahájil odbornou léčbu.
Na molusky je více homeopatických léků, ze kterých je potřeba vybrat dle symptomů. I když Thuja a Dulcamara se užívají často, nemusí vždy pomoci, pokud nepokrývají konkrétní symptomy dotyčného. Můžete zkusit užívat jeden z nich 2x denně 2–3 kuličky po dobu několika dní. Pokud se příznaky nebudou zlepšovat, je možné zkusit druhý lék. V případě, že ani ten neukáže pozitivní účinek, navštivte klasického homeopata pro přesnější předpis.
Ve většině případů si s tímto virovým onemocněním dokáže organismus poradit sám bez lékařského zásahu. V závislosti na lokalizaci výsevu to však může trvat i několik měsíců až let a molusky tak mohou narůst do větších rozměrů, například velikosti hrášku. Snažte se tedy navštívit kožního lékaře co nejdříve, než se nákaza hojně rozšíří.
Léčba je často obtížná, především při velkém počtu molusek. Cílem léčby je předejít šíření a omezit možné zjizvení napadené kůže. Ve většině případů jsou molusky narušovány injekční jehlou či seškrabávány ostrou lžičkou, bez umrtvení. Kůže je následně ošetřena dezinfekcí – jódem. Tato metoda je však pro děti značně nepříjemná a bolestivá, ba přímo drastická. Rodič musí při zákroku dítě pevně držet, a to trpí nejen fyzicky, ale i psychicky. Po tomto odstranění se dítě molusek většinou zbaví jen na krátký čas. Někdy se k odstranění molusek používá také kryalizace, což je léčba mrazem, tedy tekutým dusíkem po předchozím znecitlivění. Mezi nejšetrnější, rychlé a zároveň i nejúčinnější metody ošetření postižené kůže bez vzniku pigmentových skvrn a jizviček patří využití pulzního barvivového laseru. Jako doprovodná péče se doporučuje udržovat partie s moluskami v kyselém prostředí (octový obklad).
Moluska je nakažlivá virová infekce kůže způsobená virem poxvirus. Může se přenášet i přes ty nejmenší ranky. Jde o polokulovité nezhoubné útvary připomínající bradavice o velikosti špendlíkové hlavičky až čočky (1–5 mm) s dolíčkem ve svém středu, na pohmat jsou tuhé, barvy narůžovělé či nažloutlé. Vyskytují se osamoceně, ale i ve skupinách, především kolem genitálií a břicha, někdy mohou i zhnisat. I když jsou nebolestivé, mohou na citlivé dětské pokožce způsobit podráždění a svědit. Virus existuje ve čtyřech typech, všechny typy jsou vyvolané lidskými papillomaviry (HPV), z nichž ten nejběžnější je velice často rozšířen zejména u dětí a mladistvých. Šíří se přímým kontaktem (slinami) nebo nahodilým kontaktem většinou v oblasti zadečku, genitálií a očních víček (bazény, sprchy, sauny, společné ručníky). Vyšší výskyt se objevuje u dětí se sníženou imunitou, dětí trpících atopickým ekzémem nebo věnujících se sportům (tělocvičny, bazény). S jiným typem tohoto viru se setkáváme u dospělých. K jeho šíření dochází pohlavním stykem a patří k sexuálně přenosným chorobám.
Molusky se mohou objevit na jakékoliv části těla (trup, krk, břicho, oční víčka), ale nejčastěji bývají postižena místa vlhké zapářky (okolí genitálu, konečníku, třísel, vnitřní strana stehen, podpaží). Obvykle se vyskytují ve skupinách a rozškrábáním dochází k jejich dalšímu šíření a hrozí nebezpečí vzniku přidružené bakteriální infekce.
Inkubační doba je značně proměnlivá, od 2 týdnů až do 3 měsíců.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto měl být příslušnému lékaři beze studu ukázán. Skoro určitě to rakovina nebude, ale jistota je jistota – a navíc se tak mohou odhalit mnohá jiná onemocnění (tvrdý vřed u syfilidy, condylomata accuminata a podobně). Nádor se při lékařových pochybách definitivně prokáže (či vyloučí) získáním vzorku podezřelé tkáně a jejím prohlédnutím pod mikroskopem. Postižení tříselných uzlin se dá prokázat pohmatem nebo ultrazvukem. Při pátrání po postižených uzlinách v dutině břišní lze využít CT.
Prevence
Prevence vychází z příčin nemoci. Vhodnou prevencí je dostatečná hygiena a mytí penisu pod předkožkou. Pokud ovšem předkožka nejde stáhnout nebo jde stáhnout jen obtížně při jejím zúžení (fimóze), pak se provádí jednoduchý chirurgický zákrok obřízky (cirkumcize), kdy se předkožka odstraní. Není-li fimóza přítomná, je podle mě obřízka jako prevence vzniku rakoviny penisu poněkud zbytečná. Zanechání kouření je pak vůbec vhodnou prevencí řady nádorových a srdečních onemocnění. Prevencí by snad teoreticky mohlo být i proočkování populace (mužů i žen) proti některým kmenům HPV virů, což by narušilo jejich možnost se mezi lidmi obou pohlaví šířit. V současné době se toto relativně drahé očkování provádí na vyžádání u žen jako prevence vzniku rakoviny děložního čípku. Z výše uvedeného však vyplývá, že ve státech s vysokým výskytem rakoviny penisu by vakcína mohla mít efekt i u mužů. To ostatně prokáže čas.
Léčba
U malého povrchového nádoru lze někdy použít jen laser (nebo chirurgickou obřízku u nádoru na předkožce) a nádorovou hmotu tak odstranit bez narušení funkce penisu. U hodně pokročilého nádoru může být někdy jediným řešením chirurgické odstranění celého penisu, varlat a šourku. Je také možné preventivní nebo léčebné chirurgické odstranění lymfatických uzlin v tříslech. Odstranění uzlin však může vést k narušení odtoku mízy (lymfy) z dolních končetin a často pak vznikají jejich otoky. Už z těchto důvodů je snad jasné, proč je nutné nádor najít včas. Chirurgickou léčbu lze samozřejmě různě kombinovat s chemoterapií a ozařováním. Na individuální podobě léčby bude spolupracovat zkušený onkolog s urologem.
